Jan Mⁿhlfeit potkal poΦφtaΦe v∙bec poprvΘ roku 1976 v druhΘm roΦnφku pr∙myslovky v Jihlav∞. Tehdy m∞l jeÜt∞ dilema, zda jφt na institut t∞lesnΘ v²chovy a sportu, proto₧e hrßl aktivn∞ tenis, anebo na elektrofakultu. Kdy₧ u n∞j nakonec zvφt∞zily poΦφtaΦe, je₧ se mu staly dalÜφm konφΦkem, Ülo to u₧ rßz narßz: postupn∞ se stal programßtorem, mana₧erem informaΦnφch systΘm∙, marketingov²m °editelem Softwaru602 a nßsledn∞ pak i Microsoftu ╚eskß republika. Te∩ je jeho obchodnφm °editelem. Mo₧nß budete p°ekvapeni, o Φem p°em²Ülφ.

      Byl jste u₧ v d∞tstvφ spφÜ technick² typ? N∞kdo, komu se °φkß... hraΦiΦka?

      HraΦiΦka urΦit∞ ne. Blφ₧ jsem m∞l v₧dycky spφÜ ke sportu. Ale na druhΘ stran∞ k m²m oblφben²m p°edm∞t∙m pat°ila t°eba fyzika, matematika a podobn∞.

      Ne₧ jste se stal programßtorem, m∞l jste u₧ jist∞ n∞jak² poΦφtaΦ i sßm.

      Dokonce v kapse. Programovatelnou kalkulaΦku Texas Instruments TI 58.

      Klasick² nßstroj, jen₧ odchoval °adu dneÜnφch kapitßn∙ poΦφtaΦovΘho pr∙myslu. Pak by m∞la logicky nßsledovat Amiga. Nebo Atari?

      (┌sm∞v.) Ne. Stejn∞ slavnΘ ZX Spectrum s "gumovou" klßvesnicφ p°ipojenΘ namφsto k monitoru k televizi. Pro nßs bylo v roce 1982 p°φmo zjevenφm, proto₧e nßm poskytlo mnohem vφc ne₧li poΦφtaΦe, ke kter²m jsme m∞li na Ükole p°φstup. Dokonce barvu a grafiku, o nφ₧ se tehdy t∞m na Ükole ani nesnilo. Pamatuji si, ₧e jsme m∞li dokonce p°edm∞t, jen₧ se jmenoval myslφm EkonomickΘ v²poΦty, a v n∞m₧ jsme museli tabulky poΦφtat pracn∞ manußln∞, p°esto₧e to u₧ byl na Spektru funkΦnφ tabulkov² procesor, jen₧ to dokßzal! Ne°φkßm, ₧e jsme jej pou₧φvat nesm∞li nebo ₧e bychom za to byli perzekvovßni, ale ka₧dopßdn∞ jsme museli odevzdßvanΘ tabulky poΦφtat i ruΦn∞. Tak nesmysln∞ se postupovalo v∙Φi programu, bez n∞j₧ si u₧ dnes neumφme ₧ivot v∙bec p°edstavit.

      Mezitφm se ovÜem p°ihodila spousta v∞cφ, dosp∞ly celΘ generace. Myslφte, ₧e jsme se pouΦili?

      Globßln∞ urΦit∞. Ale obΦas si °φkßm... Podφvejte se, v zahraniΦφ u₧ t°eba p°evlßdla dßvno rozumnß myÜlenka, ₧e vΦasnß podpora masovΘho nasazenφ informaΦnφch technologiφ kdekoli, ve Ükolstvφ, v um∞nφ, v pr∙myslu, je pro instituci (ale i stßt) z dlouhodobΘho hlediska konkurenΦnφ v²hoda. Na takto jednoznaΦn² nßzor vlßdy i ve°ejnosti si u nßs asi jeÜt∞ poΦkßme. A taky nßs to bude do tΘ doby n∞co stßt. Zatφm toti₧ p°eÜlapujeme.

      Kde je p°φΦina?

      Je jich vφc a nejen u nßs. N∞kdy t°eba i ve f≤bii z mo₧nΘho zneu₧itφ informacφ nebo v potφ₧φch plynoucφch z jejich cφlenΘho utajovßnφ. Internet sk²tß nap°φklad obrovskΘ mo₧nosti, jak shromß₧dit vÜechny d°φv∞jÜφ nßzory n∞jakΘho politika na tent²₧ problΘm a v chronologickΘm po°adφ je prost∞ zp°φstupnit ve°ejnosti. Je-li politik chamele≤nem (a takov²ch je v∞tÜina) m∙₧e to b²t d∙kaz o nekonzistenci jeho nßzor∙ a tφm pßdem i jeho politick² umφrßΦek. Existuje takΘ teorie, ₧e informace jsou nep°φtelem jakΘkoliv ideologie. Logick²m d∙sledkem pak je, ₧e n∞kterΘ stßle jeÜt∞ spφÜ zpolitizovanΘ ne₧li nestrannΘ instituce nejsou informaΦnφ revoluci a zvlßÜt∞ nßstupu Internetu v∙bec naklon∞ny a n∞kterΘ v cizin∞ u₧ fungujφcφ modely, kterΘ °adu zatφm Φist∞ ·°ednφch proces∙ demokratizujφ a zpr∙hled≥ujφ, jsou pro n∞ absolutn∞ nep°ijatelnΘ.

      Pro n∞kterΘ z°ejm∞ nepouΦitelnΘ politiky je zase atraktivnφ prav² opak: t°eba myÜlenka, ₧e po Internetu by se daly kontrolovat nebo dokonce vybφrat dan∞. Nebo vß₧n∞ mφn∞nß ·vaha, zda by se Internet nem∞l "odposlouchßvat". Existuje dokonce (samoz°ejm∞ ₧e evropsk²) nßvrh zavΘst do n∞j jazykov² "po°ßdek" a "spravedlnost" tφm, ₧e by bylo na°φzeno odb²vat Φty°icet procent komunikace na Internetu v jazyce tΘ kterΘ zem∞ a jen zbytek v angliΦtin∞. Ka₧d² u₧ivatel Internetu vφ, ₧e je to prost∞ nesmysl, ale o tom se t°eba v Bruselu skuteΦn∞ jednß.

      To byla jedna z v∞cφ, na n∞₧ upozor≥ovali Andy Grove, Bill Gates a Michael Dell na poslednφm "setkßnφ mocn²ch" v Davosu. Kdy₧ k tomu p°ipoΦtete, ₧e evropskß ekonomika je zßvislß na v²vozu z dvaceti p∞ti procent, zatφmco americkß jen z desφti, ₧e jeÜt∞ p°ed padesßti lety bylo v pr∙m∞rnΘm v²robku a₧ osmdesßt procent lidskΘ prßce a jenom dvacet procent know how, ale dneska je to u₧ obrßcen∞, p°iΦem₧ nemalou roli v tom hraje prßv∞ v²m∞na informacφ... nenφ pochyb o tom, jak d∙le₧itΘ je nezaspat.

      Co s tφm?

      Bojφm se, ₧e zaΦφt je t°eba u₧ v²chovou, a to nejenom ve Ükolßch. Jß t°eba, kdy₧ se dφvßm na ty ned∞lnφ diskusnφ po°ady s politiky, tak se musφm smßt. Ne tomu, o Φem tak divoce diskutujφ, ale tomu, jak. Je to smφch hodn∞ ho°k², proto₧e ty lidi platφme ze sv²ch danφ a oni nejsou schopni p°ipravit si ani dobrou argumentaci, jφ₧ jedin∞ lze smΘst t°eba demagogii se stolu. My, kdy₧ chystßme u Microsoftu t°eba tiskovou konferenci (a to na nφ Φekßme "jenom" pßr novinß°∙, ne cel² nßrod v p°φmΘm p°enosu!), sestavφme si p°edem okruh nejpalΦiv∞jÜφch problΘm∙, mo₧n²ch otßzek, kterΘ tam t°eba padnou, nic nßs nesmφ zaskoΦit. A ne ₧e pak °ekne ministr, ₧e bohu₧el nevφ oΦ jde, ₧e jeÜt∞ neΦetl noviny. To se v normßlnφch zemφch nestßvß. Podφvejte se, v kolika oblastech u₧ jsme se dostali nejenom "do Evropy" ale i "do sv∞ta". Technicky, v²robn∞, exportn∞, v cestovnφm ruchu, m≤d∞ a podobn∞. Jenom v komunikaci mezi lidmi (a tφm nemßm opravdu na mysli jenom tu poΦφtaΦovou, spφÜ medißlnφ) zatφm °eÜφme po°ßd jen d∞tskΘ kr∙Φky. Nap°φklad co do morßlky nebo ·rovn∞ n∞kter²ch novin Φi novinß°∙, krvelaΦnosti zpravodajstvφ, pokleslΘ televiznφ "zßbavy" nebo popularizace sotva p°φkladnΘho chovßnφ poslanc∙ v parlamentu apod. Je otßzka, zda nenφ nejvyÜÜφ Φas, aby to, co v tomto sm∞ru nedokßzala vlßda ani instituce, nevzali, tak jako to u₧ Φinφ v technickΘm pokroku soukromΘ spoleΦnosti, i v oblasti morßlky "do sv²ch rukou" v²znamnφ, ve°ejnostφ respektovanφ jedinci.

      Mßte na mysli kulturnφ osobnosti typu Ji°φho Menzela nebo Zde≥ka Mahlera, kte°φ u₧, z°ejm∞ ze zoufalstvφ, zaΦali sami?

      P°esn∞ tak. A kdovφ, zda ne t°eba i prost°ednictvφm Internetu. Proto₧e v mnoha p°φpadech nemusφ jφt o ₧ßdnou kampa≥, jenom o sprßvn² impuls. Mluvili jsme o tom i s naÜφm p°ednφm psychiatrem Cyrilem H╓schlem: zdß se, ₧e p°irozenß "vlastnφ obrana" lidskΘho myÜlenφ v∙Φi zlu je dostateΦn∞ silnß, jde jen o to ji aktivovat. A postavit tak zlu hrßz nejenom v sob∞, ale i v obecn∞jÜφm pov∞domφ spoleΦnosti.

      Pravdou je, ₧e kdysi tak pomohli lidΘ tohoto druhu zachrßnit ΦeskΘmu nßrodu jazyk. Mo₧nß by mu dnes pomohli zachrßnit duÜi.

      Vφte, i proto se tak rßd schßzφm prßv∞ s lidmi "odjinud", mßm °adu p°ßtel prßv∞ mezi sportovci i um∞lci. Potkßvßte-li se toti₧ po°ßd jen s lidmi z vaÜφ profese, od urΦitΘ chvφle u₧ vßs to nem∙₧e tolik obohatit, zatφmco lidΘ z jin²ch obor∙ vßs p°ivedou na zcela novΘ, zajφmavΘ myÜlenky, m∙₧ete se vzßjemn∞ inspirovat. Prßv∞ proto se mi tak straÜn∞ lφbφ Internet, neuznßvajφcφ nejenom tituly nebo postavenφ, ale ani profese, tak₧e naprosto ruÜφ obvyklΘ ΦeskΘ "Ükatulkovßnφ": jß jsem in₧en²r a ty malφ°, my si nemßme co °φct.

      Berete Internet trochu jako Φeskou hospodu?

      (┌sm∞v, zavßhßnφ) Ale ano. Vφte, ono... mßlokdo vφ, ₧e u₧ u samotnΘho vzniku prvnφch poΦφtaΦ∙ nebo toho, co je zatφm jeÜt∞ jen p°ipomφnalo, stßli lidΘ z nejr∙zn∞jÜφch, ba naprosto protich∙dn²ch obor∙, tak₧e na tom vlastn∞ nenφ nic zase tak novΘho. Vracφme se prost∞ jen ke ko°en∙m. Tak u₧ u zrodu prvnφho takovΘho pokusu byl Charles Babbage, francouzsk² matematik, a Ada Lovelace, bßsnφ°ka a dcera lorda Byrona. Matematik zhotovil pot°ebnß ozubenß koleΦka a bßsnφ°ka napsala n∞co, co p°ipomφnalo jak²si prvnφ operaΦnφ systΘm. Tak₧e na zaΦßtku poΦφtaΦovΘho pr∙myslu stßli matematik a bßsnφ°ka a z tohoto pohledu mß k sob∞ technologie a um∞nφ docela blφzko. Mimochodem, prßv∞ podle Ady pojmenovali i poΦφtaΦov² jazyk vyvinut² v dob∞ studenΘ vßlky v Pentagonu. Kdovφ zda to tak nebyla prßv∞ ona, kdo ji tam Φasem pomohl zlikvidovat.

      Vφte, pro m∞ je nej·₧asn∞jÜφ v∞cφ na sv∞t∞ lidsk² mozek. Nßmi po°ßd jeÜt∞ mo₧nß sotva z n∞kolika procent poznan² a popsan². Ka₧dß jeho napodobenina, t°eba poΦφtacφ stroj, je v₧dy nutn∞ souΦßstφ n∞jakΘho boxu, omezenφ. Mozek a jeho zßkladnφ instinkty ne. Spojit dva souzn∞jφcφ mozky nevy₧aduje nutn∞ telefonnφ linku ani pevnou sφ¥, ba ani Internet jako u poΦφtaΦ∙. I kdy₧ nßslednΘmu rozÜφ°enφ jejich spoleΦn²ch myÜlenek mohou ka₧dopßdn∞ jen prosp∞t.

      Myslφte si, ₧e Internet si Φasem zφskß srdce i toho poslednφho hokynß°e v mφst∞ vaÜeho bydliÜt∞?

      UrΦit∞. Jen budou-li tomu napomßhat i dalÜφ podmφnky. Proto₧e prßv∞ Internet srovnßvß startovnφ Φßru pro vÜechny. Kdy₧ je firma bystrß a zaΦne svΘ v²robky tφmto zp∙sobem na Internetu rychle propagovat a prosazovat se, m∙₧e dorovnat nßskok t∞ch t°eba i jinak siln∞jÜφch a nebezpeΦn²ch konkurent∙, kte°φ to neud∞lajφ. V cizin∞ u₧ dnes prakticky nenφ inzerßt bez uvedenφ webovΘ adresy, a to myslφm si se u nßs odehraje takΘ velmi brzy.

      Kdybyste zm∞nil z jednoho dne na druh² zam∞stnßnφ, ale zkouÜel byste to utajit: poznala by to vaÜe ₧ena?

      Okam₧it∞. A nejen proto, ₧e jsem od p°φrody up°φmn². Ne ₧e bych poΦφtal tak najisto s tφm, ₧e u Microsoftu pro₧iju dalÜφch dvacet let, to asi ani nejde, ale... Vφte nabφdek je stßle spousta. Ale jin² Gates a jin² Microsoft u₧ prost∞ nejsou.

      A rodiΦe?

      Matka, uΦitelka, pozd∞ji °editelka mate°skΘ Ükoly, te∩ u₧ v d∙chodu, urΦit∞ taky. Otec byl ten, kdo m∞ kdysi postrΦil sprßvn²m sm∞rem. Navφc m∞l jako technik u₧ tehdy, v roce osmdesßt jedna, naprosto jasnou p°edstavu o tom, ₧e budoucnost je v poΦφtaΦφch. Jß jsem byl sice srozum∞n s tφm, ₧e jednou budu d∞lat t°eba v n∞jakΘm v²poΦetnφm st°edisku, ale ₧e p°ijde Θra tak masovΘho rozÜφ°enφ opravdu osobnφch poΦφtaΦ∙ to bych byl bez n∞j podcenil. P°itom u₧ rozhodnutφ poslat m∞ na vysokou nebylo lehkΘ. Maminka jako uΦitelka moc nebrala a studovala i sestra. Jen₧e u nßs platilo u₧ tehdy, ₧e vzd∞lßnφ je to nejcenn∞jÜφ, co m∙₧e dφt∞ od rodiΦ∙ dostat.

      Myslφte si to dodnes? Co jeÜt∞ byste pova₧oval za nejd∙le₧it∞jÜφ?

      Jß bych °ekl, ₧e nadÜenφ. Proto₧e nadÜenφ p°ekonß v urΦitΘ chvφli ·pln∞ vÜechno, v nejhorÜφm i vlastnφ neschopnost nebo nemohoucnost, nepochopenφ slo₧itosti problΘmu. Kdy₧ se Φlov∞k pro n∞co opravdu nadchne, neodradφ ho ani zjiÜt∞nφ, ₧e zvolil, nebo jeÜt∞ h∙° slφbil n∞co, naΦ prost∞ nemß. Na co₧ obvykle p°ijdete a₧ tak za t²den, kdy₧ vyprchß ta prvnφ euforie a vy shledßte, ₧e ve skuteΦnosti je zle. Ale dokß₧ete to.

      A co vßs naopak v₧dy spolehliv∞ rozΦilφ?

      Kdy₧ lidΘ neum∞jφ pochopit vlastnφ chybu. Ale hlavn∞ kdy₧ ji naprosto nepochopiteln∞, ale naprosto klidn∞ znovu a znovu opakujφ. Neschopnost p°ijmout zkuÜenost. M∞ t°eba zaujala v poslednφ dob∞ knφ₧ka z USA v dob∞ druhΘ sv∞tovΘ vßlky, jejφm₧ hrdinou je Francouz, vysv∞tlujφcφ sv²m americk²m vrstevnφk∙m Evropu a sv∞t. Je zajφmavΘ, jak²m p°φnosem je i k dneÜku. UΦφ toti₧ v₧φt se i do pozice t∞ch ostatnφch, kte°φ ne v₧dy dokß₧φ vnφmat t²₧ sv∞t nebo problΘm p°esn∞ tak jako vy. Jß bych dokonce °ekl, ₧e promlouvß i k nejΦast∞ji potkßvanΘmu dvojφmu chßpßnφ Internetu: americkΘmu (ale i dejme tomu japonskΘmu), je₧ jej bere zvlßÜt∞ pro business a pro kariΘru za dnes u₧ naprosto nejb∞₧n∞jÜφ ₧ivotnφ nezbytnost, a spφÜe evropskΘmu, je₧ to po°ßd jeÜt∞ nechßpe.

      Znamenß to, ₧e za nejcenn∞jÜφ pova₧ujete naopak schopnost vcφt∞nφ se? Pochopenφ? Porozum∞nφ?

      UrΦit∞. Americk² psycholog Steven Covey °φkß ve svΘ knize The Seven Habits of Highly Effective People, kterß tu vyÜla, i kdy₧ bohu₧el pod trochu zavßd∞jφcφm nßzvem, asi toto: Nejprve se sna₧ porozum∞t. Teprve pak, aby ti bylo porozum∞no. To je mimochodem nesmφrn∞ moudrß kniha, v nφ₧ jsem naÜel mnohokrßt spoustu rad.

      Je to vaÜe dalo by se °φci "kniha knih"? Kterou byste si vzal na neobydlen² ostrov?

      Mo₧nß. Ale klidn∞ by to mohl b²t t°eba i jin² evergreen bible. Proto₧e to je kniha knih v ka₧dΘm p°φpad∞. A nic na tom nezm∞nφ fakt, ₧e to °φkßm jako Φlen modernφ americkΘ poΦφtaΦovΘ spoleΦnosti nebo ₧e nejsem organizovan² v∞°φcφ.

      1975 Bill Gates a Paul Allen dokonΦili BASIC, prvnφ jazyk pro osobnφ poΦφtaΦ. Prvnφ psanß zmφnka o nßzvu MICROSOFT.

      1976 Bill Gates pov∞sil na h°ebφΦek studia na Harvardu.

      1977 Microsoft, jen₧ dosßhl poΦtu devφti zam∞stnanc∙, p°edstavil sv∙j druh² poΦφtaΦov² jazyk FORTRAN.

      1978 MS uvedl sv∙j t°etφ poΦφtaΦov² jazyk COBOL. RoΦnφ ·Φet za Coca Colu pro zam∞stnance p°esßhl poprve sumu 500 USD

      1980 MS uvedl sv∙j dalÜφ jazyk PASCAL.

      1981 MS dosßhl poΦtu 60 zam∞stnanc∙, vÜech mladÜφch Φty°iceti let.

      1982 Prvnφ operaΦnφ systΘm MS DOS na IBM PC.

      1982 Prvnφ verze MS Wordu a MS Windows jako rozÜφ°enφ DOSu.

      1983 MS porodil svoji prvnφ myÜ.

      1985 Bill Gates slavφ t°icßtΘ narozeniny, MS desßtΘ.

      1987 MS Windows 2.0 p°inßÜφ poprve p°ekr²vajφcφ se okna. V tΘm₧e roce se objevujφ i MS Mail a MS Excel pro Windows.

      1990 Prvnφ program pro ruskΘ teritorium: MS DOS 4.1 v azbuce.

      1991 MS Visual Basic pro Windows, prvnφ multimedißlnφ aplikace Microsoft Works pro Windows.

      1992 MS Windows NT a MS Access.

      1993 Prvnφ multimedißlnφ encyklopedie pro PC MS ENCARTA.

      1994 Zrozenφ prvnφ ergonomickΘ klßvesnice MS.

      1995 Zrozenφ Windows 95.

      1996 Windows 95 a MS Office 95 v ΦeÜtin∞. Microsoftu je dvacet let a multimilionß°i Billu Gatesovi Φty°icet.

      1997 P°ichßzφ Office 97.

Pavel Hajn² @