Jarmila Frejtichovß

SPT TELECOM -- proklφnan², kritizovan², monopolnφ. Vlastnφk 51 % EuroTelu, jednoho ze dvou gladißtor∙ "bitvy o mobil". V oΦekßvßnφ nßstupu novΘho tisφciletφ, kdy skonΦφ jeho monopol i v oblasti fixnφch linek, prochßzφ spoleΦnost zßsadnφ restrukturalizacφ. Rok 1998 zahßjil SPT TELECOM s novou organizaΦnφ strukturou a s v²razn∞ ni₧Üφm poΦtem zam∞stnanc∙ -- jejich poΦet se snφ₧il o 3 350 na souΦasn²ch 22 938.

Lo≥sk² rok byl pro spoleΦnost ·sp∞Ün² -- znamenal vybudovßnφ rekordnφho poΦtu 458 256 nov²ch hlavnφch telefonnφch stanic a poΦet ₧adatel∙ o zavedenφ telefonu se snφ₧il tΘm∞° o t°etinu. Pevn²m telefonem je v souΦasnosti vybaveno Üest z deseti domßcnostφ v ╚R, tj. o 20 % vφce ne₧ v roce 1996.

O rozhovor jsme po₧ßdali generßlnφho °editele SPT TELECOM ing. Svatoslava Novßka.

JakΘ mß problΘmy nßrodnφ operßtor v ╚R oproti svΘmu kolegovi v zßpadnφ Evrop∞?

Je nßm jasnΘ, ₧e prioritou Φφslo jedna je spln∞nφ dluhu z minulosti. Investice, kterΘ vynaklßdßme -- loni zhruba 30 miliard, letos jeÜt∞ o n∞co vφce -- jsou skuteΦn∞ vysokΘ a nemajφ v Evrop∞ obdobu. Na rozdφl t°eba od Japonska Φi USA jsme nuceni vΘst tΘm∞° vÜechny sφt∞, 90 %, kabelem pod zemφ, tj. pravd∞podobn∞ tφm nejdra₧Üφm zp∙sobem. Obce si toti₧ definujφ svΘ po₧adavky a do nepom∞rn∞ levn∞jÜφch vzduÜn²ch vedenφ nßs nepouÜt∞jφ.

Technologicky jsme na ÜpiΦce, zejmΘna pokud jde o ·st°edny od firem Siemens a Alcatel, a nßklady vynalo₧enΘ na jednu telefonnφ stanici jsou obdobnΘ jako v zßpadnφ Evrop∞. Rozdφl je ovÜem v tom, ₧e v²nosovost telefonnφch stanic je asi desetkrßt ni₧Üφ. LidΘ si tady jeÜt∞ dostateΦn∞ neuv∞domujφ efektivitu telefonu a neum∞jφ ho pat°iΦn²m zp∙sobem vyu₧φvat. Samoz°ejm∞ svou roli hraje i to, ₧e kupnφ sφla obyvatelstva nenφ srovnatelnß se Zßpadem. Tak₧e lidΘ cht∞jφ tytΘ₧ slu₧by jako na zßpad od naÜich hranic, ovÜem nßvratnost vlo₧en²ch investic nenφ zajiÜt∞na.

Jak si vede tzv. zelenß linka?

Zelenß linka ji₧ p°eÜla na standardnφ sv∞tovΘ oznaΦenφ 0800. S touto slu₧bou jsme u nßs zaΦali p°ed dv∞ma lety, naostro pak p°ed rokem a p∙l. Velmi v²razn² nßr∙st zßjmu zaznamenßvßme b∞hem poslednφch Üesti m∞sφc∙. V souΦasnosti zelenou linku vyu₧φvß 355 zßkaznφk∙ a m∞sφΦn∞ p°ib²vß asi 40 dalÜφch. Zatφm jsme v zaΦßtcφch, co₧ s sebou nese nutnost investic do p°φsluÜn²ch technologiφ. V budoucnosti budeme moci p°ejφt k daleko p°φzniv∞jÜφm cenßm za tuto slu₧bu (konkrΘtn∞ od 1. dubna p°ipravujeme pozitivnφ zm∞ny v tomto sm∞ru) a oΦekßvßme rovn∞₧, ₧e se zelenß linka zaΦne pou₧φvat i pro dalÜφ ·Φely. Perspektivu vidφm hlavn∞ v bankovnictvφ a ve slu₧bßch.

Zßkaznφky jsou p°edevÜφm velkΘ podniky?

I malΘ, kterΘ jsou progresivnφ a cht∞jφ b²t vid∞t na trhu. V USA, kde se zelenou linkou zaΦali u₧ v  50. letech, dnes majφ deset milion∙ telefonnφch linek s Φφslem 0800 a tomu samoz°ejm∞ odpovφdß i cenovß hladina. S rozÜφ°enφm slu₧by roste jejφ ekonomiΦnost a tento trend oΦekßvßme i u nßs. Podle pr∙zkum∙ uskuteΦn∞n²ch ve Spojen²ch stßtech dßvß 90 % zßkaznφk∙ p°ednost spoleΦnostem, kter²m lze volat zdarma a nejmΘn∞ jedna t°etina populace USA telefonuje na zelenou linku vφce ne₧ 60krßt roΦn∞.

Loni v Φervenci jste zaΦali s poskytovßnφm ISDN. Jak vypadß nßstup tΘto slu₧by?

Jako v₧dycky, kdy₧ jde o novou v∞c, je nßb∞h velmi pozvoln². OvÜem investice do ISDN jsou mnohonßsobn∞ vyÜÜφ ne₧ v p°φpad∞ zelenΘ linky a my musφme najφt sprßvnou rovnovßhu mezi investicemi a nßvratnostφ. Samoz°ejm∞, ₧e ISDN sv²m zp∙sobem kanibalizuje na dalÜφch naÜich produktech, jako jsou nap°. pronßjmy okruh∙, tak₧e proto je cenovΘ zahßjenφ i na m∙j vkus dost vysokΘ. Prvnφ p∙lrok, kter² jsme zahßjili 1. 7. 1997, jsme poskytovali slu₧by ISDN jen ve vybran²ch mφstech, nejprve to byla Praha, Brno a Ostrava, te∩ u₧ se jednß asi o 15 lokalit. S Φφm nejsem spokojen, to je obchodnφ "tah na brßnu" a proto chceme v nejbli₧Üφm obdobφ, v pr∙b∞hu 2. Φtvrtletφ, razantn∞ zm∞nit obchodnφ politiku pro tuto slu₧bu.

ISDN se musφ vyu₧φt pro velkΘ podniky, pro poboΦkovΘ ·st°edny, tam, kde je t°eba dodat v∞tÜφ kapacity jak hlasovΘ, tak datovΘ. Dßle je t°eba ISDN vyu₧φt pro rychlejÜφ interdatovΘ p°enosy a zaΦφt s ISDN ₧φt i v rezidenΦnφ oblasti. LidΘ musφ poznat v²hody tΘto slu₧by, jako prvnφho kr∙Φku k inteligentnφ sφti. A pochopiteln∞ pozitivnφ v²voj musφ mφt i cena.

FenomΘnem souΦasnosti je Internet. Na lo≥skΘm Invexu jste °ekl: "UΦφme se Internet milovat, uΦφme se s nφm ₧φt." Jak to vypadß v praxi?

Kolos, jako je SPT TELECOM, mφvß -- a nejen u nßs, ale i ve sv∞t∞ -- tendence b²t ned∙v∞°iv² k nov²m v∞cem a naÜe reakce jsou v ka₧dΘm p°φpad∞ pomalejÜφ ne₧ u menÜφch "Ütik", kterΘ umφ zareagovat s urΦitou mφrou risku, na zßklad∞ pouhΘho citu pro v∞c. U nßs se musφ vÜechno zadokumentovat, zdokladovat, vypracovat podnikatelskΘ plßny ... Tφm doÜlo ke zpo₧d∞nφ. JeÜt∞ v roce 1995 byli vÜichni velcφ operßto°i v∙Φi Internetu nejistφ a °eÜili pro sebe otßzku, zda Internet ano Φi ne. Panovaly obavy, ₧e se sφ¥ p°etφ₧φ, zhroutφ... Ale Internet je p°φrodnφ jev. Roste a vyvφjφ se zdrav²m, p°irozen²m zp∙sobem. V pr∙b∞hu roku 1996 se poda°ilo poΦßteΦnφ ned∙v∞ru v∙Φi tomuto systΘmu zlomit a SPT TELECOM zaΦal p°ipravovat internetovΘ produkty. Nejprve na pevnΘ lince, tj. stßlΘ napojenφ Internetu a pozd∞ji napojenφ Internet on-line, tedy p°es klasickou telefonnφ sφ¥.

Pokud jde o problΘmy: Cht∞l bych vyvrßtit nßzory, kterΘ n∞kdy zaznφvajφ, naposledy z ·st n∞kter²ch p°edstavitel∙ Φesk²ch IT firem p°i nßvÜt∞v∞ pana Magazinera, poradce prezidenta Clintona pro otßzky informaΦnφch technologiφ, o tom, ₧e brzdou rozvoje Internetu u nßs je nedostateΦnß telefonnφ sφ¥. Faktem je, ₧e telefonizovßno je v souΦasnΘ dob∞ 60 % domßcnostφ, tak₧e ka₧d² druh² byt si m∙₧e za°φdit Internet. ProblΘm je jinΘho druhu --investiΦnφ. Polo₧ka, kterou musφ Φeskß rodina investovat do poΦφtaΦe, nep°edstavuje polovinu pr∙m∞rnΘho m∞sφΦnφho platu jako v USA, ale v nejlepÜφm p°φpad∞ t°i platy. DalÜφ bariΘrou je pak otßzka tarif∙. Jde o to, najφt rozumnΘ vybalancovßnφ ceny mezi u₧itnou hodnotou Internetu a nßvratnostφ tΘto slu₧by z hlediska investic.

A myslφm si, ₧e zde op∞t bude v blφzkΘ budoucnosti n∞jak² p°φjemn∞jÜφ v²voj.

M∙₧ete b²t konkrΘtn∞jÜφ?

Ne, proto₧e to zatφm sßm nevφm, ale diskuse na toto tΘma jsou na mφst∞. Nepochybn∞ dojde k n∞jakΘmu zßsadnφmu zlomu, dß se uva₧ovat o tom, rozhodn∞ v p°φpad∞ v∞tÜφch zßkaznφk∙, kde lze stanovit n∞jak² rozumn² pr∙m∞r, ₧e by u₧ivatel platil pouze jak²si m∞sφΦnφ pauÜßl. K tomu je ovÜem nutnΘ p°ece jenom mφt vφce informacφ, vφce zkuÜenostφ, marketingovΘ studie.

A navφc zde musφ existovat urΦitß substituce z jin²ch v²nos∙ Internetu. To znamenß t°eba n∞co obdobnΘho, jako je zelenß linka, kdy podnikatelΘ Φi asociace byznysmen∙, kte°φ podnikajφ prost°ednictvφm Internetu, budou p°ispφvat na komfort pro zßkaznφka, tj. platit za n∞j cenu p°ipojenφ, nebo alespo≥ jejφ Φßst.

V USA u₧ivatel Internetu p°es telefon neplatφ mφstnφ hovor, v Evrop∞ platφ mφstnφ tarif. Nechystajφ se zm∞ny v tomto sm∞ru?

Musφme si uv∞domit, ₧e ve Spojen²ch stßtech se situace vyvφjela naprosto opaΦn∞ ne₧ v Evrop∞. Tam bylo z investiΦnφho hlediska v²hodn∞jÜφ zakalkulovat tuto slu₧bu do m∞sφΦnφch lokßlnφch tarif∙, kterΘ jsou zhruba 15-20 dolar∙. Tamnφ lokality jsou toti₧ podstatn∞ rozlehlejÜφ ne₧ v Evrop∞. V souΦasnΘ dob∞ ovÜem u₧ tamnφ lokßlnφ operßto°i -- Baby Bells -- majφ velkΘ problΘmy, proto₧e boom Internetu ne·m∞rn∞ zahlcuje sφ¥. A zaΦφnajφ uva₧ovat o tom, jak internetov² provoz zpoplatnit.

Co ostatnφ provide°i Internetu - nebojφ se vßs?

To je v∞c, kterß m∞ mrzφ. Mßm pocit, ₧e nßs ostatnφ poskytovatelΘ p°ipojenφ k Internetu vnφmajφ jako n∞jakΘ nebezpeΦnΘ zvφ°e, kterΘ se chystß ke skoku a trochu nßm hßzejφ klacky pod nohy. Mßme problΘmy s uzavφrßnφm peeringov²ch smluv a podobn∞. Je to zbyteΦnΘ a doufßm, ₧e brzy pochopφ, ₧e se z naÜφ strany nejednß o ₧ßdnou nekalou sout∞₧. V poslednφ dob∞ se vÜak p°eci jen poda°ilo tuto ned∙v∞ru ΦßsteΦn∞ prolomit a n∞kolik smluv uzav°φt.

Jak se na vaÜich hospodß°sk²ch v²sledcφch projevila konkurence mobilnφch telefon∙?

Konkurence mobilnφch telefon∙ se na naÜich hospodß°sk²ch v²sledcφch projevila velmi p°φzniv∞, zejmΘna proto, ₧e jsme vlastnφci 51 % EuroTelu. Samoz°ejm∞, je pravda, ₧e mobilnφ slu₧by vyd∞lßvajφ na ·kor slu₧eb fixnφch.

Post°ehli jsme i urΦit² negativnφ efekt, kter² se nßm nelφbφ a tφm je mφrnΘ sni₧ovßnφ v²nosnosti jednΘ telefonnφ stanice, co₧ je dßno t°emi d∙vody. Jednak tφm, ₧e budovßnφ nov²ch telefonnφch linek je velmi extenzivnφ a tφm pßdem dochßzφ ke z°ed∞nφ provozu a svou roli hraje i zv²Üenß mo₧nost restrikce telefonovßnφ ze zam∞stnßnφ. DalÜφ p°φΦinou je vyhlßÜenφ ·sporn²ch program∙, v jejich₧ rßmci doÜlo i k omezenφ v²daj∙ na telefony jak ve stßtnφ sprßv∞, tak ve sfΘ°e soukromΘ a podnikatelskΘ. Tφm t°etφm d∙vodem je prßv∞ rozvoj mobilnφch slu₧eb. Je otßzkou co se stane v blφzkΘ budoucnosti pokud tarify mobilnφch slu₧eb spadnou v celkovΘm souΦtu v²daj∙ na stejnou ·rove≥ jako ceny fixnφch slu₧eb. To u₧ se ovÜem dostßvßme k otßzce liberalizace. A jakmile p°ijde liberalizace, nastane cenovß vßlka. My s tφm poΦφtßme a sna₧φme se jeÜt∞ maximßln∞ vyu₧φt prostoru, kter² nßm poskytuje stßtnφ tarifnφ politika k tomu, abychom vyrovnali pok°ivenφ tarif∙ z minulosti. ExtrΘmn∞ vysokß v²nosovost mezinßrodnφho provozu se tedy p°elΘvß do oblasti rezidenΦnφ.

JakΘ jsou, podle vßs, v²hody fixnφ linky oproti mobilu?

V prvnφ °ad∞ ve stßlΘ kvalit∞. Nemyslφm te∩, pochopiteln∞, na to urΦitΘ procento star²ch sφtφ, kterΘ tady jeÜt∞ existujφ a kterΘ musφme zlikvidovat. HlasovΘ i datovΘ p°enosy se dajφ po fixnφ lince uskuteΦnit mnohem rychleji, i kdy₧ jist∞ v²voj bezdrßtov²ch technologiφ se v budoucnu prßv∞ na tuto otßzku zam∞°φ.

Dßle si myslφm, ₧e fixnφ sφ¥ je bezpeΦn∞jÜφ pro p°enos urΦit²ch informacφ, kterΘ by se nem∞ly dostat do Θteru. U analogov²ch bezdrßtov²ch systΘm∙ (te∩ mßm na mysli jak bezdrßtovΘ telefony, tak analogovΘ mobilnφ telefony) je to nebezpeΦφ mnohem v∞tÜφ. U digitßlnφch systΘm∙ riziko samoz°ejm∞ v²razn∞ klesß.

A za t°etφ -- k tomu jen struΦn∞, nech¥ se rad∞ji vyjad°ujφ lΘka°i -- je to otßzka vysokofrekvenΦnφho smogu. Myslφm, ₧e za pßr let m∙₧eme b²t p°ekvapeni.

Tarify na mobilnφ telefonnφ slu₧by jsou u nßs extrΘmn∞ nφzkΘ...

Jß mßm stejn² nßzor. Jist∞, v tak krßtkΘ dob∞ po nßstupu dvou tvrd²ch konkurent∙ nemohlo dojφt k n∞jakΘmu jinΘmu v²voji. SpφÜ to bude otßzka toho, a₧ se oba dotknou dna. Nem∙₧ete zφskßvat trh podbφzenφm se za nejni₧Üφ cenu, musφte vzφt v ·vahu nßklady a takΘ p°im∞°en² zisk pro akcionß°e.

V²voj u nßs byl po vÜech strßnkßch neuv∞°iteln∞ rychl². Za p∙l roku, jeÜt∞ bez konkurence RadioMobilu, jsme zφskali 80 000 nov²ch zßkaznφk∙ GSM. T°eba Ma∩arsko, kde zaΦali d°φve, se nßm v rychlosti a intenzit∞ zavßd∞nφ mobilnφch telefon∙ v∙bec nem∙₧e rovnat. A stejn∞ razantn∞ probφhß i cenov² souboj. Akcionß°i u₧ jsou mφrn∞ nerv≤znφ.

Jak se p°ipravujete na vstup do konkurenΦnφho prost°edφ 1. ledna 2001?

NaÜe spoleΦnost, kterß musφ zajiÜ¥ovat telefonnφ spojenφ pro vÜechny, tedy nejen pro solventnφ zßkaznφky, ale i ty telefonnφ stanice, kterΘ vynßÜejφ 150 KΦ m∞sφΦn∞, jde cestou transformace. To pro nßs znamenalo stanovit si kritΘria, kterß chceme dosßhnout, zvß₧it strategickΘ mo₧nosti, kterΘ mßme a na zßklad∞ toho byl vypracovßn transformaΦnφ plßn. Ten obsahuje Φty°i zßkladnφ atributy.

Za prvΘ: Zm∞nit lidi. To je nejt∞₧Üφ. Druhou velkou kapitolou je zm∞na proces∙ ve spoleΦnosti -- zkrßcenφ, zefektivn∞nφ t∞chto proces∙ tak, aby na tom maximßln∞ vyd∞lal zßkaznφk a aby byly maximßln∞ efektivnφ. T°etφm aspektem je zm∞na systΘmu, jednak provoznφho a jednak finanΦnφho. ╚tvrtou, poslednφ kategoriφ je otßzka zavßd∞nφ nov²ch technologiφ. Tady jsem nejspokojen∞jÜφ, myslφm, ₧e v tΘto oblasti ud∞lali naÜi lidΘ kus prßce.

Cht∞l bych se vrßtit k tomu druhΘmu bodu, k otßzce zm∞ny proces∙. Sem pat°φ i reorganizace firmy. Z osmi b²val²ch odÜt∞pn²ch zßvod∙ vznikly Φty°i se sφdlem v Praze, Brn∞, ╚esk²ch Bud∞jovicφch a Pardubicφch. Kvalitnφ pracovnφci ze zruÜen²ch regionßlnφch zastoupenφ najdou uplatn∞nφ v nov∞ budovan²ch obchodnφch st°ediscφch, kam budou moci p°edevÜφm velcφ zßkaznφci telefonovat a konzultovat velmi specifickΘ, technologicky slo₧itΘ problΘmy.

P°ed n∞kolika lety skonΦil v pr∙zkumu ve°ejnΘho mφn∞nφ SPT TELECOM na druhΘm mφst∞, hned za ╚esk²mi drahami, jako podnik s nejhorÜφm image. Velcφ nßrodnφ operßto°i ovÜem takto dopadajφ skoro vÜude na sv∞t∞. ProΦ tomu tak, podle vßs, je?

To je historickß zßle₧itost. Nßrodnφ operßto°i v∞tÜinou pracovali v monopolnφm prost°edφ a tyto firmy byly majetkem stßtu. To znamenß, ₧e prakticky nebyl rozdφl mezi stßtnφmi ·°ednφky a monopolnφ telekomunikaΦnφ sprßvou. Tato byrokratickß tradice mß ₧ivotnost jako balvan a pohnout s tφmto balvanem vy₧aduje obrovskΘ ·silφ. DalÜφm momentem je, ₧e jsme jednoznaΦn∞ pojmenovatelnφ. Kdy₧ v jednom obchod∞ prodßvajφ chleba o dvacet halφ°∙ levn∞ji ne₧ ve vedlejÜφm, m∙₧e mφt ten obchodnφk dobr² kredit, i kdy₧ t°eba celkov∞ cena chleba vzrostla trojnßsobn∞. My kdy₧ zv²Üφme tarif, je vinφk jednoznaΦn²: SPT TELECOM.

Musφme se to pokusit zm∞nit. Cestu vidφme p°edevÜφm v decentralizaci °φzenφ, v tom, ₧e dßme jednotliv²m zßvod∙m vφce pravomoci a zßrove≥ vφce odpov∞dnosti. Dßle je t°eba "vym∞≥ovat krev", dßt Üanci mlad²m lidem. Reklamu v televizi a v dalÜφch mΘdiφch vidφm pouze jako dopl≥kov² prost°edek. Cht∞l bych ovÜem upozornit, ₧e za poslednφ dva roky jsme se v tomto ₧eb°φΦku posunuli na zaΦßtek druhΘ poloviny.

Myslφm, ₧e situace se doopravdy zm∞nφ a₧ po nasazenφ konkurence, teprve a₧ se ukß₧e, ₧e i konkurence nenφ stoprocentnφ a ₧e ten zl², b²val² monopolnφ operßtor mß spoustu zkuÜenostφ a n∞co umφ. Nov² konkurent se v₧dycky zpoΦßtku jevφ velice slibn∞ a vzbuzuje nejr∙zn∞jÜφ oΦekßvßnφ. Ne v₧dycky oprßvn∞nß.

Tak₧e liberalizaci vφtßte?

Je to mo₧nß i takov² m∙j vzkaz ve°ejnosti a vlßdnφm ·°ednφk∙m. Byly zde definovßny, v srpnu 1994, n∞jakΘ podmφnky hry. SPT TELECOM zφskal v rßmci pov∞°enφ urΦitΘ exkluzivity -- exkluzivitu na mezinßrodnφ slu₧by, exkluzivitu na mezim∞stskΘ slu₧by a ΦßsteΦnou exkluzivitu na lokßlnφ slu₧by. Podmφnky ve sv∞t∞ se ovÜem m∞nφ a my jsme p°ipraveni o nich jednat. Pokud se n∞kdo rozhodne, ₧e bude chtφt liberalizaci urychlit, uvolnit n∞kter² z trh∙, kter² je zatφm obsazen naÜφm pov∞°enφm -- naÜe spoleΦnost je p°ipravena velmi seri≤zn∞ o tom diskutovat. Cel² management SPT TELECOM p°ijφmß liberalizaci jako nezbytnost a jß osobn∞ v nφ vidφm nßstroj nejrychlejÜφ transformace. Mluvil jsem tady o r∙zn²ch chystan²ch opat°enφch. Jakmile ovÜem p°ijde konkurence, transformace nastßvß okam₧it∞. My jsme p°ipraveni m∞nit podmφnky hry.

╪φkßm to i proto, ₧e vlastn∞ u₧ nejsme v podmφnkßch exkluzivity. Nap°φklad v oblasti mezinßrodnφch slu₧eb ji₧ existuje stφnovß konkurence -- call-backy, r∙znΘ mezinßrodnφ datovΘ slu₧by, kterΘ umo₧≥ujφ i hlasov² p°enos... Je tedy lepÜφ v∞c rovnou otev°φt, tak, abychom i my mohli pou₧φvat stejnΘ metody, rozhodovat o naÜich investicφch z ekonomiΦt∞jÜφho hlediska. Technologie prost∞ p°edbφhajφ legislativu a tφm urychlujφ i proces liberalizace.

D∞kuji vßm za rozhovor.