Nejv∞tÜφ rozkv∞t za₧ila filmovß groteska od desßt²ch (dß se to v∙bec tak °φct?) do konce dvacßt²ch let, kdy nastoupil film zvukov². Ve studiφch po celΘm sv∞t∞ se natßΦely filmy podobnΘho ra₧enφ. V Norsku t°eba Pat a Patachon, ve Francii Max Linder, dokonce i u nßs bylo n∞kolik pokus∙. Zemφ zaslφbenou filmovΘ grotesce vÜak byla Amerika. ZpoΦßtku v mal²ch studiφch, n∞kdy i pouze v kulisßch postaven²ch n∞kde na volnΘm plßcku, pozd∞ji pak v hollywoodskΘ "tovßrn∞ na sny" se prohßn∞ly zßstupy komik∙ r∙znΘho ra₧enφ i kvalit. Mnoho z nich upadlo v zapomenutφ, a¥ u₧ spravedlivΘ Φili nic, mnohß jmΘna se udr₧ela alespo≥ v pam∞ti filmov²ch historik∙, a pak je skupina "nesmrteln²ch".
O tom, koho pova₧ovat za Φlena tΘto vybranΘ spoleΦnosti, se dajφ vΘst polemiky. Kdy₧ jsem se toulal po Internetu a hledal zmφnky o filmov²ch komicφch onΘ slapstickovΘ doby, zjistil jsem, ₧e v∞tÜina strßnek, zam∞°en²ch na filmovou historii, se zab²vß ·zkou skupinou hv∞zd. Nechybφ Chaplin, Laurel a Hardy nebo Frigo. MΘn∞ u₧ se dß najφt zmφnek o Haroldu Lloydovi. Za nimi, °eΦeno slovy sportovnφho reportΘra, zeje v pelotonu dφra a vedoucφ skupinku stφhß hlouΦek strßnek, je₧ na Sφ¥ umφstili fandovΘ jednotliv²ch zpola zapomenut²ch herc∙. V tΘto skupince je t°eba Roscoe "Fatty" Arbuckle, Harry Langdon, Ben Turpin, Al St. John nebo Charley Chase. Bohu₧el alespo≥ podle mΘho soudu bohu₧el odpadli takovφ borci jako t°eba Billy Bevan, Larry Semon nebo a to m∞ zvlßÜ¥ mrzφ Lupino Lane. Jen pro p°φklad: marn∞ jsem hledal na Internetu by¥ jen jedinou fotografii posledn∞ zmφn∞nΘho herce... (Dokonce ani presti₧nφ Cinemania se o n∞kter²ch komicφch zmi≥uje jen letmo a op∞t Lupino Lane v nφ nemß ani svoje heslo.)
Ale i mezi hrßΦi onΘ "prvnφ ligy" lze vypozorovat jistΘ rozdφly. Internet si t°eba velmi siln∞ vÜφmß Laurela a Hardyho (ne ₧e bych proti tomu n∞co m∞l, ti dva si to zcela jist∞ zaslou₧φ) a Charlie Chaplina (tady bych se s nadÜenou pochvalou jeho mohutnΘ ·Φasti v Sφti trochu brzdil...). Bohu₧el, ani dalÜφ z m²ch favorit∙, Frigo, nemß zas v drßt∞nΘm filmovΘm nebφΦku mφsto n∞jak p°φliÜ teplouΦkΘ.
Najφt na Sφti zmφnky o Busteru Keatonovi, tedy Frigovi, nebylo zpoΦßtku p°φliÜ obtφ₧nΘ. Altavista na dotaz "Buster Keaton" nabφdla kolem tisφcovky zßznam∙ a po zadßnφ "Frigo" pak dokonce ke t°em tisφc∙m (tady bych ale tolik nejßsal, v²pis obsahoval krom∞ jinΘho tΘ₧ adresy na jistΘho J≤zsefa Frig≤, uΦitele na budapeÜ¥skΘ technice). Zkusil jsem tedy Yahoo a v²sledek? Dv∞ adresy. Vydal jsem se tedy po nich, ale mohu zodpov∞dn∞ prohlßsit, ₧e hledßnφ sluÜn²ch strßnek je pon∞kud lopotnΘ.
Prvnφ adresou byla http://picpal.com/damfino.html. Sφdlφ zde "Keaton∙v oficißlnφ fanklub". Nabφzφ mo₧nost zaplatit a stßt se Φlenem klubu, ale naÜt∞stφ neΦlen∙m neomezuje p°φstup. Nenφ ani d∙vod, proto₧e zßkladnφm ·Φelem strßnky je obchod. Je tu mo₧nost poslat "fanklubu" penφze a objednat si (pravd∞podobn∞) knihu za 10,95 $ + poÜtovnΘ, Keatonovy filmy na videokazetßch (a poslat po sφti Φφslo kreditnφ karty...).
NaÜt∞stφ je zde strßnka s odkazy na dalÜφ zdroje informacφ o Busteru Keatonovi. Zajφmavß byla adresa http://www.ida.liu.se/~juhta/buster. Tady u₧ bylo lφp. Zßjemc∙m o Friga a jeho filmy ji mohu v°ele doporuΦit.
Pßtrßnφ v Sφti u₧ ale bylo dost a m∞li bychom se chvφli v∞novat Busteru Keatonovi samotnΘmu. Jeho ₧ivotnφ osudy byly pestrΘ, stejn∞ jako p°ezdφvky, jimi₧ bylo obda°en. Mu₧, kter² se nikdy nesm∞je, Kamennß nebo Pokerovß tvß°, dokonce i Zdechl² cifrplßt. U nßs a ve Francii pou₧φvanß p°ezdφvka Frigo mo₧nß vystihuje jeho v²raz stejn∞ dob°e. Souvisφ s mrazem a jeho mimika na plßtn∞ byla vskutku "podnulovß". FrancouzskΘ publikum mu dalo jeÜt∞ dalÜφ jmΘno Malec a jde o slovnφ h°φΦku. Toto slovo obsahuje dva v²znamy: smola° i kli∩as.
Klid, sm∙la a naprostß absence zobrazenφ duÜevnφch pochod∙ a stavu mysli byla pro Busterovu komiku p°φznaΦnß. A nelze zapomenout ani na v²jimeΦnΘ atletickΘ a gymnastickΘ schopnosti a neuv∞°itelnou odvahu, s nφ₧ se vrhal do ∩ßbelsk²ch akcφ. Dokonce jsem na Sφti objevil i nßzor, ₧e Buster Keaton (Joseph Francis Keaton VI.) byl pro vÜechny Φasy nejlepÜφm filmov²m kaskadΘrem a akrobatem.
Jeho "gumovΘ" t∞lo a ·₧asnß nebojßcnost m∞ly zßklady v ·tlΘm Frigov∞ d∞tstvφ. Jako mnoho dalÜφch herc∙ a komik∙ zvlßÜt∞ se do sv∞tla ramp narodil. Stalo se to 4. °φjna 1895 na jednΘ Ütaci v Kansasu, v mφst∞ zvanΘm Piqua. (Prost²m v²poΦtem lze snadno zjistit, ₧e p°ed rokem a Φtvrt to bylo v²roΦφ nejkulat∞jÜφ.
Prßv∞ v souvislosti s Keatonov²m stoletφm je p°φle₧itost si trochu post∞₧ovat. Toto v²roΦφ prob∞hlo tΘm∞° bez zßjmu mΘdiφ. NaÜe televiznφ stanice, kterΘ m∞ly p°φle₧itost o Frigovi se zmφnit nejv∞tÜφ, se ke komik∙m n∞mΘ Θry chovajφ opravdu maceÜsky. U₧ ani nepamatuji, kdy se n∞kter² ze spolukrßl∙ grotesky objevil na obrazovce. Asi poslednφm zßchv∞vem byl jeden sest°ih, snad "Kdy₧ komedie byla krßlem", a pak jeden Chaplin∙v film, ale to u₧ je p∞kn²ch pßr m∞sφc∙. A od tΘ doby nic. Soudφm, ₧e pravidelnΘ uvßd∞nφ film∙ s hv∞zdami slapsticku by neuÜkodilo ani divßk∙m, nato₧ sledovanosti...)
Man₧elΘ Keatonovi Joe a Myra toti₧ vlastnili koΦovnΘ varietΘ a mal² Buster se stal souΦßstφ jejich vystoupenφ ji₧ v batolecφm v∞ku. V tΘto dob∞ takΘ zφskal svoje um∞leckΘ jmΘno. Buster toti₧ znamenß v americkΘ angliΦtin∞ leccos, ale snad nejp°esn∞jÜφm p°ekladem by mohlo b²t slovo "padaΦ". Na jeviÜti se jako herec, nikoli jako rekvizita ano, jeho rodiΦe si s nφm u₧ od maliΦka pohazovali jako mφΦem, vytφrali s nφm podlahu, trefovali s nφm velk² buben v orchestru objevil ve v∞ku Φty° let. Vystoupenφ m∞la obrovsk² ·sp∞ch a Busterovo jmΘno se dokonce tisklo na plakßty nejv∞tÜφm pφsmem.
èla lΘta, skupina Three Keatons vystupovala po cel²ch Stßtech. Do n∞kter²ch m∞st vÜak rad∞ji nezajφ₧d∞la, neb Keatona-otce obt∞₧ovaly ·°ady. Vyt²kaly mu, ₧e svΘho syna neposφlß do Ükoly a t²rß jej. Takovß banalita! Chlapec p°ece studuje to, Φφm se bude ₧ivit, tvrdil Joe Keaton. èkola, takovß ta b∞₧nß, s lavicemi, tabulφ a katedrou, tedy Bustera Keatona minula. Ale vyuΦil se povolßnφ, je₧ mu m∞lo p°inΘst slßvu, penφze a lßsku divßk∙, kte°φ se na jeho filmech dodnes znamenit∞ bavφ.
UΦednickß lΘta tedy Buster pro₧il v rodinnΘm vaudevillu. TovaryÜem se stal, kdy₧ se osamostatnil. Otec se toti₧ zaΦal v∞novat ko°alce vφce ne₧ bylo zdrßvo a Busterovi se to nelφbilo. ZaΦßtkem roku 1917 tedy odeÜel a hned zφskal anga₧mß za v²bornΘ penφze na Broadwayi. Z divadelnφ revue ale nic nebylo. Bustera zlßkal film, p°esn∞ji Lou Anger, holandsk² komik, kter² se stejn∞ jako mnoho jin²ch Evropan∙ "zaÜφval" v Americe; Evropa toti₧ vßlΦila. Potkali se nikoli u Kolφna, ale nßhodou, a prßci nabφdl Keatonovi jeho Anger∙v pr∙vodce, jφm₧ nebyl nikdo jin² ne₧ Roscoe "Fatty" Arbuckle, v tΘ dob∞ ji₧ v²znamn² filmov² komik a krßtce majitel vlastnφ produkΦnφ firmy. Ve sv²ch filmech hrßl pravideln∞ s Al St. Johnem a pak p°ibral jeÜt∞ Keatona. V n∞kter²ch filmech se na plßtn∞ dokonce objevil Keaton starÜφ, i kdy₧ film pro n∞j byl zßle₧itostφ bez budoucnosti, a p°ed kameru p°ivedl Buster takΘ svoji matku.
Prvnφm filmem, kde se tehdy Buster Keaton objevil, byla krßtkß "two reel", tedy dvojcφvkovß, groteska The Butcher Boy (╪eznick² uΦe≥). Hlavnφ roli m∞l samoz°ejm∞ Fatty a Keaton dostal za ·kol sehrßt nßhodnΘho nßvÜt∞vnφka, jen₧ omylem vstoupφ do krßmu, kde Fatty a Al St. John vedou bitvu pytlφky s moukou. N∞kolik zßsah∙ zbylo i na Keatona a proto lze °φct, ₧e terΦem ran osudu i t∞ch realistick²ch se stal hned p°i svΘm prvnφm kontaktu s filmovou kamerou.
Stejn² poΦßtek mß takΘ jeho nehybnß tvß°. Jednou ve filmu Fatty at Coney Island (Fatty na Conney Islandu) se objevil Keaton s opravdu bohat²m smφchem, ale publikum bylo zklamßno, a proto se u₧ nikdy nepokouÜel tvß°it se jinak ne₧ nijak.
Po dalÜφch n∞kolika komediφch natoΦen²ch v New Yorku se Fattyho skupina p°est∞hovala do Hollywoodu. Mezitφm ovÜem jeho stßle ·sp∞Ün∞jÜφ filmovou kariΘru p°eruÜila na necel² rok nucenß p°estßvka. Buster Keaton byl toti₧ v polovin∞ sedmnßctΘho roku povolßn do armßdy. Vrßtil se po necelΘm roce a hned byl obletovßn agenty v²znamn²ch studiφ. Z∙stal v∞rn² Fattymu, ale brzy zjistil, ₧e nastal Φas, aby se vydal vlastnφ cestou. SvΘ filmy zaΦal od r. 1920 sßm produkovat a toΦil je ve studiu, kterΘ zd∞dil po Charlie Chaplinovi.
DalÜφch bezmßla osm let bylo pro Bustera Keatona dobou nejbßjeΦn∞jÜφ. NatoΦil ve svΘ produkci dev∞tadvacet film∙ a sßm si pochvaloval, ₧e mu do prßce nikdo nemluvil. SvΘho hrdinu, trochu u¥ßpnutΘho smola°e, p°ivedl do mnoha prost°edφ. Byl na DivokΘm zßpad∞ i v dob∞ kamennΘ, metrem dojel na AljaÜku, plavil se po mo°i i bal≤nem, byl kameramanem, ale i milionß°sk²m synkem.
V t∞chto letech natoΦil svΘ nejlepÜφ a finanΦn∞ nej·sp∞Ün∞jÜφ filmy. Snad ka₧d² znß Friga na maÜin∞ (p∙vodnφ nßzev je General). Pom∞rn∞ znßm² je takΘ film Cops (PoldovΘ), kter² konΦφ gigantickou honiΦkou, p°i nφ₧ Friga pronßsledujφ snad vÜichni ameriΦtφ strß₧nφci. Nelze takΘ zapomenout ani na One Week (Jeden t²den), kde Frigo stavφ d∙m, jen₧ nakonec skonΦφ pod koly rychlovlaku. Stavbu domu si vybrali jako zßklad jednΘ svΘ grotesky takΘ Laurel a Hardy. Stejn∞ jako Frigovi se jim nic neda°ilo. Taky proΦ by se jim m∞lo n∞co povΘst? Smφch p°ece v₧dycky vzbuzovali smola°i a neÜikovΘ. Je n∞co veselΘho na tom, kdy₧ n∞komu jde prßce p∞kn∞ od ruky? UrΦit∞ ne. Ale kdy₧ Laurel °e₧e pilou prkno a kleΦφ na od°ezßvanΘm dφlu, zatφmco na druhΘ stran∞ sedφ Hardy s plnou pusou h°ebφk∙, u₧ tady se publikum zaΦφnß smßt, proto₧e tuÜφ, bane, jistojist∞ vφ, ₧e nastane katastrofa.
Laurel a Hardy zaklßdali svoje gagy na napln∞nΘm oΦekßvßnφ. Frigova metoda byla trochu jinß: Φasto se stßvalo, ₧e situace u₧u₧ nabφzela, p°φmo na st°φbrnΘm tßcu p°edklßdala materißl pro gag, ale Keaton si poΦkal a f≤r odpßlil se zpo₧d∞nφm, ve chvφli, kdy u₧ divßci byli trochu zklamßni, ₧e se nestalo to, co se podle nich stßt m∞lo.
Na prvnφ pohled je to metoda vcelku jednoduchß: vytvo°φ se v²chozφ situace, kterß je sama o sob∞ trochu, ne moc, ₧ertovnß. Nechß se ale zdßnliv∞ le₧et ladem a pokraΦuje se v d∞ji. Pak ale, jakoby bez souvislosti, se publiku nabφdne koruna gagu. (Podobnou techniku pou₧φval Jßra Cimrman a od n∞j to dokonale odkoukali jeho vykladaΦi; tento postup se proto zcela logicky objevuje i ve filmech, kde je v titulcφch napsßno "scΘnß°: Zden∞k Sv∞rßk". Prßv∞ cimrmanologovΘ dokßzali tento zp∙sob pozvolnΘho budovßnφ vtipu p°ivΘst k dokonalosti. Divßk je nejprve trochu zaskoΦen, ale pak samoz°ejm∞ podle rychlosti zapalovßnφ se mu rozsvφtφ a je a) pot∞Üen tφm, jak se dob°e zasmßl, b) pot∞Üen tφm, ₧e dokßzal deÜifrovat podstatu ₧ertu.) Jako kabinetnφ ukßzku lze uvΘst zßv∞reΦnou scΘnu z ji₧ zmφn∞nΘho filmu One Week. Frigo tßhne sv∙j nov² d∙m p°es ₧elezniΦnφ p°ejezd. Na kolejφch se v∙z zasekne a nejede dßl. Z dßlky se blφ₧φ vlak a nelze nep°epoklßdat, ₧e s chalupou je konec. Vlak ale na v²hybce odboΦφ a nic se nestane. Frigovi se ulevφ, jen₧e ve chvφli, kdy se znovu pokouÜφ v∙z s domem vyprostit, p°ihrne se vlak z druhΘ strany a tentokrßt nemine.
PoΦßtky Keatonovy samostatnΘ prßce byly mimo°ßdn∞ ·sp∞ÜnΘ, Ülapal na paty Chaplinovi (nebo to bylo opaΦn∞?). V zß°φ 1921, p°esn∞ to bylo druhΘho, se stala v∞c, kterß podle vlastnφch Keatonov²ch slov zp∙sobila, ₧e "v Hollywoodu p°estal znφt smφch". Jeho uΦitel a p°φtel Roscoe "Fatty" Arbuckle byl obvin∞n, ₧e zp∙sobil smrt jistΘ Virginie Rappe, jednΘ z mnoha bezv²znamn²ch Φekatelek na Üt∞stφ, jimi₧ se Hollywood jen hem₧φ. Na podklad∞ pochybn²ch obvin∞nφ byl Fatty ob₧alovßn ze zabitφ. V∙Φi Fattymu se vzedmula gigantickß vlna vÜeobecnΘ nenßvisti. Ti, kte°φ jej milovali, se p°edhßn∞li v nadßvkßch a ₧ßdali, aby byly vÜechny Fattyho filmy zniΦeny. Hysterii p°iΦinliv∞ ₧ivili novinß°i a byly situace, kdy nechyb∞lo mnoho a Fatty se stal ob∞tφ lynΦe.
I kdy₧ jej nakonec soud osvobodil, hereckß kariΘra byla v troskßch. Pomohl mu ale Keaton. Ani Hollywood se od n∞j neodvrßtil. Filma°i si toti₧ velmi dob°e spoΦφtali, ₧e jejich popularita se m∙₧e, stejn∞ jako ve Fattyho p°φpad∞, t°eba i z p°φΦin malichern²ch, bleskov∞ obrßtit v nenßvist davu. Velkou zßsluhu na tom, ₧e Fatty Arbuckle neskonΦil v beznad∞ji a opovr₧enφ, m∞l paradoxn∞ ten, kdo ho pomßhal niΦit tiskov² magnßt Hearst. Jeho noviny toti₧ byly v Φele zßstup∙, kterΘ se na Fattyho vrhaly a cupovaly jej na kusy. Po Ü¥astnΘm konci procesu jej na Keatonovu p°φmluvu zam∞stnal, i kdy₧ pod pseudonymem. JeÜt∞ dvanßct let pak Fatty jako William Goodrich re₧φroval.
Frigova kariΘra vÜak nebyla Fattyho afΘrou naruÜena. ToΦil film za filmem a zaΦal p°echßzet od "kra¥as∙" k film∙m celoveΦernφm. D∙vodem, kter² jej k tomu p°ivedl, bylo v podstat∞ totΘ₧ jako v p°φpad∞ Laurela a Hardyho: penφze. Kra¥as byl sice pou₧φvßn jen jako p°φdavek k filmu hlavnφmu, ale byl tφm, na co lidΘ chodili. Hlavnφ film byl jak bychom dnes °ekli nejv²Üe z B-kategorie. Za napln∞nφ celΘho programu, tedy krßtk² a dlouh² film, pak dostßval producent a₧ trojnßsobek toho, co bral d°φve za jednu Φßst. A jeho filmy, stejn∞ jako Chaplinovy nebo dvojice LH, byly pro majitele kin zaruΦen²m "kasaÜtykem", tak₧e odbyt byl stßl².
Prvnφ dlouh² film sice Keaton natoΦil u₧ v roce 1920, i kdy₧ to jeÜt∞ nebylo tak ·pln∞ "jeho" s≤lo. Film se jmenoval The Saphead (BlbeΦek). Byla to vlastn∞ u₧ druhß verze tΘho₧ scΘnß°e a Keaton zde zd∞dil ·lohu po legendßrnφm Douglasu Fairbanksovi. Mimochodem film vyd∞lal producentovi velkΘ penφze. Pak se ale Keaton vrßtil ke krßtk²m, dvoucφvkov²m, a prvnφm dlouh²m filmem, kter² ud∞lal sßm za sebe, byl Three Ages (T°i v∞ky). Frigo zde, stßle s nehnut²m v²razem, prochßzφ prav∞kem, star²m ╪φmem i modernφ Amerikou. Hlavnφm a vφcemΘn∞ jedin²m motivem jeho konßnφ je lßska. Ta je toti₧ tφm, co mu pomßhß p°ekonßvat vÜechna protivenstvφ, kterß mu do cesty za tou vyvolenou klade sv∞t.
DalÜφm v²znamn²m rysem Keatonova herectvφ a komiky byla fantastickß pru₧nost, se kterou provßd∞l nejroztodivn∞jÜφ akrobatickΘ kousky, kterΘ leckdy ani nepat°ily do jeho role, Φφm₧ mu vlastn∞ p°ibyla dalÜφ profese, kaskadΘrskß. Jeho odvaha se vÜak Keatonovi obΦas nevyplatila a nejednou m∞l opravdu namßle. P°i filmovßnφ si zlomil nohu Φi se p°idusil ve skafandru. Ve sv²ch pam∞tech vyprßvφ o tom, jak se jej lΘka° jednou zeptal, kde p°iÜel k tΘ ji₧ srostlΘ zlomenin∞ krΦnφho obratle. "Musel jsem dlouho vzpomφnat, ne₧ mi doÜlo, kdy se to stalo. P°i natßΦenφ filmu Sherlock Jr. jsem b∞₧el po st°eÜe vlaku a chytil jsem se lana velkΘ pumpy pro parnφ lokomotivy. M∞l jsem tφm pustit vodu. Jejφ tlak m∞ vÜak se st°echy vag≤nu srazil a jß dopadl na tra¥, krkem prßv∞ na kolejnici." Pßr panßk∙ potom spravilo bolest hlavy a Keaton mohl pokraΦovat v natßΦenφ.
èla lΘta a Keatonova popularita neklesala. Nenφ se ani co divit, v₧dy¥ ji ₧ivil takov²mi dφly, jako byly General (Frigo na maÜin∞), College (Universita), The Navigator (Navigßtor) (!) Φi Our Hospitality (NaÜe pohostinnost). V roce 1927 vÜak podle vlastnφch slov ud∞lal nejhorÜφ chybu svΘho ₧ivota. Dal se do slu₧eb spoleΦnosti Metro-Goldwyn-Mayer. Keaton musel zcela zm∞nit styl svΘ prßce. Te∩ musel vÜechny nßpady p°edßvat na papφ°e, musely b²t schvßlenΘ a na to nebyl zvykl². P°φpravy jeho prvnφho filmu pro MGM se z·Φastnilo 22 (slovy dvaadvacet) scΘnßrist∙. A kolik lidφ se pokouÜelo vym²Ület gagy, to u₧ nejde ani spoΦφtat. ScΘnß° se p°esto nakonec poda°ilo sepsat a film byl (i kdy₧ s mnoha protivenstvφmi) natoΦen. Na prßci p°i natßΦenφ Kameramana vzpomφna Keaton: "┌sp∞ch ₧ßdnΘho filmu nikdy nezßvisel na tom, jak byl nasvφcen, jakß byla v²prava nebo ₧e za kamerou stßl velk² mistr. Nejd∙le₧it∞jÜφ je p°φb∞h. Na druhΘm mφst∞ pak je slavnß tvß° hv∞zdy."
Film Kameraman vstoupil na plßtna v dob∞, kdy u₧ m∞l n∞m² film na kahßnku. Pro mnoho hv∞zd znamenal p°echod ke zvuku absolutnφ konec, pßd do zapomn∞nφ. Jinφ se jako t°eba Chaplin dokßzali zvukovΘmu, nebo p°esn∞ji mluvφcφmu filmu, brßnit jeÜt∞ nejak² Φas. Pro Keatona se na prvnφ pohled nic nezm∞nilo. Kdy₧ milovnφk koktß, je to ÜpatnΘ. Ale komikovi t°eba rßΦkovßnφ minimßln∞ nevadφ. JistΘ obtφ₧e mu Φinila jenom nutnost natßΦet filmy ve vφce jazykov²ch verzφch, ale i s tφm se dokßzal vypo°ßdat.
Keaton proto vφcemΘn∞ v poklidu pokraΦoval v p°φpravßch dalÜφch film∙ pro MGM. Firma mu ale nepovolila pracovat tak, jak byl zvykl², ÜΘfovΘ prost∞ cht∞li mφt vÜechno pod kontrolou. To muselo b²t na v²sledku znßt. Jeho filmy z tΘ doby nejsou nudnΘ, ale chybφ jim Üvih, kouzlo lehounkΘ improvizace a zejmΘna to, Φemu se °φkß "lvφ spßr gΘnia".
T°enice mezi Keatonem a MGM skonΦily tak, jak musely. Ke vÜem nep°φjemnostem se navφc p°idaly jeÜt∞ privßtnφ neshody. T°icßtß lΘta pro n∞j byla sm∙lovatß. Frigo natßΦel, ale mo₧nß a₧ p°ekvapiv∞ rychle se stal jednφm z mnoha. PokouÜel se znovu chytit v Evrop∞, m∞l dluhy, n∞kolikrßt se dokonce propil k deliriu a jist² Φas strßvil lΘΦenφm zßvislosti na alkoholu. Kdy₧ se dal zaΦßtkem 40. let znovu dohromady, pot°etφ se o₧enil a toto man₧elstvφ mu koneΦn∞ p°ineslo do soukromφ klid. S Eleanor Norrisovou ₧il a₧ do smrti.
Konec Φty°icßt²ch let pak byl ve znamenφ nßstupu televize. Roku 1949 dostal Keaton nabφdku, aby p°ipravil svoji vlastnφ show. Byla ·sp∞Ünß a tak se zm∞nila v pravidelnou prßci. Jeho zmrtv²chvstßnφ pomohl takΘ jeho d°φv∞jÜφ konkurent Charlie Chaplin. Nabφdl mu roli starΘho klauna ve svΘm poslednφm americkΘm filmu Limelights (Sv∞tla ramp). Jejich spoleΦnß klaunißda, kde Keaton hraje pianistu, je jednφm z nejlepÜφch komick²ch v²stup∙, jak² jsem kdy vid∞l. Znovu opakuji: je opravdu velkß Ükoda, ₧e televize p°ehlφ₧ejφ obrovskΘ lo₧isko dobrΘ zßbavy, kterΘ le₧φ v archivech.
JeÜt∞ mnohokrßt se objevil na plßtn∞. Okolo p°elomu padesßt²ch a Üedesßt²ch let vypukla ve sv∞t∞ renesance filmovΘ grotesky a zapomenout se nedalo ani na Bustera Keatona. Vzniklo n∞kolik celoveΦernφch sest°ih∙ slavn²ch grotesek a Frigo m∞l Üt∞stφ, ₧e se tΘto doby jako jeden z mßla tehdejÜφch velikßn∙ do₧il a ₧e o n∞j byl znovu zßjem. èel z role do role, i kdy₧ se v∞tÜinou jednalo o filmy nep°φliÜ ambici≤znφ. V Itßlii nap°φklad sehrßl roli nacistickΘho generßla, hrßl ve Francii, v Kanad∞, p°ijφmal role i v propadßcφch. Legenda Hollywoodu, Billy Wilder jej obsadil do role Bustera Keatona ve filmu Sunset Boulevard, Richard Lester mu nabφdl roli v historickΘ komedii A Funny Thing Happened on the Way to the Forum (Cestou na Forum se stala zvlßÜtnφ v∞c). Stanley Kramer si na Keatona vzpomn∞l, kdy₧ p°ipravoval slavn² film It\s a Mad, Mad, Mad World (To je ale blßzniv² sv∞t).
Sv∞t na Bustera Keatona nezapomn∞l. Roku 1957 natoΦil Sidney Sheldon o Keatonovi ₧ivotopisn² film (hrßl jej Donald O\Connor Singing in the Rain, Ragtime, Toys). V roce 1959 odm∞nila Americkß filmovß akademie Keatona za celo₧ivotnφ dφlo Φestn²m Oskarem. Sv∙j pomnφk se mu pokusil postavit takΘ Mel Brooks komediφ Silent Movie (N∞m² film).
V Keatonov∞ filmografii je na p∙ldruhΘ stovky zßznam∙. Naposled stßl p°ed kamerou zaΦßtkem roku 1966. V p∙lhodinovΘm filmu (natoΦenΘm jako reklama na bezpeΦnost prßce) a jen₧ se jmenoval The Scribe (Autor), hraje novinß°e. 1. ·nora 1966 zem°el ve Woodland Hills v Kalifornii. (Vida, dalÜφ oblΘ v²roΦφ. A zase nic...)
Nelze jednou a prov₧dy °φct, kdo z filmov²ch komik∙ byl nejlepÜφ, kdo byl nejv∞tÜφ. Kandidßt∙ je mnoho, gusto ka₧dΘho divßka mß svoji podobu. Spokojme se tedy tvrzenφm, ₧e Buster Keaton Frigo pat°φ k nejv∞tÜφm komik∙ filmovΘ historie. Nev∞°φm, ₧e by o to cht∞l n∞kdo vΘst spor.
Pro zßjemce o Frig∙v ₧ivot a dφlo nabφzφm v²b∞r z adres, kterΘ jsem p°i p°φprav∞ tohoto Φlßnku proÜmejdil. Skr²vajφ se za nimi obrßzky, zvukovΘ soubory a videa, r∙znΘ texty, sout∞₧e, obchodnφ nabφdky suven²r∙, videokazet a zvukov²ch nahrßvek, kvφzy, bioi filmografie, novinovΘ a ΦasopisovΘ Φlßnky, vzpomφnky a takΘ kontakty na Keatonovy p°φznivce:
V²b∞r si samoz°ejm∞ neΦinφ nßrok na ·plnost. Jednß se skuteΦn∞ pouze o n∞kterΘ z adres, kam jsem se dostal. Vsadφm se, ₧e n∞kde ve sv∞t∞ je mφsto, kterΘ bude zlat²m dolem. Jß vÜak o n∞m dosud nevφm.
http://www.netbistro.com/buster/buster.htm
http://www.ida.liu.se/~juhta/buster
http://www.thing.de/projekte/future/buster.htm
http://www.usc.edu/dept/etc/boxoffice/131_4/buster.apr.html
http://www.hotwired.com/kino/95/34/feature/
index.html
http://www.uampfa.berkeley.edu/pfa/filmseries/keaton.html
http://www.akadine.com/wu/V/VKea.html
http://www.engr.csulb.edu/~magallan/keatonfilm.html
http://www.nla.gov.au/2/film/keaton.html
http://www.user.xpoint.at/haselsteiner
Slapstick je podle slovnφku smirkovΘ leÜticφ prkΘnko, ale takΘ divadelnφ nebo filmov² gag, ba i h∙l, kterou se klauni na divadle tloukli a leccos jφ niΦili. Tady u₧ jsme na p∙d∞, na kterΘ se slapstick ujal nejvφce. Nejznßm∞jÜφm v²znamem tohoto slova je "rozpustilß fraÜka, groteska, klaunißda". Slapstick comedy je prßv∞ tφm, co znßme pod nßzvem "groteska". Obvykle krßtk² n∞m² film, v n∞m₧ nechyb∞jφ honiΦky, ÜlehaΦkovΘ dorty, bouraΦky a kopance.
@
