NIC (Network Information Center)

      NIC, neboli sφ¥ovΘ informaΦnφ centrum, je nßzev centra pro koordinaci technickΘho rozvoje sφt∞, kterΘ p∙vodn∞ (v polovin∞ sedmdesßt²ch let) pracovalo ve Stanfordu p°i SRI (Stanford Research Institute) a pozd∞ji bylo p°evedeno do firmy Merit Network. Tuto spoleΦnost zalo₧ilo konsorcium univerzit z Michiganu a byla jφ sv∞°ena sprßva provozu pßte°nφ sφt∞ NSFNET (National Science Foundation NETwork).

      StanfordskΘ NIC zajiÜ¥ovalo vÜechny registrace nov²ch sφtφ p°ipojovan²ch k Internetu, p°id∞lovalo takΘ celosv∞tov∞ jedineΦnΘ IP adresy a rovn∞₧ p∙sobilo jako jeden z hlavnφch depozitß°∙ dokument∙ Internetu (zejmΘna dokument∙ RFC Request For Comment).

      Dφky rozsßhlΘ komercionalizaci Internetu poΦßtkem devadesßt²ch let byla v∞tÜina informaΦnφch a souvisejφcφch slu₧eb ohledn∞ Internetu sv∞°ena konsorciu t°φ firem, kterΘ je zajiÜ¥ujφ na komerΦnφm zßklad∞. Jsou to Network Solutions, Inc., AT&T a General Atomics a jejich sdru₧enφ b²vß zkrßcen∞ oznaΦovßno jako InterNIC.

      Firma Network Solutions, je₧ vznikla transformacφ NIC, se zab²vß poskytovßnφm registraΦnφch slu₧eb (zejmΘna p°id∞lovßnφ IP-adres a registrace domΘn) a vede evidenci kontakt∙ na osoby, kterΘ jsou pov∞°eny sprßvou a °φzenφm registrovan²ch sφtφ zapojen²ch do Internetu. Dßle mß NSI za ·kol vΘst evidenci kontakt∙ na osoby, kterΘ jsou pov∞°eny sprßvou a °φzenφm registrovan²ch sφtφ zapojen²ch do Internetu, a takΘ poskytovat informace a odpovφdat na dotazy t²kajφcφ se IP-adres Φi registracφ domΘn. P°i p°id∞lovßnφ tzv. IP-adres ovÜem NSI postupuje takΘ tak, ₧e p°id∞luje celΘ bloky t∞chto adres r∙zn²m nßrodnφm institucφm po celΘm sv∞t∞; teprve ty pak z takto p°id∞len²ch blok∙ alokujφ konkrΘtnφm ₧adatel∙m jednotlivΘ adresy. Ti vÜak majφ i p°esto jistotu, ₧e p°id∞lenß IP adresa bude celosv∞tov∞ unikßtnφ.

      V∞tÜinu adres vÜak NSI nep°id∞luje p°φmo, ale po cel²ch blocφch, kterΘ jsou poskytovßny nßrodnφm nebo nadnßrodnφm regionßlnφm institucφm, zastßvajφcφm v p°φsluÜnΘ Φßsti sv∞ta funkce NIC. V Evrop∞ je takovou institucφ sdru₧enφ provozovatel∙ pßte°nφch sφtφ Internetu, nazvanΘ RIPE (Reseaux IP Europeens http://www.ripe.net), kterΘ zast°eÜuje jednotlivß nßrodnφ NIC. Nßrodnφ NIC (v ╚eskΘ republice pracuje p°i ΦeskΘ v∞tvi sφt∞ EuNet) pak zpravidla spravujφ i nßrodnφ domΘnu p°φsluÜnΘho stßtu tedy zajiÜ¥ujφ p°id∞lovßnφ domΘnov²ch jmen druhΘ ·rovn∞ (nap°φklad idg.cz).

      V.32, V32bis

      V.32 je oznaΦenφ pro zßvaznΘ doporuΦenφ standard CCITT (Consultative Committee International for Telegraphy and Telephony) z roku 1984, definujφcφ pravidla obousm∞rnΘ (synchronnφ i asynchronnφ) fyzickΘ komunikace mezi modemy s pou₧itφm "dvoudrßtovΘho" vedenφ rychlostφ 4 800 a 9 600 bit∙ p°enesen²ch za sekundu. V.32 bis je oznaΦenφ pro novou verzi standardu V.32, umo₧≥ujφcφ komunikaci maximßlnφ rychlostφ a₧ 14 400 b/s.

      U modernφch modem∙ je b∞₧nß podpora pozd∞jÜφho standardu V.42 bis, kter² umo₧≥uje fyzickou komunikaci rychlostφ 33 600 b/s a de facto tvo°φ hranici fyzikßlnφch mo₧nostφ analogov²ch telefonnφch linek.

      X.25

      X.25 je oznaΦenφ pro sadu doporuΦenφ stejnojmennΘho v²boru CCITT (Consultative Committee International for Telegraphy and Telephony), tvo°φcφch normu pro p°enos dat v rozlehl²ch sφtφch na bßzi p°epφnßnφ paket∙ (d∞lenφ dat do krßtk²ch ·sek∙, kterΘ putujφ od odesφlatele k adresßtovi samostatn∞, dφky Φemu₧ m∙₧e najednou b∞₧et vφce p°enos∙ po jedinΘ fyzickΘ lince a zlepÜit tak jejφ vyu₧itφ).

      V osmdesßt²ch letech byl protokol X.25 (zejmΘna v Evrop∞) nejrozÜφ°en∞jÜφm standardem pro rozlehlΘ datovΘ sφt∞ a na jeho zßklad∞ byla vybudovßna v∞tÜina ve°ejn²ch datov²ch sφtφ (vΦetn∞ tuzemskΘ datovΘ sφt∞ EuroTelu). V souΦasnΘ dob∞ je pou₧φvßnφ protokolu X.25 ji₧ na ·stupu a jeho ·lohu p°ebφrß ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ dvojice protokol∙ TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol), pou₧φvan²ch v Internetu.

      ASCII (American Standard Code
      for Information Exchange)

      Zkratka ASCII (Φti "eskφ") oznaΦuje mezinßrodnφ standard pro k≤dovßnφ alfanumerick²ch znak∙ (poΦφtaΦe pracujφ s ka₧d²m pφsmenem nebo Φφslicφ v podob∞ jeho po°adovΘho Φφsla v tabulce, po°adφ znak∙ v nφ pak urΦuje zp∙sob k≤dovßnφ). V ASCII jsou Φφsl∙m, pφsmen∙m, odd∞lovacφm znamΘnk∙m, specißlnφm a °φdicφm znak∙m p°i°azena Φφsla od 0 do 127, tak₧e k reprezentaci znak∙ podle standardnφho k≤dovßnφ ASCII je zapot°ebφ dvojkovΘ Φφslo ÜirokΘ 7 bit∙ (binßrnφ k≤d od 0000000 po 1111111).

      Proto₧e ASCII obsahuje i sadu °φdicφch znak∙ p°evzat²ch z dßlnopisu a pou₧φvan²ch v∞tÜinou znakov²ch tiskßren, umo₧≥uje jednoduchΘ formßtovßnφ textu (ukonΦovßnφ °ßdk∙ a strßnek, pou₧itφ tabelßtor∙ atd.). Pokud je takov² text ulo₧en do souboru, je reprezentace jeho formßtovßnφ z Φßsti poplatnß konkrΘtnφmu operaΦnφmu systΘmu Φi textovΘmu editoru. Nap°φklad na PC je pro ukonΦenφ °ßdky pou₧φvßna dvojice °φdφcφch znak∙ "nßvrat vozφku" a "novß °ßdka", v prost°edφ UNIXu je °ßdka ukonΦenß pouze druh²m z nich. Z toho pak plyne nutnost konverze text∙ p°i p°enosu mezi r∙zn²mi operaΦnφmi systΘmy.

      Proto₧e k≤dovßnφ ASCII bylo p∙vodn∞ vytvo°eno jako americk² nßrodnφ standard, obsahuje pouze znaky anglickΘ abecedy. V∞tÜina poΦφtaΦ∙ vÜak k reprezentaci znak∙ pou₧φvß jeden bajt (osm bit∙), co₧ umo₧≥uje pou₧φvat a₧ 256 r∙zn²ch znak∙. Pro poΦφtaΦe PC proto vznikl takzvan² rozÜφ°en² ASCII, kter² v hornφ polovin∞ tabulky (k≤dy od 128 do 256) obsahoval r∙znΘ semigrafickΘ znaky (rßmeΦky) a specißlnφ symboly (odmocnina, °eckß abeceda, ...). K≤dovΘ tabulky, kterΘ musφ umo₧≥ovat prßci s ÜirÜφ mno₧inou znak∙ (zejmΘna specißlnφ znaky u nßs pφsmena s diakritick²mi znamΘnky), pou₧φvajφ k jejich reprezentaci prßv∞ n∞kterΘ k≤dy rozÜφ°enΘho ASCII.

      ASCII p°enos

      Mnoho internetov²ch slu₧eb z nejpou₧φvan∞jÜφch nap°φklad FTP (File Transfer Protocol) nebo elektronickß poÜta pracuje, nebo za urΦit²ch okolnostφ mohou pracovat v re₧imu takzvanΘho ASCII p°enosu. Tento re₧im v∞tÜinou vychßzφ z toho, ₧e p°enßÜenß data jsou text ve standardnφm (sedmibitovΘm) k≤dovßnφ ASCII, a p°i p°enosu textu mezi systΘmy s odliÜnou interpretacφ formßtovßnφ (zejmΘna zp∙sobu ukonΦovßnφ °ßdk∙) provßd∞jφ automaticky jeho konverzi. Vzhledem k tomu, ₧e mnohΘ systΘmy pracujφcφ v Internetu poΦφtajφ s tφm, ₧e v²znamnΘ jsou pouze k≤dy odpovφdajφcφ standardnφmu ASCII, tedy 0 a₧ 127, m∙₧e p°i p°enosu textu s diakritikou, obsahujφcφho znaky s k≤dem 128 a vyÜÜφm, dojφt k jeho poÜkozenφ konverzφ. Znaky s diakritikou pak mohou b²t vypuÜt∞ny nebo nahrazeny jin²mi.

Jan ╚ßp