╚lov∞k u₧ je takov², ₧e se ve veÜkerΘm d∞nφ sna₧φ vystopovat urΦitΘ zßkonitosti, kterΘ potom prezentuje jako pravidla zßkony. Pokud mluvφme o procesorech, nabφzejφ se nßm pro predikci dalÜφho v²voje tzv. Moorovy zßkony (pozor neplΘst s Murphyho zßkony, Gordon Moore byl jednφm ze zakladatel∙ spoleΦnosti Intel Corp.). Prvnφ z nich °φkß, ₧e poΦet tranzistor∙ v mikroprocesoru se p°ibli₧n∞ ka₧d²ch 18 m∞sφc∙ zdvojnßsobφ. P∙vodn∞ to platilo i pro pam∞ti, ale v p°φpad∞ mikroprocesor∙ se tvrzenφ blφ₧φ realit ∞ pon∞kud vφce. Druh², mΘn∞ pot∞Üiteln² pro firmy, p∙sobφcφ na trhu mikroprocesor∙ pravφ, ₧e nßklady na v²voj nov²ch procesor∙ rostou exponencißln∞. To je takΘ d∙vod, proΦ se poΦet firem p∙sobφcφch v tΘto oblasti siln∞ zredukoval. Zßkaznφci si naopak mohou mnout ruce, samoz°ejm∞ spφÜe hypoteticky, proto₧e s r∙stem v²konu stoupajφ i nßroky aplikacφ (nebo jej p°edbφhajφ). Tak₧e zatφmco v roce 1991 jsme za jeden MIPS (jednotka u₧φvanß pro m∞°enφ v²konu procesor∙ miliarda instrukcφ za sekundu) zaplatili 225 USD, v lo≥skΘm roce to bylo pouh²ch 7 USD.

      ZajφmavΘ je takΘ pozorovat, jak se "upravujφ" progn≤zy v²konu budoucφch procesor∙; dlu₧no dodat, ₧e sm∞rem k vyÜÜφm v²kon∙m. Za pouh²ch sedm rok∙ nap°φklad prognostici zrevidovali sv∙j odhad rychlosti procesor∙ v roce 2000 z 250 MHz na 900 MHz, plocha vlastnφho k°emφkovΘho plßtu by m∞la b²t mφsto 3 cm2 2,8 cm2 a Üφ°ka vodivΘho kanßlu pouh²ch 0,18m mφsto 0,2m.

      Na p°elom tisφciletφ si ale jeÜt∞ pßr rok∙ poΦkßme, tak₧e co p°inese bli₧Üφ budoucnost? PotΘ, co byl v uplynulΘm roce kladen d∙raz p°edevÜφm na "p°ipojitelnost" poΦφtaΦ∙ do sφtφ r∙zn²ch typ∙, mottem pro p°φÜtφ generaci se u Intelu stal VIZU┴LNσ PROPOJITELN▌ PO╚σTA╚.

      Nejpatrn∞jÜφ zm∞ny by se m∞ly odehrßt v oblasti grafiky. Uva₧ovan² (zatφm hypotetick²) poΦφtaΦ by m∞l b²t schopen zvlßdat videosekvence v celoobrazovkovΘm re₧imu, p°ehrßvat digitßlnφ audionahrßvky a samoz°ejm∞ pracovat s prostorov²mi objekty, a to nejen v grafick²ch aplikacφch. Zkuste si nap°φklad p°edstavit, ₧e b∞₧nΘ u₧ivatelskΘ prost°edφ by nebylo "placatΘ" dvojrozm∞rnΘ, ale pohybovali byste se opravdu ve vÜech t°ech rozm∞rech, co₧ by vedlo k jeÜt∞ v∞tÜφ nßzornosti a p°iblφ₧enφ se reßlnΘmu ₧ivotu.

      Pokud se t²kß slovφΦka p°ipojen² jde p°edevÜφm o to, aby byl poΦφtaΦ uzp∙soben k p°ipojenφ do internetov²ch a intranetov²ch struktur a k uskuteΦ≥ovßnφ skuteΦn²ch obchodnφch transakcφ po sφti. Na ·rovni hardwaru by tak m∞lo b²t podporovßno dßlkovΘ °φzenφ poΦφtaΦe a lepÜφ zabezpeΦenφ dat.

      Nßr∙st grafickΘho v²konu poΦφtaΦ∙ je patrn² ji₧ delÜφ dobu, ale zatφm jej zajiÜ¥ujφ p°edevÜφm grafickΘ karty; dokonce doÜlo k tomu, ₧e n∞kterΘ typy v²poΦt∙, je₧ byly v kompetenci procesoru, p°ejaly zvlßÜt∞ u profesionßlnφch °eÜenφ grafickΘ karty (nap°φklad rendering nebo pokr²vßnφ povrchy). Nynφ by m∞l nastat pohyb opaΦn², a to p°esun od grafickΘho akcelerßtoru na Φipovou sadu, a zejmΘna "zkrßcenφ" vzdßlenosti mezi nimi. K tomu je urΦena p°edevÜφm novß technologie AGP. Co se pod touto zßhadnou zkrat kou skr²vß? AGP jsou poΦßteΦnφ pφsmena anglick²ch slov Accelerated Graphics Port. Jednß se o nov² typ sb∞rnice, kterß je Φty°ikrßt propustn∞jÜφ ne₧ PCI. Grafick² procesor bude navφc spojen p°φmo s pam∞tφ, tak₧e nebude sv²mi po₧adavky zat∞₧ovat procesorovou sb∞rnici, co₧ jednak zrychlφ komunikaci, ale takΘ p°inese zv²Üenφ v²konu.

      AGP ale nenφ jedinß novß technologie, je₧ je u nejnov∞jÜφ generace Pentiφ implementovßna. Jen prost²m zvyÜovßnφm taktu procesoru u₧ nelze k²₧en²ch v²sledk∙ dosßhnout, musejφ b²t znovu °eÜena ·zkß mφsta v architektu°e poΦφtaΦe. Zv²ÜenΘmu taktu nap°φklad p°estala staΦit vyrovnßvacφ pam∞¥ (dochßzelo k zahlcenφ); ta byla u Pentia II zdvojena a p°ipojena nezßvislou sb∞rnicφ p°φmo na jßdro procesoru. Tato technologie se naz²vß DIP (Dual Independent Bus). Pro vyvß₧enφ v²konu byla navr₧ena Φipovß sada 440LX AGPset, je₧ zajiÜ¥uje zapojenφ vysokorychlostnφ sb∞rnice do stßvajφcφ architektury Pentium II. Ale co tyto a dalÜφ technologickΘ zm∞ny mohou p°inΘst v reßlnΘm ₧ivot∞? N∞kterΘ vize rozkryjeme ve vlo₧en²ch Φlßncφch.      

MarkΘta Ci≥kovß

      7 0752

      Kybernetickß domßcnost

      Zatφm jsou to jen p°edstavy, ale u₧ si dokß₧eme obΦas p°ipustit, ₧e realizovatelnΘ. Chod domßcnosti je °φzen poΦφtaΦem. Ten automaticky zapφnß topenφ Φi v∞trß, stahuje rolety, starß se o zabezpeΦenφ objektu, je schopen v p°edem urΦenΘm Φase nahrßt vßÜ oblφben² program, na po₧ßdßnφ (hlasov²m p°φkazem, samoz°ejm∞) pustφ hudbu nebo vyhledß recept na svφΦkovou podle babiΦky.

      To je vize, ale spoleΦnost Intel spoleΦn∞ s Φasopisem ComputerLife p°ipravila na ja°e tohoto roku v San Franciscu projekt pod nßzvem CyberHome 2000. Akce se ·Φastnily i dalÜφ spoleΦnosti, je₧ majφ co °φci k budoucnosti IT Compaq, HP, IBM. NahlΘdn∞me nynφ spoleΦn∞ do zßv∞r∙, kterΘ z tohoto setkßnφ vyplynuly.

      Jednak poΦφtaΦe zßsadn∞ zm∞nφ sv∙j tvar. Ztratφ svou tradiΦnφ hranatost a vφce se p°izp∙sobφ prost°edφ, do n∞ho₧ jsou urΦeny, a po₧adavk∙m na ·Φelnost. Nap°φklad v kuchyni se bude jednat o °eÜenφ v podob∞ plochΘho dotykovΘho panelu, je₧ bude umφst∞no na otoΦnΘm dr₧ßku tak, aby bylo snadno dostupnΘ a p°emφstitelnΘ. V ob²vacφm pokoji bude zase mφsto pro reprezentativn∞jÜφ designΘrskΘ °eÜenφ, je₧ bude centrem domßcφ zßbavy souΦßstφ se stane televize, DVD a t°eba i videotelefon.

      D∙le₧it²m trendem je zasφ¥ovßnφ t∞chto domßcφch poΦφtaΦ∙. Tato sφ¥ zajistφ Φlen∙m rodiny nejen p°φstup k poΦφtaΦ∙m samotn²m, ale i k dalÜφm elektrospot°ebiΦ∙m. Server zprost°edkuje vzdßlen² p°φstup k zapojen²m za°φzenφm p°i nßvratu z namßhavΘ cesty si jeÜt∞ z auta zapnete topenφ, vyberete oblφben² film nebo napustφte vanu.

      D∙le₧it²m p°edpokladem pro uskuteΦn∞nφ vÜech t∞chto sn∙ je jednoduchß ovladatelnost vÜech za°φzenφ. Hlasov² vstup, dotykovΘ obrazovky, jeÜt∞ p°ßtelÜt∞jÜφ u₧ivatelskΘ prost°edφ.

      KybernetickΘ auto

      Zatφmco p°i "plßnovßnφ" domßcnosti budoucnosti jsme vychßzeli pouze z p°edpoklad∙, prvnφ prototyp kybernetickΘho automobilu ji₧ byl skuteΦn∞ p°edstaven. Stalo se tak zaΦßtkem zß°φ na frankfurtskΘm automobilovΘm veletrhu a jednalo se o v∙z znaΦky Citroen Xsara, vybaven² technologiφ Connected Car PC.

      Jak si takov² kybernetick² automobil m∙₧eme p°edstavit? Technologie Connected Car PC zajiÜ¥uje mnoho funkcφ, kterΘ lze rozd∞lit do t°φ skupin. Prvnφ z nich ·zce souvisφ se silniΦnφm provozem. SystΘm zajiÜ¥uje navigaci a °idiΦ je navφc pr∙b∞₧n∞ informovßn o situaci v silniΦnφm provozu uzavφrkßch, nehodßch, hustot∞ provozu, ale i vn∞jÜφch podmφnkßch nap°φklad teplot∞. DalÜφ funkce jsou komunikaΦnφ na po₧ßdßnφ lze p°ijφmat elektronickou poÜtu, a aby nedochßzelo k ne₧ßdoucφmu rozptylovßnφ, text je prost °ednictvφm hlasovΘho konvertoru p°eveden na mluvenou zprßvu a p°eΦten. TakΘ je mo₧nΘ z Internetu p°φmo do automobilu stßhnout ·daje o poΦasφ, doprav∞ nebo turistickΘ informace. V neposlednφ °ad∞ jde o funkce, zajiÜ¥ujφcφ komfort cestujφcφch. Ti mohou b∞hem jφzdy sledovat film z DVD a vnit°nφ prostor automobilu je ozvuΦen prostorov²m zvukem (systΘm Dolby Surround Sound Stereo).

      Tak co, nestali byste se od minuty "automobilistou budoucnosti"?

@