Pavel Houser

Co vÜechno se s Internetem stane v letoÜnφm roce? JakΘ dalÜφ technologie se objevφ a jakΘ budou vφce vyu₧φvßny? Vezm∞me si je ve stejnΘm po°adφ, jak se historicky objevily.

Webov² prohlφ₧eΦ a HTML

Prßv∞ tyto technologie odstartovaly na konci roku 1994 internetovou explozi. N∞kterΘ progn≤zy (Forrester Research) pova₧ujφ HTML za jazyk v²hledov∞ mrtv², nicmΘn∞ v p°φÜtφm roce jeho smrt jeÜt∞ rozhodn∞ nenastane. Naopak, technologie jako dynamickΘ HTML mohou do znaΦnΘ mφry vytlaΦit dalÜφ prost°edky, pou₧φvanΘ dnes k dosa₧enφ interaktivity, dynamiΦnosti, multimedißlnφch efekt∙ atd. Progn≤zy v∞Ütφcφ konec HTML by se daly interpretovat tak, ₧e statickΘ a jen obΦas aktualizovanΘ WWW strßnky budou zcela vykßzßny mimo komerΦnφ sfΘru. Nenφ vÜak ₧ßdn² d∙vod, proΦ by se zde nem∞ly udr₧et a z∙stat pro mnoho u₧ivatel∙ atraktivnφmi pro sv∙j obsah.

Java

Progn≤zy v∞Ütφcφ konec HTML pracovaly stßle Φast∞ji s tφm, ₧e Internet zcela ovlßdne Java. NicmΘn∞ v tomto roce k tomu z °ady d∙vod∙ jeÜt∞ rozhodn∞ nedojde, t°eba₧e jejφ v²znam jist∞ dßle poroste. D∙vodem jsou spory kolem Javy, ale i pomalost v Jav∞ napsan²ch aplikacφ, problΘmy s Üφ°kou pßsma (p°enßÜen² applet je objemn∞jÜφ dokument HTML) i dalÜφ technickΘ obtφ₧e (v²vojov²ch nßstroj∙ rychle p°ib²vß, ale naproti tomu virtußlnφ stroje Φi p°ekladaΦe jsou teprve na poΦßtku svΘho v²voje).

Jeden Net je mßlo

MagickΘ slovo Internet u₧ dnes nestaΦφ. Ji₧ v roce p°edminulΘm se jako dalÜφ mantra objevil v²raz Intranet, p°iΦem₧ letos jsme se doΦkali i snad poslednφ mo₧nosti v podob∞ ΦastΘho sklo≥ovßnφ pojmu Extranet (mo₧nß se ovÜem ukß₧e, ₧e zßsoba "Net∙" vyΦerpßna nenφ). Tak₧e jednou z mo₧nostφ na odpov∞∩ budoucnosti Internetu jsou prßv∞ Extranety, respektive virtußlnφ privßtnφ sφt∞ -- zkrßtka aplikace spojenΘ s business-to-business transakcemi.

P°φstup

Stßle vφce u₧ivatel∙ bude k Internetu p°istupovat pomocφ televiznφch terminßl∙, kabelovΘ televize, bezdrßtov²ch za°φzenφ, karet podobn²m naÜim kartßm telefonnφm apod.

WWW rozhranφ

Pole, kterΘ Internet zasßhne (a ji₧ zasßhl) velmi siln∞, a to dokonce i tam, kde nenφ v∙bec zaveden, je podoba u₧ivatelskΘho rozhranφ. Prost°edφ WWW prohlφ₧eΦe se pomalu stßvß p°eva₧ujφcφ podobou p°φstupu k veÜker²m aplikacφm. Browser je stßle siln∞ji integrovßn p°φmo do operaΦnφho systΘmu, jako analogie termφnu desktop se ji₧ v₧φvß i pojem webtop. Propojenφm ostatnφch technologiφ (nap°. databßzφ) s WWW se zab²vß °ada renomovan²ch firem. ProblΘm je samoz°ejm∞ okolo soudnφch spor∙ t²kajφcφch se integrace browseru s Windows. Koncepce Netscapu (Aurora) vÜak sv∞dΦφ o tom, ₧e podobn² integraΦnφ p°φstup mß svΘ zastßnce i na druhΘ stran∞ barikßdy.

╚esk² Internet

P°ib²vß subjekt∙, kterΘ se zab²vajφ tvorbou obsahu i slu₧eb. NicmΘn∞ hlavnφm p°φnosem Internetu pro ΦeskΘ podnikatele i u₧ivatele by m∞l b²t snazÜφ p°φstup k cizφm trh∙m (v prvnφm p°φpad∞) a k zahraniΦnφm zdroj∙m informacφ v p°φpad∞ druhΘm.

Vize a mo₧nß zklamßnφ

Slovo Internet je stßle Φast∞ji sklo≥ovßno v dennφm tisku a Sφ¥ se pova₧uje za veled∙le₧it² fenomΘn dneÜnφch dn∙. Na druhΘ stran∞ nelze nevid∞t ani fakt, ₧e v dob∞ raketovΘho nßstupu Internetu (v souvislosti s WWW) v roce 1995 oΦekßvali mnozφ vizionß°i, ₧e sv∞t bude zm∞n∞n p°φmo p°ed jejich nadÜen²ma oΦima v n∞kolika p°φÜtφch m∞sφcφch. P°edpoklßdala se zm∞na charakteru pracovnφho procesu (homeworking), byl vytvo₧en termφn "informaΦnφ spoleΦnost" (p°φpadn∞ spoleΦnost "postindustrißlnφ"), Internet m∞l odstranit zastupitelskou demokracii a nahradit ji jakousi on-line demokraciφ p°φmou.

Budoucφ podobou Internetu se velmi rßdo zab²vß hned n∞kolik skupin lidφ: spisovatelΘ sci-fi obecn∞ a kyberpunku specißln∞. Ti vÜichni vykreslujφ Φtenß°i sv∞t, v n∞m₧ je Sφ¥ sφtφ u₧ vφcemΘn∞ ₧ivotnφm prost°edφm Φlov∞ka a biologickΘ funkce jsou tak t∞sn∞ integrovßny s technologiφ, ₧e nenφ jasnΘ, kde (a zda v∙bec) je mezi nimi n∞jakß ostrß hranice.

Tyto fantazie se vÜak vφcemΘn∞ nenaplnily (respektive se napl≥ujφ mnohem pomaleji, ne₧ mnozφ p°edpoklßdali) a to se zßsadnφm zp∙sobem nezm∞nφ ani letos. Lze tedy i spekulovat, ₧e pomalu vstupujeme do obdobφ, kdy se kolem Internetu zcela zßkonit∞ dostavφ i urΦitß deziluze.