Cestovßnφ i po t∞ch nejexotiΦt∞jÜφch koutech naÜφ planety nenφ dnes u₧ problΘmem ani pro mnoho ╚ech∙. Co se t²Φe Afriky, "ΦernΘho kontinentu", pak hodn∞ naÜich turist∙ sm∞°uje p°edevÜφm do jejφ v²chodnφ Φßsti, do Keni a Tanzanie, kterΘ lßkajφ dobrodru₧stvφm pravΘho safari, mo₧nostφ poznßnφ zp∙sobu ₧ivota p∙vodnφch obyvatel - Masaj∙, nebo nßdhern²mi plß₧emi a palmov²mi hßji na pob°e₧φ IndickΘho oceßnu.

      Z trojice v²chodoafrick²ch zemφ, kterΘ vznikly rozd∞lenφm b²valΘho kolonißlnφho mandßtu - tzv. britskΘ v²chodnφ Afriky - ovÜem z∙stßvß v pozadφ zßjmu turist∙ t°etφ, nejmenÜφ stßt - Uganda. A nenφ se p°φliÜ Φemu divit. Nap°φklad na rozdφl od sousednφ Keni proÜla tato zem∞ od vyhlßÜenφ nezßvislosti roku 1963 nejmΘn∞ deseti obΦansk²mi vßlkami nebo nßsiln²mi politick²mi p°evraty, tudφ₧ nemß vyvinutou infrastrukturu ani pro turistickΘ slu₧by, o pr∙myslu u₧ ani nemluv∞.

      Vnitrozemsk² stßt zhruba dvojnßsobnΘ rozlohy ne₧ b²valΘ ╚eskoslovensko stßle figuruje v roΦenkßch OSN jako jedna z nejchudÜφch zemφ sv∞ta. JeÜt∞ vφce alarmujφcφ jsou ·daje Sv∞tovΘ zdravotnickΘ organizace - co se t²Φe v²skytu HIV pozitivnφch jedinc∙, zaujφmß Uganda smutn² primßt v celΘ subsaharskΘ Africe, p°iΦem₧ skuteΦn² v²skyt lidφ s AIDS m∙₧e b²t jeÜt∞ daleko vyÜÜφ. Zem∞ prod∞lala jednu z nejhorÜφch diktatur XX. stoletφ v Africe - vlßdu presidenta Amina, kter² se rozhodl zemi nßsiln∞ islamizovat (dnes si ₧ije v pohod∞ v Sa·dskΘ Arßbii).

      P°esto vÜechno se situace v poslednφch letech stabilizovala, nastal stavebnφ i pr∙myslov² boom a nßsledkem toho zaΦφnajφ p°ijφ₧d∞t i prvnφ turistΘ. Mimochodem takΘ proto, ₧e ΦetnΘ turistickΘ slu₧by, p°edevÜφm nßvÜt∞vy nßrodnφch park∙, jsou zde o mnoho levn∞jÜφ ne₧ v sousednφch zemφch.

      Z Ken∞ do Ugandy

      HraniΦnφ p°echod u m∞sta Malaba nßm p°ipadß jako vyst°i₧en² z jinΘho sv∞ta. Ani pamßtky po shonu evropsk²ch celnic - nikdo nikam nesp∞chß. "No hurry in Africa" - tak znφ zßkladnφ heslo, jφm₧ se tady °φdφ vÜichni, vΦetn∞ mφstnφch ·°ednφk∙.

      Vystupuji z autobusu a po zaprßÜenΘ p∞Üin∞ se vydßvßm k malΘmu domku, kter² p°edstavuje imigraΦnφ kancelß°. Vstupuji do malΘ mφstnosti, do nφ₧ okny pronikß nelφtostnΘ rovnφkovΘ slunce. Je zde dusno. Za stolem, kter² je jedin²m vybavenφm tΘto mφstnosti, sedφ usm∞vav² ·°ednφk. P°i pohledu na m∙j pas se mu rozzß°φ oΦi -- n∞co takovΘho jeÜt∞ nevid∞l. Samoz°ejm∞ m∞ pova₧uje za obΦana n∞jakΘho ex-sov∞tskΘho stßtu. Nad hlavou mu visφ portrΘt presidenta Mutseveniho a p°i poΦtu much, kterΘ se prohßn∞jφ mφstnostφ, m∞ nem∙₧e nenapadnout analogie se znßm²m obrazem cφsa°pßna z naÜeho starΘho dobrΘho èvejka. VÜe je ale brzy vy°φzeno a fronta rychle postupuje dßl. Za chvφli je nßÜ autobus spoleΦnosti Akamba p°ipraven k dalÜφ cest∞.

      Rßz krajiny se mezitφm zm∞nil - je vid∞t, ₧e p°ejφ₧dφme ze suchΘho pßsma savan do vlhΦφho pßsma prales∙, a i kdy₧ savana stßle p°evlßdß, veÜkerß vegetace je mnohem zelen∞jÜφ a bujn∞jÜφ. Mφjφme vesnice, jejich₧ domy vypadajφ pon∞kud pot∞mkinovsky -- pr∙Φelφ pokryta reklamami na Coca-colu a antimalarickΘ tabletky, ale za nimi se skr²vajφ ch²Üe uplßcanΘ v∞tÜinou z hlφny. A hlavn∞ nekoneΦnΘ, nekoneΦnΘ plantß₧e banßn∙. (Matokee, nedφlnß souΦßst zdejÜφ ka₧dodennφ stravy, ovÜem jsou banßny zelenΘ, kterΘ se va°φ a p°ipravujφ na zp∙sob naÜφ bramborovΘ kaÜe se specißlnφ omßΦkou z tzv. "greens" Φili trßvy. Pro zh²Φkan² ₧aludek Evropana sousto ne zrovna nejlahodn∞jÜφ.) A tak se pomalu a jist∞ blφ₧φme do Kampaly, pokud nßs zrovna nezastavφ n∞kolik opic nezbedn∞ skotaΦφcφch p°φmo na silnici.

      Kampala

Na cestovatele z Evropy p∙sobφ hlavnφ m∞sto dojmem ne-li p°φmo vesnice, pak p°inejmenÜφm provinΦnφho m∞sta. Je to z°ejm∞ absencφ jakΘkoli v²ÜkovΘ v²stavby, ta se zaΦala rozvφjet teprve v n∞kolika poslednφch letech. Proto zde chybφ n∞jakß v²razn∞jÜφ dominanta. Snad s v²jimkou minaretu nikdy nedokonΦenΘ Aminovy meÜity, kter² m∞l b²t nejvyÜÜφ na sv∞t∞, dokonce vyÜÜφ ne₧ minarety v Mekce. Dnes je smutnou vzpomφnkou na obdobφ hr∙zovlßdy tohoto prezidenta...

      Kampala je polo₧ena v p°φjemnΘ krajin∞ mezi sedmi pahorky, stejn∞ jako ╪φm. Tady ovÜem veÜkerΘ analogie s "V∞Φn²m m∞stem" konΦφ. Klima je zde vpravd∞ tropickΘ, tak₧e m∙₧ete mφt problΘmy s aklimatizacφ -- je horko, dusno a vlhko a ka₧d² den vßs nejspφÜ zastihne po°ßdn² lijßk, kter² naÜt∞stφ v∞tÜinou netrvß p°φliÜ dlouho.

      DneÜnφ Kampala, na rozdφl od minulosti, udivuje svou nßbo₧enskou tolerancφ -- najdete tady kostely nejr∙zn∞jÜφch cφrkvφ hned vedle meÜit (i kdy₧ muezzina tady neuslyÜφte), stejn∞ jako hinduistickΘ svatyn∞. Äije zde toti₧ mnoho Ind∙, kterΘ sem deportovali BritovΘ za ·Φelem v²stavby ₧eleznice. Jejich potomci dnes tvo°φ jednu z nejbohatÜφch a nejmajetn∞jÜφch vrstev.

      Kampala mß takΘ nejstarÜφ univerzitu ve v²chodnφ Africe -- Makarere University, op∞t souΦßst britskΘho kolonißlnφho d∞dictvφ. BritovΘ ji zalo₧ili mezi dv∞ma sv∞tov²mi vßlkami a mnohΘ Ükolnφ budovy nesou dodnes stopy britskΘ kolonißlnφ architektury. I dnes pat°φ mezi nejpresti₧n∞jÜφ univerzity ve v²chodnφ Africe.

      Z dalÜφch pam∞tihodnostφ stojφ za pozornost p°edevÜφm hroby krßl∙ kmene Luganda, dnes nejv∞tÜφ etnickΘ skupiny v Ugand∞, jeho₧ jazyk je vedle angliΦtiny hlavnφm ·°ednφm jazykem v zemi. KrßlovΘ, kte°φ v minulΘm stoletφ p°estoupili na islßm, byli znßmφ svou nesnßÜenlivostφ a krutostφ. Jeden z nich, Bogonda, nechal v minulΘm stoletφ upßlit dvacet t°i k°es¥an∙, mezi nimi i d∞ti, uprost°ed blφzkΘho jezera. Toto pietnφ mφsto navÜtφvil p°i svΘm poslednφm pobytu i pape₧ Jan Pavel II.

      V poslednφ dob∞ se Kampala rychle rozr∙stß. Ve m∞st∞ se usidlujφ prvnφ zahraniΦnφ spoleΦnosti a banky, rostou novΘ hotely a m∞sto rychle adoptuje zßpadnφ styl ₧ivota. Existuje zde i noΦnφ ₧ivot. Jednou z nejvyhledßvan∞jÜφch diskotΘk je klub "Ange Noir", jeden z lepÜφch podnik∙ ve m∞st∞. Jako Evropan, kter²ch tady nenφ mnoho, se m∙₧ete stßt centrem obdivu, zvlßÜt∞ kdy₧ dob°e tanΦφte, co₧ horkokrevnφ a temperamentnφ AfriΦanΘ umφ nßle₧it∞ ocenit.

      Zßsnuby - v∞no p°inßÜφ ₧enich

      Ugandskß spoleΦnost velmi dbß na tradice a p°φsluÜnost k jednotliv²m kmen∙m a klan∙m a jejich ritußly se p°φsn∞ dodr₧ujφ, a to i mezi velmi vzd∞lan²mi a vysoce postaven²mi lidmi. M∞l jsem mo₧nost z·Φastnit se tradiΦnφch zßsnub na v²chod∞ zem∞ v blφzkosti m∞sta Tororo. Nenφ snad bez zajφmavosti, ₧e samotn²m zßsnubßm p°edchßzφ t²den intenzivnφch p°φprav, b∞hem nich₧ se nacviΦujφ i tradiΦnφ tance. Na samotnou zßsnubnφ hostinu je pozvßno nejmΘn∞ 500 lidφ a padnou jφ za ob∞¥ p°inejmenÜφm Φty°i krßvy, n∞kolik koz a mnoho kus∙ dr∙be₧e. SamotnΘ zßsnuby jsou toti₧ mnohem d∙le₧it∞jÜφ ne₧ svatba, kterß se ji₧ slavφ jen v neju₧Üφm rodinnΘm kruhu.

      Vlastnφ ritußl sestßvß z mnoha p°esn∞ kodifikovan²ch postupn²ch krok∙: ₧enichova rodina nejprve p°ichßzφ do domu, je uvφtßna rodinou nev∞sty (sama nev∞sta se zatφm nesmφ objevit) a po vzßjemnΘm p°edstavenφ jsou p°edßny dary. Pak nßsleduje n∞kolik tanc∙ a scΘn, p°edstavujφcφch nßmluvy v tradiΦnφ spoleΦnosti, p°iΦem₧ ₧enich si vybere v₧dy nejpracovit∞jÜφ nev∞stu. Po velkΘ hostin∞ pak p°ichßzφ nejd∙le₧it∞jÜφ Φßst ceremonißlu -- projednßvßnφ tzv. "bride`s prize" Φili ceny nev∞sty, co₧ p°edstavuje prakticky v∞no, kterΘ ovÜem p°inßÜφ ₧enich. To mß nev∞stin∞ rodin∞ kompenzovat ztrßty zp∙sobenΘ jejφm odchodem k ₧enichovu klanu, jeho₧ souΦßstφ se po svatb∞ definitivn∞ stßvß. Cena se vyjad°uje ve zvlßÜtnφch jednotkßch -- kravßch a kozßch, kterΘ musφ ₧enichova rodina p°edat. Samoz°ejm∞, Φφm je nev∞sta vzd∞lan∞jÜφ a lΘpe postavenß, tφm vyÜÜφ je cena.

      Rozhovory probφhajφ podle tradice odd∞len∞ -- ob∞ rodiny musφ sed∞t v r∙zn²ch mφstnostech a komunikujφ spolu pouze prost°ednictvφm "posla". V tradiΦnφch ceremonißlech trvß toto vyjednßvßnφ den i vφce, ale v naÜem p°φpad∞ se odbylo "pouze" za Φty°i hodiny. Cena byla tentokrßt vysokß -- 18 krav, nev∞sta je toti₧ prokurßtorka, a krom∞ toho studovala rok na univerzit∞ ve VelkΘ Britßnii a jejφ otec je profesorem na Makarere University.

      Po vyjednßnφ ceny nßsledujφ bou°livΘ oslavy, p°edevÜφm divok² tanec za zvuku tradiΦnφch bubn∙. Ka₧d² klan mß sv∙j specifick² druh tance podle toho, kterou Φßst t∞la p°i n∞m nejvφce pou₧φvß ( nap°. ramena, boky, hlavu... ). BujarΘ veselφ konΦφ a₧ p°ed ·svitem, kdy musφ podle tradice ₧enich a jeho rodina opustit nev∞stin pozemek.

      Mweya

      Pokud n∞jakΘ mφsto v Ugand∞ stojφ rozhodn∞ za vid∞nφ, pak je to bezesporu Queen Elisabeth National Park (pojmenovan² po britskΘ krßlovn∞, kterß ho kdysi navÜtφvila). Nachßzφ se na zßpad∞ zem∞, na hranici se Zairem (nynφ ji₧ vlastn∞ Svobodn²m Kongem), a dostanete se sem cestou z Kampaly do nejv∞tÜφho m∞sta na zßpad∞ zem∞ -- Kasese. Po n∞kolika kilometrech stoupßnφ do bujn∞ porostl²ch vrch∙ za m∞stem Mbarara se nßhle p°ehoupnete a rßzem se vßm otev°e impozantnφ pohled -- obrovskß plß≥ savany, nad nφ₧ se v dßli tyΦφ, jakoby v mlze, vrcholky p∞titisφcov²ch hor Ruwenzori, na jejich₧ ·boΦφch u₧ zaΦφnß bujn² prales, ve kterΘm ₧ijφ proslulΘ horskΘ gorily. Nßzev t∞chto hor v domorodΘm jazyce znamenß "P°ivolßvaΦ deÜt∞" a poho°φ skuteΦn∞ ovliv≥uje podnebφ v tΘto oblasti velmi v²razn∞. Jin², mo₧nß znßm∞jÜφ nßzev pro tento h°eben znφ "M∞sφΦnφ hory" -- toto jmΘno pochßzφ jeÜt∞ z dob Ptolemaiovc∙, kdy se lidΘ domnφvali, ₧e se zde nachßzφ bßjn² pramen Nilu (a nebyli zase tak daleko od pravdy).

      Mwaya Lodge le₧φ asi deset kilometr∙ ji₧n∞ od hlavnφ silnice do Kasese, na nßdhernΘm poloostrov∞ obklopenΘm dv∞ma jezery -- Lake Edward a Lake George, kterß jsou spojena kanßlem. Je odsud ·chvatn² v²hled na jezero tvo°φcφ hranici mezi Ugandou a Zairem, M∞sφΦnφ hory a na Φßst savany. Zde uvidφte zaruΦen∞ nejlevn∞jÜφ safari ve v²chodnφ Africe, navφc bez spousty turist∙ s fotoaparßty, kterΘ byste potkali v Serengeti nebo v Masaima°e. Jednφm z nejkrßsn∞jÜφch v²let∙ je projφ₧∩ka lo∩kou po kanßlu, p°i nφ₧ m∙₧ete sledovat spousty hroch∙ v jejich p°irozenΘm prost°edφ (veΦer p°ichßzejφ a₧ do blφzkosti hotelu a spßsajφ okolnφ trßvu), ale i mnoho exotick²ch ptßk∙. NezmeÜkejte takΘ v²let d₧φpem do savany brzy rßno nebo k veΦeru (nejvhodn∞jÜφ doba pro pozorovßnφ zv∞°e), b∞hem n∞j₧ uvidφte stßda antilop, buvol∙, pakonφ, slon∙ a p°i troÜe Üt∞stφ i lvy a levharty. A kdy₧ u₧ tu budete, nenechte si ujφt jeden z t∞ch nßdhern²ch zßpad∙ slunce nad savanou, jako vyst°i₧en² z filmu "Vzpomφnky na Afriku".

      Kdo krade, ten...

      V Ugand∞ oficißln∞ platφ britskΘ prßvo, kterΘ se takΘ vyuΦuje na univerzitßch. Jenom₧e jedna v∞c je prßvo na papφ°e (i kdy₧, pravda, i britskΘ prßvo je v∞tÜinou obyΦejovΘ, a tudφ₧ paradoxn∞ "nepsanΘ") a druhß v∞c tzv. zßkon ulice. B∞₧nß praxe -- nap°φklad p°i dopadenφ zlod∞je, kter² se pokusil krßst u jednoho z mnoha pouliΦnφch prodejc∙ -- je ta, ₧e rozlφcen² dav provinilce na mφst∞ ubije nebo ukamenuje, d°φve ne₧ staΦφ zasßhnout policie.

      Nebo jin² p°φklad -- oficißln∞ je samoz°ejm∞ zakßzßna bigamie nebo polygamie (s v²jimkou muslim∙, kte°φ mohou mφt a₧ Φty°i ₧eny, pokud je dokß₧ou vÜechny stejn∞ zabezpeΦit). Na venkov∞, kde je tradice velmi silnß, ovÜem nenφ v²jimkou, ₧e mu₧ mß i n∞kolik ₧en, mezi nimi₧ mnohdy existuje velmi silnß rivalita. Ta je n∞kdy tak agresivnφ, ₧e jedna ₧ena je schopna druhou i zohavit, jen aby dosßhla jejφho zapuzenφ. Stejn∞ tak se stßvß, ₧e jedna ₧ena zabije dφt∞ svΘ rivalky. V nest°e₧enΘm okam₧iku t°eba pronikne do kuchyn∞, kde sokyn∞ p°ipravuje jφdlo, vytßhne va°φcφ se matokee a mφsto nich dß za₧iva uva°it jejφ dφt∞.

      Evropanovi hr∙zn∞ zn∞jφcφ historky jsou bohu₧el i dnes b∞₧nou praxφ a vlßda je v boji proti t∞mto exces∙m tΘm∞° bezmocnß. Chyb∞jφ penφze, p°edevÜφm na osv∞tu. U n∞kter²ch kmen∙ na severu se dodnes provßdφ nejen mu₧skß, ale i ₧enskß ob°φzka, a to bez dodr₧enφ jak²chkoli minimßlnφch hygienick²ch standard∙. Ten, kdo se odmφtne ob°φzce podrobit, je naprosto vylouΦen ze ₧ivota komunity bez mo₧nosti zalo₧it si vlastnφ rodinu, proto₧e klan jej prost∞ nep°ijme. Tradice je p°φliÜ silnß.

      Zßkladnφ vzd∞lßnφ je sice oficißln∞ povinnΘ, neexistuje vÜak aparßt, kter² by donutil rodiΦe v odlehl²ch vesnicφch posφlat d∞ti do Ükol. Ostatn∞ jak takΘ, kdy₧ Ükoly v t∞chto lokalitßch z d∙vodu nedostatku finanΦnφch prost°edk∙ skoro v∙bec neexistujφ? D∙sledkem je ohromujφcφ, stßle vφce ne₧ Üedesßtiprocentnφ negramotnost. A jak je mo₧nΘ takovΘ lidi vychovat osv∞tou? Jedinou mo₧nostφ je divadlo, je₧ je srozumitelnΘ i bez znalosti Φtenφ a psanφ a zßrove≥ je zßbavnΘ, tak₧e divßci se v₧dycky najdou. Proto takΘ existuje mnoho r∙zn²ch soubor∙ a spoleΦnostφ, kterΘ jezdφ po venkov∞ a sna₧φ se prost°ednictvφm p°edstavenφ bojovat proti p°edsudk∙m tradiΦnφ spoleΦnosti.

      Co °φci zßv∞rem? NßvÜt∞va Ugandy je pro naÜince rozhodn∞ nevÜednφm zß₧itkem, pln²m paradox∙ a p°ekvapenφ. Na jednΘ stran∞ nßdhernß panenskß p°φroda a obrovsk² zem∞d∞lsk² potencißl, na druhΘ stran∞ bφda, chudoba a tΘm∞° ka₧dodennφ boj o p°e₧itφ, a¥ u₧ s nejr∙zn∞jÜφmi chorobami nebo naprost²m nedostatkem ₧ivotnφch prost°edk∙. Ve srovnßnφ s b∞₧n²mi starostmi v∞tÜiny Ugan∩an∙ nßm naÜe "b∞₧nΘ" starosti musφ p°ipadat naprosto malichernΘ.

David Krßl

      Uganda na Internetu:

      http://www.uganda.co.ug/

      http://www.tomco.net/~jssemwog/utb/utb.htm