Feminismus... co je to? Nenßvist ₧en k mu₧∙m? Komplex mu₧atek tou₧φcφch vΘst a ovlßdat? Hobby lesbiΦek a hysterek znud∞n²ch konzumnφ spoleΦnostφ? Snaha vyzdvihnout a up°ednostnit vlastnφ pohlavφ? Pro ka₧dΘ z t∞chto tvrzenφ by se dal v Φinnosti souΦasn²ch feministek nalΘzt d∙kaz. Radikßlnost, extremismus a v²st°elky jsou v₧dy nejnßpadn∞jÜφ, a mnoho lidφ si vytvß°φ p°edstavu o v²znamu slova feminismus podle nich.

      Nefeministickß emancipace kontra v²bojn² feminismus

      Äeny tvo°φ polovinu sv∞tovΘ populace. To znamenß, ₧e se spolupodφlejφ na utvß°enφ spoleΦnosti a civilizaΦnφm v²voji. Äeny v souΦasnosti pracujφ, studujφ, bavφ se, cestujφ, d∞lajφ si, co cht∞jφ, a milujφ, koho cht∞jφ. Asi vßm p°ipadß divnΘ, proΦ takovou samoz°ejmost v∙bec zd∙raz≥uji. Ale to je na tom prßv∞ to skv∞lΘ, ₧e to vÜem p°ipadß ·pln∞ samoz°ejmΘ. Mßlokdo toti₧ vφ, ₧e tato pro nßs p°irozenß situace byla jeÜt∞ v nedßvnΘ minulosti nemyslitelnß a pro v∞tÜinu lidφ i nep°edstavitelnß.

      Jejφ dosa₧enφ se stalo v²slovn²m cφlem ₧enskΘho hnutφ, fenomΘnu, kter² nejΦast∞ji naz²vßme emancipacφ. SouΦasn² stav toti₧ nenφ jen d∙sledkem obecnΘho v²voje, kter² p°inesl vφce svobody lidstvu jako celku, ale takΘ v neposlednφ °ad∞ v²sledkem cφlev∞domΘho ·silφ n∞kolika generacφ ₧en. Tento fakt nenφ p°φliÜ znßm, ne ka₧d² si dokß₧e po pojmem "emancipace ₧en" p°edstavit historickou realitu jako proces. Navφc je emancipace Φasto zam∞≥ovßna s feminismem, respektive s jeho souΦasnou podobou, kterß zp∙sobila, ₧e tento p∙vodn∞ synonymnφ v²raz nabyl pejorativnφho smyslu a jeho v²klad byl z neznalosti zvulgarizovßn.

      Proces emancipace znamenß snahu o zrovnoprßvn∞nφ, v tomto p°φpad∞ o zrovnoprßvn∞nφ ₧en s mu₧i, proto je mo₧nΘ tvrdit, ₧e byl de iure ukonΦen v dob∞ uzßkon∞nφ rovn²ch prßv pro ob∞ pohlavφ. Leckdo by se proto mohl divit: co vlastn∞ ty feministky jeÜt∞ cht∞jφ? ZjednoduÜenß odpov∞∩ by zn∞la asi takto: totΘ₧ co mu₧i svobodu, ·sp∞ch a blahobyt. P°esn∞ji °eΦeno svobodu v rozhodovßnφ o sob∞ a sv²ch d∞tech, rovnost p°φle₧itostφ (nikoliv zßkonnou, ale reßlnou) a stejn² podφl na politickΘ a p°edevÜφm hospodß°skΘ moci.

      Z v∞tÜφ Φßsti t∞chto po₧adavk∙ dosßhlo emancipaΦnφ hnutφ ji₧ na poΦßtku 20. stoletφ. V zemφch euroamerickΘho civilizaΦnφho okruhu obdr₧ely ₧eny rovnß politickß i obecnß spoleΦenskß prßva. MinulΘ ·sp∞chy ovÜem souΦasn²m feministkßm nestaΦφ, d°φv∞jÜφ sny se ji₧ dßvno staly samoz°ejmostφ a v²voj pokroΦil. Nßsledn² v²voj ₧ensk²ch snah o vyu₧itφ prßv v praxi vy·stil a₧ v souΦasn² stav, kdy mnohdy ji₧ nejde o rovnost, ale spφÜe o zφskßnφ v²hod a v²jimek, podobn∞ jako tomu je v p°φpad∞ °eÜenφ problematiky prßv r∙zn²ch menÜin, je₧ ve svΘm d∙sledku vφce naruÜuje ne₧ vytvß°φ zßkonnou rovnovßhu p°φle₧itostφ. V n∞kter²ch zemφch u₧ k takovΘmu prot∞₧ovßnφ menÜin na ·kor v∞tÜiny v duchu jakΘhosi pochybnΘho protekcionismu "slabÜφch" doÜlo. Zß°n²m odstraÜujφcφm p°φkladem jsou SpojenΘ stßty, kde kolujφ trpkΘ vtipy typu: ChceÜ-li zφskat v²hodnΘ postavenφ, je nejlepÜφ b²t tmavΘ pleti, homosexußlnφ orientace a ₧enou.

      To je samoz°ejm∞ nadsßzka, ale je pravda, ₧e uplat≥ovan² "kv≤tov² systΘm", kter² zaruΦuje urΦitΘ procento mφst (nap°. na vysok²ch Ükolßch) menÜinßm, nemß s liberalismem rovn²ch Üancφ u₧ nic spoleΦnΘho. Zßkonnou rovnoprßvnost toti₧ lze nastolit, jejφ praktickou existenci ve spoleΦnosti nikdy, ta m∙₧e vzniknout jen nenßsiln²m v²vojem. A zde tkvφ nejv∞tÜφ slabina souΦasnΘho feminismu. DneÜnφ feministky ne₧ßdajφ rovnoprßvnost, ale faktickou rovnost, co₧ nenφ totΘ₧. Je to stejn∞ iracionßlnφ, jako po₧adovat t°φdnφ rovnost, vÜudyp°φtomnou spravedlnost, dokonale fungujφcφ spoleΦnost.

      P°itom samoΦinn² v²voj k lepÜφmu ve vztazφch mu₧∙ k ₧enßm je za poslednφ stoletφ jasn∞ patrn². Mu₧i p°ijφmajφ jako samoz°ejmost, ₧e ₧eny d∞lajφ v∞ci, kterΘ by jeÜt∞ v p°edminulΘ generaci byly spoleΦensky nep°ijatelnΘ, uznßvajφ je a spolupracujφ s nimi. Mezi mu₧i je takΘ stßle vφce v pravΘm slova smyslu "feminist∙". Je jist∞ pozoruhodnΘ, ₧e zatφmco ₧eny se p°izp∙sobujφ "mu₧skΘmu" nazφrßnφ problΘm∙, p°ebφrajφ jejich hodnotovß m∞°φtka a ₧ßdajφ stejn² podφl zodpov∞dnosti za spravovßnφ souΦasnΘho modelu °φzenφ spoleΦnosti, mu₧i-feministΘ adorujφ ₧enskΘ pohlavφ a vizi p°evzetφ vlßdy ₧enami pova₧ujφ za jedinou mo₧nost spßsy sv∞ta. Tzv. ₧ensk² princip p°edstavovan² schopnostmi empatie, solidarity a socißlnφ interakce mß nahradit mu₧sk² model agresivnφho ·sp∞chu, v²konu a touhy ovlßdat. N∞kte°φ futurologovΘ p°edpovφdajφ naÜφ planet∞ "femininnφ" budoucnost, mu₧i jsou pr² se sv²m zp∙sobem °φzenφ civilizace v koncφch. Tento sm∞r prosazujφcφ ₧enu, dßrkyni ₧ivota, proti destruktivnφmu mu₧stvφ se naz²vß "ekofeminismus". Jen₧e souΦasnΘ feministky ne₧ßdajφ pro ₧eny v∞tÜφ podφl na moci z d∙vodu n∞jak²ch probuzen²ch mesißÜsk²ch komplex∙, ale z d∙vod∙ velmi nealtruistick²ch: cht∞jφ jednoduÜe zlepÜit postavenφ p°φsluÜnic svΘho pohlavφ v souΦasnΘm sv∞t∞, bez ohledu na to, jak² je.

      Dv∞ uznßvanΘ mo₧nosti, jak dosßhnout k²₧enΘ rovnosti s mu₧i, zaklßdajφ dva hlavnφ proudy souΦasnΘho feminismu. Prvnφ skupina, tzv. diferencialistky, se sna₧φ o prosazenφ dualismu pohlavφ, co₧ v praxi znamenß, ₧e po₧adujφ pro ₧eny v²hody na zßklad∞ jejich biologickΘ odliÜnosti, kterß je znev²hod≥uje, a to tak, aby se Üance vyrovnaly. Druhß skupina mß tendence p°esn∞ opaΦnΘ smazßvßnφ rozdφl∙ mezi pohlavφmi a p°ipodob≥ovßnφ jejich zßjm∙. Ne₧ßdß ohled na biologickΘ danosti a omezenφ ₧en mate°stvφm, spolΘhß na v∞du, kterß Φasem neutralizuje pohlavn∞ rozliÜenΘ rodiΦovskΘ role. K tomu mi nezb²vß ne₧ dodat: T∞ pic!

      P°i srovnßvßnφ po₧adavk∙ a zßjm∙ ₧en minul²ch stoletφ, z jejich₧ snah dnes t∞₧φme, s "p°ehß≥kami" objevujφcφmi se na strßnkßch r∙zn²ch feministick²ch organizacφ na Sφti lze lehce dojφt k vlastnφmu nßzoru na v∞c. Zßpas naÜich prababiΦek za zrovnoprßvn∞nφ byl, alespo≥ podle mne, zcela oprßvn∞n² a sluΦiteln² se vÜemi humanistick²mi a liberßlnφmi hodnotami vyznßvan²mi naÜφ civilizacφ, kde₧to snahy dneÜnφch feministek "obelhat" evoluci a p°etvß°et spoleΦnost nßsilφm ve jmΘnu ideßl∙ jakΘsi pohlavnφ spravedlnosti jsou pochybnΘ a zavßn∞jφ socißlnφm in₧en²rstvφm.

      KabrhelovÜtina aneb feminismus Svazu ₧en

      Socißlnφ in₧en²rstvφ, tato nemoc 20. v∞ku, se nejΦast∞ji praktikovalo v socialistick²ch zemφch a nevyhnulo se ani ₧enßm. Äßdn² div, ₧e naÜe ₧eny necht∞jφ o feminismu ani slyÜet. Dßvno p°ed tφm, ne₧ ₧eny na Zßpad∞ rozjely naplno svΘ militantnφ programy, ╚eÜky byly v letech padesßt²ch p°itlaΦeny k emancipaci shora, politikou vÜev∞doucφ strany vÜech pracujφcφch, kterß uΦinila z ₧en, do tΘ doby v∞tÜinou v domßcnostech, takΘ pracujφcφ, a¥ cht∞ly nebo ne. Za°azenφ se do pracovnφho procesu a budovßnφ nebylo modernφ man²rou ₧en, tou₧φcφch v∞dom∞ se emancipovat, ale nutnostφ. Mu₧i toti₧ u₧ dΘle nebyli schopni u₧ivit svΘ rodiny. Jeden p°φjem ji₧ nepostaΦoval, idyla ₧en coby ochrßnky≥ rodinnΘho krbu skonΦila. Äeny se staly spolu₧ivitelkami a p°evzaly tak ΦßsteΦn∞ d°φv∞jÜφ "mu₧skou" roli v rodin∞, v jejich d°φv∞jÜφch povinnostech, kterΘ kdysi b²valy nßplnφ jejich "pracovnφ doby", jim vÜak nikdo neulehΦil. Jak technika vybavenφ domßcnostφ, tak nov² nßhled na vztah mezi partnery v rodin∞, kter² vy₧adovala zm∞n∞nß situace, tvrd∞ pokulhßvaly za "pokrokovostφ" tohoto nßsilnΘho emancipaΦnφho skoku. Tak vznikly dv∞ generace ₧en, dnes mezi Φty°iceti a sedmdesßti, ud°enΘ takzvanou dvojφ sm∞nou. O tom se ovÜem na Internetu nedoΦtete nic, takovß Üedivß realita nestojφ za vytvß°enφ webov²ch strßnek, ₧e. Zato o v²st°elcφch ruÜnΘho ₧ivota americk²ch feministek toho najdete spoustu.

      Tak tudy ne, dßmy!

      Copak Internet, ten se nikoho tak osobn∞ nedot²kß. Zabrousφte-li na strßnky spoleΦnostφ jako "Dßmskß linka" (http://www.women.com/guide/) nebo "Modrß podkolenka" (http://www.teleport.com/~bluesock/), m∙₧ete se pobavit, rozΦφlit nesouhlasem, a se spoustu v∞cφ, zn∞jφcφch rozumn∞, se mo₧nß i ztoto₧nφte. Strßnky nejsou zvlßÜ¥ v²bojnΘ, jsou prost∞ o ₧ivot∞ ₧en a pro ₧eny, i kdy₧ pozor ₧ßdnß Vlasta s nßvody na nßdivky a hßΦkovßnφ to nenφ. Daleko horÜφ je praxe ₧ivota americk²ch rodin. AmeriΦanky ani nemusφ b²t potrhl²mi aktivistkami b∙hvφjak²ch ·letov²ch hnutφ, nemusejφ se zajφmat o feminismus Φi jej ve°ejn∞ prosazovat, nicmΘn∞ celß spoleΦnost je zachvßcena sn∞tφ jeho velmi oÜklivΘho v²honku. Druhem feminismu, kter² se zvrhl do opaΦnΘho extrΘmu a degraduje vÜe, co bylo kdy ve jmΘnu rovnoprßvnosti ₧en s mu₧i (a o niΦem jinΘm p∙vodn∞ feminismus nebyl!) vykonßno. To znamenß, ₧e v americk²ch rodinßch vlßdne tvrd² matriarchßt a mu₧i jsou ne pßt²mi, ale minimßln∞ sedm²mi koly u vozu. Nejen₧e se nemohou nadφt nejmenÜφ pΘΦe ze strany sv²ch man₧elek, ale p°edevÜφm nemajφ ₧ßdnou Üanci hovo°it do v²chovy vlastnφch d∞tφ. Ve vrstvßch, kde to finanΦnφ situace dovoluje, jsou jejich ₧eny Φasto op∞t doma historie se opakuje jen₧e se nev∞nujφ pΘΦi o d∞ti a domßcnosti jako kdysi. Chodφ do posiloven, b∞hat, na hodiny piana, kursy hubnutφ, a na to, co by snad mu₧, op∞t v roli jedinΘho ₧ivitele, m∞l prßvo od nich oΦekßvat, na to majφ lidi zahradnφka, panφ na ·klid a au-pair k d∞tem... TakΘ vßm to p°ipadß jako p°φ₧ivnictvφ?

      DrahΘ naÜe prot∞jÜky, nebojte se!

      Mu₧i se slova, kterΘ vzalo p∙vod v nevinnΘm latinskΘm "₧ena", bojφ jako Φert k°φ₧e. Slovo feministka je tΘm∞° synonymem pro neukojenou Üeredku, kterß se tφmto mstφ mu₧∙m za jejich nezßjem. P°itom ka₧d² mß doma man₧elku nebo p°φtelkyni, kterß je velmi emancipovanß, a nepoci¥uje to jako ·jmu. Ka₧dß ₧ena, kterß chodφ do prßce, bere antikoncepci, cestuje sama, vdßvß se z lßsky, rozhoduje o rodinnΘm rozpoΦtu a p°itom tvrdφ, ₧e nemß s feminismem nic spoleΦnΘho, nevφ o Φem mluvφ. To, a prßv∞ to, feminismus ve svΘ zßkladnφ st°φzlivΘ podob∞ znamenß. Nedejme se strhnout blßboly AmeriΦanek, kterΘ vydßvajφ za radikßlnφ feminismus a kterΘ nejsou niΦφm jin²m ne₧ novodob²m rasismem, jeho₧ terΦem je mu₧. A vy, naÜi milφ mu₧i, nebu∩te baby, kterΘ dovolφ sv²m poloviΦkßm, aby s nimi oraly a vlßΦely, ale na druhΘ stran∞ berte svΘ partnerky za svΘ opravdovΘ partnery v ₧ivot∞. A pak se nemusφte bßt americkΘ cesty ani straÜßka vypjatΘho feminismu.

LENKA REICHOV┴ @