DneÜnφ osobnost v Sφti se do televizφ a dalÜφch mΘdiφ p°φliÜ nehrne. M∙₧eme proto pova₧ovat za ·sp∞ch, ₧e se i4U poda°ilo jej ulovit. Ond°ej Havelka n∞kdy, zejmΘna na p≤diu se sv²mi Melody Makers, p∙sobφ dojmem cestovatele v Φase. Svoji lßsku ke zlat²m lΘt∙m 20. stoletφ netajil ani v naÜem rozhovoru. Ale nebrßnil se ani povφdßnφ o v∞cech t°eskut∞ souΦasn²ch.

      Tφm, ₧e nejste kompletnφ poΦφtaΦov² panic. Mßte poΦφtaΦ a pou₧φvßte ho p°i prßci...

      Jenom na n∞m pφÜu. Nic jinΘho s tφm d∞lat neumφm. PokouÜel jsem se o n∞jakΘ databßze, ale v tΘ chvφli mi to zkomplikovalo ₧ivot a rozΦililo m∞ to tak, ₧e jsem rezignoval.

      Tak₧e poΦφtaΦ v prßci s kapelou nepou₧φvßte?

      Ne, v∙bec.

      Vy pracujete tak, ₧e kopφrujete p∙vodnφ nahrßvky. Je to pouze kopie, replika, nebo obsahuje n∞jakou tv∙rΦφ Φinnost?

      ┌plnß kopie to nenφ. Kdy₧ se rozhodneme uvΘst n∞jakou pφsniΦku, mßlokdy se stane, ₧e obsazenφ orchestru p°esn∞ odpovφdß naÜemu. Obvykle jde spφÜ o adaptaci p∙vodnφho provedenφ. DalÜφ v∞c je, ₧e u n∞kter²ch pφsnφ existuje celß °ada nahrßvek. Pokud se nßm poÜt∞stφ, ₧e mßme vφc verzφ stejnΘ pφsn∞, pak si z n∞kolika aran₧mß vybφrßme ty nejlepÜφ aran₧ΘrskΘ nßpady a dochßzφme k jakΘmusi kompilßtu. My chceme, aby skladby, kterΘ hrajeme, zn∞ly tak, jak zn∞ly tenkrßt. A zßkladem je prßv∞ autentickΘ aran₧mß.

      VaÜe vystoupenφ, p≤diovΘ prezentace, se sna₧φ co nejvφc p°iblφ₧it tomu, jak se hrßlo, jak se chovali muzikanti p°ed t∞mi zhruba Üedesßti lety. Myslφte si, ₧e dneÜnφ Φlov∞k se m∙₧e v∙bec sv²m myÜlenφm, chovßnφm, zkuÜenostmi, kterΘ mß a nejde jenom o poΦφtaΦe, informaΦnφ spoleΦnost, ale o dneÜnφ zp∙sob ₧ivota m∙₧eme v∙bec pochopit, jak ₧ili, mysleli lidΘ v dob∞, kdy je Φekala sv∞tovß vßlka, v dob∞ sv∞tovΘ krize?

      Jß nechci zab°ednout do filosofovßnφ. My se sna₧φme a¥ to bylo s Pavlem Klikarem v Originßlnφm pra₧skΘm synkopickΘm orchestru, nebo te∩ s Melody Makers, kde je kapelnφkem Karel Majer, aby muzika, kterou p°edvßdφme lidem, zn∞la tak, jak se hrßla tehdy. Ne jenom napodobovat zvuk, vn∞jÜφ efekty. Musφm °φct, ₧e bytostn∞ nesnßÜφm takovß ta pseudoretra, kdy modernφ saxofony p°ehnan∞ vibrujφ a ₧ertovn∞ meΦφ a pod tφm znφ baskytara a modernφ bicφ. To je hnus, paskvil a urß₧ka dobrΘho vkusu! Kdy₧ hledßme skuteΦnou podobu tehdejÜφ hudby, stavφme na p∙vodnφch aran₧φch, star²ch dobov²ch nßstrojφch, interpretaΦnφ technice. Samoz°ejm∞ nßs taky zajφmß doba, ve kterΘ se jazz a swing rodily. Ale musφm °φct, ₧e na jeviÜti nßm zas jde p°edevÜφm o hudbu. To jak se chovßme, jak vypadßme, jak ji t°eba dopl≥uji komentß°i, to jsou u₧ jen naÜe imprese a reflexe dobov²ch nahrßvek, film∙, dokument∙, m≤dy, literatury, v²tvarnΘho um∞nφ a b∙hvφ Φeho jeÜt∞. ╚ßsteΦn∞ je to p°ipravenΘ, zbytek, a ten je pro m∞ nejkrßsn∞jÜφ, jsou improvizace vyv∞rajφcφ z energie, kterou s sebou jazz nese, z rytmu. V synkopßch je nap∞tφ, kterΘ nßs ₧ene dop°edu. A na nßs to vÜechno n∞jak emocionßln∞ p∙sobφ, mßme p°i hranφ radost, jsme veselφ, bavφ nßs to. Tak₧e jak u₧ jsem °ekl: samoz°ejm∞ mßme jist² obecn² p°ehled o tom, co se tehdy v Americe d∞lo. Ale ₧e bych p°ed koncertem studoval politickΘ milieu v Chicagu v roce 1934? A₧ tak hluboko nejdeme. To bych nerad p°ehßn∞l. Hlavnφ je, ₧e mßme tehdejÜφ hudbu rßdi, vnφmßme ji citov∞ a pak se obΦas da°φ, ₧e na jeviÜti zß°φ nejen hudba, ale i my.

      Tak₧e se nesna₧φte n∞jak v∞dom∞ budovat dobovou "imid₧" svΘ kapely?

      Jß tohle slovo nemßm rßd. Jß si myslφm, ₧e spekulativn∞ vymyÜlenß imid₧ je v₧dycky p°iblblß, je to schvßlnost. VÜechno vznikß tφm, o Φem jsem prßv∞ mluvil. My jdeme jen po p°irozen²ch v∞cech, kterΘ k tΘhle hudb∞ pat°φ. Hudba, kterou hrajeme, nikdy nebyla nijak agresivnφ. Muzikanti byli v₧dycky dob°e obleΦenφ, Φφm lφp, tφm v∞tÜφ respekt m∞li u zam∞stnavatel∙. I v t∞ch obyΦejn²ch dancinzφch hrßli ve smokasech. To prost∞ pat°ilo k bont≤nu. Bylo t°eba b²t noblesnφ a budit dojem, ₧e muzikanti jsou lepÜφ lidi. Proto vystupuju ve fraku. Kdy₧ v n∞m t°eba p°ijdu na sch∙zku s po°adatelem, hned si °ekne: "Ten Havelka se u₧ vopravdu musel zblßznit," a hned je mil², tolerantnφ a ochotn∞ se vÜφm souhlasφ. Kdepak, nenφ nad frak. NaÜe vystupovßnφ, obleΦenφ, ·Φesy jsou jenom d∙sledkem toho, ₧e chci, aby ka₧d² detail byl historicky pravdiv².

      Byl byste schopen kdyby vßm to n∞kdo nabφdl z°φct se v²hod (ale i nev²hod) dneÜnφ civilizace a ₧φt t°eba ve t°icßt²ch letech v Americe?

      Jß nepat°φm k depresivnφm skeptick²m vizionß°∙m, kte°φ dneÜnφ sv∞t vidφ v nejΦern∞jÜφch barvßch a vÜechny poΦφtaΦe, televize vidφ jen jako p°edzv∞sti a p∙vodce nadchßzejφcφ apokalypsy. Jß v∞°φm, ₧e pokud vφt∞zφ rozum pak vÜechny technologie se dajφ pou₧φvat pozitivn∞.

      Ale co to Chicago?

      Kdyby mi to nabφdl, myslφm On, opravdu seri≤zn∞, tak bych to asi risknul. Narodit se tak n∞jak 1905... Necht∞l bych se chvßstat, ₧e bych tehdy s tφm, co umφm, usp∞l, zp∞vßk∙ jako jß bylo tehdy spousta. Asi bych byl velmi pr∙m∞rn² a t∞₧ko bych se probφjel. Leda ₧e bych byl rentiΘr.

      Koupit si dancing a v n∞m si zpφvat...

      Roztomil², poloamatΘrsk² v²stup pana majitele by byl asi p°φjemn²m zpest°enφm jazzovΘho programu...

      Co vßs na tehdejÜφ dob∞ jeÜt∞ p°itahuje krom∞ hudby. Je jeÜt∞ n∞co, co vßs tam lßkß? Lidi mo₧nß byli k sob∞ sluÜn∞jÜφ, vφc si v∞°ili?

      Jß nevφm, jestli to nenφ iluze.

      Mo₧nß. Ale ₧ivot byl asi klidn∞jÜφ...

      Lidi a ₧ivot nebyli tak komplikovanφ. Sv∞t m∞l v∞tÜφ °ßd. VÜechno bylo jednoduÜÜφ, mφ≥ strukturovanΘ, k lidem se dostßvalo mφ≥ informacφ. Nebyli jimi tak traumatizovanφ, deprimovanφ. Dvacßtß a t°icßtß lΘta byla v∙bec obrovsk² boom kultury a um∞nφ. Tak₧e na tehdejÜφ dob∞ nenφ lßkavß jenom muzika, ale t°eba kvetoucφ v²tvarnΘ um∞nφ. V∙bec kulturnφ prost°edφ v Pa°φ₧i, v Americe, koneckonc∙ i u nßs. U nßs mimo°ßdn∞. Kdyby si n∞kdo dal prßci srovnat hutnost a kvalitu kulturnφho prost°edφ v r∙zn²ch mφstech zem∞koule co₧ samoz°ejm∞ nejde a porovnat Prahu, Pa°φ₧, New York t°eba s Berlφnem nebo Bernem, tak by Praha, °ekl bych, dopadla velmi dob°e. Soudφm, ₧e na tehdejÜφ dobu m∙₧eme b²t velmi hrdφ. Um∞lci byli tehdy propojenφ, provßzanφ, vzßjemn∞ se inspirovali, prost∞ ta doba byla skv∞lß.

      Nenφ to paradoxnφ? Co tehdy z komunikaΦnφch prost°edk∙ existovalo? Telefony, telegraf, noviny, zaΦφnalo rßdio. Dnes jsou faxy, Internet, satelity, televize, videotelefony a ka₧d² jako by se zavφral do svΘho chlφvku, a kdy₧ komunikuje, tak spφÜ po drßtech. Ka₧d² hraje sßm na sebe, moc se nestarß o ostatnφ, pokud je nepova₧uje za konkurenci.

      UrΦit∞. Jß jsem p°ed chvφlφ mluvil o depresivnφch vizionß°φch, kte°φ na civilizaci vidφ jen nejΦern∞jÜφ strßnky, a tohle je jedna z nich. Odcizenφ. To m∞ ale v mΘm optimismu moc nezviklß. I kdy₧ m∞ tuhle jedna psycholo₧ka zd∞sila, kdy₧ °ekla, ₧e u₧ existuje zßvislost na Internetu. Rozvoj komunikacφ je jist²m zp∙sobem destruktivnφ, ale v∞°φm, ₧e po°ßd jsou lidi, kte°φ si dokß₧ou udr₧et odstup. A po°ßd dokß₧ou rozpoznat, co je skuteΦn∞ dobrΘ, a to, co dobrΘ nenφ, nekonzumujφ mechanicky vÜechno jako jinφ, kte°φ si pustφ televizi a nechajφ na sebe hrnout ty blßboly. ╪eknou si: "Tohle nepot°ebuju, tφm si nebudu ,zanßÜet\ podv∞domφ", vypnou to, a v∞nujφ se n∞Φemu, co se jim lφbφ a co pova₧ujφ za d∙le₧it∞jÜφ.

      A co teprve komerΦnφ televize, kterß vysφlß jenom to, co lidi cht∞jφ a podle toho pak dostane od inzerent∙ zaplaceno?

      Pro nßs mß tenhle jev straÜn² d∙sledek. KomerΦnφ televize jsou zavedenΘ na stßlΘ a statisticky osv∞dΦenΘ, ideßlnφ "formßty", a co se do nich vejde, to je v po°ßdku. Co vyboΦuje, to je nepou₧itelnΘ. Snφ₧ila by se hladina sledovanosti. Pak p°ijdete do takovΘhle televize a °eknete, ₧e mßte n∞jak² nßpad. Zeptajφ se vßs, jestli to m∙₧ete ud∞lat jako t°inßct anebo p∞tapadesßt dφl∙. A vy °eknete: "Ne, to je prost∞... to by m∞l bejt jeden t°eba film, nebo takovej po°ad..." A oni °eknou: "No ne, ud∞lejte to tak, aby to bylo t°inßctkrßt do roka." A tady to konΦφvß. Jinak se s vßmi nebavφ.

      Vy jste si taky v reklam∞ trochu "omoΦil"...

      Kdy₧ se n∞kdo pustφ do reklamy, tak to d∞lß dobrovoln∞ a jde prost∞ s k∙₧φ na trh. Jß nepova₧uji prßci v reklam∞ za n∞co, za co bych se m∞l a priori styd∞t. Kdy₧ ud∞lßm blbou reklamu, m∙₧u si za to sßm. Jß jsem dostal nabφdku, obsah mi p°ipadal vkusn², a tak jsem ji p°ijal a sna₧il se odvΘst prßci, jak jsem nejlφp um∞l.

      Tomu v∞°φm. Ale co ona politickß reklama p°i poslednφch, vlastn∞ p°edposlednφch volbßch?

      To za reklamu nepova₧uju. Vyjßd°il jsem tφm sv∙j politick² postoj, svoji orientaci a nabφdku jsem p°ijal p°edevÜφm proto, ₧e ODS a agentura ji zastupujφcφ mi daly volnou ruku v tom, jakou zvolit formu. Nemusel jsem proklamovat, vymyslel jsem metaforu.

      Reklamy jsou vlastn∞ penφze. Nemßte pocit, ₧e dneska se v∙bec vÜechno n∞jak moc toΦφ kolem pen∞z? Nenφ ta °ada a₧ p°φliÜ prvnφ?

      Ten pocit samoz°ejm∞ mßm. Ale souΦasn∞ nem∙₧u °φct, ₧e kapitalistick² princip, kdy kvality jsou ocen∞ny v²Üφ honorß°e, by mi n∞jak vadil. KlφΦ, podle kterΘho se hodnotφ, je sprßvn². Pokud se opravdu jednß o kvalitu.

      Ale p°ece je taky spousta p≤vlu s gigantick²mi honorß°i. Pak u₧ nejde o kvalitu, ale o popularitu. A to nenφ totΘ₧.

      Jß ale mluvφm o kvalit∞. Chce-li nap°φklad firma dobrΘho mana₧era, pak ho musφ zaplatit. Je-li lepÜφ ne₧ ostatnφ a firma ho opravdu chce. To mi p°ipadß p°irozenΘ. Samoz°ejm∞ ₧e kruh tohohle principu se m∞nφ ve spirßlu obludn²ch rozm∞r∙ a kvalita se dostßvß na okraj zßjmu. To je holt svobodn² sv∞t, kter² to umo₧≥uje. Ale zßle₧φ na ka₧dΘm, jestli zab°edne a nechß se unßÜet, nebo ne.

      Vy jste znßm² Φlov∞k a ned∞lßm si iluze, ₧e se vßm tyhle metody vyh²bajφ...

      Nechci se tvß°it jako hrdina, ale kdy₧ dostanu nabφdku, abych se z·Φastnil n∞Φeho, co je pustß komerce a sn∙Üka nevkusu, omluvφm se.

      Nedß se asi nic d∞lat, ale po°ßd se to vÜecko v podtextu toΦφ kolem pen∞z. Co vßs a kapelu vlastn∞ ₧ivφ?

      Koncerty nßs spφÜ bavφ, pßrty nßs spφÜ ₧ivφ. M∙₧u °φct, ₧e i Duke Ellington hrßval na milionß°sk²ch veΦe°φch. My hranφ na podobn²ch akcφch pova₧ujeme za stylov² zdroj ob₧ivy.

      Jak nahrßvßte desky? Jako tehdy, vÜichni najednou, bez mφchßnφ?

      Jsou to nervy a Φasto d°ina. Zatφm jsme takhle d∙slednφ a doufßme, ₧e nßm elßn vydr₧φ. Velkou roli hraje zodpov∞dnost jednotlivce za celek. Kdy₧ se s≤listovi nßdhern∞ povede chorus a p°itom kapela vypadne z rytmu nebo n∞kdo zahraje faleÜn∞, tak se to nedß pou₧φt.

      Tak₧e celΘ znova?

      Hrajeme stejnou v∞c n∞kolikrßt. Dokud se mi to nepovede... Ba ne, zatφm to u nßs v kapele funguje tak, ₧e si nikdo nedovolφ p°ijφt do studia nep°ipraven, ani jß ne... N∞kdy mßme po ΦtvrtΘm, pßtΘm pokusu pocit, ₧e te∩ je to ono, jindy nahrßvßme dvacetkrßt, n∞kdy jenom pasß₧, kterß se nem∙₧e povΘst. Pak st°φhßme. A tam samoz°ejm∞ pou₧φvßme poΦφtaΦ. Mφchat nem∙₧eme, maximßln∞ srovnßvßme dynamiku. Ale tenhle zp∙sob nahrßvßnφ mß v sob∞ nap∞tφ, kterΘ se v nahrßvce urΦit∞ zobrazφ. Nep°φmo se dostavuje efekt ₧ivΘho koncertu.

      Co je pro vßs d∙le₧it∞jÜφ? Dokonalß nahrßvka, anebo mo₧nß technicky mφ≥ poveden², ale zas o to spontßnn∞jÜφ koncert p°ed ₧iv²m publikem?

      JednoznaΦn∞ ₧ivΘ hranφ. Z naÜφ muziky by m∞la jφt energie. Podle m∞ je velmi d∙le₧itΘ, aby posluchaΦi hudbu vnφmali nejen uÜima a taky trochu oΦima, ale aby ji p°ijφmali cel²m t∞lem. Kdy₧ kapela zabere, tak to musφ b²t fyzicky cφtit. Nemluvφm o mφ°e decibel∙, koneckonc∙ mikrofon∙m se p°i koncertech pokud mo₧no vyh²bßme, proto₧e nejkrßsn∞jÜφ je p°irozen², akustick² zvuk. Äivß muzika prost∞ vibruje. Pak je ale jeÜt∞ jeden d∙vod. Mφt takovouhle kapelu jen proto, abych toΦil desky, by mn∞ p°ipadalo nesmyslnΘ. Tuhle muziku u₧ natoΦili ti p°ed nßmi a lφp. My chceme umo₧nit lidem, aby hudbu starou Üedesßt i vφc let znovu mohli pro₧φt v osobnφm kontaktu. To bych °ekl, ₧e je hlavnφ smysl naÜφ prßce. ToΦenφ desek je u₧ spφÜ navφc, pro ty, kte°φ si nßs oblφbφ p°i koncertech a cht∞jφ si nßs poslechnout jeÜt∞ doma. Aha, z toho vypl²vß, ₧e by bylo ode m∞ poctiv∞jÜφ, kdybych p°i vystoupenφ publiku °ekl: "Tak podφvejte se, tady tohle natoΦil Benny Goodman, nahrßvka vyÜla v reedici u firmy tΘ a tΘ... to si kupte, anebo: tuhle pφsniΦku hraje skv∞le Duke Ellington, proΦ byste si kupovali nßs?" To je nßpad! Hned zφtra to takhle lidem °eknu! Anebo radÜi a₧ pozφt°φ...

      Kdy₧ jsme spolu p°ed Φasem mluvili, tak jste mi °ekl, ₧e s aktivnφm muzicφrovßnφm jste zaΦφnal jako rocker.

      Jß jsem se akorßt m∞l uΦit na pißno, co₧ jsem zanedbßval natolik, ₧e kdy₧ jsem toho po Üesti letech nechal, byl jsem absolutn∞ tabula rasa. Nebavilo m∞ to, nezajφmalo. Ale ve chvφli, kdy jsem p°estal chodit do hudebky, jsem si zaΦal hrßt sßm. Jenom₧e mi chyb∞la technika, proto₧e jsem byl vlastn∞ samouk. Byl jsem zkrßtka blb². SouΦasn∞ jsem se zaΦal zase sßm uΦit na kytaru. A to vyvrcholilo tφm, ₧e jsem zalo₧il bigbφtovou kapelu. Ani nem∞la jmΘno. Jenom jeden koncert a pak se rozpadla.

      Vy na koncertech hrßvßte na ukulele, v Ypsilonce jste hrßl na basu. Ovlßdßte jeÜt∞ n∞jak² nßstroj tak, abyste z n∞j dokßzal vyloudit logick² t≤n?

      S OPSO jsem taky hrßval na fujaru. Ale nelogicky. Jß jsem toti₧ m∞l jednu velmi dlouhou a velmi podstatnou Θru ve svΘm ₧ivot∞. Podlehl jsem naprosto osudov∞ kouzlu hor≥ßckΘho folkl≤ru, tak₧e jsem se uΦil kv∙li tomu kontrovat na housle.

      Vy jste s nimi opravdu naostro hrßl?

      Ano, jß jsem tak na p°elomu sedmdesßt²ch a osmdesßt²ch let hrßval s kapelou Le₧hory, s primßÜem Petrem MiÜkerφkem, za₧il jsem na Hor≥ßcku ty pravΘ faÜanky.

      To ale z∙stalo publiku pon∞kud utajeno. Vy jste se tomu brßnil, p°edvΘst se sv∞tu?

      V₧dy¥ jsem °φkal, ₧e se pokud mo₧no medißln∞ zaÜφvßm. To byla moje zßliba, soukromß zßle₧itost. Jenom vloni jsem se mihnul v ManΘ₧i Bolka Polφvky jako Hor≥ßk, prßv∞ s kapelou Le₧hory.

      Co vßs na Hor≥ßcku a hor≥ßckΘ muzice p°itahuje?

      Po muzikantskΘ strßnce je Hor≥ßcko aspo≥ dle mΘho nßzoru z celΘho Slovßcka nejpest°ejÜφ, harmonicky a rytmicky nejzajφmav∞jÜφ, a "bluesov∞" nejdrsn∞jÜφ. Dodnes se tam velmi solidn∞ udr₧uje aktivnφ hudebnφ ₧ivot. A hlavn∞, Hor≥ßci jsou udatnφ chlapi, ti se jen tak nedajφ svßzat do takov²ch t∞ch lφbiv²ch "medißlnφch voniΦek lidov²ch pφsnφ". Tady muzika ₧ije po°ßd v ΦistΘ form∞.

      A vyvφjφ se?

      Vyvφjφ, ale to jß vidφm nerad, to zas musφm °φct, i kdy₧ riskuji, ₧e dostanu po Φuni. Ale fakt myslφm, ₧e ti muzikanti, kte°φ se co nejvφc vracejφ ke stylu star²ch hudc∙, jsou nejp°esv∞dΦiv∞jÜφ. ╚istß hor≥ßckß muzika mß velmi zvlßÜtnφ, nezam∞niteln², jedineΦn² rytmus. Pokud nenφ zachovßn, muzika trochu ztrßcφ kouzlo. Vφte, jß jsem tam vlastn∞ zaΦal jezdit proto, ₧e jsem najednou zjistil, ₧e prßv∞ tohle je blues. Ta muzika nenφ nijak komplikovanß. Mß p°ehlednou harmonii, kterou trochu zkuÜen² muzikant pochopφ, melodicky je jasnß a z°etelnß. Prost∞ tohle se dß zapsat do not. Ale nejpodstatn∞jÜφ je podßnφ, interpretace, ten specifick² rytmus a procφt∞n² projev zp∞vßka nebo muzikanta, zvlßÜtnφ zp∙sob intonace, posazenφ hlasu, zkrßtka jak °φkajφ Hor≥ßci "gr²f". A ten do not nezapφÜete. To je p°esn∞ jako v blues.

      Je tahle muzika uchovatelnß v nahrßvkßch, nebo se jejφ kouzlo konzervacφ ztratφ?

      To nejde jednoznaΦn∞ °φct. Samoz°ejm∞, zß₧itek z ₧ivΘho hranφ je asi nenahraditeln², to je sφla nejv∞tÜφ. Ale dob°φ hudci nebo zp∞vßci, kte°φ majφ dar projevu a navφc nehrajφ vylo₧en∞ faleÜn∞, jako trebßr jß, to dokß₧ou. Mßm spoustu nahrßvek, p°i kter²ch do vßs vstoupφ ta tajemnß sφla, ani₧ by Φlov∞k mezi hudci byl a slyÜel je na₧ivo. Koneckonc∙, jß jsem se k tomu dostal vlastn∞ nßhodou a prßv∞ p°es nahrßvku. Spiritus agens mΘho ₧ivota, jak jß °φkßm, Pavel Klikar, jednou p°ijel ze Strß₧nice a p°ivezl desku s muzikou Jo₧ky Kubφka. Jß jsem p°edtφm u₧ znal pßr nahrßvek autentickΘho folkl≤ru z alba Äivß pφse≥ Strß₧nice, tam m∞ braly p°edevÜφm v∞ci z Detvy, to je mimochodem dalÜφ fantastickß oblast, ale kdy₧ jsem slyÜel Kubφka, byl jsem ·pln∞ u vytr₧enφ. Hned jsem si koupil mapu, zapφchl do nφ prst a °ekl jsem si: "Tam jedu!" A jel jsem.

      P°ijel jste a °ekl jste: "Helejte, nevφte, kde jsou tady ≥ßk² hudci?"

      No jo, to byl dlouh² sled deziluzφ, ale pak se to pomalinku zaΦalo obracet a nakonec jsem do jistΘ mφry asimiloval. Dokonce v bookletu jednΘ antologie hor≥ßckΘho folkl≤ru jsem s kapelou Le₧hory vyfocen². Je tam napsßno: Ond°ej Havelka, houslovΘ kontry j. h. Ale naÜt∞stφ z∙stalo jen u tΘ fotky, jß tam nehraju.

      Hor≥ßckß muzika je pro vßs konφΦek?

      Je, ale musφm °φct, ₧e i kdy₧ ji mßm po°ßd rßd a kdykoliv se tam dostanu, tak m∞ to zachvßtφ, vzpomenu si na vÜechny zß₧itky a okam₧it∞ se chytnu zkrßtka mezitφm p°iÜly jinΘ zßjmy. U₧ jsem z toho bohu₧el trochu vypadl.

      Fotφte, va°φte. Umφte v∙bec va°it?

      V∙bec. V₧dycky jsem vÜude oznßmil, ₧e va°it neumφm, a je pokoj. Jß si vß₧φm va°φcφch, lφbφ se mi, kdy₧ to n∞kdo umφ, a takovou rßd pot∞Üφm tφm, ₧e to snφm.

      Zmφnil jste se taky o v²tvarnΘm um∞nφ? Vy se o n∞j zajφmßte n∞jak vφc?

      Kdy₧ jsem byl na gymnßziu, tak jsem se mu hodn∞ v∞noval. Jezdil jsem po v²stavßch, i do dosa₧itelnΘho zahraniΦφ, po prvnφm roΦnφku na DAMU jsem dostal p°φslib, vyrazil jsem do Francie a t°i t²dny jsem chodil po galeriφch.

      A sßm malujete?

      Ne. Snad, jako ka₧d², n∞jakΘ pokusy na gymplu.

      Nikde nic nevisφ? Maluje Karel Gott, Jan Kanyza, nakonec i otec vaÜφ ₧eny maloval...

      Jirka Lφr k tomu m∞l p°edpoklady. Kreslφ°sk² talent zd∞dil po svΘm tßtovi a malovßnφ se v∞noval docela seri≤zn∞.

      Kdy₧ jste °φkal "jinΘ zßjmy" tφm jste myslel pracovnφ, nebo jste si naÜel jinΘ zßliby?

      No, jß vlastn∞ moc pracovnφch zßjm∙ nemßm. Jß jsem golfista. Jß hraju golf a myslφm jenom na golf. To ostatnφ je jenom abych...

      ...abyste m∞l na golf?

      Jsem rßd, ₧e m∞ chßpete. Ale vß₧n∞, jß tvrd∞ pracuji... na svΘm golfovΘm Üvihu, neboli swingu. A vedle toho obΦas s chutφ provozuji hudbu, neboli swing.

      Vy jste p°ece ne·navn² propagßtor tohoto "zpanÜt∞lΘho sportu"...

      Jß se spφÜ sna₧φm hßjit golf proti nßzor∙m, ₧e je to snobßrna, pouhß vizitka dneÜnφho modernφho zbohatlickΘho stylu ₧ivota. Golf hraju u₧ Φtrnßct let. Tehdy mßlokoho zajφmal, klub∙ bylo mnohem mφ≥, slo₧it∞ se shßn∞lo vybavenφ. Mßm rßd golf jaksi an zich, jak by °ekli golfovφ vzd∞lanci, a ne proto, abych n∞jak dokazoval svoje spoleΦenskΘ postavenφ anebo si zvyÜoval presti₧. Tak₧e jß v∙bec nechci doporuΦovat golf. Naopak. H°iÜ¥ je mßlo, a Φφm mφ≥ golfist∙ bude, tφm vφc si zahrajeme. Golf je ale naÜt∞stφ hra tak dob°e vymyÜlenß, j≤ starß dobrß Britßnie, ₧e nenφ snadnΘ se ji nauΦit. Proto takΘ spousta t∞ch, kte°φ golf berou jako otßzku presti₧e a spoleΦenskΘho t≤nu, brzy pochopφ, ₧e by je stßl hodn∞ Φasu, nebo zjistφ, ₧e pro n∞j nemajφ talent a zßhy toho nechajφ, tak₧e selekce je celkem p°irozenß. Zbydou blßzni, kte°φ tomu propadnou a pak, pokud byli p°edtφm ·sp∞Ün²mi podnikateli, konΦφ v chudob∞.

      Ale jsou z nich golfisti.

      To je p°ece ta slavnß anekdota. Hrajφ dva a jeden se druhΘho ptß: "Kdo je to, tamhle ten Φlov∞k na vedlejÜφm gr²nu?" "D°φv to b²val znamenit² chirurg. Dnes je to pr∙m∞rn² golfista." To je osud vÜech.

      Vy takhle skonΦφte taky?

      Jß tu nejstraÜn∞jÜφ golfovou hysterii, kdy se Φlov∞k nem∙₧e skoro ovlßdat a musφ po°ßd hrßt, u₧ snad p°ekonal. A musφm °φct, ₧e jsem prßci dost zanedbßval. Dnes u₧ se dokß₧u ovlßdnout a golfovou drogu omezovat. Ale ideßlnφ by bylo v zim∞ pracovat a v lΘt∞ hrßt golf.

      Mßte jeÜt∞ n∞jakΘ oblφbenΘ sporty?

      Hokej. Docela sluÜn∞ bruslφm. Tak₧e ·pln∞ nejlepÜφ by bylo v lΘt∞ hrßt golf a v zim∞ hokej. Vypustit prßci ·pln∞.

      Nemrzelo by vßs to, kdybyste vypustil prßci?

      Ideßlnφ je, kdy₧ vznikß Üpanung, kdy₧ Φlov∞k najednou dostane straÜnou chu¥ n∞co ud∞lat, honosn∞ by se dalo °φci "tvo°it z p°etlaku". Nikoli dostat se do vleku povinnostφ a muset. Nemφt v∙bec Φas vynechat, zastavit, po°ßd d∞lat jedno za druh²m. To vede ke sni₧ovßnφ kvality, k ·nav∞ a opot°ebovßnφ. A nakonec to jednoho p°estane i bavit. Jß bych cht∞l, kdyby to Ülo, d∞lat jenom tolik, abych si Üpanung po°ßd udr₧oval. Ale po°ßdn²...

      Jen₧e Φlov∞k musφ mφt mo₧nost si to moct dovolit.

      Jß u₧ jsem to p°ece °φkal, ₧e bych cht∞l b²t rentiΘrem. Ne-musel bych b²t n∞jak nechutn∞ bohat², vÜeho s mφrou, ₧e...

      Nemusel byste do niΦeho pφchnout?

      Pracovat bych mohl, ale nemusel. Pak by °ekn∞me nastala pot°eba n∞co ud∞lat. Tak bych to trochu odlo₧il, tak na p∙l roku a potom, pokud bych ·pln∞ nezapomn∞l, bych se do toho jist∞ s chutφ pustil. T°eba by ze m∞, hezky odpoΦatΘho, i n∞co kloudnΘho vypadlo.

      To by byla Ükoda, kdybyste p°estal d∞lat. Co vaÜi fanouÜkovΘ? Jß jsem koukal na po°adφ ╚eskΘho slavφka a tam jste dvanßct².

      NestraÜte. To je anketa pro populßrnφ zp∞vßky a jß jsem jazzman. Tam jß nepat°φm.

      Umφte se namφchnout?

      Nojo, jß se vztekßm, n∞kdy straÜn∞. T°eba kdy₧ mi nefunguje poΦφtaΦ, teda nefunguje, proto₧e to neumφm.

      Jß jsem myslel p°i prßci. Umφte za°vat?

      Kdy₧ re₧φruju, skoro v₧dycky vybouchnu. P°i tΘhle prßci je Φlov∞k ve dvojφm ohni. Jednak je nutnΘ zkoncentrovat vÜechny sφly, duÜevnφ i fyzickΘ, do ne moc dlouhΘho okam₧iku, tφm myslφm natßΦecφ den, kdy vyvrcholφ dlouhΘ dny a t²dny p°φprav a vy to prost∞ nesmφte v poslednφ chvφli zvorat. Chci prost∞ ud∞lat prßci tak peΦliv∞, aby se v²sledek co nejvφc blφ₧il mΘ p°edstav∞. Druh² ohe≥ je Φist∞ banßlnφ. Musφ se to stihnout. Tak₧e musφm zva₧ovat, jestli se s n∞jak²m zßb∞rem, kdy₧ se neda°φ, mßm mazat tak dlouho, dokud nebude ideßlnφ, nebo ho prost∞ natoΦit, °φct "hlavn∞, ₧e to mßm" a jet dßl, proto₧e nestφhßme. Pro m∞ obzvlßÜ¥ je to obtφ₧nΘ, proto₧e jsem narozen² ve vahßch a rozhodnout se je pro m∞ utrpenφ. A re₧isΘr rozhodovat musφ. Tohle nap∞tφ pak vede k tomu, ₧e se opakuje-li se n∞jakß chyba, t°eba vinou nedostateΦnΘ pozornosti, malΘho nasazenφ nebo lajdßctvφ Φasto rozΦilφm a za°vu. Jsou re₧isΘ°i, kte°φ tohle ovlßdajφ skoro technicky, jako metodu. Ono je to n∞kdy i dob°e. Nervy zaΦnou herc∙m pracovat, jsou ostra₧it∞jÜφ, rozcitliv∞lφ, a tφm pßdem, jak by °ekli na Ostravsku, "maju vyÜÜi vykony". Ale jß to neumφm hrßt. Jß se naÜtvu doopravdy, pak se mn∞ rozbuÜφ srdce, no mßm jß to zapot°ebφ, jß nevφm...

      Vy jste se tuhle zmφnil o ·myslu postavit z vlastnφch zdroj∙ bigbφtovou skupinu.

      "RelaxaΦnφ band" tomu °φkßme. A₧ natoΦφme desku, kterou te∩ s Melody Makers chystßme, tak chceme nacviΦit pßr v∞cφ v bigbφtovΘ sestav∞.

      Vlastnφ kousky?

      ProΦ? Op∞t to bude klasika. T°eba Beatles. ╚φm jsou starÜφ, tφm vφc zjiÜ¥uju, jak byla jejich hudba dokonalß, napadnutß, promyÜlenß, chyt°e a invenΦn∞ zaran₧ovanß, zahranß. To je opravdu nesmrtelnß kapela. èedesßtß lΘta byla po dvacßt²ch letech druhΘ velkΘ kulturnφ vzedmutφ tohoto v∞ku, hlavn∞ v muzice.

      A od tΘ doby u₧ jenom seÜup?

      No, ono se Φas od Φasu n∞co objevφ, pokus o nov² styl, osobnost, mo₧nß se v²voj posune o kousek dßl, ale myslφm, ₧e panuje krize.

      V modernφ hudb∞, nebo vÜeobecnß?

      Jß mluvφm o hudb∞. Jinak je to jenom pocit. Jß nemßm, p°iznßvßm, moc velk² p°ehled o literatu°e a dnes u₧ nakonec ani o souΦasnΘm v²tvarnΘm um∞nφ. Jß m∙₧u mluvit ΦßsteΦn∞ zasv∞cen∞ pouze o hudb∞, a vlastn∞ jen o oblasti tΘ populßrnφ. M∙j tßta, kter² je pono°en do vß₧nΘ hudby, mi Φas od Φasu podß v²klad o soudobΘ vß₧nΘ hudb∞ a tak z toho mßla, co znßm, se mi zdß, ₧e vÜechno n∞jak p°eÜlapuje na mφst∞ a n∞jak se nevφ, kudy dßl.

      Na tom asi n∞co bude. Kdy₧ vidφte, jak² je dnes zßjem o hudbu padesßt²ch, Üedesßt²ch, sedmdesßt²ch let, tak to vypadß, ₧e lidi jsou plytkou popkulturou p°esycenφ.

      Ve zmatcφch se ale potßcφ i alternativnφ scΘna. Tφm chci °φct, ₧e posuzuji hudbu. Mainstream popmusic neberu moc vß₧n∞. Ten byl hloup² i v Üedesßt²ch letech.

      Ale dneska se hraje. A lidem se to lφbφ. Jsou skupiny, kterΘ hrajφ prßv∞ tyhle ptßkoviny.

      Jist∞, t°eba kdy₧ Hadivadlo postavilo Cabinet Music, tak to byla velkß sranda. S OPSO jsme hrßli Vendelφna nebo Jaj, Zuzka, ZuziΦka. To byly ΦistΘ hudebnφ klaunißdy. PokleslΘ v∞ci, ze kter²ch jsme si d∞lali srandu. Jenom₧e ve dvacßt²ch letech zazß°ili Bing Crosby, Bix Beiderbecke a Duke Ellington a v∙bec. A v Üedesßt²ch letech byli zase Beatles, Steve Winwood, Clapton, Hendrix, Janis Joplin. Lidi, kte°φ jsou dodnes respektovanφ. Samoz°ejm∞, ₧e Ürot byl taky. Balast a brak byl a bude. Jenom my nebudeme. To u₧ jsem n∞kde slyÜel...

      Kdo vßs ze souΦasnΘ modernφ hudby zaujal? Kdo by nemusel b²t b∞₧ec na krßtkou tra¥?

      Jß jsem m∞l rßd Stinga, Collinse. Ale u nßs jsou taky zajφmavφ muzikanti. Nedßvno vydali desku Petr Binder s Ond°ejem Konrßdem, ta je skv∞lß. SlyÜel jsem kousek novΘho Plφhala. Marek Eben pφÜe skv∞lΘ pφsniΦky. V₧dycky jsem m∞l moc rßd Pavla DobeÜe. Ten mß kusy, kterΘ po°ßd vysoko p°edΦφ produkcφ ostatnφch folka°∙. Jß ho mßm straÜn∞ rßd. Je chytr², vtipn², ironick². Ale dlouho u₧ jsem od n∞j nic novΘho neslyÜel.

      Vy jste m∞l mo₧nost projet se po Internetu. Z toho, co jste vid∞l, jste usoudil, ₧e Internet mß vφc klad∙, nebo zßpor∙?

      To nechci soudit. Ale myslφm si, ₧e zßle₧φ na zp∙sobu a mφ°e pou₧itφ. Jist∞ jsou lidi, t°eba v∞dci, kte°φ pot°ebujφ rychle komunikovat s kolegy v Americe, v Lond²n∞, pro n∞ je elektronickß poÜta skv∞lß. Pase-li n∞kdo po konkrΘtnφch, specißlnφch informacφch, pak pro n∞j mß smysl.

      Pro vßs ne?

      SpφÜ asi ne. Vφte, jß si myslφm, ₧e dokonce i n∞kte°φ, kdo u₧ Internet majφ, jej ani nepot°ebujφ, je to pro n∞ jen n∞jakß zvlßÜtnφ hra. Pak je tu ale u₧ skoro filosofickß otßzka. Nenφ to urychlenφ komunikace zhoubnΘ? VÜechno se zrychluje a stßle rychlejÜφ komunikace vy₧aduje, aby i reakce Φlov∞ka byly Φφm dßl rychlejÜφ. Kdy₧ poÜlu normßlnφ poÜtou scΘnß° k posouzenφ, tak p∙jde t²den, chvφli ho budou Φφst, pak t²den p∙jde odpov∞∩. Uplyne p∞kn²ch Φtrnßct dnφ, jß si budu moct chvφli odpoΦinout, zamyslet se. Te∩ p°ijde fax: "MusφÜ tam ud∞lat n∞jakou ·pravu, rychle, do druh²ho dne." Pak Φlov∞k Üφlφ. Najednou nenφ Φas na vydechnutφ, zastavenφ, vymazßnφ tΘ v∞ci na chvφli z hlavy, Φlov∞k ji nem∙₧e dßt na Φas stranou, nechat usadit a pak se k nφ vrßtit. Najednou je tu ten straÜn² komunikaΦnφ b∞s, kter² vÜechno vßlcuje. Proto bych se tomu spφÜ brßnil, u₧ v zßjmu zachovßnφ jakΘkoli um∞leckΘ tvorby. Paul Klee sed∞l p°ed obrazem celΘ hodiny, p°em²Ülel a pak ud∞lal jednu Φßrku. A byla to ta pravß. Bylo by lepÜφ, kdyby se informace Üφ°ily, alespo≥ v um∞nφ, trochu pomaleji. Proto₧e vÜichni, kte°φ vyu₧φvajφ tyhle komunikaΦnφ prost°edky na pln² pecky, jsou rychlejÜφ. A rychlost a Üikovnost se stßvajφ mφrou v∞cφ. Bo₧e nßs chra≥, prosφ jeden programn∞ pomal² neÜika...

      Matka LibuÜe Havelkovß (hereΦka), otec Svatopluk Havelka (hudebnφ skladatel, profesor AMU, symfonickß a filmovß hudba).
      1974 maturita na gymnasiu, 1978 DAMU, 1989 JAMU Brno (opernφ re₧ie).

      1978-1983 Divadlo Ypsilon (herec Voni jsou hodnej chlapec, Äivot a smrt Karla Hynka Mßchy, aj.), 1976-1995 Originßlnφ pra₧sk² synkopick² orchestr (zp∞vßk, konferenciΘr), 1995 Melody Makers (zp∞vßk, um∞leck² °editel).

      FilmovΘ (KrakonoÜ a ly₧nφci, Cesta kolem mΘ hlavy, Koncert na konci lΘta, Saturnin) a televiznφ role (H°φÜnφ lidΘ m∞sta pra₧skΘho 2 a dalÜφ).

      Scenßrista, re₧isΘr (muzikßl Josefφna v KarlφnskΘm divadle, TV dokumenty, recitßl Sester Havelkov²ch, hudebnφ klipy 1995 Gramy za D∞kuji, bylo to krßsnΘ, aj.).

Pro i4U Vladimφr Fuksa @