Internet je v podstat∞ sφ¥ tvo°enß uzly/servery, propojen²mi mezi sebou nejr∙zn∞jÜφmi typy pojφtek, a¥ u₧ pozemnφch linkov²ch, radiov²ch, dru₧icov²ch a dalÜφch.

      Internet by se vÜak m∞l p°esn∞ji definovat jako sφ¥ sφtφ, nebo¥ jde vlastn∞ o propojenφ rozsßhl²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ. U nßs u₧ existuje °ada sφtφ vybudovan²ch "velk²mi" poskytovateli p°ipojenφ k Internetu.

      Jedna ze sφtφ nese nßzev Bohemia.Net a u jejφho zrodu stßla spoleΦnost Datac, s. r. o. Proto₧e m∞ zajφmaly nejen okolnosti vzniku tΘto sφt∞ a souΦasnß situace na trhu poskytovatel∙ ale i dalÜφ informace, polo₧il jsem n∞kolik otßzek obchodnφmu °editeli tΘto firmy Ing. Josefu PtßΦnφkovi.

      M∙₧ete krßtce p°edstavit spoleΦnost Datac a oblast jejφ Φinnosti?

      SpoleΦnost Datac je znßma od roku 1990 v oblasti poΦφtaΦovΘ komunikace jako dominantnφ dodavatel komunikaΦnφch server∙ k PC sφtφm pro telexovou a faxovou komunikaci. Proto₧e vÜak firma cφtila, ₧e se v tΘto bran₧i trh nasytil a veÜkerß komunikace sp∞je k v²m∞n∞ dat prost°ednictvφm modem∙, zaΦala od r. 1994 systematicky pracovat na svΘm zßm∞ru stßt se providerem Internetu.

      V tΘ dob∞ m∞la na vybranou: z∙stat dodavatelem systΘm∙, nebo jφt dßl. Zvolila tedy perspektivu: poskytovat on-line slu₧by.

      Zßkladem se stala funkΦnφ UNIXovß sφ¥, ke kterΘ zb²valo p°ipojenφ do Internetu a po°φzenφ vstupnφch router∙. Po zkuÜebnφm provozu v °φjnu roku 95 firma Datac realizovala svoji aktivitu a uvedla na trh svou privßtnφ sφ¥ "Bohemia.Net" a nabφdla slu₧by ve°ejnosti.

      Asi bude u₧iteΦnΘ pon∞kud p°iblφ₧it spoleΦenstvφ Bohemia.Net a charakterizovat jeho v²znam?

      Aby sφ¥ dynamicky rostla a pru₧n∞ poskytovala komplexnφ podporu i mimo Prahu, mß Datac podepsßny smlouvy s partnery, je₧ jej zastupujφ v jednotliv²ch m∞stech. Vzniklo tak sdru₧enφ firem v sφti Bohemia.Net.

      Tento zßm∞r pru₧n∞ poskytnout slu₧by sφt∞ Bohemia.Net ploÜn∞ po celΘm ·zemφ se, myslφm, da°φ plnit prßv∞ dφky sφti p°φpojn²ch mφst.

      Jak se dφvßte na souΦasnou situaci na trhu poskytovatel∙ p°ipojenφ k Internetu, kter² je v souΦasnΘ dob∞ bezpochyby siln∞ konkurenΦnφ.

      Jß bych to nenazval siln∞, ale t°eba jen dynamicky konkurenΦnφ. Prost∞ si myslφm, ₧e nenφ o nic vφce konkurenΦnφ, ne₧ jin² druh podnikßnφ. Dokonce si myslφm, ₧e i kdy₧ jsme malß zem∞, souΦasn² poΦet poskytovatel∙ nemusφ b²t nutn∞ koneΦn². SpφÜe je zde otßzka, aby vÜichni byli schopni svΘ slu₧by poskytnout se vÜφm, co Internet nabφzφ a v pat°iΦnΘ kvalit∞.

      Jen prost² hromadn² surfing nabφzen² n∞kter²mi poskytovateli nenφ v∙bec Internetu hoden. Ne ka₧d² provider umφ komplexnφ servis slu₧eb poΦφnaje p°ipojovßnφm sφtφ komutovanou linkou, vφce mailbox∙ na jedno p°φstupovΘ jmΘno, p°es z°izovßnφ virtußlnφch web∙ s nebo bez vlastnφ domΘny (.cz,.com), cestovnφ ·Φty p°i pohybu klienta po r∙zn²ch m∞stech a₧ po transparentnφ z·Φtovßnφ t°eba jen pro zahraniΦnφho turistu na 14 dnφ.

      To vÜe jsou drobnosti, kterΘ charakterizujφ, jak dalece to poskytovatel myslφ vß₧n∞ se slu₧bami v Internetu a jak dalece je schopen b²t dφky nabφdce slu₧eb stabilnφ na tomto trhu.

      Co byste mohl, jako zßstupce firmy, kterß je jednφm ze zaklßdajφcφch Φlen∙ sdru₧enφ NIX, °φci k souΦasnΘmu stavu peeringu u nßs?

      Propojenφ jednotliv²ch, i kdy₧ konkurujφcφch si subjekt∙ uvnit° zem∞ je, abych tak °ekl, nutnostφ nejen optickou, ale zejmΘna technickou. Ka₧d² musφ mφt zßjem na tom, aby se jeho u₧ivatelΘ dostßvali co nejrychleji do ₧ßdan²ch sm∞r∙, a je-li technicky mo₧nΘ sm∞ry rozd∞lit, pak urΦit∞ nemal² zßjem je o sm∞r tuzemsk². Kdysi sice platilo, ₧e je n∞kde pßr zajφmav²ch server∙ se zdroji, ale dnes u₧ to tak dßvno nenφ. SoftwarovΘ zdroje si ka₧d² provider vytvß°φ na svΘ sφti sßm a na t∞chto sφtφch vznikß °ada zajφmav²ch tuzemsk²ch komerΦnφch server∙ s nemal²mi informaΦnφmi obsahy. ╚ili NIX urΦit∞ p°isp∞l k tomu, ₧e se propojili a naÜli k sob∞ cestu prßv∞ prvnφ velcφ provide°i u nßs. D∙le₧itΘ je, ₧e byl vytvo°en jeden spoleΦn² uzel vÜichni z·Φastn∞nφ tφm v²razn∞ racionalizujφ nßklady.

      RychlΘmu zprovozn∞nφ peeringovΘho uzlu NIXu jsme v∞novali spolu s dalÜφmi Φleny hodn∞ energie. Rßdi neziÜtn∞ propojφme svoji sφ¥ se vÜemi Φleny. NaÜe n∞kolikam∞sφΦnφ zkuÜenosti z provozu ukazujφ, ₧e na peeringu vyd∞lajφ vÜichni, a Φφm v∞tÜφ provider, tφm zφskß vφce. Mrzφ nßs pouze, ₧e aΦ uzel byl vybudovßn z rovn²ch p°φsp∞vk∙ vÜech Φlen∙ a jako nev²d∞leΦn², nemajφ zatφm vÜichni ΦlenovΘ ochotu jako nev²d∞leΦn² jej vyu₧φvat.

      Mßte potφ₧e se zφskßvßnφm telefonnφch linek?

      ZpoΦßtku v r.1994 jsme m∞li jen Φty°i telefonnφ linky. Co u nßs znamenß zφskat linku, asi ka₧d² vφ. Nato₧ kdy₧ jich pot°ebujete desφtky. V souΦasnosti se ji₧ linky sehnat dajφ, ale dodacφ lh∙ty jsou stßle straÜnΘ. V dob∞, kdy ve sv∞t∞ vßm bez ohledu na momentßlnφ efektivnost z°φdφ jeden telefon do t°φ dn∙, zde i p°i v∞tÜφ pot°eb∞, a tedy lukrativnosti zakßzky, Φekßte vφce jak t°iΦtvrt∞ roku. Nejv∞tÜφ handicap nßs jako zßkaznφka SPT Telecom je v tom, ze dodavatel s vßmi v∙bec nenφ p°ipraven jednat o termφnech jako₧to dalÜφch podmφnkßch dodßvky, tak₧e dlouhΘ m∞sφce vlastn∞ budujete sv∙j uzel, ani₧ vφte, na Φem z hlediska vstupu jste.

      D∞kuji vßm za rozhovor a p°eji vßm i firm∞ Datac hodn∞ ·sp∞ch∙ p°i poskytovßnφ slu₧eb kolem Internetu a nßm u₧ivatel∙m hodn∞ "probrouzdan²ch" nocφ.

      Dodatek pro techniΦt∞ji zalo₧enΘ

      Pro zßjemce o techniΦt∞ji zam∞°enΘ informace p°edklßdßm n∞kolik dopl≥ujφcφch ·daj∙. Jednφm z nejd∙le₧it∞jÜφch ·daj∙ ka₧dΘho poskytovatele je jeho konektivita do zahraniΦφ. SpoleΦnost Datac je p°ipojena do Internetu pozemnφ linkou do N∞mecka o kapacit∞ 192 kb/s a satelitnφm spojem s kapacitou 256 kb/s do USA. Tato p°ipojenφ dopl≥uje tuzemsk² spoj do uzlu NIX.CZ o 2 Mb/s.

      Firma plßnuje v srpnu dvojnßsobnΘ zv²Üenφ kapacity linky do USA a p°ipravuje dalÜφ propojenφ se sv∞tem. Spojenφ do uzlu NIX by takΘ m∞lo b²t zdvojeno a druhß linka 2 Mb/s by m∞la slou₧it mimopra₧sk²m uzl∙m.

      Sφ¥ Bohemia.Net mß v souΦasnΘ dob∞ v provozu uzly ve t°iceti m∞stech po celΘ ╚R a jejich poΦet by se m∞l dßle zvyÜovat.

      ProblΘm optimalizace provozu, se kter²m souvisφ nap°. takovß otßzka jako poΦet klient∙ na modem (pravd∞podobnost dovolßnφ se), je °eÜen tak, ₧e si jednak ka₧d² u₧ivatel hlφdß svΘ p°φstupovΘ jmΘno, aby jej nedal n∞komu dalÜφmu k dispozici, dßle je zaveden minutov² monitoring vÜech rozhranφ, tedy jsou hlφdanΘ provoznφ ÜpiΦky pro zφskßnφ p°ehledu o pot°ebßch vstupnφch linek/modemu.

      Podle informacφ spoleΦnost dßle disponuje dostateΦnou rezervou vstupnφch linek.

Petr Kefurt