28. Φervence uplyne 83 let od vypuknutφ do tΘ doby nejv∞tÜφho vßleΦnΘho konfliktu v d∞jinßch lidstva.
InternetovΘ strßnky se zab²vajφ spφÜe d∞nφm v letech vßlky druhΘ, skromn∞jÜφ zmφnky o jejφ p°edch∙dkyni se t²kajφ spφÜe zßpadnφch bojiÜ¥. Jak to tehdy bylo v Srbsku a v HaliΦi, o tom zde sv∞dectvφ dvou mu₧∙.Ve dvaadvaceti letech ho odvedli na frontu.
I my mßme svΘ problΘmy, a n∞kdy nemusφ b²t malΘ. Tento denφk mΘho d∞deΦka jsem se rozhodl zp°φstupnit na webu (http://staff.infima.cz/~svoboda/sramek.htm ), aby nßm pomohl si uv∞domit, ₧e mohou existovat i situace nesrovnateln∞ horÜφ ne₧ ty, kterΘ pro₧φvßme. Mo₧nß nßs nauΦφ se vφce t∞Üit z toho, co mßme. Pak mo₧nß d∞deΦkovo utrpenφ nebylo ·pln∞ zbyteΦnΘ.
(Poznßmka: Tento autentick², neupravovan² text obsahuje v²roky, kterΘ mohou b²t chßpßny jako hanobenφ nßroda, rasy, nebo nßbo₧enstvφ. Je mou povinnostφ upozornit, ₧e tyto v²roky zachovanΘ v zßjmu historickΘ autentiΦnosti nevyjad°ujφ nßzor ₧ßdnΘ ₧ijφcφ osoby, ani nemajφ ₧ßdn² vztah k udßlostem v souΦasnΘ dob∞.)
TomᚠSvoboda
Zß°φ 26.Po Φty°ned∞lnφm v²cviku odjφ₧dφme z Plzn∞ p°es Bud∞jovice, Gm?nd, Vφde≥ na srbskou frontu. Jedeme zabφjet lidi, kte°φ nßm nic neud∞lali. "B∙h to chce," pravil nßm polnφ pßter ve svΘm kßzßnφ!
╪φjen 13.
Dnes jsem naÜel batalion v nov²ch zßkopech na pokraji lesa. Denn∞ hlad, chleba mßlo, rozmßhß se mezi nßmi ·plavice, dyfterie atd. Porce chleba t°i koruny, Jupa m∞ zßsobuje chlebem od kuchyn∞. ╚ekßm balφky, marn∞ p.t. felßci nßm je rozkradli. To samΘ s rumem a vφnem! Oficφ°i opilφ, sek²rujφ a tluΦou holemi.
Listopad 27.
Postupujeme ve sn∞hu po kolena.
DoÜli jsme na vrchy, kterΘ SrbovΘ tak hou₧evnat∞ dr₧eli. V ka₧dΘm zßkopu mrtv² Srb, zmrzlφ. Srß₧ky. Denn∞ postupy i ·stupy. Hladovφme, a Ma∩a°i majφ plnΘ saky masa.
Prosinec 6.
Jsem zajat. SrbovΘ nßs hned obφrajφ. Nechci vydat moji pen∞₧enku. Srbßk m∞ uhodil kolbou, padßm k zemi. Vtom jede srbskß artilerie, jsem zachrßn∞n.
Prosinec 9. (1914)
Prvnφ, co brat°i Srbi ud∞lali, ₧e nßm svlΘkli mantle a oblΘkli se sami do nich. S botami totΘ₧. VÜe, co m∞lo n∞jakou cenu prßdlo, deky, hodinky, penφze, vÜechno se jim hodφ. NaÜe celß strava za 3 dny byla 3 p∙lky chleba. Prvnφ 2 noci jsme spali na sn∞hu a vid∞li prvΘ ba₧iny.
Prosinec 20.
Rozmßhß se nemoc mezi nßmi, tyfus a ·plavice. Denn∞ umφrß vφc a vφc lidφ. Vinu nese Üpatnß strava a neΦistota, jako₧ i mizernß voda. Zakazujφ nßm ji pφt, ale nic jinΘho nenφ a polΘvka je samß paprika... Vlßdne zde vÜemocn² gospodin kapitßn DogiΦ, zvφ°e v pravΘm slova smyslu. "Ja sem vßÜ Bog, jß mo₧em ta vßs svΘ ubijim" je jeho oblφbenΘ po°ekadlo. A naÜi felßci, Chorvati a Bosanci, mu stateΦn∞ pomßhajφ, bijφ a fackujφ na potkßnφ....
Leden 5.
Jsem nemocen. HoreΦka, za chvφli zima, nemohu jφst, jen bych pil a ta voda naÜe zabφjφ. Le₧φm jako pes na zemi, nikdo se nepodφvß, nikdo si nevÜimne. Ostatn∞ nejsem sßm, vφc jak polovina mu₧stva le₧φ. Epidemie...
Leden 28.
Epidemie dostupuje svΘho vrcholu. NaÜe p°epln∞nΘ chlΘvy pro°φdly ·₧asn∞, vφce jak polovina se vyst∞hovala za bφlou ze∩. LidΘ, kte°φ veΦer jsou plni ₧ivota, rßno nevstanou.
┌nor 28.
...Le₧φ na slamnφcφch na zemi, v neΦistot∞, jakou jsem v ₧ivot∞ nevid∞l. Nemohou na nohy, zßchody jsou daleko pon∞vad₧ strop je z prken, kape a teΦe na n∞ seshora, inu hotovΘ peklo.... Chorvati a Bosanci obφrajφ mrtvΘ, prohledßvajφ je, jß bych na n∞ nesßhl, ani kdyby tisφce m∞li. Boty a Üatstvo z nich hned prodaji.
B°ezen 2.
Mßm horeΦku 39 ?, ale pracuji stßle, bojφm se ulehnout, neb kdo zde ulehne, mßlokter² vstane.
B°ezen 22.
KoneΦn∞ zase p°i v∞domφ. Nevφm, co se se mnou d∞lo po 20 dnφ. Sedm dnφ jsem pr² v∙bec nic nep°ijmul, pozd∞ji jen Φaj a mlΘko. M∞l jsem u₧ takΘ 41 ? horeΦky. Pomalu jsem se vzpamatoval. Nev∞d∞l jsem, kde jsem, jak se jmenuji. Jsem slßb, ₧e nemohu se ani postavit na nohy.
Listopad 16.
Dnes koneΦn∞ po 6 dnech p°iÜel chleba. Bohu dφky! Na p∞t dnφ dostali jsme 3/4 kg chleba! Minß₧ stßle ₧ßdnß. Hlad a stßle hlad. Mrzne a celou noc sn∞₧φ, jsme straÜn∞ vysoko. ObrovskΘ zßv∞je a mnoho lidφ je boso.
Prosinec 7.
Kucha°i nemajφcφ d°φvφ Üli porazit strom asi 600 krok∙ od kuchyn∞. Äi₧koviΦ je uvid∞l, p°inesl si ze stanu puÜku a pravil, ₧e musφ vyzkouÜeti, jak nese. Zamφ°il a st°elil kucha°e Janotu do b°icha. Kdy₧ jej p°inesli, pravil: "Klesla mi ruka, mφ°il jsem na hlavu." Kdy₧ medik KrtiΦka ze SlanΘho ₧ßdal p°evezenφ ran∞nΘho do Elbasßnu, odep°el a prohlßsil "Necha¥ crkne, dostaje ubil Srbφn∙." Uboh² Janota zem°el druh² den v ohromn²ch bolestech. TakovΘmu netvoru jsme vydßni v Üanc.
Prosinec 9.
...Vid∞l jsem nßsledujφcφ p°φhodu. U cesty le₧φ RakuÜan, u n∞ho dva Bos≥ßci. Dojde hlouΦek ╚ech∙: "Co zde d∞lßte?" -"To nßÜ brat nemo₧e." Nemocn² otev°e oΦi a Üeptß: "Jß nejsem Bos≥ßk, jß jsem ╚ech, oni m∞ chtφ ubφt a svlΘknout." A na to hole m∞ly hned prßci na zßdech Bos≥ßk∙. V∙bec, bez po°ßdnΘ hole nejde zde nikdo. Panuje prßvo p∞stnφ, prßvo kdo z koho!
Prosinec 11.
...Po cest∞ le₧φ padlφ kon∞. Vrhßme se na n∞ jak smeΦka drav²ch vlk∙, u°ezßvßme kusy masa, d∞lßme ohn∞, va°φme a udφme. Jsme zachrßn∞ni padl²mi ko≥mi. Chutnß mi jako nejlepÜφ vep°ovΘ ten oΦouzen², jeÜt∞ polosyrov² kus masa. Opekli jsme kusy masa do zßsoby! Je to podφvanß. Ka₧d² pokrvßcen, °e₧e a pßrß, ten hledß srdce, onen se sna₧φ rozbφt kamenem lebku, ko≥sk² mozek p°edΦφ pr² i vep°ov²! Ka₧dΘmu zß°φ z oΦφ radost, dnes se najedl po tak dlouhΘm Φase dosyta. Bohu₧el mnozφ zaplatili smrtφ svoji hltavost, jdouce dßle, ka₧d²ch 10 krok∙ le₧φ mrtvola ubo₧ßka RakuÜana neb Srba, kte°φ zmizφ zde nepoznßni a jejich₧ drazφ tam doma marn∞ budou Φekat!
Prosinec 18.
...Ulehl jsem veΦer do p°φkopu do trnφ, v noci p°iÜla bou°e, lijßk, jsa unaven, neprobudil jsem se, a₧ jsem ·pln∞ le₧el ve vod∞. Celou noc prÜφ a dnes cel² den. NaÜe situace je zoufalß. ╪eka se rozvodnila a nemo₧no p°evß₧et. Dnes sebrali na 60 mrtv²ch vysφlenφm.
Leden 4.
Dnes jsme p°istßli u ostr∙vku jakΘhosi. Kotvφ zde asi 8 velk²ch parnφk∙... Vid∞l jsem, jak jeden, nemoha snΘst makarony, zvrßtil je. P°iÜel jeden Chorvat a vybφral je na zemi z vyvrhnutΘho.
Leden 9.
...Nemoc se vybarvuje, je to asiatskß cholera, zavleΦenß sem z Albßnie. LidΘ, kte°φ veΦer ulΘhajφ zdravφ, rßno jsou ztuhlφ. Jsme namaΦkßni po p∞ti ve stanu a nemoc se p°enßÜφ ohromn∞ rychle. Za ka₧d²m k°ovφm vidφÜ ubo₧ßka trhajφcφho sebou. Ka₧d² z nich mß hroznou ₧φze≥, dovlΘkne se k mo°i a pije a za chvφli je nebo₧tφk. O pitnou vodu je ohromnß nouze.
Vßclav ╚ern² ₧il v KrupΘ, pßr kilometr∙ od Rakovnφka. M∞l sedm sourozenc∙. Je velmi pravd∞podobnΘ, ₧e se do sv²ch dvaceti let dßl nepodφval. Vychodil p∞t t°φd obecnΘ Ükoly a vyuΦil se Üevcem. Jeho zßpisnφk s "popisem ₧itφ v Φas vßlky", by¥ ne·pln² a jen obΦas dopl≥ovan², vyprßvφ jazykem prost²m a nekomplikovan²m. Stejn∞ prost² a nekomplikovan² m∞l b²t jeho ₧ivot. Pßr dnφ po svatΘ Ann∞ roku 1914 ho vÜak odvedli do Plzn∞ k 7. zem∞braneckΘmu regimentu a odtud odjel na frontu do HaliΦe.
M∙j d∞deΦek
Na konci zimy 1915 pro n∞j vßlka skonΦila. "Moskali" ho zajali a stal se "plennikom". U Rostova na Donu pak ₧il nejspφÜ podobn∞, jako kdyby byl z∙stal doma. èevcoval, pracoval na poli a v hospodß°stvφ. Koncem listopadu 1918 z "ekan≤myje" utekl a dom∙ se vrßtil v lednu 1919. Postavil d∙m, pak se o₧enil a zßhy ovdov∞l. Sßm vychovßval dv∞ d∞ti, staral se o matku a Üevcoval. P∞stoval krßlφky, slepice, kozu, prase a na zahrßdce mrkev a brambory, chodil Φesat chmel. A p°i tom hrßl milovnφky v ochotnickΘm divadle.
Pro₧il vßlku a zajetφ, t∞₧kß lΘta po nßvratu dom∙, okupaci, komunistick² p°evrat a to po n∞m, jeÜt∞ za₧il rok 1968 a to po n∞m. Soudφm, ₧e vÜechny tyto zkuÜenosti a zß₧itky ho dovedly k poznßnφ, ₧e nic nenφ tak d∙le₧itΘ, aby si z toho m∞l d∞lat hlavu. Nevφm o tom, ₧e by si n∞kdy zoufal. V₧dycky jen mßvl rukou a pravil: "Bylo h∙° a lidi si chvßlili."
Vzpomφnßm na n∞j a vφm, ₧e moud°ejÜφho a skromn∞jÜφho Φlov∞ka jsem nepotkal. Komunisti mu jako ₧ivnostnφkovi a vyko°is¥ovateli p°id∞lili d∙chod na um°enφ. A tak zase Üevcoval, p∞stoval krßlφky a slepice, mrkev a brambory, chodil pab∞rkovat klßsky a Φesat chmel. Pekl skv∞lΘ ÜkvarkovΘ placky a taky posvφcenskΘ kolßΦe, jejich₧ tajemstvφ si bohu₧el odnesl s sebou. A jezdil do kladenskΘho divadla.
Vzpomφnßm na d∞du a pokouÜφm se p°estavit si, co by asi °φkal dneÜku. Poslechl by si rßdio, poΦetl v novinßch. Pak by zlomil startku a p∙lΦφka zasunul do ÜpiΦky. A po n∞kolika zabafßnφch by pravil: "No, jak to tak poslouchßm, ty pßni asi nebyli pro sluÜnost trestan², co?"
(Poznßmka: Text vznikl p°episem rukopisn²ch, n∞kdy t∞₧ko Φiteln²ch poznßmek. Sna₧il jsem se zachovat styl a Φasto pou₧φvanΘ hovorovΘ a nß°eΦnφ v²razy, stejn∞ jako vojensk² slang. P°i p°episu jsem pouze odstranil hrubΘ pravopisnΘ chyby.)
Vladimφr Fuksa
Popis mΘho ₧itφ v Φas vßlkyDne 13. prosince
jsme fasovali vßleΦnΘ obleky a 14/12 1914 jsme dvakrßt antretovali ji₧ v nov²ch oblekßch. Zßrove≥ jsme fasovali konservy a cvφbach.
16/12
jsme byli u zpov∞di a 17/12 jsme Üli Φasn∞ rßno k p°ijφmßnφ. Odpoledne jsme ka₧d² dostal 120 patron a Φekali jsme na veΦer. Kdy₧ bylo sedm hod., tak bylo heraus. Tam bylo rozlouΦenφ a pak jsme se ubφrali s hudbou na nßdra₧φ a v 1/2 9 hod. nßs unßÜel vlak z Plzn∞. Po celou noc jsme jeli a niΦeho jsme nevid∞li, a₧ rßno nßs ji₧ uvφtal cizφ kraj.
22/12
jsme p°ijeli v 9 hod. rßno do PiroÜe. Tam nßs vylo₧ili a Üli jsme na vesnici, asi 2 hodiny cesty, kde bylo naÜich star²ch mazßk∙, cel² nßÜ pluk.
25/12
o Bo₧φ Hod jsme m∞li mÜi v poli a pak jsme u₧φvali ty prvnφ smutn² Vßnoce.
O Sylvestru
veΦφr jsem pekl u naÜφ panφ domßcφ buchtu, abysme aspo≥ v∞d∞li, ₧e je nov² rok. Na Nov² rok pak byli jsme na to t°i. Jeden znal po magarsky hovo°it, tak nßm to Ülo. Ona nßm jeÜt∞ sama dala okoÜtovat buchtiΦky a Ütr·dl.
O Nov² rok
jsme m∞li op∞t mÜi v poli, odpoledne nßm dal nßÜ domßcφ vφna flaÜku.
2/1 1915
nßm dodali do 200 patron. Jß byl z toho jelen!!!
6/1 1915
jsme m∞li vizitu od generßla PodhajskΘho, abysme byli v po°ßdku, nebo¥ Φekali Jeho Cφsa°skou V²sost. To jsme m∞li ka₧d² den samou p°ehlφdku.
9/1 1915
jsme Üli daleko na Üφstot a ₧e nßÜ pan lajtnant neznal dob°e cestu, tak jsme tam Üli asi 4 hod. Kdy₧ jsme Üli dom∙, tak to bylo ji₧ tma a my jsme Üli jeÜt∞ dΘle. Marastu bylo to se ani nemluvφ, ₧e z∙stalo le₧et asi 6 marod∙.
10/1
veΦer jsme si lehli a nßÜ pan cuksfφra m∞l slu₧bu, batalijon inÜpekci, ₧e nebyl doma. Najednou ho slyÜφme k°iΦet na nßs Alarm. My jsme nev∞d∞li, co se d∞je, tak jsme ka₧d² balil vÜecko dohromady a hrneme se ven a ono vedle ve vesnici ho°elo, tak bylo po komedii. Byl opil² a tak jsme taky v∞d∞li, co umφ.
1/2
veΦφr p°iÜel k nßm tßgÜarÜ a °φkal: Rßno mßte, hoÜi, fraj, a za chvφli p°iÜel nßÜ pan kaprßl a zas nßm p°inesl novinu, ₧e jedeme pryΦ. V 1/2 5 ₧e je auf a v 7 hod ₧e mß b²t kompanie Ütelt, tak jsme si to hned veΦφr p°ipravili. Ji₧ se mn∞ necht∞lo ani spßt.
Rßno jsme vyÜli a Üli jsme asi 1/2 hod cesty na nßdra₧φ. M∞li jsme rast, tΘ₧ jsme tu dostali minß₧, najedli jsme se a Üli jsme p°es hezkΘ m∞sto, kterΘ se jmenovalo ┌jvidek (dnes pravd∞podobn∞ Nowy Sacz v Polsku). èli jsme a₧ do 8 hod veΦer. P°iÜli jsme do Ovideku (pravd∞podobn∞ Stary Sacz) a zde jsme naÜli nocleh. Vyspali jsme se v n∞jakΘ Ükole. Bylo tu chladno, ale spalo se nßm dob°e, nebo¥ jsme byli uÜlφ. Je to hezkß cimra, jsou zde kamna, tak si topφme a brambory na Üpeku sma₧φme.
3/2 1915
nßs pozvali do jednΘ chßty na veΦφrek, tak jsem si Üel jeÜt∞ zazpφvat. Druh² den jsme Üli s hochami zpφvat op∞t a v 1 hod v noci jsme vstßvali a Üli jsme asi 1 hod. cesty na nßdra₧φ. Tam jsme Φekali na vagony asi 2 hod. a jeli jsme. A₧ druh² den veΦer jsme dostali minß₧, pak jsme ₧ili jen z fasunku.
Na mφsto jsme p°ijeli z 8/2 na 9/2 v noci ve 2 hod. My jsme Üli do jednoho domku, kde nebylo ani jedno okno a ₧ßdnΘ dve°e. Ve sv∞tnici bylo od konφ hnoje a zd∞ byly asi na t°ech mφstech od granßtu prost°eleny. Na p∙du jsme nemohli vylΘzti, neb tam nebyl ani jeden schod. Tak jsme tam tahali jeden druhΘho. JeÜt∞ ne₧ jsme Üli spßti, ud∞lali jsme si oh²nek a oh°φli jsme si konzervy. Pak se nßm to hezky spalo.
Rßno jsme se p°est∞hovali do lepÜφho domku. Tam jsme si to vymetli a ka₧d² si naÜel pro sebe koutek. Uva°ili jsme si kafe a bylo 12 hod. Byl heraus, tak jsme Üli. Byl krßsn² den, slunφΦko svφtilo a povolovalo. Asi za 1 hod jsme dorazili do vesniΦky. Tam byly naÜe kuchyn∞, tak jsme dostali ob∞d a ji₧ jsme v∞d∞li, ₧e nejsme daleko od t∞ch hrozn²ch mφst, kde je boj za bojem, nebo¥ jsme hned v noci vid∞li, jak jsme vylezli z vagon∙, ozß°enφ od kanonßdy. ╚ekßm s divn²mi myÜlenkami na m∙j osud. Nebylo nic, ₧ßdn² rozkaz nep°iÜel.
11/2 1915
jsme Üli na feldvafy. Dostali jsme ponauΦenφ, abysme nebyli zbab∞lφ. Je zde vid∞t, ₧e u₧ tu byly bitvy. Ve vesniΦce ji₧ nebyli ₧ßdn² lidi, jen sem tam n∞jakß ₧enskß nebo d∞cko. Od nßdra₧φ do tΘto vesniΦky byly hroby naÜich vojφn∙, kterΘ kamarßdi ulo₧ili do ÜφrΘho pole.
Dne 12/2 1915
jsme Üli po ob∞d∞ na feldvafy. Byla to hroznß cesta, pod strßnφ ji₧ byly zakopan² naÜe d∞la rezervou. Dßle pak byly vid∞ti po vrÜkßch ruskΘ okopy. èli jsme p°es hodinu cesty po sam²ch vrÜkßch a strßnφch, a₧ jsme p°iÜli na mφsto. Byla tam druhß kompanie, tak jsme to my ablezovali a hned jsme Üli na Üvarmy na Üpice. èli jsme tam jeÜt∞ zas aspo≥ hodinu.
Byli jsme tam a₧ do 3 hod rßno, pak nßs p°iÜly ablezovat druh² dva Üvarmy. Tak jsme Üli nazad, kde byla celß kompanie. Lehli jsme si na celtu pod Üφr²m nebem. Byla to prvnφ noc, kterß mn∞ byla hrozlivou v mΘm ₧ivot∞. Le₧eli jsme tam a₧ do 3 hod odp., pak p°iÜla jinß Komp a my jsme Üli dom.
Obveselily se naÜe oΦi radostφ, kdy₧ jsme si po cest∞ hovo°ili, ₧e se zas oh°ejeme v chßt∞, ale byli jsme zklamßni. Zavedli nßs na plac, tam, kde kuchyn∞ stßly, rozdali nßm poÜtu a najφsti a furt jsme nic neznali a₧ do veΦera. Na veΦφr p°iÜel obrst a na°φdil, aby Ülo vÜecko do uplikacφ.
Rßno jsme vstali a p°iÜel nßÜ p. fenrich a za deset minut vÜecko Ütelt. Tak jsme Üli, ji₧ ale naΦisto. èli jsme dlouho do naveΦera, pak jsme p°iÜli na takov² vrch a tam jsme le₧eli jen na ΦistΘ dece sn∞hovΘ. A₧ pozd∞ veΦer jsme si ud∞lali doub∞ ke spanφ z dubov²ch metel. Ka₧d² si otev°el to polnφ jφdlo, tu konzervu, a najedli jsme se a spali. A₧ k rßnu nßs zima vzbudila, no ale to se dalo jeÜt∞ vydr₧et, nebylo to tak hroznΘ.
A₧ do odpoledne jsme se vßleli, pak bylo na°φzeno vzφt si na sebe ristunk. My u₧ jsme se domnφvali, ₧e jdeme do Üvarmlinyje, ale Üli jsme jenom na feldvafy. JeÜt∞ ne₧ jsme se vydali na cestu, tak jsme se na to posilnili jednou konzervou. Tak jsme odb²vali masopustnφ ned∞li.
V pond∞lφ 15/2 1915
jsme fasovali 2 masovΘ konzervy, porci chleba a kafe konzervy. Hned jsme se dali do va°enφ kafφ. Je oÜklivΘ poΦasφ, dΘÜ¥.
16/2
veΦφr jsme p°iÜli z feldvaf. Tak pr² si ka₧d² postavte boudu. Sotva jsme si ji postavili, tak takov² kvalt, vÜecko spakovat a jφt. èli jsme. P°ijdeme k takovΘmu hroznΘmu vrchu a nahoru. Tak jsme se tam Ükrßbali asi 2 hodiny. P°iÜli jsme nahoru a hned ud∞lati Üvarmilinyji. Tak u₧ jsme v∞d∞li, ₧e je to s nßmi nahnut². No ale Üli jsme jako slepφ, proto₧e byla tma.
Jdeme a u₧ to zaΦφnß. Moskßli nßm zaΦli dßvati pozdravy. My jako hoÜi od vody jsme si nelehli, asi 50 jsme jich zajmuli. P°i tom prvnφm boji jsme m∞li malou ztrßtu, z celΘ kumpaΦky byl jen jeden zabit². èli jsme dßle, ji₧ jsme m∞li plac, a₧ jsme p°iÜli na pravΘ mφsto, kde jsme se bili po cel²ch 6 ned∞l, a₧ nßs zabrßli do tΘ Russie.
20/3 1915
rßno to zaΦlo u 8smΘho Regem. ZaΦli na n∞ Üturmovat a ₧e byla p°esila, tak to prorazili a nßs si obklopili ze zadu a ji₧ bylo vÜe zka₧en², ji₧ jsme byli jejich.
Pφse≥
Psßno 9/8 1916 p°i pasenφ krav na ManiΦskΘm ostrov∞, Russie.
1. Na horßch karpatsk²ch dv∞ feldva-fy stßly |:Byly zakopßny:| na vysok²ch strßnφch.
2. Na vysok²ch strßnφch, o zim∞ a hladu |:ka₧d² sob∞ myslφ:| kde umφrat budu.
3. Jest to ₧ivot hrozn², to ve dne i v noci |: jen smrtφcφ kule:| m∙₧e jim pomoci.
4. M∙₧e jim pomoci ka₧dΘmu z t∞ch ·trap |:jinak nevyvßznou:| ₧ivotem sv²m z Karpat.
5. Palba z ruΦnic stßle oz²vß se vzduchem |:granßty trhajφ:| vÜe s hrozn²m rachotem.
6. P°i tΘ hroznΘ st°elb∞ netuÜili zradu |:₧e v noci nep°φtel:| p°epadne je vzadu.
7. DvacßtΘho dne, to m∞sφce b°ezna |:nßhle probuzeni:| byli st°elbou ze sna.
8. NaÜi hoÜi vpravo ·tokem se brßnφ |:ka₧d² poΦal st°φlet:| ₧ivot sv∙j si chrßnφ.
8. LeΦ nep°φtel siln² prorazil je lehce |:ka₧dΘho zast°elil:| kdo se zajmout nechce.
9. Tak zbavili jsme se t∞ch vßleΦn²ch ·trap |:pak nßs odvßd∞li:| z krvelaΦn²ch Karpat.
10. Z∙stalo tam mnoho padl²ch Φesk²ch d∞tφ |:na n∞ vzpomφnßme:| v tom ruskΘm zajetφ.
11. Sbohem, brat°i drazφ, ji₧ jste Φestn∞ padli |:odm∞nu ji₧ mßte:| v karpatskΘm ·dolφ.
12. A₧ my se vrßtφme dom∙ ze zajetφ |:vyprßv∞t budeme:| o vßs, ΦeskΘ d∞ti.
(Pravd∞podobn∞ na nßp∞v pφsn∞ 6. Φervence na strahovsk²ch hradbßch.)
ablezovat | p°evzφt |
alarm | poplach |
antretovat | nastupovat |
auf | budφΦek |
batalijon inÜpekce | dozorΦφ roty |
batalio | prapor |
cimra | mφstnost |
cuksfφra | Φeta° |
cvφbach | suchary |
ekan≤myje | statek, hospodß°stvφ |
fasovat | dostßvat p°φd∞lem |
fasunk | p°φd∞l |
felßk | ·Φetnφ Üikovatel |
feldvafy | polnφ hlφdka |
fenrich | praporΦφk |
fraj | volno |
heraus | ven |
kaprßl | desßtnφk |
kompanie | rota |
lajtnant | poruΦφk |
mantl | kabßt |
marast | blßto |
minហ| strava |
Moskßli | RusovΘ |
obrst | plukovnφk |
plennik | zajatec |
rasto | dpoΦinek |
regiment | pluk |
ristunk | postroj |
Üφstot | st°elnice |
Ütelt | p°ipravena |
Üturmovat | ·toΦit |
Üvarm | dru₧stvo |
Üvarmilinyje | rojnice |
tßgÜarÜ | velitel dennφ sm∞ny |
uplikace | ubytovna |