Nelze vÜak nevid∞t ani to, ₧e Φast²m u₧φvßnφm zφskaly tyto argumenty dnes ji₧ tΘm∞° pachu¥ frßzφ. Neustßle se opakujφ, ale vφce v teorii ne₧ v praxi.

Myslφte si, ₧e argumenty pro on-line bankovnictvφ jsou pouh²mi frßzemi, kterΘ nemajφ ₧ßdnou vazbu k realit∞?

Prßv∞ naopak. Chci °φci, ₧e zßle₧φ jen na bankßch, zda si skuteΦn∞ polo₧φ otßzky typu "Co klient ocenφ?" a "Jsme mu to schopni nabφdnout?" a zda jsou schopny podle pravdiv²ch odpov∞dφ i jednat. Jß jsem p°esv∞dΦen, ₧e on-line bankovnictvφ je ta sprßvnß "klientskß" cesta.

Podφvejme se na to i z druhΘ strany. Co to znamenß pro banku z hlediska jejφ stability a p°φjm∙, jestli₧e se rozhodne pro nabφdnout klient∙m p°φmΘ bankovnφ slu₧by?

Asi bude nejlepÜφ zaΦφt u otßzky: "Z Φeho banka ₧ije?" Jejφ p°φjmy plynou v podstat∞ ze dvou stran. Jednak ve form∞ ·rokovΘ mar₧e, jednak ve form∞ poplatk∙ za slu₧by. Za ideßlnφ pom∞r t∞chto p°φjm∙ se ve sv∞t∞ pova₧uje 1 : 1. To je vÜak snem i zahraniΦnφch bank, nato₧ naÜich. P°φjmy z poplatk∙ toti₧ dosahujφ mnohem ni₧Üφ ·rovn∞, pohybujφ se okolo 20--35 % z celkov²ch p°φjm∙. Tyto p°φjmy jsou p°itom pro banku velmi ₧ßdoucφ. NepodlΘhajφ v²kyv∙m kurz∙ a ·rokov²ch sazeb a jsou tudφ₧ mnohem bezpeΦn∞jÜφ. Pokud vÜak chce banka klientovi ·Φtovat poplatky, musφ mu za n∞ nabφdnout kvalitnφ slu₧by.

A zde p°ichßzφ ke slovu internetovΘ a telefonnφ bankovnictvφ Φi bankovnictvφ vyu₧φvajφcφ faxu nebo poÜty. Nßklady banky na tyto slu₧by jsou podstatn∞ ni₧Üφ. Proto je on-line banka schopnß poskytovat podstatn∞ kvalitn∞jÜφ slu₧by za poplatky obvyklΘ v b∞₧nΘm bankovnictvφ. Proti stejn²m p°φjm∙ mß toti₧ postaveny ni₧Üφ nßklady a struktura p°φjm∙ se tφm p°eklßpφ ve prosp∞ch bezpeΦnΘho pom∞ru 1 : 1. Dφky stabilit∞ sv²ch p°φjm∙ je potom banka celkov∞ stabiln∞jÜφ, a tφm i bezpeΦn∞jÜφ.

╪ekl jste bezpeΦn∞jÜφ. BezpeΦnost je asi nejΦast∞ji sklo≥ovanΘ slovo v souvislosti s on-line bankovnictvφm ...

╪ada lidφ si myslφ, ₧e pou₧φvat Internet v bankovnictvφ je cosi nebezpeΦnΘho, hraniΦφcφho s hazardem. Nenφ to vÜak pravda. Technologickß bezpeΦnost souvisφ se t°emi ve sv∞t∞ IT zcela standardnφmi problΘmy, jak²mi jsou d∙v∞rnost, autentizace a zajiÜt∞nφ prokazatelnosti.

ZajφmavΘ je srovnßnφ, jak jsou tyto problΘmy °eÜeny v b∞₧n²ch on-line bankßch v USA a jak se k t∞mto problΘm∙m stavφme u nßs nap°. my. Nemyslφm si, ₧e bychom byli n∞jak pozadu.

ProblΘm on-line bankovnictvφ nespoΦφvß podle mΘho nßzoru v technologiφch a v bezpeΦnosti, ale v PR a marketingu.

Poj∩me tedy k otßzce public relations...

Ve°ejnost by m∞la b²t obeznßmena s nßsledujφcφmi zßsadami: Pokud dodr₧ujeme urΦitß pravidla, je pohyb po Internetu bezpeΦn². PoskytovatelΘ slu₧eb by m∞li na mo₧nß rizika upozor≥ovat a poskytnout klientovi prost°edky a nßvod k ochran∞. Mß-li klient v ·myslu, a¥ u₧ z nev∞domosti Φi pohodlnosti, tato pravidla poruÜit, poskytovatel by mu to zkrßtka nem∞l dovolit. Pojem "bezpeΦnost" by se m∞l vnφmat jako n∞co relativnφho. V₧dy¥ pokud si chceme koupit bezpeΦnΘ auto, koupφme si ho p°esto, ₧e se o ₧ßdnΘ znaΦce nedß °φct, ₧e v∙z je 100% bezpeΦn². V ka₧dΘm se zabφjejφ lidΘ. "BezpeΦnost" je t°eba posuzovat v adekvßtnφm srovnßnφ a v p°φpad∞ on-line bankingu m∙₧e otßzka znφt: "Je snadn∞jÜφ napodobit podpis na papφrovΘm platebnφm p°φkazu nebo prolomit technologii digitßlnφho podpisu u elektronickΘho platebnφho p°φkazu?" A objektivn∞ je t°eba p°iznat, ₧e na n∞kterΘ otßzky nemusφ odpov∞∩ vyzn∞t jednoznaΦn∞ ve prosp∞ch internetovΘho bankovnictvφ. Nap°φklad: "Je ve v∞tÜφ anonymit∞ lupiΦ s pistolφ stojφcφ u pokladny, nebo hacker v klidu domova?"

K dalÜφm aspekt∙m on-line bankovnictvφ m∙₧e pat°it skuteΦnost, ₧e °ada u₧ivatel∙ mß dnes p°φstup k Internetu ze zam∞stnßnφ. Jak se na celou zßle₧itost dφvajφ zam∞stnavatelΘ, respektive management?

ZnßmΘ virtußlnφ knihkupectvφ http://www.Amazon.com uvßdφ ve sv²ch statistikßch, ₧e nakupovßnφ mß dv∞ stejn∞ velkΘ ÜpiΦky -- kolem ob∞da a po 9 hodin∞ veΦer. Z toho jasn∞ vypl²vß, ₧e nakupovßnφ z domova a ze zam∞stnßnφ je zhruba na stejnΘ ·rovni. Otßzka "Jak se budou tvß°it zam∞stnavatelΘ na zneu₧φvßnφ poΦφtaΦe a linky jejich zam∞stnancem?" je proto zcela legitimnφ.

NicmΘn∞, kdy₧ jsme ji polo₧ili n∞kolika manager∙m, odpov∞di si byly podobnΘ jak vejce vejci: "Budeme rad∞ji, kdy₧ budou naÜi zam∞stnanci klienty on-line banky. Pro nßs je toti₧ mnohem v²hodn∞jÜφ, kdy₧ si ka₧d² vy°φdφ svΘ zßle₧itosti po pracovnφ dob∞, by¥ t°eba pomocφ firemnφho p°ipojenφ a poΦφtaΦe, ne₧ kdy₧ si po cest∞ z ob∞da stoupne do p∙lhodinovΘ fronty nebo odejde d°φve z prßce, proto₧e jeho banka zavφrß ji₧ v p∞t."

Jak jste se v Expandii k internetovΘmu bankovnictvφ vlastn∞ dostali?

Na poΦßtku projektu byla vytvo°ena vize banky, kterou tvo°ili v drtivΘ v∞tÜin∞ lidΘ, jen₧ s bankovnictvφm nem∞li nic spoleΦnΘho. V²sledkem byla definice slu₧eb, kterΘ si "pro sebe tvo°ili klienti". V tΘto fßzi se uva₧ovalo o bance Φist∞ internetovΘ. DalÜφm krokem bylo provedenφ prvnφch marketingov²ch pr∙zkum∙ a zßrove≥ zkoumßnφ zasaditelnosti takovΘto banky do prßvnφho rßmce. Z pr∙zkum∙ velice jasn∞ vyplynulo, ₧e Φist∞ internetovß banka nemß na trhu velikosti ╚R Üanci, nicmΘn∞ ₧e sm∞r je sprßvn². Projekt byl natoΦen k p°φmΘmu bankovnictvφ, ve kterΘm rozhodujφcφ roli bude hrßt p°φstup pomocφ telefonu.

Co vßÜ systΘm dnes umφ?

NßÜ je stav∞n² jako systΘm nezßvisl² na p°φstupov²ch kanßlech a veÜkerß funkΦnost, umo₧≥ujφcφ customizaci ·Φt∙ (nap°. automatickΘ hlφdßnφ z∙statk∙ na ·Φtu a uklßdßnφ p°ebytk∙ na termφnovan² vklad, nebo naopak dotovßnφ ·Φtu z termφnovanΘho vkladu) je zabudovßna ji₧ v jßdru systΘmu. Nejednß se tedy o r∙znΘ "nalepenΘ" nadstavby.

Tyto slu₧by jste ji₧ zaΦali nabφzet nebo se k tomu teprve chystßte?

Do letoÜnφho dubna b∞₧el ov∞°ovacφ provoz, kter² byl pln∞ funΦnφ, vΦetn∞ napojenφ na clearing a v²kaznictvφ ╚NB. Zapojilo se zhruba 100 klient∙. Ve°ejn² provoz Expandia Banky byl spuÜt∞n 4. kv∞tna a ka₧d² t²den zaznamenßvßme kolem stovky nov²ch klient∙.

Jak jsou takovΘ slu₧by pro zßkaznφka drahΘ?

Z°φzenφ je bez poplatk∙, vedenφ je placeno odstup≥ovan²mi m∞sφΦnφmi pauÜßly. M∞sφΦnφ poplatek pro b∞₧nΘho "u₧ivatele" internetovΘ banky Φinφ 220 KΦ. V t∞chto poplatcφch je v ka₧dΘm p°φpad∞ zahrnuto zap∙jΦenφ elektronickΘho klφΦe, mezinßrodnφ platebnφ karta a Φasov∞ neomezen² p°φstup do banky vÜemi komunikaΦnφmi kanßly. Poplatky jsou stav∞ny tak, aby b∞₧n² klient vystaΦil s pauÜßlem. Prßce s termφnovan²mi vklady je zdarma.

Myslφte si, ₧e tφmto zp∙sobem zφskßte na ΦeskΘm bankovnφm trhu v²raznou konkurenΦnφ v²hodu?

UrΦit∞, proto₧e v tΘto podob∞ takovΘ slu₧by neposkytuje ₧ßdnß dalÜφ banka. Dajφ se najφt nßhra₧ky, ale pak se dostßvßme do °ßdov∞ jin²ch poplatkov²ch pßsem. V₧dy jsou tyto slu₧by urΦeny pro top klientelu a pro private banking. My je posouvßme do segmentu, kter² je velice zajφmav² a p°itom v bankßch hodn∞ opomφjen².

D∞kuji za rozhovor.

• Pot°eba komunikace p°eva₧uje nad riziky. Ani na prvnφ pohled rizikov²m produkt∙m a slu₧bßm se dnes nesmφ pen∞₧nφ ·stav vyh²bat, nebo¥ by to vedlo ke ztrßt∞ konkurenceschopnosti. Zatφmco d°φve bezpeΦnostnφ administrßtor rozhodoval ze svΘho pohledu o zavedenφ slu₧by, nynφ musφ pouze navrhnout, jak zvlßdnout p°φsluÜnß rizika.

• Ekonomickou nutnostφ se stßvß, aby lokßln∞ uzav°enΘ systΘmy spolu komunikovaly p°es otev°enß prost°edφ.