Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 33/97)

---

╚esk² Internet mß vysokorychlostnφ akademickou sφ¥

Vladimφr Vrabec

Ji₧ loni informoval CW o projektu TEN-34 CZ a letos v Φervnu uve°ejnil informaci o oficißlnφm zahßjenφ Φinnosti ΦeskΘ vysokorychlostnφ akademickΘ sφt∞, kterß je zßkladnφm v²sledkem °eÜenφ uvedenΘho projektu. Tuto informaci je vhodnΘ doplnit upozorn∞nφm, ₧e skoro m∞sφc p°edtφm byla v Cambgridge otev°ena panevropskß infrastruktura, evropskß vysokorychlostnφ akademickß sφ¥ TEN-34, jejφ₧ souΦßstφ se TEN-34 CZ stßvß. P°φvlastek vysokorychlostnφ si tyto sφt∞ zaslou₧ily skuteΦnostφ, ₧e jsou budovßny pomocφ okruh∙, jejich₧ maximßlnφ p°enosovΘ rychlosti dosahujφ 34 Mbit/s. P°φvlastek akademiΦnosti znamenß, ₧e jsou urΦeny pro propojenφ evropsk²ch univerzit a v²zkumn²ch center.

SouΦasn² stav obou sφtφ znßzor≥ujφ obrßzky 1 a 2. Na obrßzku 1 vidφme topologii evropskΘ vysokorychlostnφ akademickΘ sφt∞ z 18. Φervence tohoto roku, s ·daji o zprovozn∞n²ch okruzφch a jejich rychlostech. Pozorn² Φtenß° si jist∞ vÜimne, ₧e u okruhu Frankfurt--Praha rychlost nenφ uvedena. To souvisφ se skuteΦnostφ, ₧e p°ipojenφ ΦeskΘ vysokorychlostnφ akademickΘ sφt∞ do TEN-34 je zatφm provizornφ. Na obrßzku 2, znßzor≥ujφcφm jejφ souΦasn² stav, je tato provizornost vyjßd°ena dv∞ma mezinßrodnφmi okruhy o rychlostech 2 Mbit/s do Mnichova a Stockholmu. Mo₧nß, ₧e v dob∞, kdy Φtete tyto °ßdky, budou oba okruhy ji₧ nahrazeny trval²m °eÜenφm, okruhem o plßnovanΘ rychlosti 34 Mbit/s z Prahy do Frankfurtu. Rovn∞₧ s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ bude v tΘ₧e dob∞ realizovßn i vnit°nφ okruh Praha--Pardubice.

Ji₧ n∞kolikrßte jsem se setkal s otßzkou, proΦ se na vysokorychlostnφ sφt∞ vynaklßdajφ prost°edky, k Φemu je pot°ebujeme, kdy₧ tady funguje klasick² Internet, zda jejich budovßnφ nenφ zbyteΦn² luxus. Tyto pochybnosti se zdajφ oprßvn∞nΘ, vezmeme-li do ·vahy, ₧e t°eba Φesk² komerΦnφ Internet u nßs zaΦal fungovat v druhΘ polovin∞ roku 1995 -- je tedy dvoulet²m dφt∞tem, zatφmco jeho akademick² brat°φΦek se prvnφmi pracoviÜti p°ipojil do globßlnφho Internetu v roce 1992 a bude tedy letos slavit p∞tiletΘ narozeniny. P°i zb∞₧nΘm pohledu se m∙₧e pozorovateli zdßt, ₧e k t∞mto d∞tem si po°izujeme dalÜφ novorozen∞ a zt∞₧ujeme si tak lΘΦenφ d∞tsk²ch neduh∙ stßvajφcφch sφtφ. Leckoho jist∞ napadne, zda by nebylo vhodn∞jÜφ soust°edit se na existujφcφ sφ¥ovΘ struktury a nerozptylovat se starostmi o novΘ, by¥ neb²vale mocn∞jÜφ -- a tudφ₧ dle n∞kter²ch nßzor∙ s p°edimenzovanou, p°edΦasn∞ vytvß°enou kapacitou.

Pokusme se nynφ tyto pochybnosti alespo≥ ΦßsteΦn∞ rozpt²lit a upozornit na ne·prosnou logiku internetovΘho v²voje, kterß nßs, a¥ chceme nebo nechceme, neustßle rychleji a rychleji popohßnφ k pohybu vp°ed.

Bangemannova zprßva

MyÜlenky globßlnφ informaΦnφ spoleΦnosti, k jejφ₧ vizi p°ivßd∞l dynamick² nßstup informaΦnφch technologiφ, zasßhl i Evropskou Komisi (EK). Ta ulo₧ila v roce 1993 p°ipravit na svΘ budoucφ zasedßnφ v roce 1994 na Korfu specializovanou zprßvu, kterß by m∞la b²t podkladem pro p°ijetφ vhodn²ch praktick²ch opat°enφ. ┌kol EK byl spln∞n vypracovßnφm tzv. Bangemannovy zprßvy.

Pod vedenφm Martina Bangemanna, komisa°e EK, vypracovala skupina odbornφk∙ materißl "Evropa a globßlnφ informaΦnφ spoleΦnost. DoporuΦenφ EvropskΘ komisi". Mezi p°edlo₧enß doporuΦenφ byl za°azen i nßvrh vytvo°it panevropskou poΦφtaΦovou sφ¥ propojujφcφ evropskΘ univerzity a v²zkumnß centra. Nßvrh p°edpoklßdal, ₧e sφ¥ bude vysokorychlostnφ a ₧e bude poskytovat interaktivnφ multimedißlnφ slu₧by. Z ΦasovΘho hlediska zprßva p°edpoklßdala, ₧e do roku 1997 bude tato sφ¥ propojovat 35 % p°φsluÜn²ch evropsk²ch pracoviÜ¥ a ₧e ji bude mo₧nΘ rozÜφ°it i do dalÜφch evropsk²ch zemφ. P°edstavy o technickΘ a funkΦnφ ·rovni navrhovanΘ sφt∞ vychßzely z tehdejÜφho hodnocenφ toho, co jsou ÜpiΦkovΘ sφ¥ovΘ parametry. Dva roky p°ed Bangemannovou zprßvou, v roce 1992, byl dokonΦen p°echod infrastruktury severoamerickΘho Internetu, NSFNET, na okruhy T3, pracujφcφ s rychlostmi 45 Mbit/s. Teprve v roce 1995, kdy byla ukonΦena Φinnost tΘto sφt∞ sponzorovanΘ severoamerickou vlßdou a jejφ funkce byla nahrazena aktivitami komerΦnφch poskytovatel∙ internetov²ch slu₧eb, byl realizovßn vlßdnφ projekt nevelkΘ sφt∞ vBNS (very high speed Backbone Network Service) pracujφcφ s rychlostmi 155 Mbit/s a spojujφcφ severoamerickß superpoΦφtaΦovß centra.

Proto p°i p°φprav∞ projektu panevropskΘ akademickΘ sφt∞ byla shledßna rychlost 34 Mbit/s evropsk²ch okruh∙ E3 za p°ijateln² v²chozφ bod, i kdy₧ dnes ÜpiΦkov² sφ¥ov² v²voj sm∞°uje k rychlostem skoro o dva °ßdy vyÜÜφm.

TEN-34

Panevropskß vysokorychlostnφ akademickß sφ¥ byla vytvß°ena v rßmci projektu TEN-34 (Trans-Europan Network Interconnected at 34 Mbit/s). Koordinacφ byla pov∞°ena neziskovß organizace DANTE (Delivering of Advanced Network To Europe). Ji₧ z jejφho nßzvu je patrnΘ, ₧e se specializuje na progresivnφ sφt∞ v Evrop∞. V pr∙b∞hu roku 1995 bylo pod patronacφ EvropskΘ unie (EU) zalo₧eno konzorcium, jeho₧ hlavnφm ·kolem byla p°φprava a rozpracovßnφ projektu. ╚leny konzorcia se staly evropskΘ nßrodnφ akademickΘ sφ¥ovΘ organizace, ·Φastnφcφ se v²stavby TEN-34. ╚eskß republika se prßce konzorcia z·Φastnila takΘ.

Zßkladnφ ·vahy p°i prßci na projektu byly v∞novßny diskuzi, zda v TEN-34 se mß pou₧φt zßkladnφ protokol IP (Internet Protocol) p°φmo, nebo zda se mß pou₧φt jako nosn² protokol ATM (Asynchronous Transfer Mode) a IP realizovat nad nφm (IP/ATM). P°ijato bylo °eÜenφ kompromisnφ. Panevropskß vysokorychlostnφ sφ¥ je tedy tvo°ena dv∞ma Φßstmi. Prvß, IP Φßst, je propojena s druhou, IP/ATM Φßstφ, t°emi uzly, kterΘ jsou rozmφst∞ny v Lond²n∞, Frankfurtu a Äenev∞.

Kdo tedy tvo°φ TEN-34? Jednak jsou to sφ¥ovφ partne°i a pak spolupracujφcφ evropÜtφ telekomunikaΦnφ operßto°i.

Partnery jsou: Velkß Britßnie (DANTE -- koordinaΦnφ partner), Rakousko (ACOnet), Belgie (BELNET), ╚eskß republika (CESNET), Francie (RENATER), N∞mecko (DFN), ╪ecko (GSRT), Ma∩arsko (HUNGARNET), Itßlie (INFN), Lucembursko (RESTENA), Holandsko (SURFnet), Dßnsko, Finsko, Norsko, èvΘdsko, (vÜe NORDUnet) Portugalsko (FCCN), Slovinsko (ARNES), èpan∞lsko (RedIRIS), èv²carsko (SWITCH UKUKERNA).

Mezi operßtory pat°φ: Post and Telekom Austria (Rakousko), UBN Belgium BT Worldwide (Belgie), Deutsche Telekom (N∞mecko), Entreprise des P&T (Lucembursko), France Telecom (Francie), MATAV (Ma∩arsko), OTE (Velkß Britßnie), Telecom Italia (Itßlie), Telecom PTT (èv²carsko).

Procesy globalizace, kterΘ zasahujφ cel² sv∞t, se projevujφ i ve v∞deckΘ a v²zkumnΘ sfΘ°e. Nechce-li naÜe republika b²t v tΘto oblasti izolovßna a zaostßvat, p°eje-li si spolupracovat nejen s akademickou Evropou, ale i celosv∞tovou v∞dou, musφ k tomu pou₧φt prost°edky, kterΘ funkcemi a kvalitou odpovφdajφ celosv∞tov²m m∞°φtk∙m a kterΘ i zp∞tn∞ stimulujφ nßrodnφ akademick² rozvoj. V evropskΘm rozm∞ru je takov²m prost°edkem panevropskß vysokorychlostnφ akademickß sφ¥ spolupracujφcφ nap°. se severoamerick²mi superrychlostnφmi sφt∞mi, jako je nap°. akademick² Internet2. Tento postoj akceptovala vedle zemφ EU nejen naÜe republika, ale i Ma∩arsko a Slovinsko.

TEN-34 mß mezi jin²m demonstrovat i ekonomickou v²hodnost pou₧itφ vysokorychlostnich okruh∙ p°ed pomalejÜφmi. Celosv∞tov∞ toti₧ cena okruh∙ roste s rychlostφ pomaleji ne₧ lineßrn∞. EU zßsadn∞ po₧adovala, aby cena pou₧it²ch okruh∙ o rychlosti 34 Mbit/s nep°esahovala Φty° a₧ p∞tinßsobek ceny okruh∙ o rychlostech 2 Mbit/s. Lze tedy oΦekßvat, ₧e vysokorychlostnφ akademickΘ sφt∞ budou vykazovat p°i dosa₧enφ vhodnΘho zatφ₧enφ dosti znaΦnou nßkladovou ·spornost na p°enos jednotkovΘho mno₧stvφ dat. Tato ekonomickß v²hodnost se jeÜt∞ v²razn∞ji projevφ ve chvφli, kdy TEN-34 v dalÜφ etap∞ p°ejde na rychlost 155 Mbit/s.

PokraΦovßnφ p°φÜt∞