Jednou z mnoha v∞cφ, jimi₧ nßs kdysi -- rozhodn∞ ne poprvΘ, ale ani naposled -- fascinovala Φeskß "Üestsetdvojka" Φili Software602, byla na ΦeskΘ poΦφtaΦovΘ scΘn∞ prvnφ elektronickß poÜta, p°esn∞ji °eΦeno -- p∙vodnφ Φesk² software pro ni. Vzpomφnßm, jak mn∞ kdysi na CEBITu, kde ji vystavovali poprvΘ v zahraniΦφ, vysv∞tloval nadÜen∞ pan Mⁿhlfeit, tehdy jeÜt∞ v barvßch Software602, jak a proΦ podstoupili ten nelehk² krok od textovΘho editoru ke komunikacφm a jß mu tak docela dφlem nerozum∞l, dφlem nev∞°il, proto₧e jsem si jeÜt∞ neum∞l ani p°edstavit, co to p°esn∞ je. A u₧ v∙bec ne, jak² to vezme obrat: ₧e letos p°ijde Software602 i s p∙vodnφm softwarem pro Internet (Φlßnek v p°φÜtφm Φφsle) a zalo₧φ -- vφce mΘn∞ i kv∙li tomu -- dce°inou firmu u₧ nejen na Slovensku, ale i v USA.

Jak jste se k "poÜtovnictvφ" v∙bec dostali?

Z°ejm∞ i proto, ₧e i kdy₧ jsme zaΦali docela ·sp∞Ün∞ textov²m editorem, jß, kter² jsem vystudoval p°ece jen telekomunikace, jsem k nim m∞l po°ßd blφzko. Tak₧e nßÜ hned druh² klφΦov² program Mana₧er M602 pro DOS jsme vybavili modemovou nßstavbou a softwarem pro faxovßnφ. Jenom₧e jß i tak podv∞dom∞ cφtil, ₧e to nadlouho nevystaΦφ. Z toho se pak odvinulo i rozhodnutφ, zam∞°it se na projekt elektronickΘ poÜty.

Ta naÜe, Φeskß, zde byla skuteΦn∞ prvnφ. Ano, ve sv∞t∞ u₧ byl samoz°ejm∞ k dispozici cc-mail, jen₧e pro nßs to bylo klφΦovΘ rozhodnutφ a naÜt∞stφ jsme nezavßhali. Prvnφm okam₧ikem pravdy byl asi INVEX, kde jsme za Mail, poprvΘ v historii sout∞₧e v∙bec, dostali hned dva k°iÜ¥ßlovΘ disky za jedin² p°ihlßÜen² v²robek.

Jak k tomu doÜlo?

JednoduÜe. Dv∞ konkurenΦnφ redakce si prost∞ zaklßdaly na tom, ₧e nßs delegovaly na Disk prßv∞ ony, a to natolik, ₧e si to odmφtly nechat vzφt. A tak jsme dostali poprvΘ a mo₧nß i naposled v historii veletrhu za jeden v²robek disky dva.

To u₧ jsme v∞d∞li, ₧e to byl asi krok sprßvn²m sm∞rem. I kdy₧ jsme kv∙li tomu museli vy°eÜit mnohß Φeskß "Üpecifikß", tj. nap°φklad nepr∙chodnost telefonnφch linek, a najφt i jim odpovφdajφcφ p°enosovß za°φzenφ. Ta jsme objevili v t∞₧ko p°ekonateln²ch modemech ZYXEL. Pak u₧ to pokraΦovalo dßl, p°es Mail602 pro Windows, a₧ do podoby, ji₧ to mß dnes, kdy₧ s "balφkem" pro Internet p°ichßzφme i s elektronickou poÜtou jinΘ generace.

Tehdy jste si hned po INVEXu troufli i na hannoversk² CeBIT.

Byl to trochu risk. Ale jß jsem za komunikace bojoval a prosazoval je, aΦkoli v tΘ dob∞ se zdßlo, ₧e jsem naprost² blßzen a Üφlenec. Modemy m∞ly rychlost 2 400 b/s, a kdy₧ m∞ly protokol MNP 5, tak to u₧ byl opravdu mal² zßzrak, tak₧e... Asi takhle: rozhodn∞ to nebylo b∞₧nΘ rozhodnutφ.

Jakß pak byla realita? S jak²m se poÜta setkala ·sp∞chem? A s jak²mi potφ₧emi?

Jak u₧ jsem °φkal, p°edevÜφm s kvalitou linek. Navφc jsme u₧ od zaΦßtku museli nΘst i plnou tφhu n∞Φeho, co bych nazval osv∞tou: vysv∞tlovat partner∙m a zßkaznφk∙m, co je to vlastn∞ e-mail, k Φemu je elektronickß poÜta v∙bec dobrß. To stßlo samoz°ejm∞ spoustu ·silφ, ale snad se to vyplatilo. V²sledky jednoho z poslednφch pr∙zkum∙, myslφm ₧e Svazu pr∙myslu a dopravy, uvßd∞jφ, ₧e dnes mßme jednoznaΦn∞ nejv∞tÜφ podφl na trhu.

Zßm∞r tedy rozhodn∞ vyÜel a projevilo se i v dalÜφm zam∞°enφ firmy: u₧ tehdy jsme implementovali mo₧nost p°φmΘho pou₧itφ faxu nebo e-mailu rovnou z textovΘho procesoru, co₧ je i u dneÜnφ, mnohem mocn∞jÜφ a teprve rok starΘ konkurence "velikΘ" novum. Pro nßs to byla p°irozenß, z podstaty naÜeho softwaru vychßzejφcφ, nebo jak se dnes m≤dn∞ °φkß "nativnφ" vlastnost. Kterß se samoz°ejm∞ promφtla i do vÜech naÜich ostatnφch aplikacφ. I to nßm nepochybn∞ nahrßlo.

Tehdy byl ovÜem pro poÜtu jeÜt∞ dost omezen² trh.

V tΘ chvφli urΦit∞, proto₧e do opravdovΘho e-mailu bylo jeÜt∞ hodn∞ daleko, a tak bylo vÜe zam∞°eno spφÜ lokßln∞. I kdy₧ -- je pravda, ₧e naÜe pozd∞jÜφ OEM dohoda s firmou Novell byla postavena prßv∞ na tom, ₧e jejich operaΦnφ systΘm bude Üφ°en jako souΦßst naÜφ elektronickΘ poÜty Mail602 tak₧e ty dv∞ v∞ci p∙jdou dßl ruku v ruce (dokonce na to tehdy existovala reklama, kde si vzßjemn∞ pot°ßsaly rukama). A samoz°ejm∞ ₧e to byla i cesta, jak k n∞kter²m u₧ivatel∙m systΘm elektronickΘ poÜty v∙bec dostat. Proto₧e prvnφ, zcela markantnφ v²hoda, kterß se po nasazenφ ve firm∞ projevφ v∙bec nejrychleji, je prßv∞ fakt, ₧e lidΘ si mohou prakticky okam₧it∞ poslat vzßjemn∞ e-mail a ov∞°it tak, ₧e sφ¥ funguje. A hlavn∞ -- ₧e k n∞Φemu -- a velmi praktickΘmu -- opravdu je. A to byl vlastn∞ druh² moment: okam₧ik, v n∞m₧ jsme dφky tomuto spojenφ dodali s prodan²m novellovsk²m softwarem u₧ivateli i nemalou dalÜφ hodnotu.

To znamenß, ₧e jste se tak dostali i do firem, je₧ zdßnliv∞ kupovaly "jen" Novell?

Jist∞. OperaΦnφ systΘm Novellu bez naÜφ aplikace byl toti₧ stejn∞ drah² jako s nφm, tak₧e produkt se prodßval skoro sßm: pokud lidΘ uva₧ovali o tom, ₧e si po°φdφ sφ¥, m∞li mo₧nost koupit si ji souΦasn∞ s elektronickou poÜtou. Cena byla stejnß. Pak se Novell bohu₧el rozhodl ke koupi Word Perfectu a tφm naÜe spoluprßce vloni zase skonΦila. Sotva jsme mohli spolupracovat dßl s firmou, kterß d∞lß konkurenΦnφ textov² editor. Je to Ükoda, bylo to vzßjemn∞ v²hodnΘ partnerstvφ: Novell se v tΘ dob∞ soust°e∩oval opravdu jen na operaΦnφ systΘmy a my jsme jeho systΘmu vklßdali ₧ivot. Nebylo divu, ₧e m∞lo ·sp∞ch.

V mnoha institucφch tak znamenal vßÜ program v∙bec prvnφ p°φchod e-mailu do firmy. A navφc rovnou s ΦeÜtinou. Tehdy jste riskovali - jak je tomu te∩?

Je pravda, ₧e to p°esv∞dΦilo k rozhodnutφ se pro sφ¥ i ty nejv∞tÜφ ned∙v∞°ivce. Najednou -- ze dne na den -- zjistili, ₧e mohou pßr kliknutφmi poslat po sφti -- a Φeskou -- informaci Üedesßti lidem najednou. Dnes jsou komunikace naÜφm klφΦov²m produktem. A nemßm na mysli jenom otßzku p°φjm∙ nebo obratu. P°φjemnΘ je i zjiÜt∞nφ, ₧e se tφm potvrdilo, ₧e partne°i nebo zßkaznφci, kte°φ se rozhodnou investovat ( i do nßs), u₧ prost∞ oΦekßvajφ, ₧e dokß₧eme p°edvφdat v²voj nebo investovat v oblastech, kterΘ se mohou ukßzat za Φas v²hodnΘ. V souΦasnΘ dob∞ se tak soust°e∩ujeme na Φty°i klφΦovΘ oblasti: kancelß°sk² software, komunikaΦnφ software, databßze klient-server vΦetn∞ aplikacφ a EDI software.

EDI ? Mßme i mΘn∞ odbornΘ Φtenß°e. PouΦme je.

EDI, Electronic Data Interchange, je systΘm elektronickΘ v²m∞ny dat s p°echodem na zcela elektronickΘ dokumenty jako je objednßvka, faktura, platba, avφzo, celnφ deklarace ap. Uplat≥uje se p°edevÜφm v obchod∞, doprav∞, pr∙myslu a stßtnφ sprßv∞ a nßÜ databßzov² systΘm WinBase podporuje jejich nßvrh a v²voj, co₧ jinΘ databßzovΘ v²vojovΘ systΘmy zatφm v∞tÜinou nenabφzejφ. V Brn∞ pak letos uvedeme Mail602 EDI server, jen₧ bude podporovat zapracovßnφ komunikacφ do stßvajφcφch ekonomick²ch informaΦnφch systΘmu, kterΘ u₧ EDI podporujφ. A za t°etφ to budou vlastn∞ EDI aplikace samy o sob∞. Po vφce ne₧ dvou letech v²voje p°edvedeme EDI READY ekonomick² informaΦnφ systΘm, pro n∞j₧ bude EDI jeho p°irozenou, v²chozφ vlastnostφ.

A pokud jde o Internet?

Pokud jde o software pro Internet, jsou zde hned t°i v∞ci, kterΘ °eÜφ p°ipojenφ Internetu z kterΘkoli stanice, tzn.: mφt mo₧nost obrßtit se na World Wide Web z kterΘhokoliv poΦφtaΦe v sφti, mφt pro ka₧dou stanici internetov² e-mail, a p°itom -- mφt sφ¥ zßrove≥ opravdu zabezpeΦenou proti ·niku informacφ, proniknutφ zvenΦφ. (Na druhΘ stran∞ je t°eba klientovi umo₧nit, aby m∞l mo₧nost b²t p°ipojen na libovolnΘho poskytovatele Internetu, a to jak pevnou, tak vytßΦenou linkou. A aby p°itom mohl pou₧φt i libovoln²ch slu₧eb, tedy t°eba vybrat si, zda chce vlastnφ domΘnu anebo schrßnky.) To jsou p°ednosti tohoto systΘmu a ukazuje se, ₧e klφΦovΘ, proto₧e odezva je velmi p°φznivß, a to nejenom u nßs, ale te∩ u₧ i v Americe.

Ano, tvrdφ se, ₧e tam se stßvßte p°φm²mi konkurenty v²robc∙ zatφm tak exkluzivnφch program∙ jako Explorer nebo Navigator.

Zcela urΦit∞ ne v oblasti browser∙ a WEB server∙. Jak Microsoft, tak Netscape samoz°ejm∞ tvrd∞ sout∞₧φ, ale nejenom s nßmi. Netscape ₧ene svou technologii stßle dop°edu a Microsoft investuje neuv∞°itelnΘ zdroje finanΦnφ i lidskΘ, aby Netscape v Internetu dohnal a p°edehnal. Oba um∞jφ vlastnosti naÜeho softwaru poskytnout za urΦit²ch podmφnek takΘ. Ty podmφnky ovÜem takΘ n∞co stojφ. My zßkaznφkovi prost∞ vyhovφme snßz i cenov∞, a to u₧ proto, ₧e je poskytujeme ji₧ v rßmci zßkladnφho vybavenφ, integrovanΘ do zßkladnφho softwaru. Dφky nßm u₧ p°em²Ülφ jen o tom, kolik u₧ivatel∙ p°ipojφ to je vÜe. Samoz°ejm∞, ₧e neb²t u₧ dßvno existujφcφho programu Mail602, asi bychom takov² balφk nedali dohromady. Nebo p°inejmenÜφm ne tak rychle. Jßdrem je elektronickß poÜta, pro ni₧ jsme v zßjmu zφskßnφ vlastnφho browseru podepsali licenΦnφ dohodu s firmou Spyglas. (Samoz°ejm∞, ₧e zßkaznφk m∙₧e, chce-li, pou₧φvat v jejφm rßmci i browser jin²).

Spyglass byl, zdß se, ve vaÜem p°φpad∞, po n∞kdejÜφm spojenφ s Novellem, u₧ druh² p°φklad, jak se nebßt takov²ch spojenectvφ. Ale jeÜt∞ k situaci v USA: kolik jste investovali do p°eklad∙, anglick²ch obal∙, vybavenφ webu a podobn∞?

Nepovφm, ale nenφ to rozhodn∞ levnß zßle₧itost. I kdy₧ -- v souΦasnΘ dob∞ jeÜt∞ po°ßd zva₧ujeme, zda budeme vÜe sΘriov∞ vyrßb∞t tam nebo tady. Bude zßle₧et na poΦtu objednßvek, definitivnφm zp∙sobu distribuce apod. S tφm souvisφ i odpovφdajφcφ nßr∙st poΦtu tam∞jÜφch zam∞stnanc∙, jen₧ odhaduji v²hledov∞ asi tak jak na Slovensku, tzn. okolo deseti lidφ. Prßvn∞ je to ovÜem, aΦ dce°inß firma, zcela americk² subjekt, i s tφm, ₧e p°ijφmß postupn∞ dalÜφ lidi dle situace. Dostavφ-li se jednoznaΦn∞ kladnß odezva, poroste.

Nßzev?

Software602, Inc.

Jako Φist∞ softwarovß spoleΦnost byste m∞li mφt teoreticky blφzko k tzv. homeworkingu, tzn. mo₧nosti nechat svΘ lidi pracovat dφky poΦφtaΦovΘmu spojenφ mnohem efektivn∞ji doma .

To vypl²vß samoz°ejm∞ u₧ z povahy naÜeho softwaru. Homeworking je urΦit∞ nedφlnou souΦßstφ vÜeho, co prßv∞ Internet p°inßÜφ. Je samoz°ejmΘ, ₧e je v₧dy t°eba hodnotit p°edevÜφm v²sledky. Metod∞ face-to-face se nedajφ up°φt p°ednosti, je₧ sebelepÜφ elektronickß konference nenahradφ. LidΘ by se samoz°ejm∞ m∞li Φas od Φasu i vid∞t. Na druhΘ stran∞ -- mohu potvrdit, ₧e je to zp∙sob, jej₧ my sami pro spoluprßci s externφmi tv∙rci softwaru pou₧φvßme u₧ lΘta. A ve Vsetφn∞ mßme dokonce celou skupinu vyvφjejφcφ nßÜ EDI READY systΘm ClassE, jejφ₧ ΦlenovΘ mezi sebou diskutujφ tvß°φ v tvß°, nicmΘn∞ z pohledu mate°skΘ firmy v Praze je to homeworking.

Jak dalece jste vy sßm "vzdßlen²m klientem" svΘ vlastnφ rodiny?

(Smφch.) No jß bych °ekl, ₧e... dost. A dφky tomu, ₧e ta moje co do v∞kovΘho slo₧enφ pokr²vß docela ÜirokΘ spektrum, od t°i do jedenßcti, nenφ mi to prßv∞ nejmilejÜφ. ZvlßÜ¥ d∞ti vidφm mßlo.

Kolik jich mßte ?

Prßv∞ tolik, co t∞ch souΦasn²ch softwarov²ch: Φty°i. Krist²nka, Terezka, Karolφnka a Richard, ten je nejmladÜφ. Jß dob°e vφm, ₧e moje ₧ena Tereza mß p°inejmenÜφm stejn∞ t∞₧k² "·vazek" jako jß. Bez jejφho ob∞tovßnφ vlastnφ p∙vodnφ profese d∞tem (je fotografkou) by rodina z°ejm∞ nefungovala. A₧ te∩, doslova v poslednφch t²dnech, vznikß po cel²ch deseti lΘtech nad∞je, ₧e by se tu a tam, kdy₧ budou vÜechny d∞ti ve Ükole a ve Ükolce, mohla v∞novat aspo≥ po dopolednφch trochu i sob∞ samΘ. Nebo dokonce fotografii. Jß si ji zato nesmφrn∞ vß₧φm a myslφm, ₧e jsou-li v∞ci, kterΘ prost∞ ani nelze docenit, v²chova d∞tφ v rodin∞, kde mu₧ podnikß, k nim pat°φ urΦit∞ jako prvnφ. Mo₧nß se jinφ ÜΘfovΘ dostanou dom∙ Φast∞ji, jen₧e nevedete-li zrovna firmu typu "k·pa-predaj", ale solidnφ podnik, kter² skuteΦn∞ n∞co vytvß°φ, nemßte velkou Üanci.

╚φm jim to vynahrazujete?

UrΦit∞ se o to pokusφm aspo≥ tφm nejcenn∞jÜφm, co Φlov∞k d∞tem m∙₧e vedle lßsky dßt, to znamenß co nejlepÜφm vzd∞lßnφm. I tφm, ₧e se pak budou moci samy rozhodnout, co budou d∞lat.

Majφ doma poΦφtaΦ?

Majφ, i kdy₧ ne dlouho. Prakticky jsem se jen pokusil vy°eÜit sv∙j notorick² problΘm s dvojjedinou existencφ sv²ch dat -- v prßci a doma -- v²konn²m notebookem, a tak jim p°ipadl ten velk² doma. U₧ jsem ho pro n∞ naplnil spoustou softwaru a musφm °φci, ₧e i kdy₧ je Φasto (a ne prßv∞ skryt∞) dosti edukativnφ -- cviΦφ pravopis nebo matematiku -- mß ·sp∞ch. Pravda, selektivnφ.

Myslφte, ₧e jej bude pou₧φvat i ₧ena?

Kdysi, kdy₧ jsem kupoval sv∙j prvnφ poΦφtaΦ, maloval jsem jφ (jako ostatn∞ asi ve v∞tÜin∞ man₧elstvφ, je₧ -- zvlßÜt∞ d°φve -- zrovna neopl²vala pen∞zi, tak₧e prßv∞ takov² p°φr∙stek do domßcnost nebyl urΦit∞ nejvφtan∞jÜφ), jak v²hodn² bude i pro ni. Jak si na n∞m povede domßcφ ·Φetnictvφ a recepty... K tomu samoz°ejm∞ nikdy nedoÜlo. A asi nedojde.

Anebo vlastn∞ mo₧nß ano. Vid∞li jsme spolu nedßvno americk² film Skandßlnφ odhalenφ, v n∞m₧ se hodn∞ pou₧φvß e-mail, °ekl bych v p°φmo rodinnΘm prost°edφ. Film jφm dokonce v²znamn∞ zaΦφnß i konΦφ. K takov²m vzkaz∙m jako tam, to znamenß "Tatφnku, kdy zas p°ijdeÜ dom∙?" bych °ekl, ₧e jej budou vÜichni svorn∞ dost vyu₧φvat.

A co p°ßtelΘ, kamarßdi, partne°i ?

To je opravdu hrozn∞ d∙le₧itß v∞c. Firmu d∞lajφ vedle v²robku hlavn∞ lidi a jejich schopnost n∞co jφ dßt, unΘst nejenom slasti, ale i strasti. Kdy₧ je vßm zam∞stnanec partnerem a partner kamarßdem -- to straÜn∞ pomßhß. Taky nßm za celß ta lΘta odeÜlo -- a v∞tÜinou v dobrΘm -- z tΘ stovky sotva deset lidφ.

Ale p°φtel -- to u₧ je pro m∞ p°ece jen n∞kdo jin². N∞kdo, za k²m jdu t°eba jen jednou za p∞t let, ale vφm s naprostou jistotou, ₧e mi to nevyΦte, n²br₧ postavφ na kafe jako bych odeÜel vΦera. A samoz°ejm∞ i naopak. Jß m∞l p°φkladn∞ velkΘ Üt∞stφ, ₧e jsem se potkal s bratry èiÜky, se kter²mi jsem firmu rozjφ₧d∞l. ╚lov∞k s nimi mß absolutnφ jistotu, ₧e se nem∙₧e nic stßt. Jß jsem mimochodem jedinßΦek, beru je spφÜe za brßchy a jsou mi straÜn∞ blφzcφ, p°esto₧e ka₧d² d∞lßme n∞co jinΘho.

Kdybyste m∞l stanovit dejme tomu t°i hesla nebo rady, je₧ byste cht∞l poskytnout jin²m, zatφm t°eba ne tak ·sp∞Ün²m podnikatel∙m:

Tak tady nemusφm dlouho p°em²Ület. Asi Masarykovo Nebßt se a nekrßst, v tom je obsa₧eno vÜe. Prostß lidskß sluÜnost. A mo₧nß jeÜt∞ i jistß oddanost myÜlence: snad a₧ zavilost vytrvat ve svΘm odhodlßnφ.

A trocha Üt∞stφ?

Ta nikdy neuÜkodφ.

Pro i4U Pavel Hajn²