Mnoho firem se zaΦφnß zajφmat o to, jak p°em∞nit vlastnφ webovΘ strßnky, dosud v∞tÜinou spφÜe zßbavnΘ, na opravdu v²konn² nßstroj pro obchodovßnφ. NaÜim obchodnφk∙m, kte°φ se °φdφ znßm²m heslem "kdo nenφ na Internetu, ten neexistuje", mo₧nß p°ijdou vhod zkuÜenosti ji₧ zkuÜen²ch webov²ch byznysmen∙.

Mnoho firem zaΦφnalo vlastnφ, v∞tÜinou externφ strßnkou, kterß slou₧ila spφÜe jako propagaΦnφ bro₧urka nebo prospekt. Jinφ vÜak skuteΦn∞ svΘ kroky na sφti vedli sm∞rem k opravdovΘmu obchodovßnφ. V∞tÜina dosud pasivnφch u₧ivatel∙ Internetu reagovala na zavedenφ vlastnφ webovΘ strßnky slovy: "Je to p∞knΘ, ale co jako s tφm?" Novß mo₧nost Üφ°enφ informacφ o jejich firm∞ byla tedy pro mnohΘ zatφm pouze zajφmav²m podn∞tem.

P°echod z marketingovΘho pojetφ na plnohodnotn² obchodnφ nßstroj nebyl vÜak tak snadn². Sprßvci budoucφch strßnek museli ze vÜeho nejd°φve obhßjit nßklady na po°φzenφ celΘ technologie a rozpt²lit obavy sv²ch ÜΘf∙ ohledn∞ bezpeΦnosti, nezralosti Webu a slo₧itΘho skloubenφ dosavadnφho systΘmu s nov²mi metodami. Ocitli se toti₧ v bod∞, kdy se museli rozhodnout, zda prost°ednictvφm Internetu budou skuteΦn∞ obchodovat. Jakmile vÜak °ekli definitivnφ "ano", stßli p°ed horou dalÜφch pracφ, jimi₧ bylo zpracovßnφ objednßvek, podpora u₧ivatel∙ a ·Φetnictvφ.

DodavatelΘ slu₧eb vÜak do boje vytßhli vΦas. Dnes nabφzejφ °adu °eÜenφ, kterß se v∞nujφ prßv∞ problematick²m zßle₧itostem typu publikovßnφ, bezpeΦnosti a samotnΘmu provozovßnφ obchod∙ na Internetu. Hlavnφ slovo mezi nimi m∞la spoleΦnost Microsoft, kterß uvedla produkt Merchant Server. Hlavnφmi rysy popisovanΘho elektronickΘho "obchodu" bylo pochopiteln∞ video- a telekonference, personalizovanΘ katalogy zalo₧enΘ na historii nßkup∙ zßjemce a trojrozm∞rnΘ virtußlnφ obrazy zbo₧φ, kterΘ si zßkaznφk m∙₧e prohlφ₧et ze vÜech stran. Aby vÜak bylo mo₧nΘ vyu₧φt vÜechny nabφzenΘ efekty, b∞₧nß telefonnφ linka v mnoha p°φpadech asi nepostaΦovala.

SpoleΦnost Interactive Catalog ze Seattlu nabφdla sestavu iCat Electronic Commerce Suit jako₧to produkt "k okam₧itΘmu pou₧itφ". SouΦßstφ je databßze pro uklßdßnφ popis∙ produkt∙, Üablony katalog∙ a bezpeΦnΘ mo₧nosti zpracovßnφ kreditnφch karet.

Znßmß m≤dnφ firma A/X Armani Exchange, kterß je vlastnφkem °ady obchod∙ s luxusnφm obleΦenφm firmy Giorgio Armani, si na sφti z°φdila vlastnφ strßnku (http:/www.armaniexchange.com). Jejφ souΦßstφ je ukßzka letoÜnφ kolekce, interaktivnφ "quiz show", struΦnΘ novinky firmy Armani a seznam poboΦek "od Kuala Lumpur a₧ po New York". SpoleΦnost vÜak dostßvß denn∞ spoustu elektronickΘ poÜty od lidφ, kte°φ nebydlφ v blφzkosti n∞kterΘ z dvaceti poboΦek (ji₧ brzy jich bude 24) a kte°φ by si cht∞li nakoupit on-line.

Armani proto chce co nejd°φve uspokojit prßv∞ tuto poptßvku. Pracuje proto na nßvrhu trojrozm∞rnΘho virtußlnφho "v∞Üßku", kde si budou moci nßvÜt∞vnφci prohlΘdnout obleΦenφ ze vÜech ·hl∙. Stranou samoz°ejm∞ nez∙stane ani vyu₧itφ Javy. V tuto chvφli vyu₧φvß Armani Internetu jenom jako nßstroje efektivnφho marketingu. Do budoucna ovÜem p°edpoklßdß, ₧e se Internet stane jeho p∞tadvacßt²m obchodem.

OvÜem ne ka₧d² je ochoten uΦinit tak velk² skok do neznßma. Citibank mß na Webu sv∙j prostor (http://www.citicorp.com) s informacemi o podmφnkßch vedenφ ·Φt∙ a s adresami poboΦek. Firma zjiÜ¥uje mo₧nosti p°echodu k druhΘ fßzi -- realizaci p°φkaz∙ prost°ednictvφm WWW. Nenφ to rozhodn∞ tΘma blφzkΘ budoucnosti, jeliko₧ otßzky bezpeΦnosti zatφm nejsou dostateΦn∞ propracovanΘ.

Pokud si klient za₧ßdß o hypotΘku, je to rozhodnutφ ovliv≥ujφcφ cel² jeho ₧ivot. Tak vß₧nΘ zßle₧itosti je nejprve t°eba vß₧n∞ zabezpeΦit.

Nejv∞tÜφ p°ekß₧kou je obava zßkaznφk∙, ₧e Web nenφ pro obchodovßnφ p°φliÜ bezpeΦn². Zavedenφ standardu pro zpracovßnφ kreditnφch karet (Secure Electronic Transactions) koncem tohoto roku sice bude v²razn²m krokem vp°ed; p°esv∞dΦit toti₧ zßkaznφky, ₧e sφ¥ uhlφdß Φφsla jejich kreditnφch karet, je velmi v²znamnou, avÜak pouze dφlΦφ Φßstφ celΘho procesu. Dokud nevyjde na titulnφ strßnce New York Times Φlßnek s palcov²m titulkem "Je to O.K.", budou potφ₧e s prodejem zbo₧φ po Internetu p°etrvßvat.

Ti, kte°φ cht∞jφ svΘ obchodnφ aktivity na Internetu rozÜφ°it, majφ pole otev°enΘ. Jak na to, jim snad trochu poradφ t∞chto n∞kolik zßsad:

Sledujte demografickΘ v²zkumy. Internet je zatφm stßle domΘnou mladÜφch lidφ, student∙ a lidφ s vyÜÜφm vzd∞lßnφm.

Pokud nebude struktura u₧ivatel∙ shodnß se socißlnφ skupinou, kterou hodlßte oslovit, nenφ d∙vod se do podobn²ch podnik∙ pouÜt∞t.

Pokud vaÜe firma zatφm nemß s Internetem dostatek zkuÜenostφ, poohlΘdn∞te se -- alespo≥ pro ·vodnφ fßzi -- po n∞kom, kdo se "v tom vyznß". Nejv∞tÜφ chybou by bylo °eÜit tyhle zßle₧itosti. N∞kdo musφ b²t za cel² proces odpov∞dn² osobn∞ a n∞kdo musφ cel² systΘm provozovat a °φdit.

Musφte b²t p°ipraveni na potφ₧e, kterΘ strßnka m∙₧e vyvolat. V doruΦovacφ firm∞ UPS nap°φklad podcenili poΦet reakcφ, kterΘ zavedenφ jejich systΘmu vyvolalo. Korespondence p°ichßzela v nejr∙zn∞jÜφch jazycφch, byly na velmi r∙znß tΘmata a ka₧d² se podv∞dom∞ sna₧il odpovφdat na vÜechno. To vÜak brzdilo provoz a takΘ bylo zdrojem vnit°nφho nap∞tφ na pracoviÜti.

P°ivΘst lidi na vaÜi strßnku nenφ zase ·pln∞ jednoduchΘ a je k tomu t°eba trochu reklamy. Vytvo°it strßnky na Internetu je trochu podobnΘ postavenφ poboΦky na Saha°e. Nikdo nep°ijde sßm, musφte ostatnφ p°ivΘst skoro za ruku.

P°edstava Internetu jako₧to masovΘho tr₧nφho mΘdia je mylnß. Ve skuteΦnosti se jednß o °adu siln∞ cφlen²ch marketingov²ch p°φle₧itostφ.

Sari Kalin