Ostrov, kde ka₧dou chvφli vybuchuje sopka, se jmenuje Stromboli

      NaÜe republika je krßsnß, ale n∞co jφ p°eci jen chybφ. Nemß mo°e, nemß pouÜ¥ a nemß ani sopky. Bßjemi op°eden² ╪φp byl sice p∙vodn∞ vulkßnem, ale u₧ hezky dlouho si "nevyst°elil", a takovß Komornφ h∙rka, kterou si oblφbil i Goethe, je ve skuteΦnosti jen minisopeΦka. Pocit, ₧e probuzenß sopka je na dosah ruky, znßme jen z katastrofick²ch film∙. A p°itom nenφ nemo₧nΘ n∞co takovΘho za₧φt na vlastnφ k∙₧i.

      Abych se vyrovnal se "sopkov²m deficitem", vydal jsem se do Itßlie. Po nezbytnΘ zastßvce na Vesuvu, kter² si naposled zabou°il p°ed p∙l stoletφm, p°es nßvÜt∞vu neΦekan∞ rozsßhl²ch vykopßvek v Pompejφch, kterΘ pokryl sopeΦn² popel p°ed dv∞ma tisφciletφmi, jsme se dostali na Sicφlii. Tam dnes op∞t vßÜniv∞ bou°φ pov∞stnß Etna. V²stup na vrÜek nejvyÜÜφ evropskΘ sopky (3 323 m) si m∙₧ete usnadnit lanovkou, jejφ₧ hornφ Φßst ovÜem v roce 1971 sopka zniΦila, a tak tu dnes po praÜn²ch serpentinßch jezdφ velkΘ terΘnnφ vozy. Teprve od chaty Torre del Filosofo, kde jejich trasa konΦφ, se jde cestiΦkou na vrcholovΘ ku₧ely. Zde m∙₧ete vid∞t do soptφcφho krßteru. HorkΘ kameny vylΘtßvajφ do v²Üe n∞kolika desφtek metr∙, ale erupce jsou mnohem menÜφ ne₧ na Stromboli. Etna mß st°φdav∞ dva a₧ Φty°i vrcholovΘ ku₧ely, podle toho, jak si sopeΦnß Φinnost vrÜek hory sama "upravφ". Za jasnΘho dne je pr² odsud vid∞t a₧ na Maltu. èplhßme nahoru k aktivnφmu krßteru a n∞kte°φ odvß₧livci se natahujφ a₧ k samΘmu jeho okraji, aby si mohli dob°e prohlΘdnout dno, kam se pr² obΦas spouÜt∞jφ v∞dci v azbestov²ch oblecφch. Kdy₧ pak z boku vidφme, jak je st∞na s le₧φcφm pozorovatelem podemletß, je jasnΘ, ₧e se jen Ü¥astnou nßhodou neutrhla.

      Sedm perel v sopeΦnΘm nßhrdelnφku

      Z Etny u₧ je to coby kamenem dohodil do p°φstavu Milazzo. Odtud se velk²m kodrcav²m trajektem anebo dra₧Üφ, ale zato rychlou osobnφ lodφ, vlastn∞ vznßÜedlem naz²van²m aliscaf, dostanete do oblasti ostrovnφch sopek. Dß se sem dojet lodφ nejen z jihu, ale takΘ delÜφ cestou ze severu, z Neapole. LiparskΘ ostrovy, samotn²mi Italy naz²vanΘ AiolskΘ (σsole E≤lie), se sklßdajφ ze sedmi nevelk²ch ostr∙vk∙. Dφky sopkßm jsou nejznßm∞jÜφ dva z nich: Vulcano - s neuv∞°iteln∞ Üirok²m krßterem "spφcφ" sopky a lΘΦiv²m bahnem, a Stromboli, co₧ je vlastn∞ obrovskß hora a jedinß zdejÜφ "₧ivß" sopka, Φnφcφ nad mo°em do kilometrovΘ v²Üky. Jejφ hrozba nenφ jen "filmovß", ale velmi hmatatelnß. Mo₧nß si pamatujete smutnou zprßvu z podzimu, kdy zde zahynul jeden Φesk² turista, kter² se neopatrn∞ p°iblφ₧il k soptφcφmu vulkßnu.

      JednotlivΘ ostrovy majφ kouzelnß poetickß jmΘna. Takhle jsou se°azeny od nejv∞tÜφho k nejmenÜφmu: Lipari, Salina, Vulcano, Stromboli, Filicudi, Alicudi a Panarea ta je p°esn∞ desetkrßt menÜφ ne₧ hlavnφ ostrov. Souostrovφ kdysi pat°ilo ╪ek∙m, ale jsou zde i archeologickß naleziÜt∞ z doby bronzovΘ. Ve st°edov∞ku zde zase byli Φast²mi hosty severoafriΦtφ pirßti. Dnes ₧ije na vÜech sedmi ostrovech dohromady asi patnßct tisφc obyvatel, a to vzhledem k p∞timilionovΘ Sicφlii nenφ mnoho.

      Odkud majφ vulkßny svΘ jmΘno

      Ostrovy le₧φ v tektonicky labilnφ oblasti, kde doÜlo k naruÜenφ zemskΘ k∙ry. A tak nenφ divu, ₧e prvnφ, co ude°φ nßvÜt∞vnφky ostrova Vulcano - ne do oΦφ, ale do nosu - jsou vÜudyp°φtomnΘ sirnΘ v²pary pochßzejφcφ z jezφrka u p°φstavu. N∞komu zapßchajφ, n∞komu pr² docela vonφ.

      Jak je na zdejÜφch ostrovech zvykem, uprost°ed Φnφ hora. Pochopiteln∞ je to sopka. V²stup na hlavnφ ku₧el hory Vulcano (391 m) ke krßteru della Fossa, kter² za₧il poslednφ erupci p°ed sto sedmi lety, je nenßroΦn² a trvß asi hodinu a p∙l. Sopka vypadß vyhasle, ale i dnes tu m∙₧eme zaznamenat ΦetnΘ v²rony sopeΦn²ch plyn∙ a na kamenech vid∞t ₧lutΘ pßsy sirnΘho kv∞tu. ┌₧asn² pohled do p∙l kilometru ÜirokΘho a 180 metr∙ hlubokΘho krßteru lze st∞₧φ popsat. Navφc je odtud dobr² rozhled po ostatnφch ostrovech a nekoneΦnΘm, neskuteΦn∞ modrΘm mo°i. Z trhlin na zßpadnφm okraji krßteru, lemovan²ch ₧lut²mi krystalky sφry, se neustßle valφ hust² d²m. Dokonce m∙₧eme obΦas slyÜet z podzemφ temnΘ dun∞nφ, jak se plyny v hlubinßch zem∞ uvol≥ujφ.

      M∞lkΘ jezφrko poblφ₧ p°φstavu je plnΘ bublinek a ve vod∞ se oh°ejete i v zim∞. Navφc se tu m∙₧ete potφrat ₧lut²m lΘΦiv²m bahnem. Mo₧nost lΘΦit se koupelemi, to je takΘ jeden z d∙vod∙, proΦ lidΘ na Vulcano jezdφ. ZdejÜφ bahno pr² lΘΦφ hned °adu nemocφ najednou: revmatismus, artr≤zu, pomßhß hojenφ zlomenin a uvol≥uje svalovΘ nap∞tφ. Vynikajφcφ je pr² i jako ple¥ovß maska.

      Ve vod∞ i na b°ehu vidφme spoustu lidφ, zejmΘna ₧en, pomazan²ch blßtem od hlavy a₧ k pat∞. Nic se vÜak nemß p°ehßn∞t, a tak rady odbornφk∙ zn∞jφ: napoprvΘ se pono°it do bahna jen na deset a₧ patnßct minut, p°edejdeme tak mo₧n²m nevolnostem Φi pocitu lehkΘ zßvrati. A₧ si organismus zvykne, m∙₧eme minuty p°idßvat, ale nikdy nebu∩te v jezφrku vφc ne₧ p∙l hodiny. Horkß lßze≥ je toti₧ pro t∞lo velkou zßt∞₧φ. Po takovΘ k·°e je ostatn∞ Φlov∞k nejmφ≥ t°i dny cφtit sφrou, jako by se prßv∞ vrßtil z pekla.

      Hora uprost°ed mo°e

      Nejv∞tÜφ zß₧itek si nßvÜt∞vnφci nejspφÜ odnßÜejφ z ostrova Stromboli. Souostrovφ je naÜt∞stφ propojeno trajekty, tak₧e nenφ problΘm dostat se z jednoho ostrova na druh². Jedinß obtφ₧ snad m∙₧e b²t v tom, ₧e na Liparsk²ch ostrovech nikdo nesp∞chß, tak₧e ani odjezd lodi nenφ na minutu p°esn². N∞kdy dokonce ani na hodinu. TakΘ ceny lodnφch lφstk∙ jsou r∙znΘ, podle toho, s jakou spoleΦnostφ jedete a jestli se vßm poda°φ uhßdat slevu. ZpßteΦnφ lφstek z Vulcana na Stromboli vßs vyjde na vφc ne₧ Üest stovek. Cesta na Stromboli a zp∞t se m∙₧e protßhnout na dvoudennφ v²let, nebo¥ lodnφ spoje obΦas i vynechajφ. Stojφ vÜak za to. Nic vßm nevynahradφ pohled z lod∞: u₧ zdßlky je vid∞t oblßΦek d²mu vznßÜejφcφ se nad krßterem z mo°e vyr∙stajφcφ sopeΦnΘ hory, jako kdyby ho tam n∞kdo nakreslil...

      Pokud vßm jmΘno Stromboli n∞co p°φpomφnß, nenφ to nßhoda. Jmenovala se tak p°ed lety naÜe rockovß superskupina, se kterou zpφvala Bßra Basikovß a hrßli Vilda ╚ok a Michal PavlφΦek. Jejich hudba byla z°ejm∞ eruptivnφ.

      Je zajφmavΘ, ₧e v poslednφch letech se zßjem o LiparskΘ ostrovy a zejmΘna o aktivnφ sopku Stromboli prudce zvyÜuje. Jezdφ sem hlavn∞ N∞mci a Francouzi, ale ani ╚ech∙ u₧ nenφ mßlo.

      RozÜφ°enφ turistickΘho ruchu na LiparskΘ ostrovy, le₧φcφ v TyrhΘnskΘm mo°i, brßnφ nedostatek ubytovacφch mφst. Zatφm jsou tu jen nevaln∞ vybavenΘ kempy a malΘ hot²lky, ty v∞tÜφ jsme vid∞li pouze na Vulcanu.

      VÜechno svΘ vezmi s sebou!

      Lo∩ obeplouvß skoro cel² ostrov a pak zakotvφ v p°φstavu. Prochßzφme m∞steΦkem a nastßvß honba za poslednφmi nßkupy, proto₧e chceme u sopky p°eΦkat celou noc. Pot°ebujeme ÜiÜku chleba. Jako napotvoru tu v horkΘm poledni konΦφ prodejnφ doba a zaΦφnß a₧ ve Φty°i nebo v p∞t odpoledne. Mφstnφ ItalovΘ si z°ejm∞ jen pomalu zvykajφ na turisty, kte°φ sem donedßvna zavφtali jen tu a tam. Pro v∞tÜinu turist∙ mφ°φcφch tφmto sm∞rem tak platφ starΘ latinskΘ heslo: Omnia mea mecum porto - aneb VÜe svΘ si nosφm s sebou. Putujφ tak jako my, se stanem a batohem na zßdech. JistΘ je, ₧e ostrovy majφ svou zlatou turistickou Θru teprve p°ed sebou.

      Cesta pod vrcholek sopky Stromboli, vypφnajφcφ se do v²Üe 924 metr∙ nad mo°em, se dß z p°φstavu stihnout za t°i a₧ Φty°i hodiny. Prochßzφte osadami, pokraΦujete dßl po dlß₧d∞nΘ cest∞, ale ta na ·patφ hory konΦφ. P°ed ostr²m v²stupem se jeÜt∞ m∙₧ete osv∞₧it v poslednφ hospod∞, kterß je tak blφzko ΦernΘho lßvovΘho pole, zbylΘho z poslednφ velkΘ erupce, ₧e p°i tΘ p°φÜtφ mo₧nß zmizφ z povrchu zem∞. A pak u₧ jsou na °ad∞ dv∞ hodiny stoupßnφ do prudkΘho kopce, kde vßm ka₧d² kilogram navφc bude dost nep°φjemn². Cesta se chvφlemi ztrßcφ nebo rozbφhß do n∞kolika zkratek, a vy se prom∞≥ujete z turisty v kamzφka. Motorem, kter² vßs pohßnφ dop°edu, je skuteΦnost, ₧e stejn² cφl mß vφce turist∙ - a tak je dobrΘ vyrazit u₧ brzy odpoledne, abyste si mohli v klidu najφt a co nejd°φve obsadit svou "pozorovatelnu".

      Ohe≥ a voda

      Na h°bet∞ vedoucφm k vrcholu Stromboli, odkud jsou oba nφ₧e polo₧enΘ soptφcφ ku₧ely jako na dlani, si noΦnφ pozorovatelΘ vytvo°ili zvlßÜtnφ bivaky. Zφdky vystav∞nΘ z kus∙ lßvy slou₧φ zejmΘna jako ochrana p°ed v∞trem, v noci tu toti₧ kupodivu b²vß dost zima. Jsou taky p°irozenou hranicφ bezpeΦφ - nejednou u₧ doÜlo ke zran∞nφ turist∙, kte°φ se pohybovali tam, kde nem∞li.

      A pak u₧ zb²vß jen p°ipravit si fotoaparßt, nejlΘpe se stativem, aby mohla b²t expozice co nejdelÜφ, a t∞Üit se na ₧lutorudΘ noΦnφ erupce. VzduÜnou Φarou odhadujeme vzdßlenost od krßteru tak na dv∞ st∞ a₧ t°i sta metr∙. Sopka chrlφ v pr∙m∞rnΘm intervalu dvaceti a₧ Φty°iceti minut, v dob∞ naÜφ nßvÜt∞vy soptila st°φdav∞ ze dvou krßter∙. Jednou vyletφ ₧havΘ kameny v²Ü, podruhΘ je erupce menÜφ. Taky intervaly mezi nimi nejsou v₧dy stejnΘ. Ten podivn² oh≥ostroj, kter² vßm usiluje o ₧ivot, kreslφ po obloze krßsnΘ ohnivΘ Φßry. MnohΘ to fascinuje tak, ₧e se na Stromboli vracejφ.

      P°i naÜφ v²prav∞ se najednou zatßhlo a uprost°ed noci nßs chytil p°φÜern² lijßk s hromy a blesky. A to tu pr² prÜφ asi jen t°i dny v roce! Zßhy jsem litoval, ₧e jsem si z ·sporn²ch d∙vod∙ vzal mφsto celΘho stanu jen vrchnφ tropiko. Bylo sice dobrΘ proti chladu, ale za p∙l hodiny promoklo, a po n∞m nßsledoval spacßk a vÜe, co jsem m∞l na sob∞. Jen fo¥ßk a filmy si hov∞ly v igelitu. Ve v∞tru a deÜti na h°bet∞ hory oÜlehßvanΘ blesky nenφ Φlov∞ku v tu chvφli nejlφp, ale zase si za rannφho sv∞tla m∙₧e hrd∞ °φci: vydr₧el jsem.

      V noci se kolem nßs Üinula jakßsi cizφ v²prava. S baterkami v rukou se v bou°ce vydali dol∙, mnozφ se v krßtk²ch kalhotßch t°ßsli zimou. SlyÜel jsem n∞meckΘ "Üajzovßnφ", proto₧e ka₧dou chvφli n∞kdo z nich na drolivΘm tufu uklouzl. V takov²ch situacφch je urΦit∞ bezpeΦn∞jÜφ z∙stat na mφst∞ a do zßludnΘho sestupu se pustit a₧ za sv∞tla.

      Skoro se nßm nechce odjφ₧d∞t. Stromboli mß toti₧ magickou p°ita₧livou sφlu. Fascinuje nßs svou silou, proti kterΘ je Φlov∞k bezmocn². V°φcφ sopka je straÜnß a zßrove≥ krßsnß. Krßsn∞jÜφ v∞ci jsou k vid∞nφ snad jen ve filmu. V∞tÜinou vÜak neb²vajφ skuteΦnΘ.

     

LUBOR FALTEISEK

      Foto autor

      DalÜφ informace o Liparsk²ch ostrovech m∙₧ete najφt na internetovΘ adrese:

      www.academica.cz/poznani