ZaΦneme obligßtn∞: Φφm t∞ poznamenalo tvΘ v∙bec prvnφ setkßnφ s poΦφtaΦem?

Pro m∞ byl kupodivu mnohem v∞tÜφm Üokem ne₧li poΦφtaΦ -- fax. Ten jako kdyby mn∞ poprvΘ signalizoval -- n∞co se d∞je, sv∞t se zaΦφnß obracet vzh∙ru nohama. Prßv∞ faxem se -- myslφm si jß -- komunikace kompletn∞ zm∞nila. To vÜechno, co p°iÜlo pak, je mo₧nß dokonalejÜφ -- dob°e, mohu faxovat p°φmo z poΦφtaΦe nebo dostanu dopis rovnou do poΦφtaΦe a pak si jej vytisknu nebo nevytisknu, ale u₧ to nenφ ten prvnφ, Üokujφcφ fakt, ₧e dopis, jen₧ jsem napsala tady, v Praze, vyleze tak°ka v tΘ chvφli na druhΘ stran∞ zem∞koule. A ne n∞kde na poÜt∞, ale doma, p°φmo na stole toho, komu to posφlßm. Jinak -- m∙j prvnφ poΦφtaΦ v ₧ivot∞, na kter² jsem si opravdu sßhla, nebyl poΦφtaΦ, ale kalkulaΦka, dokonce solßrnφ. A a₧ v Austrßlii. U₧ ani nevφm, kdo mi ji dal, ale pamatuju se, ₧e byla docela p∞knß, jenom₧e k niΦemu. Jß toti₧ -- v₧dycky kdy₧ jsem cht∞la n∞komu n∞co spoΦφtat, tak to bylo v∞tÜinou veΦer a poΦφtaΦka dφk tomu, ₧e byla solßrnφ, nefungovala. A jß navφc: -- kdy₧ jsem byla mladß, tak jsem na gymplu vynikala v matematice, dokonce jsem vyhrßla jakousi olympißdu. A od tΘ doby -- kdykoli pot°ebuju cokoli spoΦφtat, v₧dycky se z toho umφm dostat trojΦlenkou. A tak jsem i tu kalkulaΦku nakonec vyhodila.

TrojΦlenkou? U tΘ v∞tÜina lidφ s matematikou obvykle naopak skonΦφ. -- Tos musela b²t dobrß.

V Üestnßcti. Jenom₧e pak u₧ p°iÜlo divadlo a zblbla jsem. Jenom ta trojΦlenka mi z∙stala. To bylo v Liberci, tam byl experimentßlnφ gympl, kter² m∞l t°i sm∞ry a jeden z nich byl tak zvan² mat-fys. Ten MAT mi Üel. Ten FYS ne. Dokonce bych °ekla, ₧e zßkonit∞, proto₧e myslφm, ₧e se to tluΦe. Kdy₧ je n∞kdo opravdu dobr² na logiku, jde u₧ to druhΘ mimo. Tak to aspo≥ bylo u m∞. Kdy₧ umφÜ trojΦlenku, nepot°ebujeÜ kalkulaΦku. A solßrnφ u₧ v∙bec ne.

V tΘ olympißd∞ to bylo kterΘ kolo?

To u₧ si napamatuju, opravdu, je to hrozn∞ let. A₧ se skoro bojφm, ₧e by to mohlo b²t docela v²znamnΘ v²roΦφ. Kdy₧ vzpomφnßÜ na n∞co, co se ti stalo v Üestnßcti, to je straÜn∞ nebezpeΦnΘ, to jsou kulatiny hned. -- Mo₧nß jsem ji vyhazovat p°ece jen nem∞la a k poΦφtaΦ∙m se tak mohla dostat d°φv.

ChceÜ tφm °φci, ₧es toho n∞kdy litovala?

To ne. Ale faktem je, ₧e kdy₧ jsem pak kolem t°icφtky zaΦala psßt v angliΦtin∞ i divadelnφ hry, tak jsem m∞la najednou problΘm: pomalu vÜichni, kterΘ jsem znala, ale i pro n∞₧ jsem psala, u₧ k tomu m∞li dßvno poΦφtaΦ a pou₧φvali word processor (textov² editor), jenom jß ne. V₧dycky jsem si °φkala -- jß to p°ece umφm i bez n∞j. Psßt rukou je pro m∞ lepÜφ, p°irozen∞jÜφ, inspirativn∞jÜφ. Anebo pak jeÜt∞ (tohleto obdobφ p°iÜlo o n∞co pozd∞ji): "PoΦkßm si, a₧ bude vÜechno jinak. A₧ se do toho bude moci jen mluvit, a ono to bude samo psßt." Tehdy jsem to ovÜem brala jako f≤r, netuÜφc, ₧e se doΦkßm doby, kdy k tomu opravdu dojde. (I kdy₧ za cenu, na kterou zatφm nemßm.) A s tφmto p°esv∞dΦenφm jsem to vydr₧ela a₧ do p°edlo≥ska, proto₧e jsem mezitφm dorazila k doktorskΘ prßci a p°i tΘ u₧ jsem po poΦφtaΦi sßhnout prost∞ musela. V Austrßlii je toti₧ prßce s poΦφtaΦem, zejmΘna na Ükole (a v∙bec to nemusφ b²t zrovna univerzita) naprostß nutnost, bez nφ₧ se s tebou nikdo nebavφ. A nejenom tam, t°eba v knihovnßch: kdy₧ tam pak vidφÜ babiΦky nad hrobem, jak si namφsto v kartotΘce hledajφ knφ₧ky na displeji a stateΦn∞ se pot²kajφ s myÜφ anebo s klßvesnicφ ... najednou se zastydφÜ. Jak to, ₧e jim to jde a tob∞ ne!

Ale te∩ si vzpomφnßm -- vlastn∞ jsem se setkala s poΦφtaΦem p°ece jen d°φv. U₧ kdy₧ jsem poprvΘ p°emlouvala jeden film v Austrßlii, to bylo v roce osmnßct set osmdesßt Φty°i ...

Ne devatenßct set osmdesßt Φty°i?

(Smφch) To je sprßvnß p°ipomφnka. Jß toti₧ pamatuju u₧ tolik, ₧e v Brn∞ mi °φkajφ Makropulka. Ale tohle bylo opravdu u₧ v tomto stoletφ. Tak p°itom jsem poprvΘ vid∞la, jak na obrazovce n∞Φeho, co nebyl televizor, b∞₧ela takovß ΦφslφΦka. Jß si to ani neuv∞domila, proto₧e oni jen °φkali, koukej na ΦφslφΦka a mluv, a tak jß koukala na ΦφslφΦka a mluvila, ale to u₧ tehdy musel b²t poΦφtaΦ.

Ale jeÜt∞ d°φv jsem se s jednφm potkala. To jsem v roce osmdesßt dva ve slavnΘ sydneyskΘ Opera House, re₧φrovala hru ZakßzanΘ ovoce a p°i zkouÜce jsem najednou z∙stala zφrat jako vejr: vÜechna sv∞tla tam byla naprogramovßna a ovlßdßna poΦφtaΦem ! To byl Üok.

Jenom₧e jß v∞°φm stejn∞ na lidskej touch, tak₧e i kdy₧ jsem na tom koneΦn∞ zaΦla psßt, byla jsem straÜn∞ podez°φvavß. Ale byl to Mac, sp°ßtelili jsme se a pak m∞ to zaΦalo dokonce i bavit, p°ichßzela jsem na r∙znΘ p°ednosti. Samoz°ejm∞ ₧e se mi to pßrkrßt smazalo a jß byla neÜ¥astnß. ZvlßÜ¥ kdy₧ mi °ekli, ₧e ono to tam asi z∙stalo, dokonce to tam dodnes n∞kde je, jenom se k tomu ne a ne dostat.. Ale to u₧ je dneska jedno, kdy₧ u₧ jsem to, proklφnajφc cel² sv∞t, musela napsat znovu. M∞la jsem vztek, ale fascinovalo m∞ to. P°edevÜφm ta efektivnost a rychlost ve srovnßnφ s tφm, jak jsem psala d°φv. Ale p°esto jsem dodnes staromil, proto₧e v∞tÜinou si v∞ci stejn∞ nejd°φv ze vÜeho naznaΦφm na papφr, a teprve potom jdu k poΦφtaΦi. Ostatn∞ dob°e vφm, ₧e je a₧ neuv∞°iteln∞ mnoho slavn²ch spisovatel∙, kte°φ pφÜou dodnes rukou. Pozor, ani na stroji! Opravdu rukou! Z australsk²ch t°eba i tady dob°e znßm² Morris West. Na ty tak Internet!

Nakonec jsi tedy poΦφtaΦe vzala na milost. Nebo t∞ i tak n∞Φφm po°ßd jeÜt∞ zlobφ?

Samoz°ejm∞, rozΦilujφ m∞! P°edevÜφm ohro₧enφm soukromφ. To vßs tu asi teprv jeÜt∞ Φekß, ale v Austrßlii se v tomto sm∞ru zm∞nilo b∞hem poslednφch pßr let snad vÜechno. P°edtφm -- kdy₧ jsi n∞kam p°iÜel a °ekl 'Jß jsem Honza Krßtk²', tak's byl Honza Krßtk². Dneska kdy₧ °ekneÜ, ₧e jsi Honza Krßtk², tak nejsi Honza Krßtk², pokud nejsi v poΦφtaΦi. A pokud tam nejsi, tak's zmizel, neexistujeÜ. ┌°ednφk na tebe koukß, znß t∞, zdravφ t∞, ale pro ·°ad neexistujeÜ. Tak daleko u₧ to tam doÜlo. P°itom to vÜechno se v Austrßlii d°φv ned∞lo. Ani jß to jeÜt∞ ze zaΦßtku neza₧ila.

Ani jako Makropulka.

Ani tak. Co naÜt∞stφ nevzniklo, proto₧e proti tomu se vzbou°ila celß Austrßlie, byly obΦanskΘ pr∙kazy. Ten tlak, aby se zavedly, byl obrovsk², ale nakonec to skonΦilo tφm, ₧e to hlavnφ, poΦφtaΦov² k≤d, podle kterΘho t∞ v poΦφtaΦi kdekoliv najdou, je v °idiΦskΘm pr∙kazu. Tady by to z°ejm∞ nevyÜlo, proto₧e u nßs nemß ka₧d² °idiΦßk, zatφmco v Austrßlii je to nezbytnost, bez auta by ses v ₧ivot∞ neobeÜel.

Jak vypadß?

Je to jen kartiΦka s fotkou, vejde se kamkoliv. Ale s sebou ji nenosφm, ani pas, proto₧e na Vßclavßku bych o to okam₧it∞ p°iÜla.

U₧ t∞ tu okradli?

Samoz°ejm∞! O celou kabelku. Proto₧e bydlφm p°esn∞ na rohu teritoria arabskΘ mafie, a ta je tu prßv∞ takovß jako v Pa°φ₧i. Jenom₧e tady -- ka₧d² to vφ, ka₧d² t∞ varuje, ale nikdo s tφm nic ned∞lß. Tak₧e bydlet tady a nosit s sebou doklady, je blbost.

A v Sydney?

Tam je to jinΘ. -- Sydney je hrozn∞ velkß. Jsou Φtvrti, kde je zcela bezpeΦno, a Φtvrti, kde si dßÜ pozor. Ale hlavn∞ -- tam by v ₧ivot∞ nenapadlo ₧ßdnΘho policajta chtφt po mn∞ obΦanku.

Zato je ka₧d² Australan v sφti. A d∙sledky?

P°ijde na to. Z hlediska soukromφ katastrofßlnφ. Tak t°eba banky: v ka₧dΘ bance majφ k≤d pro tvΘ da≥ovΘ p°iznßnφ. Cokoli vlo₧φÜ, u₧ o tom vφ automaticky da≥ov² ·°ad. A bez banky se v Austrßlii neobejdeÜ, dnes u₧ mßloco platφÜ hotov∞, vÜechno bankovnφ kreditnφ kartou. A tak kdy₧ n∞co zaplatφÜ nebo koupφÜ -- u₧ o tom vφ i ber≥ßk.

Jak ten k≤d zφskajφ?

Od tebe! Jinak ti nezalo₧φ konto! Nevystavφ kreditnφ kartu! A stejnΘ je to samoz°ejm∞ i ve spo°iteln∞ nebo na poÜt∞, tak₧e stßt tak vφ i o tom, co dostaneÜ slo₧enkou. To jsou v∞ci, kterΘ mi t°eba ani tak nevadφ, aspo≥ mß stßt vφc na zdravotnictvφ a tak dßl, ale v ka₧dΘm p°φpad∞ m∞ d∞sφ. Nezapome≥, ₧e Austrßlie je ostrov a dostaneÜ se na n∞j a z n∞j vlastn∞ jen na pßr mφstech lodφ nebo letadlem, tak₧e u₧ kdy₧ p°ilΘtßÜ nebo odlΘtßÜ, jsi okam₧it∞ pod kontrolou tΘ sφt∞.

Ano. T°eba australskß vφza dnes ud∞luje poΦφtaΦ.

Kdyby jen vφza. Kdy₧ t°eba odletφ takov² penzista do Evropy, poΦφtaΦe si to dφk propojenφ sφt∞ letiÜ¥ s penzijnφm ·°adem samy zjistφ, a kdy₧ se do urΦitΘ doby nevrßtφ, p°estanou mu automaticky vyplßcet d∙chod. Nebo kdy₧ se t°eba n∞kdo odst∞huje na Φas do Ameriky, poΦφtaΦe mu zastavφ rodinnΘ p°φdavky.

Ve srovnßnφ s tφm, kdy₧ u₧ jsme u tΘ mΘ ukradenΘ obΦanky, a vzpomenu si na ty usmolenΘ kartiΦky, kter²mi se tu, namφsto aby sßhli do poΦφtaΦe, zaΦali probφrat na policii ... Ani se pak nedivφm, ₧e tu majφ zlod∞ji prΘ. KoneΦn∞ -- jsme u protino₧c∙.

Je proti tak rozsßhlΘ poΦφtaΦovΘ kontrole nad jedincem n∞jakß obrana?

Ano. Hned dv∞. Prvnφ je AntidiskriminaΦnφ rada, na ni₧ se obrßtφÜ, kdy₧ si myslφÜ, ₧e by mohly b²t poÜkozeny tvΘ zßjmy. Ta ovÜem funguje i obecn∞. Na tu se obrßtφÜ s jakoukoliv diskriminacφ, od rasovΘ, emocionßlnφ, sexußlnφ, socißlnφ, politickΘ a₧ k nßbo₧enskΘ. A druhou je instituce tzv. prßva na informace: mßÜ prßvo vid∞t, jak vypadß tv∙j zßznam na poΦφtaΦi, v∞d∞t, co vÜechno o tob∞ v∞dφ v pojiÜ¥ovn∞, v bance, v mφst∞ i na okrese. Nemohou hromadit tvoje ·daje bez kontroly.

Vidφm, ₧e jeÜt∞ mßme opravdu co dohßn∞t.

Ne ve vÜem. T°eba s t∞mihlet∞mi p°enosn²mi GSM telefony na ka₧dΘm kroku... u₧ se dost blφ₧φte. I kdy₧ trochu jinak. Tady je to p°edevÜφm m≤da a atribut jistΘho postavenφ. V Austrßlii si s nimi telefonujφ na nßdra₧φ nebo na zastßvce autobusu i aboriginals, tedy p∙vodnφ domorodci. A v samoobsluze vidφÜ ₧enskΘ, jak jedou s vozφkem a bezmyÜlenkovit∞ do nich hßzejφ jednou rukou, co pot°ebujφ, zatφmco druhou dr₧φ mobil a drbou s n∞k²m doma. Je to a₧ hr∙zn² pohled, kdy₧ je tak vidφÜ komunikovat telefonem mezi t∞mi horami zbo₧φ ka₧dou zvlßÜ¥ s n∞k²m daleko odtud, namφsto aby se bavily, jak to bylo d°φv, docela obyΦejn∞ spolu.

╚φm to je?

Mo₧nß i cenami. U nßs stßvaly tyhle telefony na zaΦßtku i dva tisφce dolar∙. A dneska -- dvacet. ╚ty°i sta korun. Tam kdy₧ se zlev≥uje, tak se zlev≥uje. A rozdφl proti Φesk²m pom∞r∙m je v tom, ₧e i tam chce obchodnφk sice vyd∞lat, ale rozhodn∞ ne hned a p°es mrtvoly. A pokud jde naopak o zdra₧enφ -- tam si lidΘ po°ßd jeÜt∞ tu a tam leccos vybojujφ. Tak t°eba kdy₧ cht∞li zavΘst omezenφ dΘlky telefonnφho hovoru za jeden impuls p°es den na t°i nebo Φty°i minuty jako tady. Lidi se prost∞ vzbou°ili, z∙stalo to p°i starΘm. V Austrßlii se ovÜem telefonuje mnohem vφc. Vlastn∞ vÜechno se d∞je po telefonu. Na n∞m se obchoduje i ₧ije. Kdyby omezili interval za impuls, zdra₧φ ₧ivot vÜem. I na Internetu.

Co je v Austrßlii nejkrßsn∞jÜφ :

BuÜ. Vztah domorodc∙ k jeÜt∞ nezka₧enΘ p°φrod∞. Kdy₧ v nφ Φlov∞k osamφ, nßhle cφtφ, ₧e tam je jeÜt∞ n∞co opravdu ve vzduchu. Jak²si °ßd, kter² je nad tφm vÜφm obyΦejn²m, pochopiteln²m. Co₧ nepocφtφÜ tam, kde zemi pohlcuje hydra technologie, kterß ji pokryla mosty a dßlnicemi a mrakodrapy se supermarkety a Internetem. Pßmbu tak musφ po°ßd v²Ü a v²Ü. V buÜi je lidem blφ₧. Proto jsem se zaΦala zajφmat o jejich ₧ivot a legendy. Jedna z nich °φkß, ₧e Φlov∞k nevlastnφ zemi, ale zem∞ vlastnφ Φlov∞ka. Zem∞ je matka. Neubli₧uj jφ, nebo t∞ pohltφ. Jsou v∞ci, jich₧ se nesmφÜ dotknout, t°eba vodnφ pramen, jinak vyleze Rainbow Snake, duhov² had, a stßhne t∞ pod hladinu. N∞co, co na Internetu nem∙₧eÜ nikdy objevit. Mystickß dimenze mimo jakoukoliv teorii nebo technologii. Naprostß meditace. M∙₧eÜ meditovat na Internetu?

-- -- --

No prosφm.

Mo₧nß jsi n∞jak² ten lektvar nesmrtelnosti z V∞ci Makropulos naÜla prßv∞ tam, u aboriginc∙.

To ne. Ale nßdhernΘ legendy. Te∩ podle nich pφÜu pohßdky pro ΦeskΘ d∞ti.

Tak jsme se dostali k dalÜφ otßzce: co znamenß modernφ technika pro ty tvΘ ? Vzdaluje ti je? Nebo jsou ti naopak ony po poΦφtaΦφch pr∙vodcem?

╪ekla bych, ₧e spφÜ to druhΘ. M∙j p∞tilet² Oliver u₧ na poΦφtaΦi prost∞ jede. Toho to ovÜem uΦφ otec, kter² je akademik. Dcera Maia m∞la poΦφtaΦe ve Ükole "a₧" od ÜestΘ t°φdy, jako samostatn² p°edm∞t (Computer Science) a ve v²tvarce. Tak₧e jß na ₧ßdnΘho z nich nemßm.

Nebßla ses, ₧e -- zejmΘna ve v²tvarnΘ v²chov∞ -- jφm poΦφtaΦ m∙₧e ubrat na 'ruΦnφ' kreativit∞?

Nejd°φv ano. Jenom₧e v Austrßlii se na to myslφ a d∞ti se uΦφ i na b∞₧n²ch Ükolßch klasick²m v²tvarn²m technikßm: linorytu, suchΘ jehle ... tedy v∞cem, kterΘ u nßs najdou v∞tÜinou jen na specißlnφch Ükolßch. Tak₧e poΦφtaΦovΘ kreslφcφ programy nebo grafika jsou pak vyvß₧eny i podporou t∞ch b∞₧n²ch metod. To se pou₧φvß i jinde. Tak₧e i kdy₧ je t°eba povoleno psßt nebo d∞lat domßcφ ·koly na poΦφtaΦi (v computer-science je to n∞kdy dokonce nezbytnΘ a "domßcφ ·kol" pak p°inesou do Ükoly na disket∞), na druhΘ stran∞ dostanou d∞ti t°eba projekt na tΘma, pro n∞₧ musejφ sesbφrat data a fotografie, napsat ruΦn∞ Φlßnky a to vÜe sestavit a nalepit na strßnky, kterΘ jeÜt∞ upravφ a z nich₧ pak svß₧ou svou vlastnφ miniknihu. Pozd∞ji v zam∞stnßnφ pak nejsou p°ekvapeny po₧adavkem na prezentaci n∞jakΘho problΘmu nebo projektu takovou ucelenou formou.

A problΘm poΦφtaΦov²ch her? Myslφm i jako pr∙prava k d∞tskΘmu gamblerstvφ?

V tom je Austrßlie naÜt∞stφ hodn∞ starom≤dnφ. Tohle nebezpeΦφ tu tolik nehrozφ. U₧ proto, ₧e licenci na v²hernφ automaty s pen∞zi smφ mφt jenom jeden druh spoleΦensk²ch klub∙, kam nenφ mo₧nΘ vstoupit jen tak z ulice ani vÜem dosp∞l²m. Nato₧ d∞tem! -- Myslφm, ₧e v tom m∙₧e b²t zaslepen²m Φesk²m ·°ad∙m, povolujφcφm automaty kdekoliv, proto₧e jim z toho plynou nemalΘ poplatky, Austrßlie dobr²m p°φkladem. Jß tady do bistra nebo v²Φepu, kde majφ v∞Φn∞ hluΦφcφ automat a kolem n∞j smeΦku zßvisl²ch, prost∞ nevejdu. P°ipadß mi to nep°irozenΘ. ┌pln∞ stejn∞ jako voln∞ pobφhajφcφ drogistΘ. VÜechno se tu opravdu hrozn∞ zm∞nilo. A co teprve te∩, s Internetem, kdy₧ budou mφt lidi nejenom t∞ch dobr²ch, ale i Üpatn²ch p°φklad∙ ze sv∞ta p°ed sebou jeÜt∞ vφc?

Je to tak. Je fascinujφcφ, ₧e si po n∞m mohou jeÜt∞ rychleji a hlavn∞ lacin∞ji ne₧ faxem vym∞nit poÜtu s druh²m koncem sv∞ta t°eba i t°ikrßt za den, ale: neblφ₧φme se tak trochu realit∞, ji₧ jsme si uvykli vφdat zatφm jen v kinech? Nenφ u₧ kolem nßs to nßsilφ a odcizenφ, je₧ jsme vid∞li v "MechanickΘm pomeranΦi" Stanley Kubricka? Nebo v "Blade Runner"?

Ano. Budou lidi na Internetu v∙bec jeÜt∞ chodit do kina? Do kavßrny? Na rande? Budou se docela obyΦejn∞ vdßvat, mφt d∞ti, Φφst knφ₧ky? -- Mn∞ se zdß, ₧e tu hrozφ totßlnφ p°evzetφ a to nejen iniciativy, ale celΘ osobnosti, jedince, nov²m mΘdiem. VzpomφnßÜ si na film Being There (B²t p°itom) ? Na Petera Sellerse? Zahradnφka, kter² nevyÜel nikdy na ulici, proto₧e mu cel² sv∞t staΦila zastoupit bedna televizoru? Nem∙₧e b²t tohle takΘ Internet?

Te∩ m∞ mßÜ tam, kde jsi m∞ cht∞l mφt. Mluvili jsme o V∞ci Makropulos. O R.U.R. -- Nejsme u₧ takhle daleko? Nenφ technologie svi≥a, kterß nßs vÜechny po₧ere? -- Jen₧e tohle tam neotiskneÜ.

Otisknu. Ale vrßtφme se k tomu. A₧ budeÜ v Praze ne na skok, ale na rok a Internet se ti stane druh²m domovem. Platφ ?

Platφ.

Pro i4U Pavel Hajn²

Technologie je svi≥a. VÜecky nßs po₧ere, °φkß DßÜa Blßhovß.