Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 34/97)
╚esk² Internet mß vysokorychlostnφ akademickou sφ¥
(dokonΦenφ z minulΘho Φφsla)
Vladimφr Vrabec
Internet dalÜφ generace
P°esto, ₧e TEN-34 je mimo°ßdnou inovacφ evropsk²ch sφtφ, je z°ejmΘ, ₧e centrum dalÜφho internetovΘho v²voje je v kolΘbce Internetu -- v USA. Ji₧ jsme se zmφnili, ₧e agentura NSF (National Science Foundation) se po ukonΦenφ Φinnosti sφt∞ NSFNET soust°edila na rozvoj vBNS. Konec roku 1996 p°inesl pro dalÜφ sφ¥ov² v²voj dv∞ mimo°ßdnΘ udßlosti. O obou byli Φtenß°i CW v prosinci lo≥skΘho roku informovßni. V prvΘ °ad∞ to bylo ohlßÜenφ projektu Internet II Φty° desφtek severoamerick²ch univerzit a pak uve°ejn∞nφ iniciativy severoamerickΘ vlßdy vedoucφ k Internetu dalÜφ generace -- NGI (Next Generation Internet). Ob∞ tyto udßlosti p°edpoklßdajφ urychlenou orientaci na superrychlΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞. Toto zam∞°enφ v²znamn∞ ovliv≥uje celosv∞tovΘ sφ¥ovßnφ tφm, ₧e vytyΦuje cestu, jak soudobou, dnes ji₧ mßlo vyhovujφcφ informaΦnφ cestu postupn∞ p°etvß°et na multimedißlnφ informaΦnφ dßlnici.
Internet II, dnes oznaΦovan² jako Internet2, zahrnuje v souΦasnΘ dob∞ aktivitu ji₧ cca sta americk²ch univerzit a v²zkumn²ch center s cφlem radikßln∞ zlepÜit internetovΘ propojenφ ·Φastnφk∙ projektu a vytvo°it podmφnky pro °eÜenφ aktußlnφch v∞deck²ch a v²zkumn²ch ·kol∙, kterΘ soudob² Internet neumo₧≥oval. P°edpoklßdß se, ₧e prßce na nov²ch internetov²ch technologiφch budou, tak jak doposavad bylo v Internetu zvykem, otev°enΘ a ₧e v²sledky budou k dispozici i ostatnφm Φßstem Internetu, tedy i TEN-34 a jejφm nßrodnφm Φßstem.
Iniciativa NGI v ·zkΘ souΦinnosti s projektem Internet2 sleduje vytvo°it sφ¥ovΘ p°edpoklady pro °eÜenφ nalΘhav²ch aplikaΦnφch ·loh z oblasti nap°. nßrodnφ bezpeΦnosti, energetiky, vzd∞lßvßnφ, medicφny, ekologie a kosmickΘho v²zkumu, ·loh, kterΘ v podmφnkßch soudobΘho Internetu pat°ily do sfΘry fantazie a sn∙. Mß se zato, podobn∞ jako v minulosti, ₧e soukrom² sektor v rßmci NGI nov∞ vyvφjenΘ technologie urychlen∞ zkomercializuje, vyu₧ije v dalÜφm ekonomickΘm rozvoji, vytvo°φ °adu nov²ch pracovnφch p°φle₧itostφ a pro desφtky milion∙ u₧ivatel∙ Internetu p°ipravφ novΘ zajφmavΘ a u₧iteΦnΘ slu₧by.
Viceprezident Al Gore zhodnotil d°φv∞jÜφ vlßdnφ investice do v²zkumu sφtφ, jako byly ARPANET a NSFNET, konstatovßnφm, ₧e se mimo°ßdn²m zp∙sobem vyplatily nejen v ekonomice USA, ale i v ostatnφch sfΘrßch severoamerickΘ spoleΦnosti.
Internetov² "boom" p°inesl dle jeho nßzoru pro existujφcφ a nov∞ vyniklΘ firmy ekonomick² p°φnos odhadovan² na 200 miliard dolar∙, pro celou severoamerickou spoleΦnost sta tisφce nov²ch, vysoce hodnocen²ch pracovnφch mφst a pro americkou mlßde₧ mo₧nost pono°it se do univerza v∞d∞nφ. Vyslovil p°esv∞dΦenφ, ₧e NGI je sprßvnou investicφ do budoucna, kterß bude slou₧it jako katalyzßtor pro vznik nov²ch sφtφ a pro °eÜenφ nov²ch sφ¥ov²ch aplikacφ na poΦßtku 21. stoletφ.
Hlavnφm zßmyslem NGI je vytvo°it alespo≥ dv∞ propojenß sφ¥ovß prost°edφ pro pot°ebnΘ experimentßlnφ prßce. PrvΘ prost°edφ by m∞lo propojit zhruba stovku univerzit a federßlnφch v²zkumn²ch pracoviÜ¥ asi o dva °ßdy rychleji ne₧ dosavadnφ Internet. DruhΘ prost°edφ by pak m∞lo umo₧nit komunikaci cca deseti pracoviÜ¥ o t°i °ßdy rychleji. PlßnovanΘ rychlosti jsou pojφmßny nikoliv jako rychlosti sφ¥ov²ch pßte°nφch struktur, ale jako koncovΘ rychlosti mezi sφ¥ov²mi aplikacemi. V prvΘm p°φpad∞ se p°edpoklßdajφ koncovΘ rychlosti vyÜÜφ ne₧ 100 Mbit/s, v druhΘm vyÜÜφ ne₧ Gbit/s. Pro jejich dosa₧enφ je t°eba urychlit nejen sφ¥ovΘ p°enosy, ale i prßci koncov²ch za°φzeni, na kter²ch budou aplikace spuÜt∞ny.
DalÜφm zßm∞rem NGI je v²voj a demonstrace takov²ch sφ¥ov²ch servisnφch technologiφ, kterΘ jsou zapot°ebφ pro novou generaci aplikacφ. Tak nap°. zabezpeΦenφ distribuovanΘ interaktivnφ spoluprßce v∞deck²ch t²m∙ a videokonferencφ vy₧aduje n∞kterΘ sφ¥ovΘ slu₧by, kterΘ nebyly k dispozici na soudobΘm Internetu. Je t°eba, aby pot°ebnΘ slu₧by spl≥ovaly urΦitΘ po₧adavky, by¥ jsou tyto protich∙dnΘ a tudφ₧ nesnadno realizovatelnΘ. Slu₧by musφ b²t nap°. funkΦn∞ bohatΘ, vysoce v²konnΘ a musφ b²t k dispozici za rozumnou cenu. Pro ilustraci upozorn∞me na jednu z nich. Jde o tzv. "kvalitu servisu", QOS (Quality of Service). V souΦasnΘ dob∞ platφ pro p°enos paket∙ na Internetu demokratickß rovnost. VÜechny pakety jsou p°emφs¥ovßny mezi sm∞rovaΦi se stejnou prioritou. Tato novß slu₧ba umo₧≥uje aplikacφm zruÜit tuto rovnost a po₧adovat pro svoje pakety r∙znΘ stupn∞ preferencφ s cφlem zajistit si bezporuchovou v²m∞nu dat v pot°ebn²ch Φasov²ch tolerancφch. QOS je nezbytn∞ nutnou podmφnkou pro rychlou interakci aplikacφ a pro p°enos masiv∙ dat v reßlnΘm Φase, nap°. pro p°φm² p°enos videa.
AΦkoliv NGI poΦφtß s aplikacemi pokr²vajφcφmi Üirok² rozsah lidsk²ch aktivit, je zvlßÜtnφ pozornost v∞novßna n∞kolika aplikaΦnφm typ∙m majφcφm fundamentßlnφ v²znam pro ÜirÜφ t°φdu aplikacφ. Jde p°edevÜφm, jak ji₧ bylo °eΦeno, o kolaborativnφ aplikace, dßle o distribuovanΘ v²poΦty, nap°. vypracovßvßnφ globßlnφch atmosferick²ch model∙, teleoperace, distanΦnφ v²uku, °eÜenφ krizov²ch aplikacφ s p°emφs¥ovßnφm a rekonfiguracφ sφ¥ov²ch zdroj∙ apod. Je po₧adovßno, aby v rßmci NGI byla p°ipravena malß skupina demonstracφ, dokumentujφcφ novΘ aplikaΦnφ mo₧nosti.
TEN-34 CZ
╚eskß vysokorychlostnφ akademickß sφ¥, jejφ₧ zßkladnφ infrastruktura byla vybudovßna CESNETEM, a jejφ₧ doΦasnΘho financovßnφ se ujalo Ministerstvo Ükolstvφ, mlßde₧e a t∞lov²chovy ╚R, je postavena vnit°n∞ na rßdiov²ch spojφch o po₧adovanΘ rychlosti 34 Mbit/s. Za zßklad p°enos∙ byla p°ijata varianta IP/ATM (IP protokol nad ATM) s p°ipojenφm optick²m E3 okruhem firmou Global One do Frankfurtu. Na napojenφ do TEN-34 bude v∞novßna pouze Φßst Üφ°ky pßsma tohoto okruhu. Druhß Φßst bude vyhrazena pro spojenφ do USA. Tak bude zabezpeΦeno spojenφ nejen s mΘn∞ ambici≤zn∞jÜφ sφtφ TEN-34, ale i se superrychl²mi severoamerick²mi sφt∞mi. To sk²tß p°im∞°enΘ technickΘ mo₧nosti kooperace a spoluprßce Φesk²ch akademick²ch pracoviÜ¥ s pracoviÜti zahraniΦnφmi.
Vedle °ady testovacφch pracφ jsou pro TEN-34 CZ p°ipraveny n∞kterΘ pilotnφ a aplikaΦnφ projekty. Mezi nejv²znamn∞jÜφ pat°φ DistribuovanΘ zpracovßnφ dat a interaktivnφ spoluprßce se Üirokou mezinßrodnφ ·Φastφ, Multimedißlnφ konference, DistribuovanΘ v²poΦty a Metody grafickΘ interakce v distribuovanΘm prost°edφ.
Provoz sφt∞ je vyhrazen pro akademickß pracoviÜt∞ a komerΦnφ vyu₧φvßnφ nenφ dovoleno. V tΘto souvislosti je zajφmavou otßzkou dalÜφ osud stßvajφcφ sφt∞ CESNET, kterß se pyÜnφ rozsßhlou konektivitou a bohat²mi ve°ejn²mi sφ¥ov²mi slu₧bami (viz obrßzek 1). Po dobu centrßlnφho financovßnφ akademickΘ sφt∞ ministerstvem, tj. do konce roku 1998, a po dobu platnosti jejφho specifickΘho zam∞°enφ je skoro jistΘ, ₧e je nutnΘ, aby sφ¥ CESNET existovala odd∞len∞ od TEN-34 CZ. Po uvedenφ akademickΘ sφt∞ ze zkuÜebnφho stavu do normßlnφho provozu lze oΦekßvat, ₧e nekomerΦnφ zßt∞₧ sφt∞ CESNET bude p°esouvßna postupn∞ na TEN-34. A₧ akademickß sφ¥ ztratφ svou exkluzivitu, tak pravd∞podobn∞ ob∞ sφt∞ prorostou v jedinou, proto₧e nebudou existovat d∙vody pro jejich odd∞len² provoz.
Pokusme se na zßv∞r odhadnout, kdy pomine v²luΦnost vysokorychlostnφ akademickΘ sφt∞. Tato situace jist∞ nastane v okam₧iku, kdy se v ΦeskΘm Internetu objevφ dalÜφ sφ¥, z°ejm∞ komerΦnφ, podobn²ch nebo dokonce vyÜÜφch parametr∙. P°edpokladem je ovÜem odpovφdajφcφ nßr∙st komerΦnφch aplikacφ, kterΘ by sφt∞ takov²ch kvalit pot°ebovaly. V tomto smyslu TEN-34 CZ se stßvß v²zvou pro cel² Φesk² Internet.
|