COMPUTERWORLD
Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 16/97)

Programovßnφ v Jav∞

Pokud k Jav∞ p°ijdete jako zkuÜen² programßtor v Pascalu nebo C, tak na vßs zap∙sobφ dojmem jazyka, kter² vym²Üleli programßto°i -- nenφ ani u₧ivatelsky p°ßtelsk² a omezujφcφ jako Visual Basic, ani zbyteΦn∞ slo₧it² a tφm pßdem mßlo pou₧φvan² jako Assembler. Poskytuje vÜe a tak snadno, a p°itom bohat∞, jak si jen zkuÜen² programßtor m∙₧e p°ßt. Dφky svΘ propracovanosti vÜak netlumφ vßÜ talent a dovoluje vßm °eÜit jeden problΘm n∞kolika mo₧n²mi zp∙soby, ladit aplikace na rychlost i velikost. Navφc si Java vß₧φ vaÜφ prßce -- naprogramujete aplikaci jen jednou a pou₧φvat ji mohou prakticky vÜichni u₧ivatelΘ.

K nejd∙le₧it∞jÜφm vlastnostem Javy pat°φ grafickΘ prost°edky. I kdy₧ m∙₧e Java vytvß°et aplikace s textov²m v²stupem, jejφm t∞₧iÜt∞m jsou aplikace grafickΘ. Jazyk disponuje prakticky vÜemi funkcemi, kterΘ kdy budete pot°ebovat. Umo₧nφ vßm vytvo°it jakΘkoliv grafickΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ a tedy i prakticky jak²koliv program. Ale dφky tomu, ₧e je Java provßd∞nß p°es interpreter, kter² jejφ grafickΘ p°φkazy teprve konvertuje na p°φkazy danΘho systΘmu (a ten je konvertuje na p°φkazy grafickΘho akcelerßtoru), je v²stup znaΦn∞ pomalejÜφ, ne₧ u optimalizovan²ch nativnφch aplikacφ operaΦnφho systΘmu. Rychlost grafick²ch operacφ se nezv²Üφ jen rychlejÜφ grafickou kartou, ale je zapot°ebφ i v²konn∞jÜφ procesor, kter² zpracovßvß data interpreteru. V∞tÜina metod pro prßci s grafikou je umφst∞na v objektu Graphics.

Prvotnφm Φlßnkem je v²pis textu do grafickΘho rozhranφ. Java mß mnoho prost°edk∙ pro kreslenφ grafick²ch objekt∙. K dispozici jsou funkce pro zm∞nu barvy a jasu. Na rozdφl od vÜech ostatnφch vyÜÜφch programovacφch jazyk∙ mß Java zabudovanou podporu standardnφch internetov²ch grafick²ch bitmapov²ch soubor∙. Java jako₧to jazyk bohat² a multimedißlnφ mß takΘ nep°φmo vestav∞nou podporu animacφ. SouΦßstφ dodßvky JDK je takΘ applet Animator, kter² ji₧ obsahuje Üirokou podporu animacφ. Java nabφzφ podporu b∞₧nΘho zvukovΘho formßtu AU, kter² se na Internet rozÜφ°il z unixov²ch stanic Sun.

NovΘ operaΦnφ systΘmy ji₧ majφ schopnost vykonßvat v rßmci jednΘ aplikace vφce v∞cφ najednou (multithreading). Äßdn² z programovacφch jazyk∙ nemß tak snadnΘ nßstroje pro vytvo°enφ multithreadnφho k≤du, jako Java. Pokud je °eΦ o interaktivit∞, je jasnΘ, ₧e klφΦovΘ pro Javu jsou zßle₧itosti obsluhy klßvesnice a myÜi.

I kdy₧ nenφ tak docela na mφst∞ srovnßvat Javu s programovacφmi jazyky pro vytvß°enφ konvenΦnφch aplikacφ operaΦnφch systΘm∙, lze vytvo°it alespo≥ pßr zßv∞r∙ o vztahu mezi Javou a programßtorem.

Programovßnφ v Jav∞ se nejvφce blφ₧φ Jazyku C, je vÜak snadn∞jÜφ, v n∞kter²ch oblastech bohatÜφ a prakticky vßm nedovolφ vytvo°it vadnou aplikaci. Parametrick² zp∙sob vytvß°enφ applet∙ vßm umo₧≥uje myslet v²razn∞ dop°edu a tak si uÜet°it mnoho prßce.

Java se nemusφ ohlφ₧et dozadu na kompatibilitu se starÜφmi verzemi, a tak jsou v nφ implementovßny funkce, kterΘ jsou prakticky vyslyÜenφm proseb ka₧dΘho programßtora.

P°esto₧e prßv∞ o programßtorech je znßmo, ₧e se k smrti neradi uΦφ n∞co novΘho, tak se Java velmi rychle rozÜφ°ila a najdeme ji jako nßstroj k daleko vyÜÜφm mo₧nostem Internetu. Vzpome≥me nap°φklad na zßlohovacφ zdroje UPS firmy Fiskars, kterΘ prßv∞ pomocφ Javy umo₧≥ujφ sprßvu napßjecφch zdroj∙ internetov²ch server∙ odkudkoliv z Internetu. A nenφ to jen tento p°φpad, mohli bychom pokraΦovat dßle: kancelß°skΘ aplikace firmy Corel, aplikace firmy Oracle, jako vyÜitΘ pro pot°eby Intranetu, atd.


| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |