Zajφmavou osobnostφ, hodnou pozoru pro svΘ um∞leckΘ kvality i stßle stoupajφcφ komerΦnφ ohlas, je bezesporu pßt² p°edstavitel agenta 007: irsk² herec PIERCE BROSNAN.

      Pochßzφ z m∞sta Navan ve v²chodoirskΘm hrabstvφ Meath, kde se 16. kv∞tna 1953 narodil. St°ednφ Ükolu absolvoval v asi 25 mil vzdßlenΘm Dublinu, ale na studia dramatickΘho p°ednesu u₧ odjel do Anglie, kde takΘ jako herec zaΦφnal. Proslulost mu vÜak nep°inesly ani lond²nskß divadla ani britsk² film, ale americkß televize kriminßln∞ komedißlnφm serißlem "Remington Steele", natßΦenΘm v letech 1982 a₧ 1987. Postava Üarmantnφho mladΘho mu₧e elegantnφho zjevu, odhodlanΘho poΦφnßnφ a tajuplnΘ minulosti okouzlila divßky i kritiku natolik, ₧e Φasopis People tehdy o vcelku neznßmΘm herci napsal: "Je to nov² Cary Grant, drß₧div∞ sexy, ale zdvo°il², tvrd∞ chlapsk², ale s vychovßnφm a opl²vajφcφ nadto smyslem pro situaΦnφ komiku, co chcete vφc?" Po takovΘm ·sp∞chu se samoz°ejm∞ objevily nabφdky p°edevÜφm dobrodru₧n²ch rolφ. A¥ u₧ to byly Üpionß₧nφ historka "╚tvrt² protokol" (The Fourth Protocol, 1987), thriller "Taffin" (1987), dobrodru₧n² p°φb∞h "Podvodnφci" (The Deceivers, 1988) nebo krimi "Loupe₧" (The Heist, 1989), Brosnanov²m v²kon∙m se dostalo ocen∞nφ, ale ohlas, jak² zaznamenal "Remington Steele", se ani v jednom p°φpad∞ nedostavil. A₧ teprve op∞t televize, tentokrßt anglickß, umo₧nila herci postavou Philease Fogga z verneovskΘho serißlu "Kolem sv∞ta za 80 dnφ" (Around the World in 80 Days, 1989) uplatnit svoje aktΘrskΘ charisma v plnΘ Üφ°i a sklidit vÜeobecnΘ uznßnφ. VÜimla si ho dokonce i literßrnφ p°φloha konzervativnφho listu Times, jejφ₧ zdr₧enlivß zmφnka o "dokonale modernφm zpodobenφ viktorißnskΘho gentlemana" vydala za vÜechno nadÜenφ bulvßrnφch periodik. Situace se vÜak opakovala: jako u₧ znßm² a dob°e placen² p°edstavitel byl obsazovßn do snφmk∙ r∙zn²ch ₧ßnr∙, od dramatu "Mister Johnson" (1990), p°es detektivku "Vra₧da 101" (Murder 101, 1991) a sci-fi "Trßvnφkß°" (The Lawnmower Man, 1992) a₧ po komedii "Mrs. Doubtfire - tßta v suknφch" (Mrs. Doubtfire, 1993), ale za svou popularitu i honorß°e vd∞Φil stßle televizi; ve filmu se mu neda°ilo prosadit se podobn∞ v²razn∞.

      A proto₧e se v tΘ dob∞ dev∞tat°icetilet² Brosnan dostal do obtφ₧nΘ ₧ivotnφ situace, kdy₧ mu zem°ela man₧elka, hereΦka Cassandra Harrisovß, a on se nßhle stal vdovcem se t°emi d∞tmi, zdßlo se, ₧e ani nemß sφlu m∞nit n∞jak zaveden² obraz svΘ kariΘry. Alespo≥ do chvφle, kdy producent Broccoli prohlßsil, ₧e "te∩ by ten IrΦan mohl nastoupit".

      Alber R. Broccoli, dnes u₧ zesnul², legendßrnφ v²robce film∙ s agentem 007, poΦφtal s Piercem Brosnanem pro roli Jamesa Bonda u₧ v roce 1987, vadil mu vÜak tehdejÜφ herc∙v "too boyish image" (p°φliÜ chlapeck² vzhled). Najφt vhodnΘho hrdinu pro dosud nejdelÜφ, 35 let ·sp∞Ünou filmovou sΘrii, nenφ toti₧ nijak jednoduchΘ. P°φb∞hy dodr₧ujφ striktn∞ pravidla svΘho vlastnφho sub₧ßnru, nep°ipouÜt∞jφ ₧ßdnΘ zßsadn∞jÜφ zm∞ny a herc∙, kte°φ se dokß₧φ dan²m podmφnkßm p°izp∙sobit a zachovat si p°itom svou osobnost, nenφ mnoho. Jedin∞ Sean Connery a Roger Moore usp∞li beze zbytku, ka₧d² v sedmi dφlech, George Lazenby v jednom byl omyl a Timothy Dalton, pokouÜejφcφ se o psychologizaci nepsychologickΘ postavy, musel v roce 1989 po dvou pokraΦovßnφch odejφt. Po n∞kolikaletΘ pauze dosp∞l zkuÜen² Broccoli k nßzoru, ₧e Brosnan u₧ mß jak Conneryho mu₧nost, tak Mooreovu lehkost, vsadil na n∞ho a vzdor vzpomenut²m p°edchozφm omyl∙m se v poslednφm velkΘm rozhodnutφ svΘho ₧ivota trefil do ΦernΘho. Tituly "ZlatΘ oko" (Golden Eye, 1995) a "Zφt°ek nikdy neumφrß" dodaly bondovskΘmu m²tu nov² impuls a zφskaly si sympatie u₧ dalÜφ generace divßk∙.

      A Pierce Brosnan koneΦn∞ naÜel i ve filmu roli, kterß je pro n∞ho jak stvo°enß.

      V noci ze 24. na 25. b°ezna 1975 byl ve skromn∞ za°φzenΘm losangeleskΘm Φin₧ovnφm byt∞ s nßjemn²m 215 dolar∙ m∞sφΦn∞ dßn zßsluhou mladΘho mu₧e, kter² si ho pronajal, popud ke zrodu filmu, jeho₧ kult ₧ije u₧ p°es dvacet let, a hereckΘ legendy, jejφ₧ slßva bude ₧φt jeÜt∞ mnohem dΘle. Ten mu₧ se jmenuje Sylvester Stallone a film, o kterΘm je °eΦ, mß nßzev "Rocky". A nejpozoruhodn∞jÜφ na obou je identita, podmi≥ujφcφ jejich vzßjemnou existenci; jeden vychßzφ z druhΘho a odd∞lit je od sebe nenφ mo₧nΘ.

      Sylvester Gardenzio Stallone spat°il sv∞tlo sv∞ta 6. Φervence 1946 jako prvorozen² syn italsko-americkΘ rodiny v tehdy neslavn∞ proslulΘ newyorskΘ Φtvrti, le₧φcφ mezi 9th Avenue a Hudsonem, zvanΘ p°φznaΦn∞ "Hell's Kitchen" (Pekelnß kuchyn∞). Do ₧ivota vstoupil provßzen skuteΦnostφ, kterß ho rozhodn∞ nep°edurΦovala k hereckΘmu povolßnφ. P°isk°φpnutφ porodnick²mi kleÜt∞mi m∞lo za nßsledek ochrnutφ levΘ p∙lky obliΦeje pod okem p°es rty a jazyk a₧ na bradu, posti₧enφ, kterΘ je na Stalloneovi patrnΘ dodnes. V d∞tskΘm v∞ku zavinilo, ₧e zaΦal mluvit velmi pozd∞, Üpatn∞ artikuloval, jeho celkov² v²voj byl pomal² a jako chlapec st°φdal Ükoly pro nep°izp∙sobivΘ ₧ßky. Kamarßdy nem∞l, p°ed cizφmi lidmi se skr²val a kdy₧ se jeho rodiΦe rozvedli, cφtil se ve sv²ch devφti letech naprost²m ₧ivotnφm outsiderem. Jedinou ·t∞chou mu byly komiksovΘ seÜity a biograf, ve kter²ch tajn∞ obdivoval Supermana a herce Steve Reevese jako bßjnΘho Herkula.

      O dvacet let pozd∞ji na tom byl jenom zdßnliv∞ lΘpe. Jako stßle jeÜt∞ zaΦφnajφcφ herec se sportem vypracovanou postavou kulturisty ₧il u₧ sice na okraji Hollywoodu, m∞l za sebou pßr mal²ch rolφ, ale na ·lohy hrdin∙ reevesovskΘho typu, o jak²ch stßle snil, Φekal marn∞. Pφle a od°φkßnφ nepomßhaly, a¥ se nabφzel jak mohl, byl stßle mimo, vn∞ ₧ivota t∞ch, kdo m∞li ·sp∞ch, proto₧e, jak v∞°il, s sebou nenesli vnit°nφ stigma vyd∞d∞nce. A prßv∞ tehdy ho heroick² zßpas druho°adΘho boxera Chucka Wepnera s favorizovan²m Muhammadem Alim inspiroval tΘ zmφn∞nΘ b°eznovΘ noci k napsßnφ scΘnß°e o Rocky Balboovi, odstrkovanΘm hispansko-americkΘm chlapci, kter² se nikdy nevzdßvß. Rozhodnut pomoci si sßm, Stallone nejen₧e svou vizi uplatnil, ale p°es opakovanß odmφtnutφ prosadil u producent∙ i obsazenφ sebe sama do titulnφ role, p°esv∞dΦen, ₧e tentokrßt prorazφ zaΦarovan² kruh slßvy, do kterΘho se tak vytrvale sna₧il proniknout.

      AΦkoliv ho mßlokdo bral vß₧n∞, nem²lil se. Film re₧isΘra Johna G. Avildsena "Rocky", natoΦen² pro jistotu za pouh²ch 1 050 000 dolar∙, m∞l po premiΘ°e na podzim 1976 takovΘ p°ijetφ, ₧e dosßhl celkov∞ 112 milion∙ tr₧eb; z toho polovina, p°esn∞ 56 524 972 dolar∙, byl Φist² zisk. Sylvester Stallone se rßzem stal hv∞zdou, novinß°i mu zaΦali °φkat "Sly" a pßtrali po jeho soukromφ. "Rocky" dostal Oscara na nejlepÜφ film roku, obecenstvo si vynucovalo pokraΦovßnφ (zatφm Φty°i) a zdßlo se, ₧e hercova touha dostat se na vrchol je napln∞na. Za dalÜφch Üest let vÜak Stallone p°ekvapil znovu, a op∞t p°φb∞hem mu₧e stojφcφho na okraji lidskΘ komunity. Je indißnskoamerickΘho p∙vodu, jmenuje se John Rambo a jako zklaman² veterßn vietnamskΘ vßlky nikdy nikomu nic neodpouÜtφ. Film re₧isΘra Teda Kotcheffa "Rambo" (First Blood) Üel do premiΘry v °φjnu 1982 a historie se opakovala. Neuv∞°iteln²ch 150 milion∙ tr₧eb, sv∞tov² ·sp∞ch a takΘ pokraΦovßnφ (zatφm dv∞), z nich₧ prvnφ, "Rambo II." (Rambo: First Blood, Part II., 1985) utr₧ilo dokonce 250 milion∙ dolar∙.

      Stallone zpodobnil od tΘ doby mnoho postav, ₧ßdnΘ u₧ vÜak, snad s v²jimkou trestance Franka Leone ve filmu re₧isΘra Johna Flynna "Kriminßl" (Lock Up, 1989), nedokßzal vtisknout vlastnφ ₧ivotnφ pocit jako hrdin∙m sv²ch dvou kultovnφch titul∙. Nejen pro americkΘ publikum se stali Rocky Balboa i John Rambo p°edstaviteli lidφ, vylouΦen²ch z d∙vod∙ chudoby nebo p∙vodu ze spoleΦnosti, a zneu₧φvan²ch tou₧e spoleΦnostφ ve vßlkßch Φi profesionßlnφm sportu; jejich nezlomnost a tvrdost, s jakou nepodlΘhajφ a oplßcejφ stejn²m, jsou obdivovßny nßvÜt∞vnφky kin na celΘm sv∞t∞.

      Ne ovÜem kritiky, ti vidφ v t∞chto postavßch pouze glorifikaci nßsilφ, prosazovßnφ politickΘ a spoleΦenskΘ netolerance a p°edevÜφm oslavu individußlnφho v²konu spravedlnosti bez ohledu na zßkony. I kdy₧ t∞mto v²tkßm nelze up°φt jistou oprßvn∞nost, nejde o to, kdo mß pravdu. Dosßhne-li n∞kter² tv∙rce vzdor tak rozporn²m nßzor∙m celosv∞tovΘho ohlasu, nem∞li bychom ho ani vyzdvihovat do nebe, ani zatracovat do pekla, spφÜe by byla na mφst∞ otßzka, proΦ takovΘho ·sp∞chu dosßhl.

      Z odpov∞di bychom se mo₧nß dozv∞d∞li mßlo o kultech a legendßch, zato vφce o sv∞t∞, ve kterΘm ₧ijeme.

Karel Cop

      Pierce Brosnan
      http://www.ianfleming.org/
      http://www.goldeneye.com/brosnan.htm
      http://www.mcs.net/~klast/www/brosnan.html