Woody Allen a moje kanape

      Fiktivnφ interview na zßklad∞ skuteΦn²ch odpov∞dφ Mr. Allena, vybran²ch z rozhovor∙ poskytnut²ch zahraniΦnφm Φasopis∙m, vytvo°il ve svΘ meditaΦnφ laborato°i jeden z nejv∞tÜφch obdivovatel∙ jeho dφla u nßs (p°evzato z nepublikovanΘ studie Woody Allen: Smutn² klaun)

      Allen: Tak vy mßte modrΘ oΦi a blon∩atΘ vlasy?

      Intervyjuk: Naprosto sprßvn∞.

      A.: Tak u ßrijskΘho psychoanalytika jsem jeÜt∞ nebyl.

      I.: Jednou s tφm Φlov∞k zaΦφt musφ.

      A.: Byl jsem si koupit desku. ProdavaΦ, blon∩ßk, se usmφvß a povφdß: "Mßme v²prodej Wagnera!" Wagner! Signifikantnφ poznßmka.

      I.: M∙j nßrod cht∞li evakuovat za Ural...

      A.: Kdybych se nenarodil v Brooklynu, ale v Berlφn∞ nebo Polsku, asi bych dnes byl stφnφtkem na lamp∞, nemßm pravdu?

      I.: Ale to se nestalo a vy jste dosßhl ·sp∞chu. Jak?

      A.: Tajemstvφ mΘho ·sp∞chu? Jsem struΦn² v²tah veÜkerΘho neklidu a vÜech problΘm∙ svΘ generace, jenom₧e je vyjad°uji komikou. A tak Φinφm snesiteln²mi i ka₧dodennφ obavy. Dneska mn∞ a t∞m ostatnφm, kte°φ jsme oΦekßvali od tohoto stoletφ zßzrak, nezb²vß nic jinΘho, ne₧ se vÜemu trpce smßt. Ale i smßt se u₧ je problΘm p°i tom, co dnes po₧adujφ zuba°i.

      I.: I v zemi svobody Americe?

      A.: Masovß americkß kultura mne popuzuje, znerv≤z≥uje mne to vÜechno, co se nßm prezentuje jako genißlnφ. Nev∞°φm na sout∞₧e film∙ nebo knih. Nev∞°φm, ₧e n∞jakß skupina lidφ je oprßvn∞na °φkat, ₧e n∞co je lepÜφ ne₧ druhΘ. Je pravda, ₧e cel² sv∞t napodobuje SpojenΘ stßty to nejhorÜφ z toho, co se v Americe d∞lß. D∞sφ mne, kdy₧ v Pa°φ₧i vidφm McDonalda, kdy₧ televize vysφlß nejhorÜφ patvary televiznφ kultury.

      I.: U zrodu sφt∞ McDonald pr² stßl n∞jak² ╚ech. Ale vra¥me se k vaÜemu ₧ivotu.

      A.: Z°ejm∞ narß₧φte na m∙j rozvod(?)

      I.: No, jß... tak jo. Myslφte si, ₧e Man₧elΘ a man₧elky byli udolßni vaÜimi osobnφmi problΘmy, nebo ₧e na n∞ lidΘ nechodili, proto₧e jste se jim znelφbil vy?

      A.: Bylo to vymyÜlenΘ d°φve, ne₧ nastaly jakΘkoliv problΘmy. Tak₧e °φci: "Hele, to je jeho osobnφ ₧ivot," je m≤dnφ kliÜΘ, cesta nejmenÜφ p°edstavivosti. Nemyslφm, ₧e skuteΦn∞ chyt°φ lidΘ by neÜli na n∞jak² film jenom na zßklad∞ t∞ch v∞cφ kolem styku s ve°ejnostφ. Ud∞lal jsem n∞kterΘ filmy, o nich₧ lidi °φkali, ₧e d∙vod, proΦ byly kasovn∞ ne·sp∞ÜnΘ, je to, ₧e jsem je natoΦil Φernobφle. A jß si tak °φkßm: "Co je to za mentalitu, kterß si povφ hm, tenhle film vid∞t nechci, proto₧e je Φernobφl² to jsem radÜi, kdy₧ ho opravdu neuvidφ." A to samΘ si myslφm v tomhle p°φpad∞. Film musφ b²t posuzovßn pouze podle sv²ch hodnot a niΦeho jinΘho.

      I.: Vy si svΘ filmy pφÜete, re₧φrujete a Φasto v nich i hrajete. Objevujφ se v nich vaÜe p°φtelkyn∞. Nenφ tohle zßklad toho, ₧e si lidΘ vaÜe filmy vyklßdajφ jako autobiografickΘ?

      A.: LidΘ majφ potφ₧ p°edstavit si, ₧e n∞kdo jin² hraje n∞co vymyÜlenΘho. Z n∞jakΘho d∙vodu se cφtφ ztraceni, kdy₧ si to nemohou uvΘst do souvislosti s n∞Φφm reßln²m. Tyhle v∞ci JSOU vymyÜlen². Clark Gable vyprßvφval, jak se mu nejednou stalo, ₧e Üel do baru na drink, tam k n∞mu p°istoupil n∞jak² chlap a °ekl: "Hele, ty nejseÜ takovej tvr∩ßk!" a cht∞l se s nφm porvat.

      I.: Ale kdy₧ to zp∙sobuje tolik nedorozum∞nφ, proΦ ve sv²ch filmech sßm hrajete?

      A.: RadÜi bych nehrßl, ani trochu o to nestojφm. Jednou za Φas se naskytne role, kterou m∙₧u hrßt, proto₧e je na mne jak uÜitß. Napsal jsem si ji, vφm, jak na to, a tak se uÜet°φ hodn∞ Φasu. Ale jinak bych byl nadÜen a cφtil se poct∞n, kdyby se mi poda°ilo zφskat n∞koho jako je Dustin Hoffman, aby hrßl tyhle role. Zkusil jsem to a velmi mne zklamal, kdy₧ odmφtl s tφm, ₧e na n∞j jß nemßm, ₧e bych ho nezaplatil.

      I.: V₧dycky jste byl ve sv²ch textech posedl² smrtφ, stßrnutφm a nedostatkem morßlnφ jistoty. Jak se zm∞nil vßÜ postoj s p°ib²vajφcφmi roky a zkuÜenostmi?

      A.: No, je to po°ßd hrozn². Bylo to d∞sn², kdy₧ jsem byl mladÜφ, a je to d∞sn² i te∩. V₧dycky jsem se na vÜechno dφval hodn∞ pesimisticky. Toho se Φlov∞k t∞₧ko zbavφ.Pro mne je humor n∞Φφm ne·mysln²m, necht∞n²m, ned∞lß ten pocit snesiteln∞jÜφm. Zdß se mi, ₧e je to hroznΘ, a Φlov∞ku se chce °φct: "ProΦ se, proboha, sm∞jeme? Copak si nikdo neuv∞domuje, co se tu d∞je?"

      I.: V Manhattanu i v jin²ch filmech se zdß, jako byste naznaΦoval, ₧e lidΘ si sami pro sebe vytvß°ejφ enormn∞ komplikovanΘ citovΘ ₧ivoty, aby se tak vyhnuli nutnosti pohled∞t do tvß°e t∞m v∞tÜφm trabl∙m.

      A.: Ano, myslφm si, ₧e Φlov∞k si pro sebe vytvß°φ neustßle problΘmy, kterΘ se vn∞jÜφmu pozorovateli zdajφ poÜetilΘ a trivißlnφ proto₧e takovΘ opravdu jsou. Jsou iracionßlnφ a hloupΘ. Ale zam∞stnajφ t∞. Nenechajφ t∞ myslet na ty druhΘ v∞ci. Ale najednou se ocitneÜ tvß°φ v tvß° otßzce: "Mß to cenu? Existuje n∞co navφc?" Ka₧d² mß v sob∞ rozhßranΘ pocity, rozhodn∞ pak v oblasti osobnφch vztah∙. Nic nenφ dokonalΘ. A tak to lidΘ vÜelijak zßplatujφ a flikujφ, aby to dr₧elo jak₧ tak₧ pohromad∞. Co to vyvßdφte?

      I.: Sna₧φm se rukama naznaΦit, ₧e ten problΘm prost∞ zametou pod koberec.

      A.: Ano, problΘm se objevuje a zase mizφ, n∞jak se to splßchne a jde se dßl. DΘmoni milostnΘho vztahu, man₧elstvφ a sexu a toho vÜeho dßvajφ lidem hrozn∞ zabrat.

      I.: Po vÜem, co se stalo, myslφte si, ₧e jste te∩ v krizovΘm bodu ₧ivota nebo kariΘry?

      A.: Ani v nejmenÜφm. Tolik lidφ se mne ptalo, jak jsem to vÜechno vydr₧el. A jß si pro sebe myslel: "proboha, vφm o n∞kolika lidech, co za poslednφ dobu um°eli na AIDS". Tak TO je problΘm. ╚φm jsem proÜel jß? To byla nep°φjemnost. ZaΦφnßm nov² film. Jestli lidΘ majφ zßjem ty filmy vid∞t, dob°e. Jestli ne, neuvidφ je. PoslyÜte, vy jste ale podivn² psychoanalytik. Ne mne, ale vßs to bude stßt 750 dolar∙.

      I.: Jß vφm, tak d∞kuji.

      V roli samozvanΘho intervyjuka

      David DrßbekWoody

      Allen

      a moje kanape

      iktivnφ interview na zßklad∞ skuteΦn²ch odpov∞dφ Mr. Allena, vybran²ch z rozhovor∙ poskytnut²ch zahraniΦnφm Φasopis∙m, vytvo°il ve svΘ meditaΦnφ laborato°i jeden z nejv∞tÜφch obdivovatel∙ jeho dφla u nßs (p°evzato z nepublikovanΘ studie Woody Allen: Smutn² klaun)

      Allen: Tak vy mßte modrΘ oΦi a blon∩atΘ vlasy?

      Intervyjuk: Naprosto sprßvn∞.

      A.: Tak u ßrijskΘho psychoanalytika jsem jeÜt∞ nebyl.

      I.: Jednou s tφm Φlov∞k zaΦφt musφ.

      A.: Byl jsem si koupit desku. ProdavaΦ, blon∩ßk, se usmφvß a povφdß: "Mßme v²prodej Wagnera!" Wagner! Signifikantnφ poznßmka.

      I.: M∙j nßrod cht∞li evakuovat za Ural...

      A.: Kdybych se nenarodil v Brooklynu, ale v Berlφn∞ nebo Polsku, asi bych dnes byl stφnφtkem na lamp∞, nemßm pravdu?

      I.: Ale to se nestalo a vy jste dosßhl ·sp∞chu. Jak?

      A.: Tajemstvφ mΘho ·sp∞chu? Jsem struΦn² v²tah veÜkerΘho neklidu a vÜech problΘm∙ svΘ generace, jenom₧e je vyjad°uji komikou. A tak Φinφm snesiteln²mi i ka₧dodennφ obavy. Dneska mn∞ a t∞m ostatnφm, kte°φ jsme oΦekßvali od tohoto stoletφ zßzrak, nezb²vß nic jinΘho, ne₧ se vÜemu trpce smßt. Ale i smßt se u₧ je problΘm p°i tom, co dnes po₧adujφ zuba°i.

      I.: I v zemi svobody Americe?

      A.: Masovß americkß kultura mne popuzuje, znerv≤z≥uje mne to vÜechno, co se nßm prezentuje jako genißlnφ. Nev∞°φm na sout∞₧e film∙ nebo knih. Nev∞°φm, ₧e n∞jakß skupina lidφ je oprßvn∞na °φkat, ₧e n∞co je lepÜφ ne₧ druhΘ. Je pravda, ₧e cel² sv∞t napodobuje SpojenΘ stßty to nejhorÜφ z toho, co se v Americe d∞lß. D∞sφ mne, kdy₧ v Pa°φ₧i vidφm McDonalda, kdy₧ televize vysφlß nejhorÜφ patvary televiznφ kultury.

      I.: U zrodu sφt∞ McDonald pr² stßl n∞jak² ╚ech. Ale vra¥me se k vaÜemu ₧ivotu.

      A.: Z°ejm∞ narß₧φte na m∙j rozvod(?)

      I.: No, jß... tak jo. Myslφte si, ₧e Man₧elΘ a man₧elky byli udolßni vaÜimi osobnφmi problΘmy, nebo ₧e na n∞ lidΘ nechodili, proto₧e jste se jim znelφbil vy?

      A.: Bylo to vymyÜlenΘ d°φve, ne₧ nastaly jakΘkoliv problΘmy. Tak₧e °φci: "Hele, to je jeho osobnφ ₧ivot," je m≤dnφ kliÜΘ, cesta nejmenÜφ p°edstavivosti. Nemyslφm, ₧e skuteΦn∞ chyt°φ lidΘ by neÜli na n∞jak² film jenom na zßklad∞ t∞ch v∞cφ kolem styku s ve°ejnostφ. Ud∞lal jsem n∞kterΘ filmy, o nich₧ lidi °φkali, ₧e d∙vod, proΦ byly kasovn∞ ne·sp∞ÜnΘ, je to, ₧e jsem je natoΦil Φernobφle. A jß si tak °φkßm: "Co je to za mentalitu, kterß si povφ hm, tenhle film vid∞t nechci, proto₧e je Φernobφl² to jsem radÜi, kdy₧ ho opravdu neuvidφ." A to samΘ si myslφm v tomhle p°φpad∞. Film musφ b²t posuzovßn pouze podle sv²ch hodnot a niΦeho jinΘho.

      I.: Vy si svΘ filmy pφÜete, re₧φrujete a Φasto v nich i hrajete. Objevujφ se v nich vaÜe p°φtelkyn∞. Nenφ tohle zßklad toho, ₧e si lidΘ vaÜe filmy vyklßdajφ jako autobiografickΘ?

      A.: LidΘ majφ potφ₧ p°edstavit si, ₧e n∞kdo jin² hraje n∞co vymyÜlenΘho. Z n∞jakΘho d∙vodu se cφtφ ztraceni, kdy₧ si to nemohou uvΘst do souvislosti s n∞Φφm reßln²m. Tyhle v∞ci JSOU vymyÜlen². Clark Gable vyprßvφval, jak se mu nejednou stalo, ₧e Üel do baru na drink, tam k n∞mu p°istoupil n∞jak² chlap a °ekl: "Hele, ty nejseÜ takovej tvr∩ßk!" a cht∞l se s nφm porvat.

      I.: Ale kdy₧ to zp∙sobuje tolik nedorozum∞nφ, proΦ ve sv²ch filmech sßm hrajete?

      A.: RadÜi bych nehrßl, ani trochu o to nestojφm. Jednou za Φas se naskytne role, kterou m∙₧u hrßt, proto₧e je na mne jak uÜitß. Napsal jsem si ji, vφm, jak na to, a tak se uÜet°φ hodn∞ Φasu. Ale jinak bych byl nadÜen a cφtil se poct∞n, kdyby se mi poda°ilo zφskat n∞koho jako je Dustin Hoffman, aby hrßl tyhle role. Zkusil jsem to a velmi mne zklamal, kdy₧ odmφtl s tφm, ₧e na n∞j jß nemßm, ₧e bych ho nezaplatil.

      I.: V₧dycky jste byl ve sv²ch textech posedl² smrtφ, stßrnutφm a nedostatkem morßlnφ jistoty. Jak se zm∞nil vßÜ postoj s p°ib²vajφcφmi roky a zkuÜenostmi?

      A.: No, je to po°ßd hrozn². Bylo to d∞sn², kdy₧ jsem byl mladÜφ, a je to d∞sn² i te∩. V₧dycky jsem se na vÜechno dφval hodn∞ pesimisticky. Toho se Φlov∞k t∞₧ko zbavφ.Pro mne je humor n∞Φφm ne·mysln²m, necht∞n²m, ned∞lß ten pocit snesiteln∞jÜφm. Zdß se mi, ₧e je to hroznΘ, a Φlov∞ku se chce °φct: "ProΦ se, proboha, sm∞jeme? Copak si nikdo neuv∞domuje, co se tu d∞je?"

      I.: V Manhattanu i v jin²ch filmech se zdß, jako byste naznaΦoval, ₧e lidΘ si sami pro sebe vytvß°ejφ enormn∞ komplikovanΘ citovΘ ₧ivoty, aby se tak vyhnuli nutnosti pohled∞t do tvß°e t∞m v∞tÜφm trabl∙m.

      A.: Ano, myslφm si, ₧e Φlov∞k si pro sebe vytvß°φ neustßle problΘmy, kterΘ se vn∞jÜφmu pozorovateli zdajφ poÜetilΘ a trivißlnφ proto₧e takovΘ opravdu jsou. Jsou iracionßlnφ a hloupΘ. Ale zam∞stnajφ t∞. Nenechajφ t∞ myslet na ty druhΘ v∞ci. Ale najednou se ocitneÜ tvß°φ v tvß° otßzce: "Mß to cenu? Existuje n∞co navφc?" Ka₧d² mß v sob∞ rozhßranΘ pocity, rozhodn∞ pak v oblasti osobnφch vztah∙. Nic nenφ dokonalΘ. A tak to lidΘ vÜelijak zßplatujφ a flikujφ, aby to dr₧elo jak₧ tak₧ pohromad∞. Co to vyvßdφte?

      I.: Sna₧φm se rukama naznaΦit, ₧e ten problΘm prost∞ zametou pod koberec.

      A.: Ano, problΘm se objevuje a zase mizφ, n∞jak se to splßchne a jde se dßl. DΘmoni milostnΘho vztahu, man₧elstvφ a sexu a toho vÜeho dßvajφ lidem hrozn∞ zabrat.

      I.: Po vÜem, co se stalo, myslφte si, ₧e jste te∩ v krizovΘm bodu ₧ivota nebo kariΘry?

      A.: Ani v nejmenÜφm. Tolik lidφ se mne ptalo, jak jsem to vÜechno vydr₧el. A jß si pro sebe myslel: "proboha, vφm o n∞kolika lidech, co za poslednφ dobu um°eli na AIDS". Tak TO je problΘm. ╚φm jsem proÜel jß? To byla nep°φjemnost. ZaΦφnßm nov² film. Jestli lidΘ majφ zßjem ty filmy vid∞t, dob°e. Jestli ne, neuvidφ je. PoslyÜte, vy jste ale podivn² psychoanalytik. Ne mne, ale vßs to bude stßt 750 dolar∙.

      I.: Jß vφm, tak d∞kuji.

      V roli samozvanΘho intervyjuka

      David Drßbek

@