NaÜφm hostem v redakci je dnes doc. dr. Petr Chrdle, majitel cestovnφ kancelß°e KAVA-PECH a stejnojmennΘho nakladatelstvφ v Dob°ichovicφch. Je jednφm z mnoha, kte°φ ke svΘ prßci vyu₧φvajφ Internet (chrdle) a souΦasn∞ jednφm z mßla u nßs, kte°φ v rßmci Internetu aplikujφ mezinßrodnφ plßnov² jazyk esperanto.

Nedßvno se v Praze konal sv∞tov² esperantsk² kongres. V rozhovoru Φasopisu Ekonom s nositelem Nobelovy ceny R. Seltenem jsme si vÜimli, ₧e na kongresu p°ednßÜel v esperantu. A slyÜeli jsme, ₧e tam bylo i setkßnφ esperantist∙-internetist∙. M∙₧ete nßm k tomu °φci n∞co bli₧Üφho?

Profesor Selten m∞l na kongresu osmihodinov² kurs (samoz°ejm∞ bez tlumoΦnφk∙, v esperantu) o aplikaci teorie her na ekonomiku, co₧ je tΘma, za kterΘ obdr₧el Nobelovu cenu. Kurs byl uspo°ßdßn ve spoluprßci s Mezinßrodnφ akademiφ v∞d San Marino, jejφ₧ studenti mohli slo₧enφm zkouÜky u prof. Seltena po jeho kursu zφskat kredity AIS.

TakΘ setkßnφ esperantist∙ vyu₧φvajφcφch slu₧eb Internetu bylo v oficißlnφm programu kongresu skuteΦn∞ za°azeno. A bylo tam o Φem hovo°it. Podle odhad∙ na sv∞t∞ je asi 10 a₧ 15 milion∙ esperantist∙, co₧ je "nßrod" srovnateln² s Φesk²m. AvÜak na rozdφl od ΦeskΘ komunity jsou esperantistΘ roztrouÜeni po vÜech p∞ti kontinentech. Proto nenφ divu, ₧e brzy rozpoznali v²hody komunikace pomocφ Internetu, kterou si velice oblφbili a hojn∞ ji vyu₧φvajφ. A ₧e setkßnφ bylo ·sp∞ÜnΘ je vid∞t i z toho, ₧e se od letoÜka stane pravidelnou souΦßstφ sv∞tov²ch kongres∙. Ke kongresu bych snad m∞l jeÜt∞ doplnit, ₧e na n∞j p°ijelo asi 3000 ·Φastnφk∙ a ₧e program byl velice bohat², Φasto a₧ 11 nabφdek souΦasn∞.

Je mo₧nΘ, ₧e n∞kter² z naÜich Φtenß°∙ rozumφ esperantu, je u₧ivatelem Internetu a cht∞l by takΘ dostat esperanto na svoji obrazovku. Poradφte mu?

Jako prvnφ bych se podφval na n∞kterou z esperantsk²ch WWW strßnek (mezi esperantisty TTT pa^goj), nejlΘpe asi http://www.cs.chalmers.se/~martinw/esperanto/veb/, co₧ je jakßsi virtußlnφ knihovna esperanta. Z mnoha dalÜφch doporuΦuji http://wwwtios.cs.utwente.nl/esperanto -- strßnku Sv∞tovΘho esperantskΘho svazu se sφdlem v Rotterdamu, http://www.knooppunt.be/~fel, Flandra Esperanto-Ligo, kterß pat°φ k nejΦast∞ji obm∞≥ovan²m, ftp.hungary.net/pub/esperanto, co₧ je strßnka ma∩arskΘho esperantskΘho Φasopisu "Eventoj" ("Udßlosti"), je₧ obsahuje mj. bohat² kalendß° esperantsk²ch akcφ. Dßle stojφ za nßvÜt∞vu http://www.bydg.pdi.net/~turismo, bohatß strßnka sv∞tovΘ asociace Monda Turismo, kterß sdru₧uje cestovnφ kancelß°e vyu₧φvajφcφ esperanta, kde takΘ m∙₧ete najφt naÜi CK KAVA-PECH. Zajφmavß je takΘ adresa http://www.forst.uni-muenchen.de/~refo/ais/index.html, eventußln∞ http://www.uni-paderborn.de/extern/fb/2/AIS/ais.html, co₧ jsou zßkladnφ strßnky Mezinßrodnφ akademie v∞d San Marino (AIS), kterΘ obsahujφ mj. zßkladnφ informace o AIS ve vÜech 5 pracovnφch jazycφch akademie (italÜtin∞, esperantu, n∞mΦin∞, angliΦtin∞, a francouzÜtin∞), ale i ·pln² seznam asi 1000 Φlen∙ AIS s hlavnφmi biografick²mi ·daji (tzv. ISD) a mnoho dalÜφch zajφmavostφ.

A pak doporuΦuji zapojit se do n∞kterΘ z mnoha esperantsk²ch konferencφ na internetovΘ sφti, nebo se pustit pomocφ Internetu do studia Φi opakovßnφ esperanta.

Co vlastn∞ znamenß KAVA-PECH? Mß ten nßzev n∞jakou spojitost s esperantem?

KAVA-PECH je pln²m nßzvem Kongresovß A Vzd∞lßvacφ Agentura PEtra CHrdleho, mß sφdlo v Dob°ichovicφch u Prahy a je zaregistrovßna jako CK, vzd∞lßvacφ agentura a nakladatelstvφ. NaÜe nakladatelstvφ vydßvß hlavn∞ nßroΦn∞jÜφ literaturu, ale takΘ literaturu psanou esperantem. Na p°φÜtφ rok p°ipravujeme zßjezd do australskΘ Adelaidy na 82. sv∞tov² esperantsk² kongres. Proto₧e u₧ te∩ mßme zßjemce i z °ad neesperantist∙, d∞lßme program p°ita₧liv² i pro n∞, ale ten budu znßt a₧ po svΘm nßvratu z t∞chto zemφ t∞sn∞ p°ed Vßnoci. V₧dy si toti₧ najdeme Φas se dokonale seznßmit se vÜemi plßnovan²mi mφsty a slu₧bami, ne₧ je nabφdneme naÜim klient∙m.

Vra¥me se z dalek²ch zemφ dom∙. P°edstavte si, ₧e n∞kter² Φtenß°, kter² esperanto neumφ, se s nφm chce blφ₧e seznßmit. Je mo₧nΘ se nap°φklad nauΦit esperantu jako samouk? A jak je to obtφ₧nΘ?

Esperanto je mezinßrodnφ plßnov² jazyk. Je to jazyk plnohodnotn², kter² je schopen vyjßd°it veÜkerΘ nuance jak obecnΘho jazyka, tak i jazyka um∞leckΘho a v∞deckΘho. Mo₧nß to bude p°ekvapivΘ, ale je jednφm z literßrnφch jazyk∙ PEN klubu a konajφ se v n∞m v∞deckΘ konference, atestace, habilitace, existuje bohatß odbornß literatura. Je proto jasnΘ, ₧e ten, kdo ho chce dokonale zvlßdnout, tomu musφ n∞co dßt. Je vÜak nepom∞rn∞ snazÜφ ne₧li jak²koliv jazyk nßrodnφ, a to pro svoji jednoznaΦnost, vylouΦenφ gramatick²ch v²jimek, snadnost rozÜi°ovßnφ slovnφ zßsoby pomocφ jednoznaΦn²ch p°edpon a p°φpon, ale i pro slovnφ zßsobu, kterou mß vzd∞lan² Φlov∞k alespo≥ v pov∞domφ jako tzv. mezinßrodnφ slova. Sßm odhaduji, ₧e esperanto je asi 6x snazÜφ ne₧li jazyky nßrodnφ.

Jak se to dß vypoΦφtat -- Üestkrßt lehΦφ?

Kdo zvlßdne nap°. angliΦtinu za Üest let, zvlßdne esperanto p°i stejnΘ pφli za rok. ZaΦφt m∙₧e uΦebnicφ "Esperantem za t°i m∞sφce", kterou jsme s mojφ ₧enou napsali pon∞kud netradiΦnφm zp∙sobem. Je zam∞°ena na samouky, a aΦ je na trhu krßtce, u₧ mßme ov∞°eno, ₧e kdo se touto uΦebnicφ nechß vΘst a dodr₧uje stanoven² plßn, za t°i m∞sφce skuteΦn∞ zvlßdne jazyk natolik, ₧e je schopen Φφst b∞₧nou literaturu, rozum∞t rozhlasovΘmu vysφlßnφ v esperantu, ale i sluÜn∞ konverzovat na v∞tÜinu b∞₧n²ch tΘmat. A v tΘto souvislosti bych rßd uvedl jeÜt∞ jednu, teoreticky i prakticky prokßzanou vlastnost esperanta: je vynikajφcφ pr∙pravou ke studiu dalÜφch cizφch jazyk∙.

Zastavme se na zßv∞r u vaÜeho nakladatelstvφ. JakΘ publikace jste dosud vydali a co nejzajφmav∞jÜφho p°ipravujete?

Z 36 vydan²ch publikacφ uvedu z literatury psanΘ esperantem alespo≥ povφdky J. HaÜka "Ne nur soldato èvejk" ("Nejen vojßk èvejk"), F. Kafky "Son^go kaj aliaj rakontoj" ("Sen a jinΘ povφdky") nebo "Audienci" od V. Havla. Z jazykov²ch p°φruΦek krom∞ ji₧ zmφn∞nΘ uΦebnice "Slovnφk esperantsko-Φesk²", "Baza ^Ce^ha konversacio" a takΘ "Gramatiko de la ^Ce^ha lingvo" (oba nßzvy jist∞ nenφ t°eba p°eklßdat). Z poezie jsme letos vydali dvojjazyΦnou sbφrku v²znaΦnΘ esperantskΘ bßsnφ°ky Eli UrbanovΘ podle v²b∞ru s Φesk²m p°ekladem J. Rumlera "Peza vino/T∞₧kΘ vφno". Z produkce vydßvanΘ v ΦeÜtin∞ pak pat°φ k nej·sp∞Ün∞jÜφm nov² filosofick² pohled na sv∞t "Nov² realismus" od B. Vogelmanna, ale i "Jak ·sp∞Ün∞ vyjednßvat s Japonci" od Y. Umedy, "Vzorec ekonomickΘho ·sp∞chu" od Ch. Y. Lee, "NebezpeΦφ tropick²ch nemocφ" od R. Sachse a zejmΘna "Co mi dala Φeskß literatura" od K. Kurisu, v nφ₧ se autor, japonsk² bohemista a p°ekladatel mnoha knih z ΦeÜtiny do japonÜtiny, vyznßvß ze svΘho vztahu k ΦeskΘ literatu°e i esperantu. O p°ipravovan²ch knihßch nerad hovo°φm, ale rßd uvedu publikaci, v nφ₧ budu v jednΘ osob∞ autor, fotograf i vydavatel a jejφ₧ pracovnφ nßzev jasn∞ urΦuje jejφ obsah: "Novß japonskß nßbo₧enstvφ". I ta pat°φ do dneÜnφho tΘmatu, nebo¥ v nφ popisuji takΘ svΘ zß₧itky s esperantem a Internetem, zejmΘna v kapitole o mΘm pobytu v centru ÜintoistickΘ cφrkve Oomoto.

D∞kujeme vßm za rozhovor.

fa