V letoÜnφm roce zaΦal °eÜitelsk² kolektiv pod vedenφm Prof. Ing. Jana Hrona, DrSc. z ╚eskΘ zem∞d∞lskΘ univerzity prßce na v²zkumnΘm projektu "Virtußlnφ organizaΦnφ a °φdφcφ struktury podnikatelsk²ch subjekt∙ v agrßrnφm sektoru" podporovanΘm Nßrodnφ agenturou pro zem∞d∞lsk² v²zkum. Na provozn∞ ekonomickΘ fakult∞ ╚ZU v Praze pak byla pilotn∞ odzkouÜena elektronickß konference, kterß vyu₧φvala technologiφ Internetu a p°iblφ₧ila se tak b∞₧n²m komerΦnφm aplikacφm.

      Celß myÜlenka vznikla na zßklad∞ neformßlnφho rozhovoru dvou Φlen∙ °eÜitelskΘho t²mu na tΘma v²uky p°edm∞tu "Management". V pr∙b∞hu patnßcti t²dn∙ semestru je vyΦlen∞no n∞kolik seminß°∙ pro samostatnou prßci t²m∙ student∙, kte°φ nßsledn∞ svou prßci prezentujφ p°ed sv²mi kolegy. Pro studenty tφm vznikß mo₧nost prezentovat v²sledky svΘho t²mu a konfrontovat je s v²sledky prßce skupin ostatnφch. Nev²hodou tohoto stylu v²uky je prezentace v²sledk∙ v koneΦnΘ fßzi zpracovßnφ bez v²znamn∞jÜφ komunikace v pr∙b∞hu °eÜenφ. A prßv∞ na odstran∞nφ tohoto problΘmu se zam∞°ili ΦlenovΘ °eÜitelskΘho kolektivu. Prvotnφ nßpad byl zalo₧en na p°id∞lovßnφ prßv k jednotliv²m adresß°∙m Ükolnφ sφt∞. Ka₧d² student by m∞l mo₧nost uklßdat zpracovanΘ v²sledky ve form∞ soubor∙ do adresß°e s prßvem zßpisu. Texty poskytovanΘ pedagogem by potom byly v adresß°i s prßvem Φtenφ. Pedagog by postupn∞ p°evßd∞l studenty dodanΘ texty do adresß°e s prßvem Φtenφ, a tak by vznikl zßklad pro pr∙b∞₧nΘ sledovßnφ v²sledk∙ mezi t²my navzßjem. Po tΘto verzi se objevilo jeÜt∞ n∞kolik vylepÜenφ zalo₧en²ch na jednΘ z nßsledujφcφch technologiφ:

      Bulletin Board System doÜlΘ zprßvy a informace jsou pedagogem "vyv∞Üovßny" a u₧ivatelΘ k nim majφ p°φstup nejjednoduÜÜφm spojenφm p°es modem a telefonnφ linku nebo poΦφtaΦovou sφ¥.

      Listserv u₧ivatelΘ se pomocφ e-mailu p°ihlßsφ u hostitele, kter² pak zajiÜ¥uje p°φjem zprßv a jejich distribuci u₧ivatel∙m. Na rozdφl od BBS u₧ivatelΘ zprßvy nevyhledßvajφ a neΦtou na "nßst∞nce", ale dostßvajφ je prost°ednictvφm e-mailu.

      Internet Newsgroup prost°ednictvφm www mohou u₧ivatelΘ Φφst a p°idßvat informace do diskuse. Je to dobr² prost°edek pro velkß, otev°enß, nemoderovanß f≤ra je vÜak t∞₧kΘ se v nich orientovat a vyhledat pot°ebnou informaci.

      Groupware Messaging Systems na rozdφl od v²Üe zmφn∞n²ch forem jde o slo₧it² systΘm pro manipulaci se vzkazy vy₧adujφcφ client/server software. U₧ivatelΘ musφ b²t vybaveni webovsk²m prohlφ₧eΦem, s jeho₧ pomocφ se mohou p°ipojit k hlavnφmu serveru, jsou trvale informovßni o nov²ch zprßvßch a sami mohou novΘ zprßvy odesφlat.

      Groupware Conferencing podporovanΘ konference s mo₧nostφ omezit k nim p°φstup. St°edem zßjmu nenφ zprßva, ale skupina a jejφ diskuse. Chronologickß struktura zßpis∙ nenφ u₧ivateli ovlivnitelnß. èkolen² moderßtor hraje d∙le₧itou roli ve smyslu usm∞r≥ovßnφ diskuse. U₧ivatelΘ majφ mo₧nost prohlφ₧et si aktußlnφ text v chronologii doÜl²ch p°φsp∞vk∙ (nemusejφ otevφrat ka₧dou zprßvu zvlßÜ¥). Konference je pln∞ p°φstupnß po webu a jedin² pot°ebn² u₧ivatelsk² software je webovsk² prohlφ₧eΦ.

      Poslednφ uvedenß elektronickß konference byla aplikovßna jako koneΦnΘ °eÜenφ, kterΘ alespo≥ v hrub²ch rysech spl≥ovalo po₧adavky °eÜitel∙.

      Pro objasn∞nφ celΘho principu elektronickΘ konference je nezbytn∞ nutnΘ vysv∞tlit n∞kterΘ parametry pou₧itΘho technickΘho vybavenφ a pou₧it²ch technologiφ.

      HardwarovΘ a softwarovΘ zßzemφ

      Mnoho z nßs si pod pojmem elektronickß konference p°edstavφ velmi slo₧it² mechanismus, kter² ji obsluhuje a spravuje, a mßlokdo mß p°edstavu o v²Üi investic, je₧ ji p°edchßzejφ. To byl takΘ prvotnφ problΘm °eÜitelskΘho t²mu. Proto byly stanoveny minimßlnφ po₧adavky na pou₧it² hardware. Zßkladem systΘmu se stal poΦφtaΦ s procesorem Pentium 100, kter² dßle obsahoval 32 MB RAM a 1GB hard disk. Pro pilotnφ verzi se tento systΘm ukßzal dostateΦn∞ dimenzovan², ale p°i v²konnostnφch testech bylo ov∞°eno, ₧e kritick²m komponentem pro rychlost je pam∞¥. Druhou slabinou systΘmu bylo zßlohovßnφ dat. Po otestovßnφ spolehlivosti jednotliv²ch zßlohovacφch mΘdiφ a porovnßnφ nßrok∙ na obsluhu bylo nastaveno zßlohovßnφ na hard disk sousednφho poΦφtaΦe, co₧ minimalizovalo po₧adavky na obsluhu, ale zv²Üilo se riziko poÜkozenφ dat p°i v²padku sφt∞. SoftwarovΘ °eÜenφ vychßzelo z platformy Windows NT a souΦasn∞ byl p°φmo nainstalovßn i Internet Information Server (FTP, Gopher a WWW server), kter² je jejich souΦßstφ. Okam₧it∞ zaΦaly vyr∙stat testovacφ www strßnky ve formßtu HTML, k Φemu₧ byly pou₧ity jednak Internet Assistant for Word 6.0 a nßsledn∞ pak FrontPage editor. Server dostal na nameserveru ╚eskΘ zem∞d∞lskΘ univerzity ke svΘ IP adrese pracovnφ jmΘno "fractal.vsz.cz", kterΘ bylo potom pou₧ito i v pilotnφm projektu. Nßsledn∞ zaΦaly prßce na systΘmu pro obsluhu elektronickΘ konference. Firma Microsoft nabφzφ pro takovΘ ·Φely SQL server a jeho propojenφ pomocφ ODBC do Internet Information Serveru. SQL server verze 6.5, v prvopoΦßtku pouze v testovacφ verzi, vdechl duÜi systΘmu a tak zaΦaly vyr∙stat dynamickΘ strßnky (strßnky, kterΘ vznikajφ a₧ ve chvφli, kdy jsou odesφlßny k u₧ivateli), formulß°e pro vklßdßnφ dat a jejich pohonnΘ mechanismy, jimi₧ jsou soubory s p°φponami IDC a HTX. IDC soubory (Internet Data Connector), jakΘsi skripty, obsahujφ syntaxi podobnou b∞₧n²m SQL dotaz∙m a propojujφ HTML strßnky p°φmo s daty ulo₧en²mi v databßzi SQL serveru. V²sledek je posφlßn do soubor∙ s p°φponou HTX, kterΘ obsahujφ strukturu, v nφ₧ budou v²slednß data zobrazena na obrazovce www browseru. B∞₧n² u₧ivatel pak ani nepoznß, ₧e strßnky nejsou ulo₧eny v podob∞ statick²ch dokument∙, a p°esto dostßvß v ka₧dΘm okam₧iku nejΦerstv∞jÜφ data.

      èpetka praxe je lepÜφ ne₧ tuna teorie

      V rßmci v²uky managementu se elektronickΘ konference z·Φastnilo 153 student∙ 5. roΦnφku studijnφho oboru "provoz a ekonomika". Konference byla rozd∞lena do osmi tematick²ch oddφl∙ (virtußlnφ organizace, strategickΘ aliance, uΦφcφ se organizace, °φzenφ zm∞ny, reengineering, benchmarking, sφ¥ovß organizace, °φzenφ projektu) a studenti m∞li za ·kol rozvinout popsanΘ koncepty na zßklad∞ studia domßcφch i zahraniΦnφch pramen∙, vlastnφch znalostφ a p°φklad∙ z praxe. K obohacenφ p°φsp∞vk∙ byl p°φmo na strßnkßch systΘmu nabφdnut p°φstup do vyhledßvacφch mechanism∙ AltaVista a Seznam. JedinΘ omezenφ, kterΘ v souvislosti s konferencφ existovalo, se t²kalo doby jejφho trvßnφ byla p°φstupnß u₧ivatel∙m nep°etr₧it∞ po t°i t²dny. Po celou tuto dobu bylo mo₧no do konference vstoupit odkudkoliv a kdykoliv: ·Φastnili se jφ i dva studenti v souΦasnosti studujφcφ na Humboldtov∞ univerzit∞ v Berlφn∞, cviΦn∞ bylo odzkouÜeno, ₧e je konference dostupnß i z Lond²na, Los Angeles, Las Vegas, New Yorku a Tennessee.

      Pokud se student cht∞l p°ipojit ke konferenci, pot°eboval k tomu nßsledujφcφ prost°edky: poΦφtaΦ s Windows (p°φpadn∞ Mac nebo workstation se systΘmem UNIX), p°ipojenφ na Internet a b∞₧n² prohlφ₧eΦ, jak²m je nap°.: Netscape Navigator nebo Microsofr Internet Explorer. Ostatnφ zßle₧elo na schopnosti pracovat s dan²m vybavenφm a znalostech diskutovanΘ problematiky.

      Obsahovß strßnka jednotliv²ch p°φsp∞vk∙ byla zpoΦßtku v∞tÜinou jen rßzu "zkusit si to" nebo "kdy₧ u₧ to musφ b²t", ale b∞hem n∞kolika dnφ nabral poΦet p°φsp∞vk∙ neΦekan²ch rozm∞r∙, kvalita text∙ rostla a n∞kte°φ studenti se nespokojovali jen s p∙vodnφm prost²m textem s mo₧nostφ odd∞lenφ odstavc∙, a tak se objevili opravdovφ znalci jazyka HTML. Strßnky obsahovaly nadpisy, r∙znΘ zarovnßnφ odstavc∙, odd∞lovacφ linky a jeden ze student∙ vlo₧il do svΘho Φlßnku dokonce i adresu obrßzku ulo₧enΘho na jinΘm www serveru. Byly vyvinuty sprßvcovskΘ strßnky, kterΘ usnadnily prohledßvßnφ text∙ podle autora a vytvo°enφ sumßrnφch v²pis∙ pro v²slednou zprßvu o pr∙b∞hu a zßv∞rech projektu a souΦasn∞ k vyhodnocenφ aktivity student∙.

      ╚asto se setkßvßme s nßzorem, ₧e studenti nejsou p°ipravovßni pro praxi a v∞tÜinu sv²ch praktick²ch dovednostφ musφ dohßn∞t a₧ po nßstupu do zam∞stnßnφ. Uveden² projekt cht∞l naznaΦit jednu z cest, jak v²uku obohatit a postavit tak studenty p°ed situaci, kterß se jim brzy m∙₧e snadno p°ihodit v zam∞stnßnφ. Nakolik se tento projekt osv∞dΦil, ukß₧e a₧ budoucnost, p°esto u₧ nynφ p°inesl nov² pohled na komunikaci mezi pedagogem a studentem a p°ipravil ₧ivnou p∙du pro dalÜφ podobnΘ experimenty v p°φÜtφch semestrech.

Ji°φ Berger, Ivana Tichß @
Auto°i vyuΦujφ na kated°e °φzenφ
provozn∞ ekonomickΘ fakulty

      ╚ZU v Praze

      Elektronickß konference je efektivnφm prost°edkem pro diskusi v∞tÜφho poΦtu ·Φastnφk∙ Üet°φ Φas vÜem ·Φastnφk∙m konference, nebo¥ neklade nßroky na jejich fyzickou p°φtomnost ve stejnΘm Φase na stejnΘm mφst∞.

      Elektronickß konference nabφzφ u₧ivatel∙m komfort v tom smyslu, ₧e se do nφ mohou zapojit, kdykoliv to jejich pracovnφ nebo studijnφ re₧im dovolφ; umo₧≥uje aktivnφ ·Φast i t∞m, kte°φ by mohli mφt s ve°ejn²m vystupovßnφm problΘmy (trΘma apod.).

      Jako i v p°φpadech jinΘ komunikace mezi lidmi je jejφ ·sp∞ch zßvisl² na vzßjemnΘm respektovßnφ se, d∙v∞°e a ochot∞ sdφlet svΘ poznatky.

      ProblΘmem ohro₧ujφcφm hladk² pr∙b∞h konference je nφzkß vybavenost adekvßtnφ technikou a v n∞kter²ch p°φpadech i neochota otev°en∞ komunikovat prost°ednictvφm netradiΦnφch mΘdiφ.