Ostrov. Toto slovo je pro v∞tÜinu naÜinc∙ spojeno s n∞Φφm trochu tajemn²m. Ostrov poklad∙, ostrov pirßt∙, ... ostrov v mo°i. Ano, i my mßme svΘ ostrovy, ale bohu₧el ani jeden z nich neom²vß slanß voda. Proto o jednom takovΘm ostrov∞ n∞co prozradφm. Jmenuje se Hvar a nachßzφ se v ChorvatskΘ republice, v jejφ st°ednφ p°φmo°skΘ oblasti, znßmΘ jako Dalmßcie.
Ostrov Hvar to je neopakovatelnß atmosfΘra kli-du, v∙n∞ rozmar²nu a levandule, sluneΦnφho svitu a ΦerstvΘho mo°skΘho vzduchu. AtmosfΘra, kde se historie mφsφ se souΦasnostφ a kde ve vzduchu je "n∞co", co St°edoevropan suchozemec neznß.
Hvar m∞°φ 60 km do dΘlky a mezi 4 a 11 km do Üφ°ky. Äije zde asi 15 tisφc obyvatel, avÜak b∞hem turistickΘ sez≤ny sem zavφtß a₧ 30 tisφc nßvÜt∞vnφk∙. Cel² Hvar je z v∞tÜφ Φßsti porostl² borovicov²mi a olivov²mi hßji. Pob°e₧φ je kamenitΘ a velmi ΦlenitΘ, s mno₧stvφm mal²ch zßtok.
Cel² ostrov je souvislou klenotnicφ historick²ch pamßtek, kterΘ rozhodn∞ stojφ za poznßnφ a prohlφdku. P°iplout na ostrov m∙₧ete individußln∞, avÜak pravd∞podobn∞ praktiΦt∞jÜφ bude vyu₧itφ trajekt∙ ze Splitu nebo Drveniku, p°φpadn∞ kabinovΘho trajektu z Rijeky.
M∞steΦka na Hvaru to je historie a romantika.
Hlavnφ m∞sto p°φstav Hvar lemujφ 700 let starΘ hradby a pevnosti. NßdhernΘ a velkolepΘ nßm∞stφ je pova₧ovßno za nejkrßsn∞jÜφ v Dalmßcii. Dominuje mu katedrßla sv. èt∞pßna, palßc Grod∙ a kamennΘ domy Burk∙. PyÜnφ se prvnφm m∞stsk²m divadlem v Evrop∞. Dnes je vÜak nejen historick²m pamßtnφkem, ale i p°φstavem a turistick²m st°ediskem s jedineΦn²mi klimatick²mi a lΘΦebn²mi podmφnkami. Slu₧by nabφzφ °ada hotel∙, kde p°φjemn² a ochotn² personßl je p°ipraven splnit ka₧dΘ p°ßnφ.
RomantickΘ p°φmo°skΘ m∞steΦko Jelsa se zase rozklßdß kolem nßdhernΘ zßtoky a je obklopeno olivov²mi hßji, poli levandule a rozmar²nu.
Historicky nejstarÜφm mφstem na ostrov∞ Hvar je m∞steΦko Starigrad. Poblφ₧ pob°e₧nφ promenßdy se nachßzφ v tureckΘ pevnosti sφdlo bßsnφka Petara HektoroviΦe ze 16. stoletφ. Zajφmavostφ zde jsou kyklopskΘ zdi a °φmskΘ mozaiky.
Ostrov Hvar urΦit∞ nezklame. Dovolenß v kterΘmkoli letovisku takΘ ne.
Pavel Dosoudil