TΘm∞° bez povÜimnutφ mΘdiφ prob∞hla v Praze v TechnickΘm muzeu zajφmavß v²stava, kterß dokumentovala prom∞ny naÜφ krajiny p∙sobenφm Φlov∞ka v negativnφm i pozitivnφm smyslu slova.

P°esto, ₧e je nßÜ Φasopis zasv∞cen v²dobytku modernφ komunikaΦnφ techniky, tedy Internetu, n∞kterΘ v∞ci nßs nenechßvajφ chladn²mi. Jednou z nich je bezohlednost Φlov∞ka p°i p∙sobenφ na vlastnφ ₧ivotnφ prost°edφ.

PotΘ, co jsme v minulΘm Φφsle uve°ejnili informace o mo₧nΘ devastaci RalskΘ pahorkatiny prost°ednictvφm t∞₧ebnφ Φinnosti, tentokrßt chceme ukßzat p°φpad opaΦn². Prost°ednictvφm zßb∞r∙, kterΘ byly k vid∞nφ na v²stav∞, se ocitßme v severozßpadnφ Φßsti ╚ech, p°edevÜφm na Mostecku, kterΘ se pro nßs stalo synonymem pro zpustoÜenou p°φrodu a ₧ivotnφ prost°edφ.

╚lov∞k dokß₧e krajinu nejen niΦit, ale i tvo°it. Tato slova by mohla b²t mottem v²stavy "Prom∞ny m∞sφΦnφ krajiny", jejφm₧ autorem je ing. Stanislav èt²s. P∙vodnφ profesφ lesnφk, ale u₧ na Ükole se v rßmci diplomovΘ prßce zaΦal zab²vat mo₧nostφ rekultivace krajiny zniΦenΘ d∙lnφ Φinnostφ. SvΘ profesi se v∞nuje ji₧ tΘm∞° 40 let a nynφ pat°φ k naÜim p°ednφm odbornφk∙m; jeho projekty a publikace jsou znßmy i na mezinßrodnφ ·rovni (p°φkladem je Φesko-polsko-n∞meck² projekt "╚ern² troj·helnφk", zam∞°en² na vyt∞₧enΘ oblasti na pomezφ t∞chto t°φ stßt∙).

VystavenΘ fotografie dokumentujφ ·sp∞ÜnΘ rekultivaΦnφ zßsahy, kterΘ b²valΘ povrchovΘ doly, tedy pustΘ oblasti poznamenanΘ p∙dnφ erozφ, navrßtily zp∞t do normßlnφho ekosystΘmu. Velmi emotivn∞ p∙sobφ zßb∞ry identick²ch oblastφ, po°φzenΘ v dob∞ t∞₧by a po dvaceti a vφce letech, kdy jsou p°em∞n∞ny v zalesn∞nß ·zemφ, vodnφ plochy, h°iÜt∞, sportovnφ areßly nebo dokonce obytnΘ Φtvrti, zahrßdkß°skΘ kolonie, sady Φi vinice. Mßlokdo vφ, ₧e se v naÜφ republice uskuteΦ≥ujφ i zcela ojedin∞lΘ projekty - v letoÜnφm roce bylo nap°φklad na b²valΘ v²sypce u Mostu otev°eno letiÜt∞, buduje se zde zßvodiÜt∞, golfovΘ h°iÜt∞ aj.

Vφce ne₧ mnoho slov pr² dokß₧φ dva vhodn∞ zvolenΘ zßb∞ry - dr₧φme se proto nßzoru autora a n∞kolik vßm jich p°edklßdßme.

V tomto oboru se ale bohu₧el projevujφ i negativnφ jevy, kterΘ provßzejφ tr₧nφ hospodß°stvφ. Faktor∙, je₧ zpomalujφ pr∙b∞h rekultivacφ, je hned n∞kolik. Nenφ zßjem o zv∞tÜovßnφ plochy zem∞d∞lskΘ p∙dy, v n∞kter²ch lokalitßch nenφ zcela jasno ve vlastnick²ch vztazφch a svou roli samoz°ejm∞ hraje i finanΦnφ strßnka v∞ci, nebo¥ rekultivace jsou nejen dlouhodobou, ale i nßkladnou zßle₧itostφ. Mo₧nß by svΘ ud∞lal tlak ve°ejnosti nebo pozornost ekologick²ch aktivist∙, ale jim asi vφc vyhovuje dojφmav² melodram p°ed temelφnsk²mi branami za pozornosti masmΘdiφ.

P°itom Φeskß rekultivßtorskß Ükola mß dlouholetou tradici. AΦ byla za b²valΘho re₧imu ekologie pova₧ovßna za tΘm∞° protistßtnφ Φinnost, m∙₧eme jmenovat hned n∞kolik sv∞tov∞ unikßtnφch poΦin∙, kterΘ u nßs byly i v tehdejÜφch dobßch "temna" zrealizovßny. V roce 1956 zaveden byl zßkon na ochranu p∙dnφho fondu, jen₧ p°ikazoval p°i jakΘmkoli zßboru zem∞d∞lskΘ p∙dy pro ·Φely v²stavby nebo pr∙myslovΘ t∞₧by nejprve skr²t vrstvu ornice, aby nedoÜlo k jejφmu zniΦenφ. Ji₧ v letech 1958 - 9 byl vytvo°en tzv. Generel rekultivacφ, kter² byl prvnφ snahou o p°etvo°enφ krajinnΘho komplexu, nikoliv pouze ojedin∞lΘ lokality. Proto by bylo Ükoda tuto tradici dßle nerozvφjet, v t∞ch trochu stφsn∞n²ch st°edoevropsk²ch pom∞rech si nem∙₧eme dovolit nechat na p°φrod∞, a¥ d∞lß co umφ, je t°eba jφ po naÜich neÜetrn²ch zßsazφch trochu pomoci.

ket