LΘta lßsky
Letos v lΘt∞ uplyne t°icet let od udßlosti, Φi spφÜe Θry, kterß v²razn∞ poznamenala d∞jiny tohoto stoletφ. V Americe i v Evrop∞ dozrßla generace, zrozenß povßleΦnou generaΦnφ explozφ. Sv∞t byl pln² mlad²ch lidφ, kte°φ podv∞dom∞ cφtili, ₧e sv∞t jejich otc∙ jim nevyhovuje a odmφtali jej p°evzφt. Mlßdφ planety, plovoucφ na vlnßch rodφcφ se psychedelickΘ hudby a v oparu v∞domφ zm∞n∞nΘho marihuanou Φi LSD, se dalo do pohybu. Desφtky tisφc mlad²ch lidφ vyrazily stopem, vlakem, p∞Üky do kalifornskΘho San Francisca, kde podle vÜech zprßv byla zem∞ zaslφbenß, krßlovstvφ bo₧φ. K°i₧ovatka dvou ulic, Haight a Ashbury, zastav∞n²ch v polovin∞ minulΘho stoletφ d°ev∞n²mi viktorißnsk²mi domy na dohled od bßjnΘho Golden Gate Parku, se stala pupkem sv∞ta (1). Oblast d∙v∞rn∞ a s lßskou zvanß Hashbury (slyÜφte tam ten haÜiÜ?) na pßr m∞sφc∙ splnila sny utopick²ch filosof∙. Milovalo se, nevßlΦilo a sv∞t vypadal jako to nejlepÜφ mφsto k ₧itφ. Heslo Timothy Learyho (2), v∞rozv∞sta LSD a psychedelickΘ revoluce v∞domφ "Turn On, Tune In, Drop Out!" (Zapoj se, vyla∩ se, ulφtni!) vypadalo jako ukazatel do rßje.
1. Zapoj se!
BohΘmskΘ San Francisco v₧dycky p°itahovalo um∞lce, literßty a volnomyÜlenkß°e vÜeho druhu. Beatnickß komunita, v padesßt²ch letech ob²vajφcφ malebnou North Beach, se s postupn²m zdra₧ovßnφm tamnφch nßjm∙ zaΦala poohlφ₧et po jinΘm ·toΦiÜti. Fantasknφ atmosfΘra viktorißnskΘ zßstavby, levnΘ nßjemnΘ a blφzkost Golden Gate Parku hovo°ily jasnou °eΦφ. ZaΦalo vznikat novΘ centrum d∞nφ, kam od roku 1965 zaΦali proudit hippies (termφn vymysleli novinß°i, "hip" znamenß jdoucφ s dobou, svobodomysln², modernφ) ze vÜech kout∙ Ameriky, p°φpadn∞ sv∞ta. Prvnφ hippie kavßrna, Modr² jednoro₧ec, nedaleko k°i₧ovatky Haight a Ashbury, se stala st°ediskem komunity, p°etΘkajφcφm lidmi popφjejφcφmi levnou kßvu a p°ehrabßvajφcφmi se v bazaru s knφ₧kami a gramodeskami.
Jen do poloviny roku 1966 dorazilo do Hashbury patnßct tisφc nov²ch "obyvatel". VÜichni si cht∞li "zalΘtat" pod vlivem LSD a pod vedenφm Tima Learyho, tanΦit p°i rytmech novΘ rockovΘ hudby a u₧φt si volnΘ lßsky na loukßch a strßnφch p°ilehlΘho parku. Tam, uprost°ed strom∙, travnat²ch ploch a udr₧ovan²ch cestiΦek, Φn∞l Hippie Hill, kopec, kde se Φlov∞k dozv∞d∞l novinky, pole₧el si na slunci a zcela urΦit∞ potßhnul z "d²mky mφru".
2. Vyla∩ se
San Francisco Üedesßt²ch let, to je ale hlavn∞ a p°edevÜφm hudba. V roce 1965 vznikla, jeÜt∞ jen z pot°eby v²raznΘ reakce na invazi britskΘho beatu, mφstnφ skupina Beau-Brummels. Jejφ mana₧er, Tom Donahue, se stal vynßlezcem fenomΘnu, kter² p°φjemn∞ a vÜudyp°φtomn∞ doprovßzφ kohokoli, kdo projφ₧dφ Kaliforniφ autem rozhlasov²m vysφlßnφm na VKV.
Do roku 1966 se ale zformovaly zßkladnφ pilφ°e psychedelickΘho sanfranciskΘho soundu Grateful Dead, Jefferson Airplane, Janis Joplin a spol., Charlatans, Quicksilver Messenger Service aj.
Grateful Dead (3) se stali zt∞lesn∞nφm ideßl∙ obyvatel Hashbury. Bφl² d∙m Φφslo 710, kter² v Üedesßt²ch letech ob²vali, je dodnes poutnφm mφstem pam∞tnφk∙ i jejich d∞tφ. Kapela, jejφ₧ dlouhΘ rockovΘ improvizace na folkovß, bluesovß a countryovß tΘmata se staly tΘm∞° nßbo₧enstvφm celΘ jednΘ americkΘ generace, si jako jedna z mßla uchovala a₧ donedßvna um∞leckou i komerΦnφ sφlu. A₧ smrt kytaristy a zp∞vßka Jerry Garcii p°ed dv∞ma lety uzav°ela tento nadΦasov² fenomΘn. DoporuΦen² poslech (Two From The Vault, Arista, 1992).
Jefferson Airplane (4) zaΦali jako folkovΘ trio s kytarou a banjem. Elektrifikace zvuku a p°φchod novΘ zp∞vaΦky Grace SlickovΘ znamenal v²raznou zm∞nu. Dodnes asi nejv∞tÜφm hitem slavnΘ skupiny je Bφl² krßlφk, pφse≥ inspirovanß Carollovou Alenkou v °φÜi div∙. PrazvlßÜtnφ zvukovß atmosfΘra a tajupln² text i dnes p∙sobiv∞ vykreslujφ nßladu tehdejÜφch dnφ. DoporuΦen² poslech (Surrealistic Pillow, RCA Records, 1967).
Janis Joplin a Big Brother and the Holding Company (5). Janis p°iÜla do SF z Texasu. Jejφm vzorem byla Φernß bluesovß zp∞vaΦka Bessie Smithovß. Janis je dodnes jednou z nejpozoruhodn∞jÜφch zp∞vaΦek v d∞jinßch rockovΘ hudby. Mßlokomu se poda°ilo dosßhnout tak expresφvnφho a strhujφcφho projevu. DoporuΦen² poslech (Cheap Thrills, Columbia,1968).
Tvorba The Charlatans, Quicksilver Messenger Service a dalÜφch sanfrancisk²ch kapel nab²vß, zvlßÜt∞ s odstupem Φasu, stßle vφce "jen" charakter dokumentu doby. P°esto je dodnes zajφmavΘ sledovat, jak si poradili t°eba s poznßvacφ znaΦkou psychedelickΘho soundu s rozsßhl²mi improvizaΦnφmi plochami.
V roce 1967 vznikl v San Franciscu takΘ dodnes slovutn² hudebnφ magazφn The Rolling Stone. Jeho zakladatelΘ jako prvnφ zaΦali vnφmat rockovou hudbu jako kulturnφ fenomΘn, d∙le₧it² nemΘn∞ ne₧ film nebo literatura.
3. Odlφtni
Allen Cohen, p∙vodn∞ dealer LSD, m∞l jednΘ sanfranciskΘ noci vizionß°sk² sen, v n∞m₧ spat°il jakΘsi noviny, p°es kterΘ se klenula duha. Po dohod∞ s bratry Thelinov²mi, majiteli PsychedelickΘho obchodu, jednoho z nejp°ita₧liv∞jÜφch mφst na Hashbury, zaΦal sv∙j sen uskuteΦ≥ovat. V letech 1966 a₧ 1968 vyÜlo dvanßct Φφsel Φasopisu San Francisco Oracle (6), "hlßsnΘ trouby psychedelickΘ revoluce", dodnes strhujφcφho dokumentu d∞nφ na magickΘ k°i₧ovatce ulic Haight a Ashbury, odkud se do sv∞ta nesly dobrΘ zprßvy o mφru, lßsce, nenßsilφ a chemickΘ p°em∞n∞ v∞domφ. P°i listovßnφ strßnkami tohoto "orßkula" o₧φvajφ pamßtnΘ udßlosti LΘta lßsky, toho, co mu p°edchßzelo, i toho, co muselo nutn∞ nßsledovat. Autory p°φsp∞vk∙ nejsou nikdo menÜφ, ne₧ "spolutv∙rci doby" Timothy Leary, Ken Kesey (P°elet p°es kukaΦΦφ hnφzdo), Allen Ginsberg, William Burroughs, Allan Watts, Gary Snyder a mnoho dalÜφch. SF Oracle ovÜem takΘ definitivn∞ urΦoval v²tvarnou podobu LΘta lßsky. PsychedelickΘ plakßty se secesnφmi motivy a ba≥at²m, zproh²ban²m pφsmem dodnes zdobφ interiΘry pam∞tnφk∙ po celΘm sv∞t∞.
SF Oracle mapuje spanilΘ jφzdy Keseyova pomalovanΘho autobusu, nalo₧enΘho LSD. SΘrii "acidov²ch zkouÜek", kterß zapoΦala na koncertu Rolling Stones v prosinci 1965, t°φdennφ hudebnφ festival Trips, kter² m∞l nabφdnout ·Φastnφk∙m v palb∞ stroboskop∙, sv∞tel a m∞≥av²ch diapozitiv∙ "LSD bez LSD" prost°ednictvφm pouhopouhΘ hudby. V °φjnu 1966 prob∞hla mamutφ Love Pageant Rally, koncertnφ protest proti zßkazu LSD v Kalifornii zdarma. V ÜtiplavΘm lednu 1967 pak prob∞hlo na Polo Fields v Golden Gate parku shromß₧d∞nφ rodov²ch kmen∙ za lidskΘ pro₧φvßnφ prvnφ Be-in, oslava spoleΦnΘho bytφ. Promluvili Snyder, Leary, Ginsberg, hrßli Grateful Dead, Jefferson Airplane, Janis Joplin a dalÜφ. Revoluce byla zahßjena. Poselstvφ mφru a lßsky bylo zformulovßno a rozlet∞lo se do sv∞ta. Dobro, jako u₧ po tolikßtΘ, bylo nachystanΘ zvφt∞zit.
Not a happy end
LΘto 1967 bylo pozitivnφm vrcholem celΘ dekßdy. Z p∙vodnφho poΦtu 15 000 hippies, kte°φ p°ibyli v poΦßtcφch zabydlovßnφ do Hashbury, u₧ bylo p∙l milionu mlad²ch lidφ. V Φervnu se v kalifornskΘm Monterey odehrßl na tehdejÜφ pom∞ry mamutφ hudebnφ festival (7), na n∞m₧ vystoupila v∞tÜina hudebnφk∙ dosud zmi≥ovan²ch v Φlßnku, spolu se spoustou dalÜφch. Jednφm z krßl∙ festivalu se stal Jimi Hendrix, kter² zde poprvΘ p°edvedl ve°ejnΘ zapßlenφ svΘ kytary. Pro hudebnφky bylo toto setkßnφ s fanouÜky v²znamnΘ tφm, ₧e na rozdφl od neadresnΘho p∙sobenφ hudby populßrnφ tu hrßli pro 35 000 lidφ stejnΘ krevnφ skupiny. Montereysk² festival byl opravdov²m vyvrcholenφm kv∞tinovΘ Θry.
Z vrcholu ovÜem existuje jedinß cesta dol∙. Koncentrace mlad²ch lidφ na nevelkΘm ·zemφ s sebou nesla i negativnφ jevy kriminalitu a obchod s drogami. Ideßly nenßsilφ a lßsky prvn∞ vzaly zasvΘ, kdy₧ byli nalezeni dva zavra₧d∞nφ deale°i. Do tΘ doby spφÜe platonickß pozornost policie z povzdßlφ nabyla podoby °ßdnΘ represe. Digge°i, dobrovolnß organizace, kterß v pr∙b∞hu let 1965 1967 vykonala neuv∞°itelnΘ mno₧stvφ dobrovolnΘ prßce pro vÜechny p°φchozφ do Hashbury (jφdlo, ubytovßnφ, poradna, pomoc vÜe zdarma), v srpnu 1967 zorganizovala akci Smrt hippieho. Uspo°ßdali pr∙vod s rakvφ napln∞nou ozdobami, p°edm∞ty, knφ₧kami a deskami, symbolizujφcφmi sv∞t hippies, a pokrytou spoustou kv∞tin, kter² byl ukonΦen symbolick²m "poh°bem" v Golden Gate Parku. Cht∞li tak poh°bφt legendu stvo°enou sd∞lovacφmi prost°edky, schΘma, kterΘ podle nich mladΘ lidi v tΘ dob∞ u₧ spφÜe svazovalo, ne₧ aby nadßle bylo symbolem a nositelem svobody.
Nßsledujφcφ akce jako pochod na Pentagon v roce 1968 nebo poslednφ Φestn² pokus obhßjit ideßly na WoodstockΘm rockovΘm festivalu v lΘt∞ 1969 (8) definitivn∞ vzaly zasvΘ v prosinci tΘho₧ roku na koncertu Rolling Stones v americkΘm Altamontu. Rozzu°enφ motorkß°i tu ubodali k smrti osmnßctiletΘho Meredithe Huntera. ZaΦal Podzim nßsilφ a nenßvisti. Kocovina sedmdesßt²ch let. Op∞tovnΘ zjiÜt∞nφ, ₧e majetek a moc majφ neodolatelnou p°ita₧livost.
Ale o tom vÜem t°eba zas n∞kdy p°φÜt∞.
SaÜa Neuman
(1) http://www.haight-ashbury.com/sixties.html
(4) http://grove.ufl.edu/~number6/Jefferson.Airplane/airplane.html
(5) http://www.cad.strath.ac.uk/~iainm/Janis/Pearl.html
(6) http://www.sirius.com/regent/oracle.html
(7) http://www.rhino.com/Features/press/70596pr.html
(8) http://www.izzy.net/~lauralee/woodstck.htm
