internet4U - 5/97

- internet4U -

Mßte svΘho cvoka°e?

"Freude, Freude, Freude, v₧dycky na t∞ dojde!" pravφ znßm² bonmot, narß₧ejφcφ na obecn∞ nejrozÜφ°en∞jÜφ, ale zjednoduÜujφcφ v²klad teorie velkΘho psychoanalytika, toti₧ ₧e nakonec jde v₧dycky jen o jedno o sex. Do terapeutick²ch ordinacφ jeho nßsledovnφk∙ se vÜak dnes lidΘ utφkajφ z jin²ch d∙vod∙: doufajφ, ₧e se pomocφ technik rozvinut²ch na zßklad∞ jeho teorie o podv∞dom²ch p°φΦinßch neur≤z zbavφ sv²ch obsesφ a chronick²ch depresφ.

Sigmund Freud se proslavil proto, ₧e jako vÜichni genißlnφ lidΘ prvnφ "pochopil" pot°eby doby. Nebo spφÜe on tyto pot°eby p°edjφmal, k masovΘmu uplatn∞nφ jeho teoriφ v praxi doÜlo a₧ po jeho smrti, v druhΘ polovin∞ 20. stoletφ v podob∞ rozpracovanΘ jeho nßsledovnφky. V dob∞, kdy fyzickΘ utrpenφ lidstva dφky potlaΦenφ mnoha jeho p°φΦin (hlad, muΦenφ, nemoci bohu₧el pouze v naÜem civilizaΦnφm okruhu) bylo snad poprvΘ zastφn∞no zßjmem o "bolest" duÜe. Navφc v dob∞ ·padku vlivu tradiΦnφch k°es¥ansk²ch cφrkvφ, kterΘ d°φve m∞ly patent na tiÜenφ ₧alu a duchovnφ ·t∞chu. S trochou nadsßzky se dß °φct, ₧e psychoterapeuti se stali zpov∞dnφky modernφ spoleΦnosti.

Otec psychoanal²zy

Sigmund Freud se narodil v moravskΘm P°φbo°e (tak se dφky n∞mu dostalo jmΘno tohoto m∞steΦka i na Sφ¥, jinak zmφnkami o naÜich reßliφch p°φliÜ neopl²vajφcφ), ale brzy se s rodiΦi p°est∞hoval do Vφdn∞. Zde ₧il a₧ do anÜlusu Rakouska nacisty, kte°φ sta°iΦkΘho v∞dce sice neposlali do lßgru jako jinΘ Äidy, ale vyu₧ili jej k propagaci svΘ okupaΦnφ politiky. Po sΘrii poni₧ovßnφ a trßpenφ jej nechali podepsat prohlßÜenφ o dobrΘm zachßzenφ, ironii ve v∞t∞ znalce lidskΘ psychiky: "gestapo mohu ka₧dΘmu v°ele doporuΦit..." vÜak nepost°ehli.

Freudovo ₧idovstvφ se takΘ stalo d∙vodem jeho osam∞losti a vylouΦenosti ze spoleΦnosti po celou dobu jeho studiφ medicφny. "Odmφtl jsem cφtit se a priori n∞Φφm pod°adn²m jenom proto, ₧e jsem Äid," napsal ve svΘm ₧ivotopise. Jeho ΦßsteΦn∞ vnucenß introvertnost jej dovedla k zßjmu o duÜevnφ poruchy a nervovΘ choroby. Na svΘ cest∞ do Nancy roku 1889 se seznßmil s metodou u₧itφ sugesce a hypn≤zy k terapii a inspiroval se k jejφ aplikaci pro vyvolßnφ toho, co je skryto mimo lidskΘ v∞domφ. Pozd∞ji metodu hypn≤zy opustil jako nebezpeΦnou, zvyk uklßdat pacienta do horizontßlnφ polohy v pr∙b∞hu rozhovoru vÜak z∙stal dodnes. Poznßnφ, ₧e lidskß mysl skr²vß mnoho Φasto bolestn²ch zß₧itk∙ z minulosti, kterΘ lze u₧itφm specißlnφch technik znovu vyvolat, vyrovnat se s nimi, nebo je definitivn∞ vypudit z mysli, a tφm odbourat zdßnliv∞ bezd∙vodnΘ neur≤zy a poruchy, bylo poΦßtkem zformulovßnφ "teorie potlaΦenφ". DalÜφ z Freudov²ch objev∙, toti₧ libido, jak naz²val energii sexußlnφho puzenφ, jejφ₧ funkce zaΦφnß zßrove≥ se zrozenφm, pat°φ k nejpopulßrn∞jÜφ Φßsti jeho uΦenφ. Tyto teorie o potlaΦen²ch nep°φjemn²ch zkuÜenostech, podv∞domφ a d∙le₧itosti pohlavnφho ₧ivota, to vÜe p°edevÜφm v nßvaznosti na zß₧itky z ranΘho d∞tstvφ, shrnul v ucelenou v∞dnφ disciplφnu, kterou nazval "psychoanal²za". [1]

Pozd∞ji byl vliv na psychiku, kter² Freud sexußlnφmu pudu p°isuzoval, prohlßÜen za p°ecen∞n² a uΦenφ bylo p°ehodnoceno jeho nßsledovnφky. Carl Gustav Jung, nejv∞tÜφ obdivovatel a zßrove≥ kritik Freudova dφla, se stal zakladatelem novΘho odv∞tvφ disciplφny zvanΘho "analytickß psychologie", jφ₧ obohatil nap°φklad znßm²m termφnem "komplex". Alfred Adler zalo₧il tzv. "individußlnφ psychologii". Freudova dcera Anna se specializovala na d∞tskou terapii, nejd°φve ve Vφdni, ve Ükolce podle vzoru pedago₧ky Marie MontessoriovΘ, pozd∞ji, kdy₧ byla donucen emigrovat, pokraΦovala v rozvoji d∞tskΘ psychoanal²zy v Anglii. P°esto₧e vÜichni nejv∞tÜφ pokraΦovatelΘ Freudova dφla se s nφm p°inejmenÜφm ΦßsteΦn∞ nßzorov∞ rozeÜli, psychoanal²za je dodnes ₧ivou zßle₧itostφ, jejφ₧ ozvuky se projevujφ i v um∞nφ v podob∞ voln²ch asociacφ, um∞leck²ch interpretacφ duÜevnφch pochod∙ Φi ve v²kladu sn∙. [2] Nep°ekvapφ snad proto, ₧e se psychoanal²za objevuje i na Internetu.

Webov² psychogauΦ

Vß₧n²m zßjemc∙m o modernφ podobu dneÜnφ psychoanalytickΘ v∞dy lze doporuΦit p°edevÜφm strßnky "PsychoanalytickΘho institutu a spoleΦnosti v NYC". [3] Tato nejstarÜφ psychoanalytickß organizace ve Spojen²ch stßtech byla zalo₧ena u₧ v roce 1908 dr. Abrahamem Brillem a dodnes dr₧φ krok s nejnov∞jÜφmi trendy v oblasti psychoterapie, dokonce vydßvß vlastnφ Φasopis, z n∞j₧ nejzajφmav∞jÜφ studie m∙₧ete nalΘzt na adrese [4].

Na domßcφ strßnce Carla Gustava Junga [5] lze najφt zßklady jeho vlastnφ teorie plus modernφ studie, pro ·plnΘ novice se zßjmem o obor i slovnφΦek pojm∙ psychologickΘ anal²zy.

Daleko zajφmav∞jÜφ je ovÜem sledovat, s Φφm vÜφm jsou dnes psychoanal²za a jejφ "dce°inΘ" teorie spojovßny je neuv∞°itelnΘ, do Φeho vÜeho zasahujφ. M∙₧ete si poΦφst v∞deck² v²klad sn∙, zvlßÜt∞ erotick²ch [6], nebo v kapitole "Archetypy a m²ty" v²klad symbol∙ ve studii "Modlitba psychologie obrazu" [7]. V Φßsti v∞novanΘ studiφm o rodin∞ najdete eseje s nßzvy jako: "Majφ mu₧i budoucnost?" nebo "Bu∩ tßta, mßmo!" DalÜφ webovΘ strßnky si vÜφmajφ vztahu literatury k psychologii, (nap°φklad pozoruhodn² esej o mo₧nosti p∙sobenφ pohßdek provßdφ psychologickΘ rozpitvßnφ znßmΘ Andersenovy pohßdky "O oÜklivΘm kaΦßtku" [8]) nebo odrazu psychick²ch pochod∙ v nßbo₧ensk²ch textech (esej "V zahrad∞" je studiφ u₧itφ krajnφho symbolismu v Bibli). V Φßsti v∞novanΘ vztahu psychologie k um∞nφ je zmi≥ovßn a dokonce vyobrazen dlouho neodhalen² mistrovsk² kus Pabla Picassa, tajn∞ zhotovenß, avÜak podepsanß kresba z roku 1934, znßzor≥ujφcφ malφ°e jako uk°i₧ovanΘho mezi jeho milenkou a man₧elkou, evidentn∞ ·litba n∞jakΘ citovΘ krizi. Novinkou pro mnohΘ asi bude, ₧e k aplikovan²m disciplφnßm se vedle nap°φklad ekopsychologie °adφ nov∞ i tzv. technopsychologie, zahrnujφcφ nap°φklad poΦφtaΦovΘ um∞nφ vyjad°ujφcφ duÜevnφ stavy, nßlady tajemna, sebezpytovßnφ Φi ·tlumu a deprese. U₧ivatelΘ Internetu se mohou pouΦit o vlivu novΘho komunikaΦnφho mΘdia ve stati "InternetovΘ archetypy". Na rozdφl od mnoha fobick²ch teoriφ o Internetu jako dalÜφm prost°edku na po₧φranφ Φasu, kter² vede k odcizenφ, autor jej pova₧uje za fascinujφcφ formu kolektivnφho v∞domφ, ₧ijφcφho vlastnφm ₧ivotem. [9]

Pom≤c, mßm depku!

P°edstavte si, ₧e existujφ lidΘ, kte°φ si zaklßdajφ na Sφti vlastnφ strßnky, na nich₧ se nevßhajφ pod∞lit s cel²m sv∞tem o popis sv²ch duÜevnφch stav∙. ZajφmavΘ je, ₧e spousta z nich pochßzφ z New Yorku. Koncentrace neurotik∙ je z°ejm∞ v tomto rßji vÜech intelektußl∙ zvlßÜ¥ vysokß i vzhledem ke zbytku, m≤dou psychoanalytick²ch sedßnek zvlßÜt∞ posti₧en²ch, Spojen²ch stßt∙. Jednou z nich je i Sharon November (ano, opravdu se jmenuje po tomto m∞sφci vÜech nostalgik∙, pro depka°e velmi p°φhodnΘ jmΘno), kterß na svΘ domovskΘ strßnce [10] uve°ej≥uje r∙znΘ nßvody, co d∞lat, propadnete-li depresi, a vyz²vß vÜechny spoluposti₧enΘ, aby jφ zasφlali rady o jejich vlastnφch osv∞dΦen²ch postupech po e-mailu. Tady jsou n∞kterΘ z nich:

Poslednφ rada mi p°ipomn∞la mou oblφbenou knihu psychologa vÜednφho dne, pastora Fulghuma, s nßzvem Ach jo, v nφ₧ popisuje jak zahßn∞l bφdnou nßladu tφm, ₧e si na hlavu prost∞ posadil d∞tskou ΦepiΦku s vrtulkou pat°φcφ jeho vnuΦce. LidΘ na ulici se pr² smßli a volali na n∞j: "Dobr², d∞do!" "To je pak t∞₧kΘ brßt se vß₧n∞," °φkß Fulghum. Tak vßm spolu s nφm p°eji hodn∞ zdaru v boji proti nevφtan²m depresivnφm stav∙m, kterΘ Φas od Φasu okupujφ nßÜ ₧ivot. A kdy₧ to sami bez n∞jakΘ "vrby" nezvlßdnete, jeÜt∞ v₧dycky se m∙₧ete sv∞°it do pΘΦe terapeuta. Nenφ to ₧ßdnß ostuda.@

Rady seri≤znφ

NejlΘpe vßm ud∞lß, uΦinφte-li n∞co milΘho pro n∞koho, kdo si to zaslou₧φ, ale nic neoΦekßvß.

NavÜtivte n∞koho, kdo mß dφt∞, a podr₧te jej v nßruΦφ.

Dop°ejte si horkou koupel s Φetbou n∞Φeho, na co nikdy nemßte Φas.

Pus¥te si nahlas svou oblφbenou hudbu a zpφvejte s nφ.

Umφte-li, zahrajte si na pißno nebo jin² nßstroj.

B∞₧te na mφsta, kterß ve vßs vyvolßvajφ hezkΘ vzpomφnky.

Cokoliv, co vßs p°inutφ smßt se nahlas, pomßhß.

╚t∞te znovu starΘ oblφbenΘ knihy nebo sledujte filmy, s jejich₧ hrdiny se m∙₧ete ztoto₧nit, a zapomenout tak na chvφli na svΘ vlastnφ jß a jeho trable.

P°ipravte si doma n∞jakΘ pot∞Üenφ, kterΘ na vßs bude Φekat po nßvratu z prßce.

Vymyslete n∞co, na co se m∙₧ete t∞Üit.

Jd∞te na prochßzku nebo °i∩te auto do ·navy.

Kupujte poÜetilΘ dßrky p°ßtel∙m.

SepiÜte si seznam p°φjemn²ch zß₧itk∙ za minul² rok.

Rady kuri≤znφ

Jezte zmrzlinu posypanou bonb≤ny, a¥ mßte pocit skuteΦn∞ p°φjemnΘho h°φchu.

Nakreslete si sm∞jφcφ se obliΦejφky na nehty na rukou.

Po°i∩te si kot∞.

Objednejte si vyhlφdkov² let. (No jo, Amerika!)

B∞₧te do kina s vφce sßly a paralelnφm promφtßnφm, zapla¥te za jeden film, a pak se vpli₧te sledovat dalÜφ.

Dejte se ost°φhat.