Ani₧ by Φlov∞k opustil ₧idli doma u poΦφtaΦe, m∙₧e se vracet desetitisφce let zpßtky, navÜt∞vovat mφsta vzdßlenß v Φase i prostoru, lΘtat kyberpostorem, zabydlovat se v novΘm sv∞t∞ nedozφrn²ch rozm∞r∙. Jeden ze sm∞r∙, kter²mi se m∙₧eme vydat po sv∞tovΘ poΦφtaΦovΘ pavuΦin∞, je nßvrat do historie. Jako ke vÜem obor∙m i ke studiu minulosti tu lze nalΘzt nep°ebernΘ mno₧stvφ informacφ. Stojφ ale za to v∞novat jim trochu Φasu a dozv∞d∞t se, ₧e d∞jiny obyvatel ΦeskΘ kotliny nezaΦφnajφ p°φchodem praotce ╚echa a ₧e ve sv∞t∞ i u nßs existuje mnoho mlΦenliv²ch sv∞dk∙ historie lidstva starÜφch ne₧ egyptskΘ pyramidy.

Historie podle Learyho

Dlu₧no na tomto mφst∞ s ·ctou konstatovat, ₧e lidΘ, kte°φ ob²vali evropsk² sv∞tadφl a dalÜφ mφsta na zem∞kouli v mladÜφ a pozdnφ dob∞ kamennΘ (cca 8000-3000 p°. n. l..) zvolili hardware pro uchovßnφ informacφ naprosto genißln∞. Tφm hardwarem je materißl, kter² znali nejd∙v∞rn∞ji -- kßmen. Dodnes se ke stejnΘmu ·Φelu a ze stejnΘho d∙vodu pou₧φvajφ nßhrobnφ kameny. Mo₧nß u₧ nejsme p°φliÜ vzdßleni dob∞, kdy pomnφΦek nebo urnu nahradφme informacφ v podob∞ osobnφ strßnky na webu, kterß jist∞ vypovφ vφc. Touto cestou se nap°φklad docela nedßvno posmrtn∞ vydal i americk² kulturnφ guru a v∞rozv∞st LSD Timothy Leary, kter² devadesßtß lΘta pro₧il v duchu svΘho hesla "pΘcΘΦko je LSD 90. let".

Leary ve svΘ filosoficko-historickΘ, by¥ pon∞kud zt°eÜt∞nΘ knize Chaos a kyberkultura (1994) napsal:

Lidstvo v sedmi poslednφch desetiletφch za₧ilo v∞tÜφ, rychlejÜφ a p°evratn∞jÜφ zm∞ny, ne₧ tento biologick² druh prod∞lal za poslednφch 25 000 let.

Jak² je poΦet (kmenov²ch) generacφ od jeskynnφch nßst∞nn²ch maleb k ruΦnφmu pφsmu a velkoploÜnΘmu, ve°ejnΘmu egyptskΘmu um∞nφ (3200 p°. n. l..)?

Asi 1500.

Jak² je poΦet (feudßlnφch) generacφ od pyramid po katedrßlu Notre Dame, olejomalbu a kni₧nφ kulturu?

Asi 320.

Jak² je poΦet generacφ od prvnφ strojov∞ vytiÜt∞nΘ knihy (prvnφ domßcφ mΘdia) po rozhlas, telefony, stereop°ehrßvaΦe a filmy 50. let?

Asi 23.

A jak² je poΦet generacφ p°echodu od pasφvnφ ΦernobφlΘ televize (1950) k mnohokanßlovΘmu, multimedißlnφmu, interaktivnφmu digitßlnφmu domßcφmu megap°φstroji?

Asi 3.

To se tu ovÜem stßle zab²vßme pouze hardwarem. V∞nujme se ale chvφli i softwaru. Leary spolu s dalÜφmi v∞dci v Üedesßt²ch letech znovuobjevil v²znam psychedelick²ch substancφ pro duchovnφ ₧ivot a rozvoj Φlov∞ka, moudrost starou tisφce, mo₧nß desetitisφce let. A p°es tuto propast Φasu vytvß°φ jeho web page most. M∙₧ete se o tom p°esv∞dΦit na adrese http://www.leary.com/.

Kameny

Vra¥me se ale zpßtky tisφciletφmi do doby, kdy hardwarem byl kßmen a k ulo₧enφ informacφ staΦilo pßr znaΦek. Od pouhΘho oznaΦovßnφ v²znamn²ch hrob∙, geopatogennφch z≤n nebo jinak pozoruhodn²ch mφst na zemskΘm povrchu menhiry (samostatn∞ stojφcφ kameny), dolmeny (na v∞tÜinou Φty°ech sloupech le₧φcφ kamennß deska) a kromlechy (kamennΘ kruhy) se neo- a eneolitick² ( mladÜφ a pozdnφ doba kamennß) Φlov∞k rozmßchl dßl. ZaΦal budovat paleoastronomickΘ observato°e, kterΘ mu umo₧nily p°esn∞ urΦovat v²znamnΘ dni lunßrnφho a zem∞d∞lskΘho roku, svßtky i "pßtky t°inßctΘho". Vlßdnete-li angliΦtinou, na webu si lze na adrese http://weber.u.washington.edu/wcalvin/ p°eΦφst na toto tΘma prakticky celou knihu profesora archeoastronomie Williama H. Calvina nazvanou O tom, jak Üaman ukradl m∞sφc. ┌pln²ch text∙ knih zatφm na internetu moc nenajdete. ZaprvΘ to nelze p°φliÜ zpen∞₧it a za druhΘ -- °ekl bych, ₧e se zatφm stßle buduje p°edevÜφm prvnφ, encyklopedicky povrchnφ patro. Jedna z kapitol Calvinovy publikace je nap°φklad v∞novßna z°ejm∞ nejslavn∞jÜφ a nejspektakulßrn∞jÜφ megalitickΘ pamßtce na sv∞t∞ -- anglickΘmu Stonehenge.

Mo₧nß nemßte dostatek finanΦnφch prost°edk∙, volnΘho Φasu a cestovatelskΘho puzenφ, abyste se vydali sychrav²m podzimem na jeÜt∞ sychrav∞jÜφ jih Anglie za kouzlem tohoto divu sv∞ta. Technick² rozvoj kyberprostoru dnes u₧ ale nabφzφ mo₧nost absolvovat to v 3D prostoru i doma v papuΦφch. StaΦφ se podφvat na internetovou adresu http://www.ecdi.com/Epoch/3D/ a m∙₧ete se prochßzet mezi mnohatunov²mi kamenn²mi monolity star²mi dob°e 5000 let ve virtußlnφm modelu vÜemi sm∞ry, otßΦet se, orientovat se v plßnku i p°eΦφst si n∞jakΘ ·daje. Nejen Stonhenge nebo francouzsk² Carnac vÜak jsou kamenn²mi sv∞dky dßvn²ch Φas∙. A nejen Stonhenge nebo Carnac jsou v nabφdce Internetu. V ╚echßch se v²zkumu menhir∙ od osmdesßt²ch let systematicky v∞nuje ing. Milan èp∙rek. Jeho n∞kolikrßt publikovanΘ v²sledky uvßd∞jφ na ·zemφ ╚eskΘ republiky tΘm∞° t°icet stojφcφch kamen∙ z dßvn²ch dob. UrΦovßnφ doby, kdy byly vztyΦeny, je velmi problematickΘ. ArcheologickΘ nßlezy mohou b²t pozd∞jÜφho data. NejmΘn∞ u dvou menhir∙ (Klobuky, DrahomyÜl) vÜak neprotestujφ proti tomuto nßzvu ani ti nejzaryt∞jÜφ odbornφci -- Ükarohlφdi. VeÜkerΘ ·daje o lokalit∞ "Φesk²ch menhir∙", archeoastronomickou teorii ing. èp∙rka o rozmφst∞nφ kamen∙, jejich historickß i souΦasnß vyobrazenφ, pov∞sti, ale i poznßmky o nejednoznaΦn²ch kamenech v ΦeskΘ krajin∞ najdete na adrese http://mail.codalan.cz:80/pub/fiction/kameni/index.html.

KeltovΘ

JeÜt∞ nedßvno jsme na internetovΘ megalitickΘ map∞ Evropy chyb∞li. Ne, ₧e bychom nem∞li co nabφdnout, ale pochopenφ informaΦnφho v²znamu tak novΘho mΘdia jako je sv∞tovß poΦφtaΦovß sφ¥ sφtφ u nßs probφhß stßle na ·rovni jednotlivc∙, p°φpadn∞ pokrokov∞ji uva₧ujφcφch firem. A uplynul²ch Φty°icet let temna sebou stßle vleΦeme, kam se podφvßte. KoneΦn∞ tedy po Bulharsku, Rumunsku a dalÜφch zemφch i my p°ispφvßme do spoleΦnΘho archelogicko-historickΘho internetovΘho kadlubu Evropy, sv∞tadφlu nucenΘho politick²mi a ekonomick²mi silami do sjednocenφ, a z politick²ch a ekonomick²ch d∙vod∙ se sjednocenφ brßnφcφho. Evropa ovÜem u₧ kdysi vφcemΘn∞ jednotnß byla. Kolem poΦßtku naÜeho letopoΦtu se na ·zemφ od AtlantickΘho oceßnu, od dneÜnφch anglofonnφch zemφ, p°es Francii, alpskΘ stßty, n∞mecky mluvφcφ zem∞, b²valΘ Rakousko-Uhersko vΦetn∞ ╚ech a₧ k ╚ernΘmu mo°i rozklßdala °φÜe-ne°φÜe. Na celΘm tomto lßnu sv∞ta ₧ili lidΘ, kterΘ dodnes naz²vßme KeltovΘ. V poslednφch letech se tento "nßrod" stal celoevropskou m≤dou, na internetu najdete stovky a tisφce adres zab²vajφcφch se touto problematikou. Je to cel² oceßn informacφ o historii, mytologii, hudb∞, jazycφch, ornamentech a vzorech zdobφcφch knihy, lßtky a p°edm∞ty dennφho u₧φvßnφ. T∞₧ko se v tom orientovat, ale zßjemci mohou zaΦφt t°eba na http://www.staff.uiuc.edu/~kundert/history/kelt/keltic.html, nebo na http://www.taisbean.com/celticnet/home.html.

Ty nejp∙sobiv∞jÜφ p°φrodnφ scenΘrie a megalitickΘ (kamennΘ) pamßtky (Irsko, Skotsko, Cornwall, Breta≥) se na internetu Φasto p°ekr²vajφ s informacemi o Keltech, kte°φ je prokazateln∞ uctφvali, i kdy₧ nebyli jejich tv∙rci.

Dvakrßt se do tΘ doby prom∞nil hardware. Kolem roku 3000 p°. n. l.. z kamene na bronz, kolem roku 1000 p°. n. l.. z bronzu na ₧elezo. O softwaru t∞ch dob nemßme valn²ch zprßv. P°esto₧e zvlßÜt∞ ve finßlnφ dob∞ bylo u₧ ve vysp∞l²ch sv∞tov²ch civilizacφch znßmo pφsmo, keltÜtφ druidovΘ, nositelΘ veÜkerΘ moudrosti, vφry a ΦßsteΦn∞ i moci, pφsmo zapov∞d∞li. VÜechny znßmΘ informace tedy Φerpßme z d∞l souΦasnφk∙, p°evß₧n∞ °φmsk²ch d∞jepisc∙ (vΦetn∞ Caesara) a z archeologick²ch teoriφ a rekonstrukcφ. A¥ chceme nebo ne, kapky keltskΘ krve kolujφ v krvi nßs vÜech. Zkuste tedy n∞kdy ud∞lat to, co prost°ednictvφm poΦφtaΦe zatφm nelze.

Vyje∩te si na n∞kterΘ znßmΘ keltskΘ hardwarovΘ sφdliÜt∞ -- Zßvist u Prahy na Vltav∞ nebo Stradonice na Berounce, navÜtivte menhiry v Klobukßch Φi DrahomyÜli, nebo na p∙sobivΘm Ob°φm hrad∞ na èumav∞ ulehn∞te na "ob∞tnφ kßmen"- a pokuste se alespo≥ trochu uklidnit naÜi v∞Φn∞ t∞kajφcφ mysl a naladit se na p°φjem softwarov²ch informacφ, kterΘ jsou subtiln∞jÜφ ne₧ vßnek a sna₧te se "p°ipojit" p°es propast tisφciletφ. T°eba to vyjde!

SaÜa Neuman