Vzpomφnßte na film Butch Cassidy a Sundance Kid? V jednΘ u ·vodnφch scΘn musel Paul Newman jako Butch Cassidy, v∙dce lupiΦskΘ Party z dφry ve zdi, Φelit pokusu o vzpouru. Jeho protivnφkem byl obrovsk² chlap s no₧em, nejmφ≥ o deset vßhov²ch kategoriφ v²Ü, jen₧ vyzval Butche Cassidyho/Paula Newmana k zßpasu o velenφ. Ne₧ zaΦali, zeptal se Butch, jakß jsou pravidla. Gigant odpov∞d∞l: "No rules". A ne₧ se staΦil rozkoukat, skolil jej Butch tvrd²m kopancem p°esn∞ zamφ°en²m ...ano, pßnovΘ, p°esn∞ tam. Celou tuhle p°φhodu vyprßvφme prßv∞ kv∙li onomu "No rules", kterΘ v ₧ivot∞ na Internetu nelze p°eslechnout. Leckdy znφ hlasem lahodn²m, jindy vÜak velmi, velmi disonantnφm. Poslechn∞te tedy, co se sb∞hlo za velkou lou₧φ.

Prßv∞ v tΘ chvφli, kdy si Soren Ragsdale odskoΦil od svΘho poΦφtaΦe na veΦernφho hamburgra, ude°il elektronick² blesk.

N∞kdo, a Ragsdale tuÜφ kdo, napsal jeho jmΘnem elektronick² mail. Tenhle f≤r, zprßva o jakΘmsi podvodnΘm kÜeftu, kter² Soren ·dajn∞ chystß, byl sice hloup², ale o tom, jak neskuteΦn∞ byl pitom², se Ragsdale m∞l dov∞d∞t a₧ pozd∞ji. "Ten pacholek tu zprßvu rozeslal stovkßm skupin u₧ivatel∙ Usenetu a tisφc∙m dalÜφch u₧ivatel∙ po celΘm sv∞t∞ a vÜude jsem byl jako odesφlatel podepsßn jß. Pak se protrhla p°ehrada," vzpomφnß Soren, student ArizonskΘ univerzity v Tempe. "B∞hem n∞kolika hodin se na moji adresu ve Ükole p°ivalilo p°es 40 000 rozho°Φen²ch odpov∞dφ." Podle Sorena je autorem tohoto podrazu Jeff "Spam King" Slaton, s nφm₧ Ragsdale vßlΦφ ji₧ delÜφ dobu. (O Slatonovi vφce pozd∞ji.)

Internet nabφzφ celou °adu mo₧nostφ vyvΘst n∞jak² ₧ertφk nebo lumpßrnu, p°estoupit pravidla Φi dokonce spßchat zloΦin. Internet -- vzhledem ke svΘ decentralizovanΘ struktu°e a svobodomyslnΘ minulosti -- n∞jakß pevnß pravidla p°ehlφ₧φ. P°φroda vÜak nemß rßda vakuum a na Internetu se zaΦφnajφ objevovat soukromΘ osoby, samozvanφ strß₧ci po°ßdku. Otßzkou z∙stßvß, zdali tito lidΘ m∞°φ vÜem stejn²m metrem nebo nejsou-li naopak sami zdrojem problΘm∙.

Anonymita Internetu ve spojenφ s jednoduchostφ, s nφ₧ lze n∞kolika ·dery do klßvesnice oslovit miliony lidφ na celΘm sv∞t∞, m∙₧e vy·stit v nekoneΦn² p°φliv dezinformacφ, urß₧ek a obt∞₧ovßnφ. A co je jeÜt∞ horÜφ, nßvÜt∞vnφci Internetu jsou do t∞chto hrßtek vtahovßni pouhou svou p°φtomnostφ na sφti.

"Zp∙sob, jak²m Internet funguje, dßvß lidem odvahu urvat se ze °et∞zu a d∞lat v∞ci, kterΘ by je jinak ani nenapadly... a po°ßd dokola to oznamovat sv∞tu," °φkß s povzdechem Charles Hymes, kter² provozuje strßnku, jakousi poradnu pro zoufalce, kte°φ se dostali do problΘm∙ kv∙li n∞jakΘmu nejapnΘmu ₧ertu.

Znßm² je p°φpad, kdy naÜtvan² zßkaznφk kavßrny Marcus rozeslal recept na jejφ lahodnΘ kolßΦky. Hymes podobn² f≤r vid∞l u₧ n∞kolikrßt, pouze jmΘno firmy bylo jinΘ. "Kdy₧ jsem takov² recept spat°il poprvΘ, Üel jsem a kolßΦky si upekl. Ale kdy₧ prakticky totΘ₧ Φtete poÜestΘ Φi posedmΘ, zaΦne vßs to otravovat," sv∞°uje se Hymes, kter² pou₧φvß Internet ji₧ jedenßct let. ("KolßΦovß causa" zaΦala tak, ₧e jistΘmu E. D. Mayesovi a jeho dce°i zachutnaly p°i nßvÜt∞v∞ Marcusovy kavßrny jejich specißlnφ kolßΦky. Mayes po₧ßdal servφrku, zda by mu nemohla dßt recept. Kdy₧ to odmφtla, zeptal se, je-li recept na prodej a kolik stojφ. Servφrka odpov∞d∞la, ₧e recept na prodej je a ₧e stojφ "dv∞ padesßt". Mayes souhlasil a °ekl servφrce, a¥ mu to p°ipφÜe na ·Φet. Platil kartou a kdy₧ mu p°iÜel dom∙ v²pis z ·Φtu, zjistil, ₧e ono "dv∞ padesßt" znamenalo nikoliv 2,50, n²br₧ 250 dolar∙. Volal tedy do firmy a pokusil se vysv∞tlit, ₧e Ülo o omyl, ₧e chce vrßtit recept a zφskat penφze zpßtky. Firma vÜak tuto nabφdku nep°ijala. "Dob°e, vy si nechte moje penφze a jß zase, abych si tedy aspo≥ n∞jak p°iÜel na svΘ, rozeÜlu recept vÜem a ·pln∞ zadarmo. Zaplatil jsem za n∞j a m∙₧u si s nφm d∞lat co chci." A jak °ekl, tak uΦinil.)

Podobn²m, vcelku vÜak neÜkodn²m ₧ertφkem je zprßva ·dajn∞ odeslanß spoleΦnostφ, kterß se starß o sprßvu Internetu. U₧ivatelΘ byli v tΘto zprßv∞ nalΘhav∞ ₧ßdßni, aby ve stanoven² den (z°ejm∞ ·plnou nßhodou to m∞lo b²t prvnφho dubna) odpojili svΘ poΦφtaΦe, proto₧e sφ¥ se musφ vyΦistit...

èpr²my, kterΘ provßdφ Jeff Slaton, b²vajφ vÜak zßke°nΘ. KariΘru si vybudoval na znßsil≥ovßnφ Usenetu pro zaΦφnajφcφ firmy, kterΘ cht∞ly inzerovat prost°ednictvφm Internetu. Ragsdale Slatona a jeho lumpßrny nenßvidφ natolik, ₧e vytvo°il strßnku, aby se na nφ mohl ze svΘ nenßvisti vyznat celΘmu sv∞tu (http://com.primenet.com/spamking).

A¥ u₧ jsou ·toΦnφci zlomyslnφ, kriminßlnφci nebo jenom pros¥ßΦci, zdß se, ₧e by vÜichni u₧ivatelΘ Internetu rßdi dali t∞mto ₧ivl∙m °ßdn∞ za vyuΦenou -- a n∞kte°φ si to dokonce zvolili za ₧ivotnφ poslßnφ. Tito pak mohou vystupovat jako soukromΘ osoby, nebo se sdru₧ovat do mezinßrodnφch spoleΦnostφ, kybernetick²ch hlφdek Φi dokonce vlßdnφch institucφ.

Ale proΦ? A kdo vlastn∞ jsou tito strß₧ci dobrΘho vkusu?

Je ironiφ osudu, ₧e prßv∞ netovφ tradicionalistΘ, ti, jim₧ se jak²koliv pevn² °ßd hnusφ, se na nutnosti zavΘst jistß pravidla shodujφ. Jako p°φklad uvßd∞jφ Φasy z konce minulΘho stoletφ, kdy se zaΦal Üφ°it telefon a lidΘ nev∞d∞li, jak s nφm zachßzet. Telefon zazvonil, Φlov∞k zvedl sluchßtko a Φekal, co se bude dφt. Ten na druhΘm konci ale taky mlΦel. Ani jeden nev∞d∞l, jak to funguje a tak zav∞sili.

Ka₧dß komunikaΦnφ technologie pot°ebuje stanovit jistß pravidla sluÜnΘho chovßnφ. DneÜnφ h°φchy Internetu, nebo spφÜe jeho u₧ivatel∙, by mo₧nß mohlo vylΘΦit jemnΘ upozor≥ovßnφ, Φeho se dopouÜt∞jφ a co lze za jejich slovy chßpat. Jestli₧e n∞kdo nap°φklad pφÜe vÜechno velk²mi pφsmeny, je vhodnΘ mu mφrn∞ vysv∞tlit, ₧e takhle se na sφti ned∞lß. PAK TO VYPAD┴, JAKO KDYBY SES POMINUL. StrohΘ v²tky nebo dokonce vßÜnivΘ osobnφ ·toky sice splnφ sv∙j ·Φel, mohou vÜak ublφ₧it nevinn²m.

Nad Internetem nelze stßt se vztyΦen²m prstem. Pravidla by nem∞la b²t povinnß Φi nßsilnß. Takovß by toti₧ popφrala p°irozenou svobodu projevu na sφti.

To je sice vÜechno hezkΘ, souhlasφ kritici. Internet se vÜak stal rejdiÜt∞m ignorant∙, kter²m jsou pravidla sluÜnΘho chovßnφ k smφchu, a kte°φ musejφ b²t zkroceni sv²mi civilizovan∞jÜφmi soukmenovci. Jakmile on-line konverzace zaΦne dostßvat nesluÜn² nebo konfrontaΦnφ t≤n, lze pou₧φt jeden z uveden²ch postup∙:

Metoda ve°ejnΘ ostudy

N∞kte°φ strß₧ci po°ßdku pracujφ na vlastnφ p∞st. Jedna teorie tvrdφ, ₧e tam, kde nepom∙₧e sluÜnost, m∙₧e zabrat ve°ejnΘ pran²°ovßnφ.

Tak nap°φklad ╚ernß listina inzerent∙ na Internetu nabφzφ na WWW strßnce seznam osob a organizacφ zneu₧φvajφcφch Internet i s uvedenφm jejich poklesk∙. To vÜe p∞kn∞ tuΦn²m pφsmem. Tento seznam mß "na sv∞domφ" prßvnickß firma Canter & Siegel. Ta rozzlobila, Φi dokonce rozzu°ila u₧ivatele v roce 1994, kdy Usenet zaplavila reklamami na slevy za prßvnickΘ slu₧by, kterΘ umo₧nφ imigrant∙m rychleji zφskat tzv. zelenou kartu. Prßvnφky zaplavila lavina rozho°Φen²ch mail∙, a₧ jejich mno₧stvφ p°inutilo mφstnφho provozovatele Internetu jejich p°φpojku odst°ihnout.

O "naruÜitelφch" jsou zde uvedeny vcelku skrovnΘ informace, snad proto, aby se samozvan²m mstitel∙m zabrßnilo pokusit se o ilegßlnφ tresty. Publikovßnφ tohoto seznamu chce dosßhnout situace, kdy se z ka₧dΘho, kdo Internet hrub∞ zneu₧φvß, stane vyvrhel. Jestli₧e n∞kdo pou₧ije seznam jako zßkladnu pro zahßjenφ ·tok∙, pak u₧ je to ale jen jeho v∞c a sama strßnka, p°esn∞ji jejφ provozovatel, za to nenφ odpov∞dn². Ka₧dß reakce, kterß poruÜuje zßkon, je p°emrÜt∞nß. NaÜt∞stφ je dost zcela legßlnφch trest∙. ObΦas dojde do e-mailovΘ schrßnky zprßva typu: "Kdo vßm dal prßvo chovat se jako B∙h?" To je ale dobrΘ znamenφ, proto₧e to zabφrß.

V²m∞ny nßzor∙ na Internetu b²vajφ ale celkem poklidnΘ. P°φliÜ agresivnφ slovnφ ·toky, vyhro₧ovßnφ a podobnΘ sliby, se objevujφ v mizivΘm mno₧stvφ. Je to mo₧nß proto, ₧e si u₧ivatelΘ uv∞domujφ p°φtomnost agent∙ FBI, kte°φ ₧ivot na Internetu sledujφ. A kdyby nßhodou FBI zaspala, jist∞ se najde n∞jakß bdφcφ skupina amatΘrsk²ch strß₧c∙ internetovΘho po°ßdku.

Kup°φkladu CyberAngels. Ti jsou elektronickou odno₧φ znßm²ch dobrovolnφk∙, kte°φ pomßhajφ hlφdat ve°ejn² po°ßdek ve velk²ch m∞stech. Tato organizace vyhledßvß dobrovolnφky, kte°φ by sφ¥ hlφdali a dßvali pozor, ned∞je-li se n∞co nekalΘho, vΦetn∞ zlod∞jin nebo podvod∙ v obchodu nebo obt∞₧ovßnφ jednotlivc∙. Dobrovolnφci pak hlßsφ podez°elΘ aktivity bu∩ sv²m "ÜΘf∙m" z CyberAngels, nebo oficißlnφm represivnφm orgßn∙m.

Metoda totßlnφ vßlky

P°φpad Ragsdale vers. Slaton je pro vysv∞tlenφ tΘto metody p°φmo ideßlnφ. Slaton podle Ragsdaleov²ch slov vyhro₧oval podßnφm ₧aloby na provozovatele Internetu, kter² na svΘ sφti povolφ Ragsdaleovu antiÜk∙dcovskou a antislatonovskou strßnku. Chcete-li znßt takΘ Slatonovo stanovisko, nepovede se vßm to. Ten toti₧ pravideln∞ m∞nφ svoji e-mailovou adresu a telefonnφ Φφslo, aby tak udr₧oval stßl² nßskok p°ed rozdrß₧d∞nou smeΦkou sv²ch pronßsledovatel∙.

V∞tÜina u₧ivatel∙ se nedomnφvß, ₧e by se problΘmy mohly postupn∞ samy vy°eÜit. D∙vod, proΦ toho Slaton nenechß, je stejn² jako ten, proΦ odtud nezmizφ ti vychytralφ prßvnφci: v₧dy bude dost lidφ bez morßlky, jejich₧ jedin²m cφlem je hrabat penφze.

Kdy₧ u₧ je °eΦ o prßvnφcφch: u₧ivatele Internetu nejvφce rozΦiluje neomalenost, s jakou se v kybernetickΘm prostoru prezentujφ vlßdnφ organizace. InternetovΘ puristy p°φmo d∞sφ p°edstava, ₧e by informace snad mohli filtrovat politici.

"V ₧ßdnΘm p°φpad∞ nepot°ebujeme, aby nßm americk² Kongres °φkal, jak mßme Internet pou₧φvat," °φkß Howard Rheingold, otec sanfranciskΘ Virtual Community.

Rheingold hledß klφΦ k °eÜenφ tohoto problΘmu ve vzd∞lßvßnφ. "Internet mß svΘ normy, nikoliv zßkony. Zßle₧φ jen na samotn²ch u₧ivatelφch, budou-li si tyto normy p°edßvat a p°ivykat jim. Vzhledem k prudce se zvyÜujφcφmu poΦtu u₧ivatel∙ je dnes n∞co takovΘho asi nemo₧nΘ." Rheingold p°ipisuje souΦasn² zmatek na vrub rostoucφm problΘm∙m a p°edpoklßdß, ₧e on-line ₧ivot se zase dostane do sprßvn²ch kolejφ potΘ, co souΦasn² nßpor trochu povolφ.

Jinφ, jako nap°φklad Brad Templeton, zase cht∞jφ mφt jistotu, ₧e Internet z∙stane jako dosud vcelku voln², nesvßzßn formßlnφmi zßkony. Internetov² veterßn Templeton, kter² se po sφti prohßnφ ji₧ 17 let, je jednφm ze ₧alobc∙, kte°φ se ohradili proti vlßdnφmu na°φzenφ Exon-Coast Communications Decency Act. ╚ßst tohoto v²nosu zakazuje on-line zobrazovßnφ a Üφ°enφ obscΘnnφch a nßsiln²ch materißl∙. Pro Templetona a ostatnφ liberßly vÜak tato zßle₧itost dopadla dob°e, nebo¥ koneΦnΘ soudnφ rozhodnutφ pravφ, ₧e komunikaci po sφtφch nelze omezovat zßkonem.

"Umo₧nφte-li lidem zbavit se vÜech, kte°φ p∙sobφ potφ₧e, dßte jim tak automaticky takΘ mo₧nost zbavit se vÜech, kte°φ se jim prost∞ nezamlouvajφ," °φkß Templeton. Sßm trßvφ v∞tÜinu svΘho Φasu na sφti (je mimochodem u₧ sedm let vydavatelem on-line novin Clarinet, o kterΘm se dnes takΘ zmi≥ujeme) a rozhodn∞ netou₧φ po tom, aby se jeho h°iÜt∞ zmenÜilo. "Sφ¥ se stala hlavnφ nßplnφ poslednφch 15 let mΘho ₧ivota," vyprßvφ. "LidΘ kolem m∞ cestujφ, jezdφ na kole. Jß pro zm∞nu rajtuju na computeru."

Rßdiov² modem v notebooku umo₧≥uje Templetonovi p°φstup na sφ¥ t°eba p°φmo z jeho auta. "Proslavil jsem se sv²mi e-maily posφlan²mi t°eba z Φekßrny u zuba°e," vzpomφnß se smφchem. Spolu s ostatnφmi hlφdaΦi po°ßdku na Internetu takΘ Templeton pevn∞ doufß, ₧e se poda°φ klima sφt∞ ozdravit.

Kim S. Nash