V Austrßlii existuje u₧ dlouho p°φruΦka, kterß je nßvodem, jak provΘst ·sp∞Ün∞ sebevra₧du. JeÜt∞ p°ed pßr lety byla b∞₧n∞ k dostßnφ v knihkupectvφch. Znßmß humoristka Dorothy Parkerovß zase napsala knihu, v nφ₧ informuje, s jak²m stupn∞m bolesti nutno poΦφtat p°i r∙zn²ch druzφch sebevra₧dy. Nakonec zjiÜ¥uje, ₧e pravd∞podobn∞ ₧ßdnß metoda nenφ v tomto ohledu bez rizika, ba ₧e ka₧dß m∙₧e dokonce selhat, a tak je snad "lepÜφ z∙stat na₧ivu". Tak znφ vß₧n∞ mφn∞n² zßv∞r knihy. NaÜe australskß dopisovatelka DßÜa Blßhovß si dnes vybrala tΘma z nejt∞₧Üφch.

      Internet vßm za pßr minut p°edhodφ rovnou celou kupu u₧iteΦn²ch informacφ o sebevra₧d∞, a to nejen s nejr∙zn∞jÜφmi nßvody, jak na to, ale i kßzßnφm proti. Tak₧e je to na vßs.

      Co je to vlastn∞ euthanasie?

      Morbidnφ tΘma? To urΦit∞. Uzßkon∞nφ euthanasie v Austrßlii v roce 1996 (p°esn∞ji v jednom z jejφch sedmi spolkov²ch stßt∙ zvanΘm "Severnφ Teritorium" s hlavnφm m∞stem Darwinem) a poslΘze jejφ "odzßkon∞nφ" v b°eznu tohoto roku vyvolalo vlnu divok²ch diskusφ v tisku, televizi, parlamentu, kostelech i v ob²vßcφch.

      Prßvo na smrt

      Laskavß vra₧da

      Legalizovanß vra₧da

      Sebevra₧da s povolenφm

      Legßlnφ pomoc k sebevra₧d∞

      MilosrdnΘ zabitφ

      Sebevra₧da s po₧ehnßnφm spoleΦnosti

      Tak takto zn∞ly postupn∞ titulky v mΘdiφch.

      Ale v kterΘm moment∞ lidskΘho utrpenφ m∙₧e b²t rozhodnuto, ₧e je lΘpe zem°φt, ne₧ umφrat? Prßv∞ tento moment je pravd∞podobn∞ tφm sporn²m bodem, kde se zßkon a osobnφ rozhodnutφ mohou radikßln∞ rozchßzet.

      Posvßtnost ₧ivota a vφra, ₧e ₧ivot si nedßvßme sami, a tudφ₧ si ho ani sami nem∙₧eme vzφt, je tΘm∞° nedotknuteln²m zßkladem k°es¥anskΘ spoleΦnosti.

      Ale ve sv∞t∞ plnφcφm se takov²m mno₧stvφm smrteln²ch nemocφ, od nekoneΦnΘho mno₧stvφ stßle p°ib²vajφcφch druh∙ rakoviny a₧ po AIDS Φi "p°irozen∞jÜφmi" chorobami stß°φ, jakoby se prßvo na d∙stojnou smrt podle vlastnφho uvß₧enφ stßvalo poslednφm v²k°ikem mnoh²ch z nßs.

      JeÜt∞ p°ed onφm "odzßkon∞nφm" v b°eznu 1997 po°ßdal Φasopis Bulletin v²zkum, v n∞m₧ zjistil, ₧e parlamentnφ nßvrh na zruÜenφ mo₧nosti euthanasie je proti p°ßnφ v∞tÜiny Australan∙, kte°φ ji₧ od r. 1962 zaΦali podporovat aktivnφ euthanasii. V zß°φ 1996 tak souhlasφ ji₧ 76 % dotßzan²ch s tφm, ₧e kdy₧ beznad∞jn∞ nemocn² pacient po₧ßdß o smrtelnou injekci, m∞l by ji dostat. P°edtφm podporovalo 66 % dotßzan²ch euthanasii pasivnφ, Φili mo₧nost, ₧e beznad∞jn∞ nemocnΘmu pacientovi by m∞lo b²t mo₧nΘ jeho utrpenφ zkrßtit a odchod ze sv∞ta ulehΦit.

      Fakt, ₧e dnes je vφce hlas∙ pro aktivnφ ne₧li pasivnφ euthanasii ukazuje, ₧e lidΘ o svΘ vlastnφ smrti rozhodovat cht∞jφ. Slogan v Bulletinu znφ: AustralanΘ v∞°φ v °φzenφ sv²ch vlastnφch ₧ivot∙ tak proΦ ne vlastnφ smrti?

      Senßt obdr₧el od r∙zn²ch organizacφ vφce ne₧ dvanßct tisφc nßvrh∙ (pro i proti), co₧ je vφce ne₧ p°i jakΘmkoli jinΘm referendu v minulosti. A to vÜe se zaΦalo odehrßvat v okam₧iku, kdy se v televizi objevila drobounkß ₧ena a zcela jasn∞ vysv∞tlila, proΦ p°ejela, i s celou rodinou, Austrßlii z jihu a₧ na sever do Darwinu: aby tam po₧ßdala o milosrdnΘ ukonΦenφ vlastnφho ₧ivota. Panφ MillsovΘ bylo jedenapadesßt let.

      Dφvala jsem se na ni v televizi a musφm p°iznat, ₧e bylo obtφ₧nΘ necφtit sympatii a nesouhlasit s touto drobounkou umφrajφcφ ₧enou, trpφcφ straÜnou rakovinou k∙₧e, pokrytou rozÜkrßban²mi puch²°i od hlavy a₧ k pat∞ a mluvφcφ o hrozn²ch bolestech a ₧ßdajφcφ o mo₧nost odejφt, pokud je jejφ mysl jeÜt∞ zdravß. To znamenß odejφt z tohoto sv∞ta s pocitem d∙stojnosti. Jejφ man₧el a d∞ti byli s nφ a podporovali ji v jejφm rozhodnutφ.

      Panφ Millsovß sv²m ve°ejn²m vystoupenφm dojala p∙l sv∞ta. A druhou p∙li rozho°Φila.

      Cφrkve

      KatolickΘ a anglikßnskΘ nßbo₧enskΘ organizace zaΦaly okam₧it∞ kampa≥ proti tomuto zßkonu Severnφ Austrßlie. Unitß°i, v Austrßlii t°etφ nejv∞tÜφ cφrkev, zvedli opoziΦnφ kampa≥ proti t∞m k°es¥ansk²m, proti kritizovanΘmu parlamentnφmu rozhodnutφ, je₧ nepova₧ovali za "eticky adekvßtnφ". V²rok parlamentu nevypovφdß o pacientech, ale o politicφch proklamujφcφch morßlku bez ohledu na lidskΘ bytosti, je₧ budou posti₧eny jejφch rozhodnutφm.

      Nutno °φci, ₧e v tΘ dob∞ byla euthanasie p°islφbena i dalÜφm dv∞ma lidem, nicmΘn∞ jak se mß na takov² v²rok tvß°it Φlov∞k, kter² v∞°φ v individußlnφ prßvo ukonΦit sv∙j ₧ivot podle svΘho vlastnφho rozhodnutφ?

      Pou¥ panφ MillsovΘ za klidem v duÜi ovÜem trvala p°es dalÜφ dva m∞sφce, nebo¥ se nenaÜel v onom stßt∞, podle zßkona, t°etφ lΘka°, kter² by podepsal milosrdn² rozsudek smrti. Nakonec se naÜel, panφ Millsovß si za pomoci poΦφtaΦe vst°φkla smrtonosnou dßvku, a parlament brzy potΘ zßkon zruÜil.

      Ale proΦ neukonΦila sv∙j ₧ivot sama? Anebo: Kdyby mi dala jehlu do ruky a po₧ßdala mne, ud∞lala bych to?

      Pan Guinness, znßm² komentßtor Sydney Herald, v obdobφ nejvypjat∞jÜφ debaty °ekl: "Aby bylo jasno: ProblΘm nenφ v tom, zda ₧ivot umφrajφcφho bude ukonΦen s jeho Φi jejφm svolenφm, anebo bez n∞j, ale v tom, zda Φlov∞k mß prßvo na sebevra₧du."

      Prßvo

      Faktem je, ₧e ka₧d² Φlov∞k, krom∞ n∞koho, kdo je zcela paralyzovßn t°eba mrtvicφ, je v k≤matu Φi trpφ Alzheimerovou chorobou, sebevra₧du, pokud chce, spßchat m∙₧e.

      ZjednoduÜen² nßhled? Mo₧nß. Faktem ovÜem takΘ je, ₧e co sv∞t sv∞tem stojφ, lΘka°i zmφr≥ujφ Φi pomßhajφ zkrßtit bolest na smrt nemocn²ch pacient∙ tak jako tak a moc se o tom nemluvφ. P°φstroje udr₧ujφcφ lidi v k≤matu "na₧ivu" jsou po jistΘ, pravda, vÜude jinak dlouhΘ dob∞ stejn∞ vypφnßny. I kdy₧ dalÜφ zprßva a op∞t z Austrßlie p°ipomφnß, ₧e p°ed nedßvnem se tam probudil pacient z k≤matu po cel²ch osmi letech. Na sv∞t∞ je zcela jist∞ dalÜφ debata.

      Jestli₧e pat°φm k urΦitΘmu nßbo₧enstvφ, mohu mu sice v∞°it ale prßvo na to, vzφt si sv∙j vlastnφ ₧ivot, nemßm nebo¥ mi nepat°φ. Takovß vφra ovÜem nem∙₧e zavazovat ty, kte°φ v ni nev∞°φ, a u₧ v∙bec nem∙₧e b²t vnucovßna t∞m, kdo jsou ateistΘ.

      Nebo¥ jestli₧e v∞°φÜ v potlaΦenφ prßv individua v rßmci prosp∞chu spoleΦnosti, pak mß spoleΦnost, a tedy i jejφ zßkon, p°ednost p°ed tv²m individußlnφm prßvem. Ale jestli₧e nev∞°φÜ v takovou socißlnφ teorii, nem∞la by ti b²t vnucovßna.

      Mo₧nß ₧e mnoho ·sp∞Ün²ch sebevra₧d, zrovna tak jako ne·sp∞Ün²ch pokus∙ o n∞, jsou pouze produkty doΦasnΘ mentßlnφ poruchy, deprese a touhy po pomoci. N∞kterΘ jsou ovÜem racionßlnφm rozhodnutφm ujφt nßsledk∙m sv²ch Φin∙. Anebo ukonΦenφ mentßlnφho utrpenφ Φi fyzickΘ bolesti. Ale i ·navou ₧ivotem. I tak chce ovÜem mnoho lidφ dßt vinu n∞komu jinΘmu. Nebo mφt aspo≥ souhlas spoleΦnosti.

      Demokracie? Nu₧, babo, ra∩!

      Zßkon

      V tomto sm∞ru bylo Austrßlii v praxi euthanasie nejblφ₧e Holandsko. I tam je sice nelegßlnφ, ale lΘka°i p°itom majφ prßvnφ imunitu, a to v celΘ Ükßle zßsah∙: od asistence u sebevra₧dy a₧ po vlastnφ ukonΦenφ pacientova ₧ivota.

      V roce 1990 pr² hlavnφ soudce Holandska, profesor Jan Remmalink, zjistil, ₧e 25 306 smrtφ

      za asistence lΘka°e Φili 20 % vÜech ·mrtφ se odehrßlo prßv∞ v r. 1990. Z nich bylo 8 750 p°φpad∙ odpojenφ resuscitaΦnφho p°φstroje bez po₧ßdßnφ pacienta o souhlas a 8 100 byla ·mrtφ morfinov²mi injekcemi. Z t∞chto 8 100 bylo 4 941 Φili 61 % naordinovßno op∞t bez souhlasu pacienta.

      AustralÜtφ oponenti zvedajφ varovn∞ prst a poukazujφ prßv∞ na Holandsko, tvrdφce, ₧e to je p°φkladem, jak se euthanasie m∙₧e v praxi zvrhnout.

      LΘka°i

      LΘka°i, sestry a opatrovnφci v podstat∞ nikdy rßdi nemluvφ o praktikßch, kterΘ vlastn∞ provßd∞jφ privßtn∞ a v tichosti. Ale n∞kte°φ se v debat∞ rozpovφdali. B²val² federßlnφ ministr a profesor na Univerzit∞ NovΘho Ji₧nφho Walesu Peter Baume °φkß: "Nenφ mo₧nΘ neuposlechnout n∞koho, jeho₧ t∞lo i v∞domφ jsou v ag≤nii, jak opakovan∞ prosφ, aby mohl um°φt, a sama sebe p°itom i nadßle pova₧ovat za ohleduplnΘho Φlov∞ka a dobrΘho lΘka°e."

      Australskß lΘka°skß asociace podporuje prßvo pacienta odmφtnout n∞kterou lΘΦbu, a zrovna tak podporuje prßvo umφrajφcφho na utiÜujφcφ lΘky proti bolesti, i kdyby m∞ly zkrßtit jeho ₧ivot. A tak ·Φel sv∞tφ prost°edky.

      Baume tvrdφ, ₧e tΘto nevyhlßÜenΘ, dobrovolnΘ euthanasie se v Austrßlii neoficißln∞ ·Φastnφ na 14 % lΘka°skΘ profese, tj. p°es 7 000 lΘka°∙. A studie z minulΘho roku mezi Φleny australskΘ spoleΦnosti pro HIV odhalila, ₧e 41 lΘka°∙, 18 % z 233 dotßzan²ch, p°iznalo, ₧e pomohli 228 HIV pozitivnφm pacient∙m s AIDS zem°φt. Mnoho dalÜφch doktor∙ odmφtlo odpovφdat. A vÜeobecnφ lΘka°i podporujφ euthanasii jeÜt∞ vφce ne₧ nemocniΦnφ. P°itom ₧ßdn² australsk² lΘka° nebyl dosud persekvovßn za uspφÜenφ pacientovy smrti.

      Nu a m∙j nßzor, pokud n∞koho zajφmß? Asi u₧ vypl²vß z tohoto Φlßnku. Äe zßkon a individußlnφ rozhodnutφ v otßzkßch ₧ivota a smrti mohou mφt k sob∞ velmi daleko. Ale vzpome≥me si na blahΘ pam∞ti vzruÜenΘ debaty o p°eruÜenφ t∞hotenstvφ...

DßÜa Blßhovß