FILMY...
Obvykl² emfatick² titulek "LΘto budi₧ pochvßleno!", kter²m se v novinßch ka₧doroΦn∞ taktn∞ naznaΦuje, ₧e zaΦφnß okurkovß sez≤na, a Φtenß°i proto nemohou nadßle oΦekßvat nic zajφmavΘho, neplatφ jen pro tisk a roΦnφ obdobφ; lΘta filmovß jsou u₧ delÜφ dobu poznamenßna stejn²m ·d∞lem. AΦkoliv ka₧d² vφ, ₧e v Φase dovolen²ch, a¥ u₧ sluneΦn²ch nebo deÜtiv²ch, se mohou uplatnit jen tituly osobitΘ a divßckΘ, distributo°i, schovßvajφcφ si prßv∞ takovΘ na podzim, uvßd∞jφ v letnφch m∞sφcφch bu∩ filmy s nßm∞ty sice originßln∞jÜφmi, ÜirÜφmu publiku vÜak vzdßlen²mi, nebo po vÜech strßnkßch divßckΘ, ₧el nep∙vodnφ a₧ b∞da. Nezb²vß tedy, ne₧ nasadit ty prvnφ do tzv. artkin pro onu menÜφ Φßst obecenstva, kterß se oznaΦuje za nßroΦnou, a ty druhΘ do biograf∙ pro tu v∞tÜφ Φßst, jejφ₧ nßroky se obecn∞ uznßvajφ jako minimßlnφ. Prßv∞ tento zp∙sob programovßnφ ovÜem vyluΦuje jak²koliv p°ekvapiv² zß₧itek, proto₧e ka₧d² divßk p°edem vφ, co m∙₧e oΦekßvat. Ti s nßroky se op∞t utvrdφ ve svΘ nßroΦnosti, ani₧ by se p°itom n∞jak bavili, a ti nenßroΦnφ se znovu smφ°φ se svou nßrok∙prostou povahou, zato se ale obΦas pobavφ. Vzdor tΘto vÜeobecnΘ spokojenosti se vÜak ob∞ tradiΦnφ skupiny nßvÜt∞vnickΘ obce vzßcn∞ shodujφ v nßzoru, ₧e o prßzdninßch nenφ na co jφt: t∞₧ko se vybφrß, kdy₧ se sice nabφzφ pro ka₧dΘho to, co u₧ znß, ale pro nikoho nic, co by mohlo p°inΘst n∞co objevnΘho.
Dokladem je i souΦasnß americkß reprezentace. Ze zdßnliv∞ atraktivnφch titul∙ by se m∞ly milosrdn∞ pominout jak melodramatickß biografie L┴SKA A V┴LKA (In Love and War, 1996), kde je mo₧nΘ jenom se divit, ₧e se pod tak sentimentßlnφ a nev∞rohodn² obraz mlad²ch let Ernesta Hemingwaye mohl v∙bec podepsat re₧isΘr kvalit Richarda Attenborougha, tak politick² thriller TEMN╔ SPIKNUTσ (Shadow Conspiracy, 1996) George Pan Cosmatose, ve kterΘm se AmeriΦanΘ op∞t pokouÜejφ zabφt jednoho ze sv²ch prezident∙, nemluv∞ u₧ o sci-fi hororu Petera Hyamse RELIC (Relic, 1996), jeho₧ jedinou p°ednostφ je, ₧e se °ßd∞nφ klonovanΘho netvora, ₧ivφcφho se v podzemφ archeologickΘho muzea lidsk²mi mozky, odehrßvß skoro celΘ ve tm∞. ╚est praporu tedy zachra≥ujφ projekty, u nich₧ by se asi takΘ dalo mluvit o nenov²ch d∞jov²ch motivech, kter²m ale nelze up°φt profesionßln∞ vysokou ·rove≥ a snahu pouΦit se z minul²ch chyb.
KatastrofickΘ drama TURBULENCE (Turbulence, 1997) je re₧isΘrem Robertem Butlerem inscenovßno p°evß₧n∞ na palub∞ nejv∞tÜφho a nejsiln∞jÜφho dopravnφho letadla na sv∞t∞, Boeingu 747-200, kterΘho se na èt∞dr² den p°i letu z New Yorku do Los Angeles zmocnφ jeden ze dvou eskortovan²ch v∞z≥∙; s povra₧d∞nou posßdkou je pak osud ne°φzenΘho stroje i hrstky cestujφcφch v rukou mladΘ odvß₧nΘ letuÜky. Podle osv∞dΦenΘho receptu natoΦen² p°φb∞h p°inßÜφ urΦitΘ novum v prost°edφ slo₧itΘho prostoru velkΘho letounu, zm∞n∞nΘho ve ztemn∞lΘ a nep°ehlednΘ jeviÜt∞ masakru, jeho₧ nßsledky oΦekßvß zd∞Üenφm on∞m∞l² pozemnφ personßl letiÜt∞ s naprostou bezmocnostφ. Neovlßdan² Boeing se dφky digitßlnφm trikov²m efekt∙m ocitß v situacφch vskutku nevφdan²ch, kdy₧ se v poryvech bou°e otßΦφ kolem vlastnφ osy, nebo kdy₧ p°i nouzovΘm p°istßnφ smete auta z nadzemnφho parkoviÜt∞ vysokΘho hotelu. Ray Liotta (V labyrintu smrti, Zhoubnß vßÜe≥) a Lauren Hollyovß (Sabrina, Periskop nahoru a dol∙!) jsou v rolφch ·nosce a stevardky lidsk²mi protagonisty filmu, kter² budou ctitelΘ ₧ßnru jist∞ sledovat se zatajen²m dechem.
Blßznivß komedie Toma Shadyaca LH┴╪, LH┴╪ (Liar Liar, 1997) je dalÜφ z expresivnφch kreacφ Jima Carreye (Cable Guy, Maska), jemu₧ je postava ·sp∞ÜnΘho advokßta, kter² zalo₧il svou kariΘru i osobnφ ₧ivot na neustßlΘm lhanφ, Üita p°φmo na t∞lo. Nutno ovÜem ocenit, ₧e se hlavnφ hrdina tentokrßt nesni₧uje k vulgaritßm, kter²mi byly poznamenßny jeho p°edchozφ "lidovky". DoÜlo mu z°ejm∞, ₧e mΘn∞ m∙₧e b²t vφce, a tak se s urΦitou verbßlnφ nespisovnostφ projevuje a₧ v tΘ Φßsti d∞je, kdy mu po vyslyÜenΘm p°ßnφ jeho syna vychßzejφ z ·st proti vlastnφ v∙li jen pravdivΘ v²roky. Jim Carrey, jeho₧ drastickß komika jako by odpovφdala na znßmΘ ΦeskΘ rΦenφ "Kdy₧ jsi herec, tak se zaÜkleb", mß v intelektußln∞jÜφ Φßsti naÜeho publika a kritiky dost odp∙rc∙, zbylß v∞tÜina, odchovanß podle v∞ku bu∩ Vlastou Burianem a Ferencem Futuristou, nebo Old°ichem Kaiserem a Martinem Dejdarem, ho vÜak vz²vß a₧ nekriticky. I z tohoto d∙vodu se dß oΦekßvat, ₧e po mimo°ßdnΘm ·sp∞chu ve Spojen²ch stßtech a zßpadnφ Evrop∞ dosßhne poslednφ komik∙v hit velkΘho divßckΘho ohlasu i v tuzemsku.
V akΦnφm thrilleru SVAT▌ (The Saint, 1997) se re₧isΘr Phillip Noyce vrßtil k dalÜφmu p°edstaviteli tzv. pokleslΘ literatury, kter² se po Jamesi Bondovi, Mattu Helmovi, Mu₧i z U.N.C.L.E., Harry Palmerovi a Jacku Ryanovi stal nejnov∞jÜφm lφdrem Üpionß₧nφ velkopodφvanΘ. Simon Templar, zvan² "Svat²", mistr p°evlek∙ a jak²si Robin Hood zloΦinu, je od roku 1928 hrdinou tΘm∞° padesßti knih Leslie Charterise a od tΘ doby mu filmovou nebo televiznφ podobu daly takovΘ hv∞zdy jako v Americe George Sanders, v Anglii Roger Moore a ve Francii Jean Marais. Tentokrßt se po t°iceti letech znovu objevuje s tvß°φ Vala Kilmera (Lovci lv∙, Ostrov dr. Moreaua), aby se v Lond²n∞, Oxfordu, Berlφn∞ a Moskv∞ postavil protivnφkovi, kter²m je jak jinak ruskß mafie, sna₧φcφ se zneu₧itφm vzorce na v²robu levnΘ energie ovlßdnout svou zbφdaΦelou vlast a nßsledn∞ cel² sv∞t. "Svat²" se jako v₧dy zajφmß zprvu jen o penφze, okouzlujφcφ atomovß v∞dkyn∞ v podßnφ Elisabeth ShueovΘ (Leaving Las Vegas, Nßvrat do budoucnosti), se kterou prchß Üpinav²mi zßkoutφmi samohonkovΘ metropole, ho vÜak p°esv∞dΦφ, aby nakonec jako v₧dy pomßhal spravedlnosti. Kdo mß rßd bondovky, p°ijde si na svΘ; stßle populßrn∞jÜφ Val Kilmer sice jeÜt∞ nevlßdne Üarmem Pierce Brosnana, ale co nenφ te∩, m∙₧e b²t p°φÜt∞.
Evropskß tvorba je zastoupena Φty°mi koprodukcemi. Z t∞ch si jenom zmφnku zaslou₧φ ·dajn∞ komedißlnφ thriller ╚┴RA ÄIVOTA (Ligne de vie, FR/SZ/IT 1996), kterou re₧φroval d°φve moskevsk² Pavel Lungin, nynφ pa°φ₧sk² Pavel Lounguine. Äßnrov∞ nejasn², mφsty a₧ rodokapsov² obraz ruskΘ mafie, z°ejm∞ nejoblφben∞jÜφ motiv dneÜnφch "internacionßlnφch" projekt∙, si v niΦem nezadß s hollywoodsk²mi, prßv∞ ve Francii tolik kritizovan²mi krvav²mi historkami, a snaha ozvlßÜtnit ho Φern²m humorem vychßzφ jen nap∙l; tv∙rce slavnΘho "Taxi Blues" (1990) se tentokrßt, mφrn∞ °eΦeno, do ΦernΘho netrefil. Na zcela jinΘ ·rovni vÜak ani Jane Campionovß, autorka vynikajφcφho "Piana" (1993), nem∞la p°φliÜ Üt∞stφ s adaptacφ psychologickΘho romßnu Henry Jamese PORTR╔T D┴MY (The Portrait of a Lady, GB/USA 1996). Vzdor hv∞zdnΘmu obsazenφ, kultivovanΘ re₧ii i skuteΦnosti, ₧e jde o dobovΘ city a erotickΘ vztahy ne nepodobnΘ t∞m v klasick²ch "NebezpeΦn²ch znßmostech" Choderlose de Laclos, se tΘm∞° dvouap∙lhodinov² p°φb∞h vleΦe a do sledovßnφ n∞kdy mßlo Φiteln²ch vazeb jednotliv²ch postav se vkrßdß nuda; ceny kritik∙ a nominaci na Oskara lze asi pova₧ovat za ·litbu re₧isΘrΦin∞ pov∞sti.
To tv∙rc∙m britskΘ satirickΘ komedie DIVOK┴ STVO╪ENσ (Fierce Creatures, GB/USA 1997) vyÜla mezinßrodnφ spoluprßce mnohem lΘpe. AmeriΦan Robert Young a Australan Fred Schepisi natoΦili typickou anglickou crazy podφvanou v montypythonovskΘm duchu sedmdesßt²ch let. Kdy₧ zaoceßnsk² miliardß° koupφ zoo v Anglii a rozhodne, ₧e v nφ mohou z∙stat jen "divokß stvo°enφ", kterß budou pro nßvÜt∞vnφky atraktivnφ a vyhovφ jejich poptßvce po mo₧nosti d∞sit se, zaΦnou zam∞stnanci, sna₧φcφ se zachrßnit vÜechnu faunu zahrady, vym²Ület hr∙znΘ legendy o zu°iv²ch veverkßch Φi drav²ch ₧elvßch a ud∞lajφ i z nejmφrumilovn∞jÜφho zvφ°ßtka krvelaΦnou obludu. Metoda vyhran∞nΘ nadsßzky dovoluje kapitalistovi nejen v∞Üet tygr∙m na krk sponzorskΘ reklamy a koupit si prost∞ vÜe (mimo jinΘ i prßva na ve°ejnΘ popravy v Pekingu), jeho personßlu pak nejen honit "₧ivotu nebezpeΦnΘho lido₧routskΘho" mraveneΦnφka a p°edstφrat cokoliv (nap°φklad sebevra₧du svΘho ÜΘfa st°elnou zbranφ), p°edevÜφm ale umo₧≥uje, aby John Cleese (Novß kniha d₧unglφ, Frankenstein), Jamie Lee Curtisovß (Ryba zvanß Wanda, Modrß ocel) a Kevin Kline (Francouzsk² polibek, Dave) uplatnili chytr² a inteligentnφ humor, jakΘho je ve filmovΘ zßbav∞ poskrovnu.
Hlavnφ tΘma islandskΘho road movie ZIMNICE (┴ k╓ldum klaka/Cold Fever, Isl./USA 1994) re₧isΘra Fridrika Th≤ra Fridriksona s MasatoÜim Nagase (Podzimnφ m∞sφc, Tajupln² vlak), Lili Taylorovou (V²kupnΘ, Pret-a-porter) a Fisherem Stevensem (Super Mario Bros, ╚φslo 5 ₧ije!) v hlavnφch rolφch je takΘ souzn∞nφ lidφ s p°φrodou, vφce ne₧ z peripetiφ d∞jov²ch je vÜak patrnΘ z celkovΘho pocitu. Mlad² tokijsk² ·°ednφk, kter² p°ilΘtß na ostrov jen z povinnosti uskuteΦnit tradiΦnφ japonsk² ob°ad na pamßtku rodiΦ∙, zahynul²ch zde p°ed lety p°i nehod∞, si b∞hem putovßnφ drsnou, ale krßsnou zemφ pozvolna uv∞domuje, ₧e sama cesta m∙₧e b²t cφlem. V °ad∞ neΦekan²ch, mnohdy komick²ch situacφ poznßvß jak negativnφ jevy modernφ spoleΦnosti v podobßch turistky, posedlΘ poh°ebnφmi ritußly, nebo dvojice americk²ch chuligßnsk²ch stopa°∙, tak p°irozen² postoj Islan∩an∙ s d∙v∞rou v Φlov∞ka, p°φrodu i nadp°irozenΘ jevy, jak²m je nap°φklad duch dφvky, t°φÜtφcφ sv²m k°ikem zamrzlΘ kry. Mal², trochu exotick², ale p°φjemn² film, kter² dokß₧e pobavit i p°inutit k zamyÜlenφ, by si zaslou₧il mnohem v∞tÜφ poΦet divßk∙, ne₧ jakΘho se mu se vÜφ pravd∞podobnostφ v naÜich kinech dostane. èkoda.
Ze souΦasnΘ ΦeskΘ produkce je mo₧nΘ jen zaznamenat pohßdku Vladimφra Drhy O PERLOV╔ PANN╠ (1997), p°ipomφnajφcφ spφÜe jakousi rytφ°skou kratochvilnou baladu, jejφ₧ d∞j pendluje motivicky od dona Quijota a₧ k Fanfßnu Tulipßnovi, aby se nakonec jist∞ k nemalΘ radosti dφtek i rodiΦ∙ zvrhl v p°ehlφdku Üermφ°sk²ch souboj∙, hospodsk²ch rvaΦek a ukßzek jezdeckΘ obratnosti. A stejn∞ bezbolestn∞ lze pominout vφce festivalovΘ ne₧ divßckΘ psychologickΘ drama LEA (N∞m./╚R 1996), autorsk² debut Ivana Fφly, na kterΘm kuri≤znφ skuteΦnost, ₧e s≥atek zanedbanΘ n∞mΘ slovenskΘ dφvky se zasmuÜil²m bavorsk²m sedlßkem zp∙sobφ z°ejm∞ zßzrak, po n∞m₧ hrdinka nejen ₧e nßhle mluvφ sluÜn∞ n∞mecky, ale i pφÜe v tΘto °eΦi bßsn∞, um∞lecky maluje a obstojn∞ hraje na housle, nenφ mo₧nΘ omluvit ani profesionßlnφm, by¥ artistnφm zpracovßnφm, a u₧ v∙bec ne cenami, ud∞len²mi filmu v cizin∞.
V tragikomedii V▌CHOVA DσVEK V ╚ECH┴CH (1997), natoΦenΘ Petrem Kolihou podle stejnojmennΘho romßnu Michala Viewegha, volili tv∙rci jin² p°φstup ne₧ Petr Nikolaev v "BßjeΦn²ch letech pod psa". Tam se Vieweghovu pouze vn∞jÜkovΘmu vyprßv∞nφ dostalo adekvßtn∞ m∞lkΘho zpracovßnφ a tφm paradoxn∞ vznikl film sice povrchnφ, ale nic nep°edstφrajφcφ. Koliha bohu₧el p°istoupil na neÜ¥astn² nßpad "zintelektußlnit" p°edlohu, kterß p°φliÜn²m intelektem neopl²vß. P°φb∞h mladΘho spisovatele, kter² vyuΦuje za penφze jejφho bohatΘho otce zamindrßkovanou dφvku tv∙rΦφmu psanφ a zamiluje se do nφ, lze p°i Φtenφ brßt maximßln∞ jako nezßvaznΘ povφdßnφ na danΘ tΘma. Prßv∞ scΘnß° filmu (svou statiΦnostφ a p°edialogizovßnφm obraz∙ navφc nezap°e, ₧e byl p∙vodn∞ urΦen pro televiznφ inscenaci) m∞l ovÜem neodpovφdajφcφ ambice: r∙zn²mi zcizujφcφmi postupy, namyÜlen²m komentß°em a p°evzat²mi citacemi vnucuje divßk∙m myÜlenky, kterΘ pak v d∞ji nejsou, a p°esv∞dΦuje je o div ne filosofickΘ hloubce tam, kde je pouhß autorskß m∞lΦina. Jak Kolihova re₧ie, tak v²kony Anny GeislerovΘ, Milana Lasici, Ond°eje Pavelky p°itom snesou i nßroΦnß m∞°φtka a zaslou₧ily by si mΘn∞ spekulativnφ a hlavn∞ opravdu filmov² text.
...FILMA╪I...
akΘ dnes se v uveden²ch recenzφch objevila osobnost, jejφ₧ stßle strm∞jÜφ k°ivka divßckΘ oblφbenosti ji Φinφ nadmφru p°ita₧livou: americk² herec VAL KILMER.
Jeho popularita, stoupajφcφ p°edevÜφm v poslednφ dob∞, mß dva d∙vody, z nich₧ ten, o kter² se sßm nep°iΦinil, je d∙le₧it∞jÜφ: lφbφ se ₧enßm. Po dvou t°ech letech bezmeznΘ vlßdy Brada Pitta a Antonia Banderase se m≤da ledabyle od₧φnovan²ch krasavc∙ s dlouh²mi vlasy a t°φdennφm vousem p°e₧ila a filmovΘ fanynky se op∞t vrßtily k ideßlu chlapecky vyhlφ₧ejφcφho hocha ze sluÜnΘ americkΘ rodiny, tedy typu, kter² mß ve Spojen²ch stßtech bez ohledu na obΦasnΘ odchylky hodnotu trvalky. A proto₧e Tom Cruise je u₧ okoukan², Kevin Costner mr≥av² a Robert Redford star², mohl jejich n∞kdejÜφ mφsto zaujmout z t∞ch souΦasn²ch jenom jeden vhodn² adept.
Val Kilmer se narodil 31. prosince 1959 v Los Angeles a proto₧e od d∞tsk²ch let v∞d∞l, k²m chce b²t, vychodil odbornou st°ednφ Ükolu s v²ukou dramatickΘho p°ednesu a v sedmnßcti letech odjel do New Yorku, aby studoval herectvφ v Juilliardov∞ dvouroΦnφm kursu. Tou₧il po divadle, uplatnil se vÜak mnohem rychleji a v²razn∞ji ve filmu a televizi. U₧ jeho prvnφ role presleyovskΘho zp∞vßka Nicka Riverse ve Üpionß₧nφ parodii "P°φsn∞ tajnΘ!" (Top Secret, 1984) a ÜpiΦkovΘho pilota "Leda°e" Kazanskyho ve vojenskΘ romanci "Top Gun" (1986) mu p°inesly znaΦn² ·sp∞ch, a hlavnφ ·loha mladiΦkΘho pistolnφka Williama Bonneye v TV-filmu "Billy Kid" (Gore Vidaφs Billy the Kid, 1989) ho uΦinila znßm²m po vÜech stßtech Unie. Nejv∞tÜφ uznßnφ a pov²Üenφ do ranku hv∞zd pro n∞ho ale znamenalo zt∞lesn∞nφ rockovΘ legendy Jima Morrisona v hudebnφ biografii "The Doors" (1991).
Prßv∞ v²konem v tΘto kronice sv∞toznßmΘ kapely Üedesßt²ch let, kde nejen hrßl, ale i tanΦil a zpφval, p°isp∞l Kilmer sßm k druhΘmu, stejn∞ podstatnΘmu d∙vodu svΘho nyn∞jÜφho v∞hlasu. Dosud neznßmß Üφ°e jeho aktΘrskΘho rejst°φku mu od tΘ doby umo₧nila objevovat se v mnohem atraktivn∞jÜφch ·lohßch, od postavy indißnskΘho agenta FBI v netradiΦnφm thrilleru "Bou°livΘ srdce" (Thunderheart, 1992) p°es pov∞stnΘho hrßΦe Doca Hollidaye v nostalgickΘm westernu "Tombstone" (1993) a₧ po netop²°φho mu₧e v pohßdkovΘ fantazii "Batman nav₧dy" (Batman Forever, 1995) a lupiΦe gentlemana v akΦnφ podφvanΘ "Svat²" (The Saint, 1997).
Na otßzky novinß°∙, co se zm∞nilo v jeho ₧ivot∞ a stylu prßce, odpov∞d∞l Val Kilmer v roce 1993 struΦn∞: "A₧ na to, ₧e jsem se o₧enil, nic. A k rolφm p°istupuji stßle stejn∞ amatΘrsky..." Tou druhou v∞tou narß₧el na neobvykl², mnoh²mi nepochopen² zp∙sob, jak²m se p°ipravuje na nov² film. Proto₧e si neoblφbil StanislavskΘho metodu fyzickΘho jednßnφ, obecn∞ americk²mi herci uznßvanou, a mß siln² vztah k literatu°e (sßm je spoluautorem jednΘ divadelnφ hry a v roce 1988 vydal sbφrku bßsnφ), vychßzφ rad∞ji z toho, co bylo o hrdinovi, kterΘho mß p°edstavovat, kdy napsßno, nebo, jde-li o postavu skuteΦnou, co rßda Φetla. Pochopenφ Jima Morrisona hledal proto v poezii Rimbaudov∞ a Kerouakov∞, Doca Hollidaye v dobov²ch tiskovinßch, Batmana v seÜitech komiks∙ a "SvatΘho" pr² ve vÜech romßnech Charterisov²ch. Tuhle zajφmavou, i kdy₧ Φasov∞ jist∞ nßroΦnou p°φpravu praktikuje dodnes.
Zato se ₧enou, se kterou uzav°el v roce 1988 man₧elstvφ byla to, mimochodem, britskß hereΦka Joanne Whalleyovß se Val Kilmer po sedmi letech rozvedl. Jeho popularit∞ to ovÜem u filmov²ch ctitelek neublφ₧ilo, spφÜe naopak.
...A SV╠T FILMU.
ultovnφm idol∙m st°φbrnΘho plßtna stav∞jφ ₧urnalistΘ na celΘm sv∞t∞ pomyslnΘ pomnφky ze slov, jednomu jedinΘmu byl vÜak postaven skuteΦn² pomnφk z bronzu. Stalo se tak v roce 1979 usnesenφm m∞stskΘ rady v Los Angeles, kterß se rozhodla zv∞Φnit nej·sp∞Ün∞jÜφho a nejuctφvan∞jÜφho americkΘho herce vÜech dob tak, jak ho m∞lo publikum nejrad∞ji v sedle kon∞ a se Üirok²m stetsonem na hlav∞.
John Wayne, vlastnφm jmΘnem Marion Michael Morrison (26. 5. 1907-11. 6. 1979), zvan² pro svΘ neot°esitelnΘ postavenφ v Hollywoodu "Duke" (VΘvoda), vystupoval samoz°ejm∞ i v jin²ch rolφch, ale slavn²m se stal sv²mi postavami kovboj∙ a vojßk∙. Byl pro n∞ u₧ fyzick²mi i duÜevnφmi p°edpoklady jako stvo°en: m∞l drsnou nehybnou tvß° honßka, obrovskou, 192 cm vysokou a bezmßla metrßk vß₧φcφ postavu, rßd °φkal ka₧dΘmu do oΦφ, co si o n∞m myslφ, a takΘ nefilmovΘ spory °eÜil Φasto ·derem p∞sti. Ve sv²ch rodinßch (t°ikrßt ₧enat, sedm d∞tφ, jednadvacet vnouΦat) byl skuteΦn∞ hlavou, nestaral se, co o n∞m kdo soudφ, a nikomu se nikdy neomlouval. Ani ochota pomßhat slabÜφmu a smysl pro humor nedokßzaly zastφnit celkov∞ rabißtsk² dojem, zvlßÜt∞ v obdobφch, kdy pil bourbonskou whisky po galonech, kou°il sto cigaret denn∞ a s man₧elskou v∞rnostφ si taky hlavu nelßmal. "Jsem chlap a mßm svoje zßsady," °φkßval, "stejnΘ, jako m∞li moji p°edkovΘ, kdy₧ osφdlovali Iowu, Kansas a Oklahomu..."
SkuteΦnost, ₧e v ₧ivot∞ projevoval stejnΘ postoje jako ve filmu, by ovÜem sama o sob∞ nestaΦila, aby se kult Johna Wayna stal souΦßstφ nßrodnφ mytologie. O to se v∞tÜφ m∞rou p°iΦinilo jeho vyhlßÜenΘ vlastenectvφ. Proslulß v∞ta: "Ka₧d² den rßno d∞kuji Bohu, ₧e se probouzφm v Americe," by od ka₧dΘho jinΘho zn∞la faleÜn∞, ale tenhle filmov² velikßn svou zemi opravdu ctil. Nßzorov∞ pat°il samoz°ejm∞ k republikßnsk²m jest°ßb∙m a v²rok Arta Buchwalda o lidech, "kte°φ jsou politicky trochu napravo od D₧ingischßna," na n∞ho padl jak ulit²; i velice umφrn∞nΘ americkΘ liberßly naz²val obΦas "rud²mi smra∩ochy".
Jako pronßsledovan² psanec v "P°epadenφ" (Stagecoach, 1939), ne·stupn² ranΦer v "╚ervenΘ °ece" (Red River, 1948), lovec Indißn∙ ve "Stopa°φch" (The Searchers, 1956), rßzovit² zßlesßk v "Pevnosti Alamo" (The Alamo, 1960), jednook² Üerif ve "SprßvnΘm d∞vΦeti" (True Grit, 1969) Φi umφrajφcφ pistolnφk ve "St°elci" (The Shootist, 1976) p°edstavoval v₧dy "frontiersmany" z dob osidlovßnφ Zßpadu Spojen²ch stßt∙, mu₧e tvrdΘ, mnohdy a₧ neurvalΘ, ale v∞°φcφ v Boha i sebe samotnΘ, majφcφ cit pro jednoduchou spravedlnost a v drtivΘ v∞tÜin∞ i ryzφ charakter. A bojoval-li v uniform∞ ve westernu "M∞la ₧lutou stu₧ku" (She Wore a Yellow Ribbon, 1949) proti ApaΦ∙m, ve vßleΦnΘm dramatu "V pφskßch Ivod₧imy" (Sands of Iwo Jima, 1950) proti Japonc∙m, v rekonstrukci invaze "NejdelÜφ den" (The Longest Day, 1962) proti nacist∙m a ve vojenskΘ agitce "ZelenΘ barety" (The Green Berets, 1968) proti komunist∙m, zt∞les≥oval rovn∞₧ hrdiny pion²rsk²ch vlastnostφ, mu₧e p°φmoΦarΘ a psychicky nenalomenΘ, pro kterΘ slovo vlast nenφ abstraktnφ pojem, v∞°φcφ v demokratickΘ hodnoty a majφcφ odvahu je prosazovat a p°ekonßvat p°itom jakΘkoliv p°ekß₧ky.
V obou p°φpadech zosob≥oval v relativismem poznamenanΘm stoletφ vφru prost²ch lidφ v d°φv∞jÜφ, vnit°n∞ jednotnou, siln∞jÜφ, Φestn∞jÜφ a proto ΦistÜφ Ameriku. Nenφ tedy divu, ₧e byl tak uctφvßn a vß₧en, ₧e se mu vedle Oscara za film "SprßvnΘ d∞vΦe" a dalÜφch cen dostalo i poct, prokazovan²ch obvykle jen institucializovan²m nßrodnφm hrdin∙m. V roce 1971 mu presti₧nφ US Marine Corps League prop∙jΦila hodnost generßla nßmo°nφ p∞choty, v dob∞ svΘ prezidentskΘ kampan∞ v roce 1978 uva₧oval Ronald Reagan, ₧e navrhne "Duka" na post ministra zahraniΦφ, a posmrtn∞ mu byla jako dosud jedinΘmu herci ud∞lena zlatß plaketa Kongresu Spojen²ch stßt∙ s nßpisem: "John Wayne An American".
Karel Cop