Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 19/97)
Vytvß°φme si domovskou strßnku
Menu Formßt -- Pφsmo"
Ji°φ Kosek ml.
Pokud chceme n∞jakou Φßst textu odliÜit od ostatnφho, m∙₧eme k tomu pou₧φt n∞kter² z element∙, kterΘ slou₧φ k vyznaΦovßnφ v textu -- tj. ke zm∞n∞ druhu pφsma, kter²m je text zobrazovßn. Tyto elementy m∙₧eme rozd∞lit do dvou skupin. Prvnφ skupina slou₧φ k logickΘmu vyznaΦovßnφ a druhß k fyzickΘmu.
P°i prvnφm zp∙sobu oznaΦujeme ·seky textu podle jejich v²znamu (nap°. citace, nßzev prom∞nnΘ atd.). P°i druhΘm zp∙sobu naopak oznaΦujeme ·seky textu a tφm jim p°i°azujeme jednoznaΦn² vzhled -- kurzφva, tuΦnΘ pφsmo, neproporcionßlnφ pφsmo. Prvnφ zp∙sob vφce odpovφdß celΘ koncepci HTML, kterß je orientovßna spφÜe na obsah ne₧ na vzhled dokumentu. Navφc prvnφ zp∙sob umo₧≥uje ovlivnit druh zobrazenφ jednotliv²ch element∙ u₧ivatelem. V²slednΘ zobrazenφ je pak maximßln∞ p°izp∙sobeno zvyklostem u₧ivatele. Druh² zp∙sob naopak zaruΦuje zobrazenφ ·seku textu p°esn∞ podle po₧adavku autora dokumentu.
Text, kter² mß b²t od ostatnφho odliÜen, se uzav°e mezi p°φsluÜnΘ tagy jako na ukßzce (zv²razn∞no bude slovo `slovo'):
Do normßlnφho textu umφstφme <TAG>slovo</TAG>,
kterΘ chceme zv²raznit.
Na mφst∞ fiktivnφho elementu <TAG> m∙₧e b²t uveden jeden z nßsledujφcφch logick²ch styl∙ pφsma:
<CITE> -- Element je nejΦast∞ji pou₧φvßn pro oznaΦovßnφ nßzv∙ knih, Φlßnk∙ Φi jin²ch citacφ. Obvykle b²vß zobrazovßn jako kurzφva.
<CODE> -- Element indikuje ukßzku k≤du n∞jakΘho programu nebo HTML strßnky. Pou₧φvß se pro velmi krßtkΘ ukßzky k≤du; pro vφce°ßdkovΘ v²pisy je urΦen element <PRE>. Element <CODE> b²vß obvykle zobrazovßn neproporcionßlnφm pφsmem.
<EM> -- Element b²vß pou₧φvßn pro zv²razn∞nφ urΦitΘ frßze. NejΦast∞ji je zobrazovßn jako kurzφva.
<KBD> -- Pou₧φvß se pro vyznaΦenφ textu, kter² je zadßvßn u₧ivatelem. To lze vyu₧φt nap°. v u₧ivatelsk²ch p°φruΦkßch. B²vß zobrazovßn neproporcionßlnφm pφsmem.
<SAMP> -- Element se pou₧φvß pro zßpis v²stup∙ z r∙zn²ch program∙ a skript∙. NejΦast∞ji je zobrazovßn jako neproporcionßlnφ pφsmo.
<STRONG> -- B²vß pou₧φvßno jako silnΘ zv²razn∞nφ a nejΦast∞ji je zobrazovßno jako tuΦnΘ pφsmo.
<VAR> -- Element se pou₧φvß pro oznaΦenφ prom∞nn²ch. Obvykle je zobrazovßn kurzφvou.
<DFN> -- VyznaΦuje termφn, kter² je prßv∞ definovßn.
Objasn∞nφ v²znamu n∞kter²ch z uveden²ch element∙ si ukß₧eme na nßsledujφcφm p°φklad∞:
Jestli₧e si <EM>nejste</EM> jisti sprßvnostφ vaÜeho dokumentu,
pou₧ijte p°φkaz <CODE>html-check <VAR>file</VAR> | more</CODE>
pro zkontrolovßnφ sprßvnosti souboru <VAR>file</VAR>.
FyzickΘ styly pφsma pou₧ijeme, pokud chceme dosßhnout urΦitΘho grafickΘho efektu. M∙₧e se samoz°ejm∞ stßt, ₧e prohlφ₧eΦ nedokß₧e dan² druh pφsma zobrazit a m∙₧e pou₧φt jin² zp∙sob zv²razn∞nφ, nap°. odliÜnou barvu. A jakΘ tedy mßme mo₧nosti:
<B> -- Element vyznaΦuje v textu tuΦnΘ pφsmo.
<I> -- Element vyznaΦuje kurzφvu.
<TT> -- Element vyznaΦuje neproporcionßlnφ pφsmo.
<U> -- Element vyznaΦuje podtr₧en² text.
<STRIKE> -- Element vyznaΦuje p°eÜkrtnutΘ pφsmo.
<BIG> -- Pou₧ije se v∞tÜφ pφsmo.
<SMALL> -- Pou₧ije se menÜφ pφsmo.
<SUB> -- Element vyznaΦuje dolnφ index.
<SUP> -- Element vyznaΦuje hornφ index.
POZOR: Pokud do sebe vno°φme n∞kolik ·rovnφ typ∙ pφsma, nenφ jednoznaΦn∞ urΦen v²sledn² typ pφsma. Pokud pou₧ijeme <I>abc<B>def</B>ghi</I>, bude text abc a ghi urΦit∞ zobrazen kurzφvou. Standard HTML vÜak neurΦuje, zda mß b²t def zobrazeno tuΦn∞ nebo tuΦnou kurzφvou.
P°i pou₧φvßnφ tag∙, kterΘ slou₧φ ke zm∞n∞ pou₧itΘho typu pφsma, bychom m∞li mφt na pam∞ti nßsledujφcφ v∞ci:
1. Nikdy nesmφme jednotlivΘ elementy p°ek°φ₧it. Nesmφme tedy pou₧φvat konstrukci typu: <CODE>Bylo <B>nßs</CODE> p∞t</B>.
2. Pokud chceme typ pφsma zm∞nit pro vφce ne₧ jeden odstavec, m∞li bychom obsah ka₧dΘho odstavce uzav°φt do vlastnφch tag∙ pro zaΦßtek a konec danΘho typu pφsma. Zabrßnφme tφm tomu, aby se nßm k°φ₧il element <P> s elementem pro typ pφsma. Pokud toto pravidlo poruÜφme, naÜt∞stφ se v∞tÜinou ₧ßdnß pohroma nekonß, proto₧e v∞tÜina dneÜnφch prohlφ₧eΦ∙ je na takovou situaci p°ipravena.
NaÜe prvnφ domovskß strßnka
V pßtΘm dφle naÜeho serißlu ji₧ toho vφme dost na to, abychom si mohli ud∞lat prvnφ po°ßdnou strßnku. Ukßzku jednΘ takovΘ si zde ukß₧eme a poslou₧φ nßm souΦasn∞ jako zopakovßnφ toho, co jsme se ji₧ nauΦili. NaÜe strßnka zapsanß v HTML:
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 3.2//EN">
<HTML>
<HEAD>
<TITLE>MacroHard s.r.o.</TITLE>
</HEAD>
<BODY>
<H1>Vφtejte na domovskΘ strßnce firmy MacroHard</H1>
Tφm, ₧e prßv∞ Φtete tuto strßnku, mßte
<EM>jedineΦnou Üanci</EM> zm∞nit
vaÜi budoucnost. NaÜe firma toti₧
vyvinula nov² operaΦnφ systΘm
<STRONG>Doors 97</STRONG>. Je zalo₧en
na p°evratnΘ myÜlence, kterß je
vÜak v∞tÜin∞ lupiΦ∙ be₧n∞ znßmß --
do mφstnosti se mnohem lΘpe dostaneme
dve°mi (angl. <I>doors</I>) ne₧li oknem
(angl. <I>window</I>) Φi dokonce
n∞kolika okny najednou (angl. <I>windows</I>).
<P>
Zanechßme vÜak propagandy a umo₧nφme vßm
vyzkouÜet si nßÜ modernφ operaΦnφ systΘm.
M∙₧ete si jej stßhnout v podob∞
<A HREF="doors.zip">zip-souboru</A> (2,6 MB).
<H2>Po₧adavky operaΦnφho systΘmu Doors</H2>
<OL>
<LI>Procesor Intel 8086
<LI>128 KB operaΦnφ pam∞ti
<LI>Pevn² disk o kapacit∞ v intervalu <10,40> MB
</OL>
<H2>V²hody operaΦnφho systΘmu</H2>
<UL>
<LI>Pln∞ osmibitov² OS Üet°φ vaÜi pam∞¥
<LI>Single-taskov² OS vßs nenutφ myslet na vφce
v∞cφ najednou
<LI>Nekompatibilita s Windows firmy
<A HREF="http://www.microsoft.com">Microsoft</A>
vßs uÜet°φ od pou₧φvßnφ program∙, kterΘ pou₧φvajφ
<EM>p°φjemnΘ</EM> grafickΘ prost°edφ
</UL>
<H2>Instalace</H2>
Stßhn∞te si instalaΦnφ <A HREF="doors.zip">
soubor</A> a rozbalte jej pomocφ p°φkazu:
<BLOCKQUOTE>
<KBD>pkunzip doors.zip</KBD>
</BLOCKQUOTE>
A potΘ spus¥te samotnou instalaci p°φkazem:
<BLOCKQUOTE>
<KBD>format c: /u</KBD>
</BLOCKQUOTE>
</BODY>
</HTML>
|