GlasNet je poΦφtaΦovß sφ¥ vzniklß u₧ za dob b²valΘho Sov∞tskΘho svazu a dnes je i jednφm z hlavnφch rusk²ch poskytovatel∙ Internetu a Φlenem APC (Asociace progresivnφch komunikacφ.) Svou patrn∞ nejv²znamn∞jÜφ, ne-li p°φmo historickou roli vÜak sehrßla nedlouho po svΘm zalo₧enφ, v dob∞, kdy se Φßstφ ruskΘ armßdy podporovanφ puΦistΘ, nespokojenφ s vφt∞zφcφ perestrojkou, pokusili svrhnout GorbaΦeva. To se jim naÜt∞stφ, mimo jinΘ i dφky poΦφtaΦ∙m, tak zcela nepovedlo. -- Äe dφky Jelcinovi, a ne poΦφtaΦ∙m? -- ╚t∞te dßl, p°esv∞dΦφte se sami.

V∞°te nev∞°te -- je to tomu tak: Nebyla to jen v∞rnß Φßst ruskΘ armßdy, je₧ vytrhla v roce 1991 unesenΘho GorbaΦova z rukou puΦist∙: znaΦnou roli v tom sehrßly i poΦφtaΦe. A vzhledem k tomu, ₧e GorbaΦov se po puΦi vlastn∞ politicky u₧ nikdy ·pln∞ nevzpamatoval, dalo by se °φci, ₧e do jistΘ mφry to byly vlastn∞ ony, kdo pomohl ustavit na prezidentsk² stolec i Borise Jelcina.

Jak k tomu doÜlo?

V Rusku -- trochu podobn∞ jako tomu bylo u nßs p°ed Listopadem (mimochodem, prßv∞ v souvislosti s Ruskem a jeho Velkou ╪φjnovou/Listopadovou revolucφ je velkΘ zaΦßteΦnφ pφsmeno naÜeho Listopadu 89 skoro pikantnφ) -- nedoÜlo rusk²m konzervativc∙m (stejn∞ jako kdysi naÜφ StB), jakou zmiji si h°ejφ na prsou v podob∞ povolenφ soukrom∞ vlastnit poΦφtaΦe a jak to m∙₧e zm∞nit i jejich dlouhodobΘ plßny. Ale pomi≥me roli, kterou sehrßly v poslednφch letech "perestrojky" spoleΦn∞ s poΦφtaΦov²mi tiskßrnami p°i opisovßnφ a Üφ°enφ samizdatu. Kdy₧ b∞hem dob°e p°ipravenΘ krize kolem moskevskΘho BφlΘho domu "od°φzli" puΦistΘ vÜechny oficißlnφ zdroje informacφ, n∞kdejÜφ agenturu TASS, centrßlnφ televiznφ program i rozhlasovß studia od sv∞ta, nepoΦφtali s tφm, ₧e ve h°e je mΘdium, na n∞₧ se v Rusku do tΘ doby jeÜt∞ moc nemyslelo: poΦφtaΦovΘ sφt∞. A byli to prßv∞ lidΘ z vedenφ dneÜnφho GlasNetu, p°edevÜφm Anatolij Voronov, kte°φ se zaslou₧ili o to, ₧e mφsto b∞₧nΘho informaΦnφho systΘmu, te∩ vÜak ochromenΘho, vznikla p°edevÜφm sm∞rem do zahraniΦφ neoficißlnφ, ale o to ·Φinn∞jÜφ alternativa.

"Televize vysφlala Labutφ jezero a oficißlnφ noviny psaly jenom to, co puΦistΘ dovolili. Ale na nßs si nevzpomn∞li a my jsme tak mohli psßt, co jsme cht∞li," °φkß Anatolij Voronov. "Elektronickou poÜtou tak Ülo vÜe o tom, co se d∞lo, co jsme vid∞li na vlastnφ oΦi, rovnou na Zßpad a korigovalo tak to, co tiskla puΦistickß, de facto ilegßlnφ vydßnφ novin."

VÜimn∞te si i dalÜφ paralely, s naÜφm osmaÜedesßt²m: vzpome≥te jen vÜechny ty tehdejÜφ okupantskΘ Rßdia Vltava nebo Zprßvy! Jen₧e u nßs byly tenkrßt mo₧nosti skromn∞jÜφ: vφme o telexech vysφlajφcφch do poslednφ chvφle, ne₧li je kolaboranti zastavili a samoz°ejm∞ o stateΦn²ch st∞hujφcφch se rozhlasov²ch a televiznφch vysφlaΦkßch. Na poΦφtaΦe bylo holt tenkrßt, p°ed p∞tadvaceti lety, jeÜt∞ brzy.

"Tehdy jsme slo₧ili zkouÜku dosp∞losti a myslφm, ₧e jsme v nφ obstßli docela se ctφ," °φkß Voronov, jen₧ se stal mezinßrodn∞ znßmou osobnostφ a dnes jej zastihnete Φast∞ji na Sφti ne₧ doma, proto₧e brßzdφ nejenom vlny Internetu, ale i vzduÜnß mo°e nad Evropou a Atlantikem, a jen₧ nßm mimochodem p°islφbil v∞tÜφ interview. "PuΦist∙m nedoÜlo, jak snadno a hlavn∞ ·Φinn∞ mohou ti, kte°φ se v Rusku k puΦi nep°ipojili,.komunikovat s cizinou."

Rusk² GlasNet existoval u₧ p°ed puΦem, ale teprve po n∞m jej zaΦali brßt vß₧n∞ i v zahraniΦφ. DneÜnφ, stßle jeÜt∞ nekomerΦnφ sφ¥, zasahuje do vφce ne₧ sto Φty°iceti mφst po celΘm Rusku. Jejφ, tehdy jeÜt∞ doslova diskrΘtnφ, zßrodky vznikly u₧ v roce 1990, kdy p°iÜlo ze Spojen²ch stßt∙ n∞kolik prvnφch v²konn∞jÜφch modem∙. Dnes tuto dobu a Φasy perestrojky p°ipomφnß jen nßzev vznikl² z ruskΘho, mezitφm zmezinßrodn∞lΘho slova glasnos¥ a anglickΘho Net. Stejn∞ dvojjazyΦnß je i jejφ domßcφ strßnka, na nφ₧ mßte mo₧nost zvolφt, zda chcete jejφ anglickou, pon∞kud zkrßcenou verzi v latince, anebo ruskou, s automaticky generovanou azbukou. Najdete zde ΦetnΘ odkazy na ruskß muzea, galerie, ateliΘry a um∞leckΘ dφlny, hudebnφ udßlosti, pomoc p°ijφ₧d∞jφcφm turist∙m, ale i zßjemc∙m o tradiΦnφ ruskou kuchyni nebo pivo, ruskΘ anekdoty, dokonce vΦetn∞ podstrßnky v∞novanΘ slavnΘmu televiznφmu rozv∞dΦφkovi Stirlitzovi.

PoΦet u₧ivatel∙ Internetu se poΦßtkem tohoto roku odhadoval na p∙l milionu, stßle vÜak stoupß. I p°i komunikaΦnφch problΘmech Ruska je t°eba brßt v ·vahu jeho sotva p°edstavitelnou rozlohu. V²sledkem je, ₧e modem si kupuje (jde-li o firmu) prakticky ka₧d² druh² majitel poΦφtaΦe. ZajφmavΘ je, ₧e i dalÜφ, stßle p°ib²vajφcφ lokßlnφ sφt∞ pracujφ, cht∞jφ-li z∙stat v kontaktu se sv∞tem, v∞tÜinou dvojjazyΦn∞. Ostatn∞, prohlΘdn∞te si je i sami. P°es http://www.glasweb.glasnet.ru se dφky poΦetn²m link∙m dostanete po n∞kdejÜφm vÜeruskΘm impΘriu doslova vÜude, od dnes u₧ samostatnΘ Rigy a₧ po Vladivostok.

ajn

(V Φlßnku byly pou₧ity materißly z p°φsp∞vku zpravodaje ╚T v Moskv∞ Zde≥ka èßmala.)