J. M. Bloudil poodkryl svΘ zatφm spφÜe jenom tajenΘ zßkulisφ. Ve snaze dosßhnout zv²Üenφ honorß°e postoupil nßm zpoza Internetu jako d∙kaz svΘ pr∙b∞₧n∞ zvyÜovanΘ kvalifikace tuto ukßzku.

      Received: from SpoolDir by CSLAB .21; 19 Jun 02:00:29 +0100

      Return-path: <dataserv@ufo.gov>

      Received: from ns.felk.cvut.cz by cslab.felk.cvut.cz (Mercury 1.21)with ESMTP; 19 Jun 97 02:00:28 +0100

      Received: from ufo.edu (ufo.gov [129.35.208.98]) by ns.felk.cvut.cz (8.7.3/8.6.9) with SMTP id LAA00228

      From: uf_oun@terra.sol for id AA26974; Thu,

      19 Jun 1997 04:47:51

      Date: Thu, 19 Jun 1997 04:47:51 -0500

      Message-Id: <9704250947.AA26974@mil.gov.galax>

      To: *****

      Security: #2a

      X-PMFLAGS: 33554560

      This mail was generated from an unattended service machine

      NßÜ serißl p°φsp∞vk∙ v∞dce, jen₧ se dφk nez°φzenΘmu pob²vanφ na Internetu ocitl zatφm nevysv∞tliteln∞ za obrazovkou monitoru, se rozr∙stß. J. M. Bloudil, kdysi nad∞jn² talent naÜφ v∞dy, pohybujφcφ se dnes jako "houmlesßk" nekontrolovateln∞ v Sφti a p°epadßvajφcφ tam elektronickΘ dostavnφky, nßm z takto zφskanΘ poÜty zasφlß Φas od Φasu i zprßvy, kterΘ mu nebyly urΦeny. Dnes je tomu kupodivu jinak. Toto je ukßzka z jeho chystanΘ habilitaΦnφ prßce. Ve Spojen²ch stßtech byl ohlßÜen v²voj jadernΘ pam∞ti o kapacit∞ 1 040 bit∙ s vybavovacφ dobou kolem 3 s. I u nßs se zab²vßme pracemi na tomto typu pam∞ti, avÜak nßÜ v²zkum je orientovßn zejmΘna na aplikaΦnφ mo₧nosti a n∞kterΘ provoznφ problΘmy. Pro ·Φely tohoto sd∞lenφ postaΦφ p°edpoklad, ₧e jeden ka₧d² jejφ bit bude ulo₧en prßv∞ v jednΘ jadernΘ Φßstici. Velmi v²hodnΘ je pak pou₧φt k tomu prßv∞ neutron, nejen kv∙li jeho stabilit∞ a elektrickΘ neutralit∞, ale zejmΘna z d∙vod∙ ceny.

      Uvß₧φme-li, ₧e v²roba jednoho LSI obvodu stojφ kolem 15 cent∙, je jeden neutron opravdu zadarmo. JistΘ potφ₧e vÜak p∙sobφ sestavit dohromady takov²ch 1 040 neutron∙, nebo¥ ka₧d² vß₧φ p°ibli₧n∞ 1,67 x 10-27 kg, tedy blok jadernΘ pam∞ti vß₧φ 1,67 x 1013 kg a bude-li hustota = 1, pak vytvo°φ kouli o polom∞ru 1 600 m. ProblΘm spoΦφvß v tom, ₧e vybavovacφ doba nem∙₧e b²t pak (dφky malΘ rychlosti sv∞tla = 300 000 km/s) °ßdov∞ 3 s. ╪eÜenφ spoΦφvß v (zatφm) tisφcinßsobnΘ komprimaci pam∞ti z p∙vodnφ velikosti malΘho asteroidu do velikosti koule o polom∞ru 1,6 m a o hustot∞ = 109, pozd∞ji mo₧nß i menÜφ, aby o tolik nep°evyÜovala velikost stßle se zmenÜujφcφch notebook∙. Ke komprimaci nenφ pot°eba ₧ßdnΘho lisu, nebo¥ staΦφ nechat p∙sobit gravitaΦnφ sφly samotn²ch neutron∙.

      Toto °eÜenφ je velmi v²hodnΘ p°edevÜφm ze stavebnφch d∙vod∙. Pou₧φvat nezhuÜt∞n² blok pam∞ti by si vy₧ßdalo znaΦnΘ stavebnφ ·pravy objektu (je₧ jsou v₧dy kamenem ·razu), a rovn∞₧ by takov² pam∞¥ov² blok hyzdil krajinu i kdy₧ na druhΘ stran∞ by se mohl stßt v²znamnou turistickou atrakcφ, a to nejen pro odbornou ve°ejnost. Zdßlo by se, ₧e tedy pou₧itφ komprimovanΘho bloku o polom∞ru 1,6 m je ideßlnφ, nebo¥ ho lze instalovat tΘm∞° vÜude a ihned avÜak nenφ tomu tak! Vzhledem k tomu, ₧e i komprimovan² blok mß hmotu 1,67 x 1013 kg, tj. 16,7 mld tun, zaΦφnajφ se uplat≥ovat ji₧ i navenek jistΘ gravitaΦnφ vlivy. Tak nap°. ve vzdßlenosti 10 metr∙ je pam∞¥ovΘ gravitaΦnφ zrychlenφ rovnΘ zemskΘmu. Operßtor by v tomto mφst∞ tedy musel stßt naklon∞n 45 stup≥∙ sm∞rem od pam∞ti a kdyby uklouzl, byl by str₧en pam∞¥ov²m blokem, na kter² by b∞hem okam₧iku dopadl rychlostφ kolem 130 km/hod. Operßto°i a ostatnφ personßl bude muset mφt tedy doporuΦen² kaskadΘrsk² v²cvik, pou₧φvat p°ilby apod.

      DalÜφ nep°φznivou skuteΦnostφ je zatφm to, ₧e na povrchu pam∞ti bude panovat zrychlenφ asi 37 G. Str₧en² operßtor nem∙₧e b²t za dneÜnφch znalostφ odtamtud vyman∞n (ani jeho ostatky); nicmΘn∞ mu lze spouÜt∞t nezbytnΘ p°edm∞ty. V podnicφch, kde se ·zkostliv∞ nedbß bezpeΦnostnφch p°edpis∙, by to Φasem znamenalo pom∞rn∞ nepohodlnΘ hromad∞nφ operßtor∙ na pam∞¥ovΘ jednotce, nemluv∞ o d∙sledcφch d∙chodov²ch a jin²ch.

      ProblΘmem se rovn∞₧ jevφ i efektivnφ vyu₧iti jadernΘ pam∞ti. Kdybychom nap°. p°enßÜeli data do pam∞ti rychlostφ 1 THz = 1012 b/s, pak k ·plnΘmu napln∞nφ by bylo pot°eba 3,2 x x 1021 let. Po°izovßnφ dat z∙stane rovn∞₧ velk²m problΘmem. Uvß₧φme-li, ₧e pilnß pracovnice naskenuje za cel² ₧ivot formulß°e v kapacit∞ asi 3 GB, bude jich pot°eba zhruba 3,3 x 1030 (pokud se jejich pφle Φi ₧ivotnost podstatn∞ nezv²Üφ). Zem∞ je vÜak schopna poskytnout do konce stoletφ pouh²ch 6 miliard zam∞stnanc∙. Z tohoto hlediska se jevφ ·ΦelnΘ pßtrat po mimozemsk²ch civilizacφch skenovacφho typu, tedy po bytostech nejen alfabetick²ch, leΦ k tomu co mo₧nß i ochotn²ch.

      Pokud se t²kß perspektiv jadernΘ pam∞ti, rozhodujφcφ ·lohu sehraje patrn∞ u v∞tÜiny zßkaznφk∙ nedostatek prostoru, v n∞kter²ch p°φpadech tak kritick², ₧e komprimovanou jadernou pam∞¥ tam nebude mo₧no instalovat. Ji₧ nynφ tedy uva₧ujeme o takzvan∞ super-komprimovanΘ jadernΘ pam∞ti (s jeÜt∞ vyÜÜφ hustotou a rozm∞ry °ßdu centimetr∙), kterou by bylo mo₧no umφstit jak do zßsuvky stolu, tak eventußln∞ dovnit° poΦφtaΦe.

      Tφm jsme dosp∞li k tzv. kolapsarovΘ pam∞ti. Dφky gravitaΦnφmu zhrouceni nßsledkem velmi vysokΘ hustoty vznikß kolapsar (= Φernß dφra), odkud ji₧ pohlcenΘ hmoty ani elektromagnetickΘ vlny, a tedy ani informace, nemohou uniknout. Pro zpracovßni informacφ to znamenß vytvo°enφ zcela novΘho druhu pam∞tφ typu WOM (Write Only Memory), je₧ bude v mnoh²ch p°φpadech ideßlnφm prost°edkem pro uklßdßnφ v²sledk∙ zpracovßnφ leckter²ch agend. Ochrana takto ulo₧en²ch dat je skuteΦn∞ dokonalß; domn∞nky o existenci tzv. bφl²ch d∞r jsou zcela nepodlo₧enΘ a nehrozφ tedy ₧ßdnΘ nebezpeΦφ, ₧e by se informace mohly nßhle n∞kudy provalit.

      (V²tah z p°ipravovanΘ habilitaΦnφ prßce "Velkß kulovß pam∞¥")

Bloch/ajn