Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 10/96)
Bo°ivoj BrdiΦka
V prvnφch dvou Φßstech naÜeho serißlu o vyu₧itφ Internetu ve v²uce jsme se zab²vali p°ipojenφm Ükoly do sφt∞ a elektronickou poÜtou. Nynφ se dostßvßme k dalÜφm program∙m, bez kter²ch se lze p°i prßci jen st∞₧φ obejφt.
Telnet
P°φpad, ₧e sedφte u poΦφtaΦe zapojenΘho v sφti Internet a na tomto poΦφtaΦi budete mφt svoje u₧ivatelskΘ konto, je dost v²jimeΦn². ╚ast∞ji se dostanete do situace, ₧e budete pracovat na poΦφtaΦi, kter² sice v sφti je, ale vaÜe konto bude n∞kde ·pln∞ jinde. Tento p°φpad nastßvß nap°. tehdy, mßte-li doma poΦφtaΦ s modemem nebo jste-li na slu₧ebnφ cest∞.
Mßte-li svΘ konto na n∞jakΘm lepÜφm poΦφtaΦi, v∞tÜinou vßs k sob∞ v∙bec nepustφ. Chcete-li se p°esto k tomuto poΦφtaΦi p°ihlßsit a pracovat na n∞m, pou₧ijete jeden ze zßkladnφch program∙ Internetu a sice Telnet. Tento program dokß₧e ud∞lat z poΦφtaΦe, u kterΘho sedφte, terminßl kterΘhokoli jinΘho poΦφtaΦe zapojenΘho do sφt∞. P°φsluÜnou adresu zadßte p°i spouÜt∞nφ programu jako parametr.
Po p°ihlßÜenφ pod sv²m u₧ivatelsk²m jmΘnem a heslem vßm vzdßlen² poΦφtaΦ dovoluje pracovat ·pln∞ stejn∞, jako kdybyste u tohoto poΦφtaΦe p°φmo sed∞li. P°itom nezßle₧φ na tom, zda je umφst∞n ve vedlejÜφ mφstnosti nebo na druhΘm konci sv∞ta. Tφmto zp∙sobem m∙₧ete na dßlku kontrolovat poÜtu, spouÜt∞t programy na vzdßlenΘm poΦφtaΦi nebo tisknout na tiskßrn∞ vzdßlenΘho poΦφtaΦe.
FTP
Telnet je velice u₧iteΦn², ale neumo₧≥uje ze vzdßlen²ch mφst p°enßÜet soubory. P°itom je to mnohdy pot°ebnß funkce. Pokud si nap°. chcete n∞jak² dopis, kter² si Φtete na vzdßlenΘm poΦφtaΦi, vytisknout, bude vßm asi k niΦemu, budete-li schopni ho poslat na tiskßrnu p°ipojenou k tomuto vzdßlenΘmu poΦφtaΦi. V takovΘm p°φpad∞ pot°ebujete dopis v podob∞ textovΘho souboru nejprve p°enΘst na sv∙j poΦφtaΦ a odtud ho poslat na svoji tiskßrnu.
K p°enosu soubor∙ slou₧φ druh² zßkladnφ program Internetu a sice FTP (File Transfer Protocol). I zde se adresa poΦφtaΦe, se kter²m se chcete spojit (FTP server), zadß jako parametr programu, kter² spouÜtφte na svΘm poΦφtaΦi a kter² je vlastn∞ klientem.
Na rozdφl od Telnetu nemusφ b²t v tomto p°φpad∞ v₧dy spln∞no, ₧e mßte na vzdßlenΘm poΦφtaΦi konto. U n∞kter²ch tzv. anonymnφch FTP server∙ je mo₧no se p°ihlßsit anonymn∞ pod u₧ivatelsk²m jmΘnem anonymous a mφsto hesla uvΘst svoji sφ¥ovou adresu. Pak je mo₧no vybrat kter²koli ze soubor∙ zde ulo₧en²ch a p°enΘst ho na sv∙j poΦφtaΦ. Takto funguje nap°. i archiv ji₧ zruÜenΘho InfoCentra ┌IV, kde je mo₧no nalΘzt voln∞ Üi°itelnΘ programy pro Ükoly. Adresa tohoto anonymnφho FTP serveru je ALFA.UIV.CZ.
Pokud tedy budete chtφt n∞co z tohoto archivu zφskat, bude celß relace zaΦφnat ftp alfa.uiv.cz. Nynφ se objevφ ₧ßdost o u₧ivatelskΘ jmΘno (username) a vy odeÜlete anonymous. Mφsto hesla (password) pak napφÜete svoji vlastnφ sφ¥ovou adresu. Pak se ocitnete v prost°edφ velice podobnΘm Unixu. P°φkazem cd pub (pozor v Unixu se rozliÜujφ velkß a malß pφsmena!) zm∞nφte adresß° a p°φkazem dir (nebo ls -l) si prohlΘdnete jeho obsah. Najdete zde krom∞ n∞kolika podadresß°∙, kterΘ poznßte podle pφsmena d na prvnφm mφst∞ p°φsluÜnΘho °ßdku ve v²pisu, tΘ₧ soubor index.zip, kter² obsahuje kompletnφ seznam vÜech soubor∙ dostupn²ch v archivu (podobnΘ, ale ne v₧dy stejnΘ soubory najdete i v jin²ch archivech).
Budete-li chtφt si tento soubor p°enΘst na sv∙j poΦφtaΦ, budete muset, proto₧e se jednß o komprimovan², a tudφ₧ binßrnφ (nikoli textov²) soubor, p°epnout protokol FTP p°φkazem bin do binßrnφho tvaru. Pak m∙₧ete p°φkazem get index.zip uveden² soubor p°ekopφrovat do aktußlnφho adresß°e na svΘm poΦφtaΦi. Ne₧ si ho budete moci prohlΘdnout, bude t°eba jej nejprve dekomprimovat.
Podobn∞ budete postupovat i u ostatnφch soubor∙ s programy, kterΘ si z nabφdky vyberete. V p°φpad∞ pot°eby je mo₧nΘ p°φkazem help (nebo help p°φkaz) vyvolat kompletnφ seznam p°φkaz∙ programu FTP (nebo jejich struΦn² popis).
Gopher
Anonymnφch FTP server∙, konferencφ a jin²ch podobn²ch zdroj∙ informacφ je v Internetu takovΘ mno₧stvφ, ₧e nenφ v lidsk²ch silßch se v nich orientovat. Navφc jsou tyto informace uspo°ßdßny velice nep°ehledn∞, a tak je velmi obtφ₧nΘ najφt to, co pot°ebujete. Proto se ji₧ n∞kolik let pokouÜejφ odbornφci nalΘzt co nejdokonalejÜφ prost°edek pro navigaci a vyhledßvßnφ pot°ebn²ch dat v sφti. Prvnφm takov²m vÜeobecn∞ rozÜφ°en²m prost°edkem se stal program Gopher. Proto₧e funguje na principu klient-server, musφ b²t na poΦφtaΦi, na kterΘm pracujete, nainstalovßn vhodn² klient (je jich hodn∞ a n∞kterΘ i voln∞ Üi°itelnΘ). Na poΦφtaΦi vzdßlenΘm je spuÜt∞n server s archivem. Gopherov² server je schopen do sebe zaΦlenit i anonymnφ FTP archivy. I zde je mo₧no sφ¥ovou adresu cφlovΘho gopherovΘho serveru p°i spouÜt∞nφ programu zadßvat jako parametr. Nap°. p°φkazem gopher uxkdt.pedf.cuni.cz se dostanete na ·vodnφ strßnku Gopheru Katedry didaktickΘ technologie PedF UK Praha. Princip Gopheru spoΦφvß ve v²b∞ru urΦitΘ polo₧ky z nabφzenΘho menu. Nßsleduje p°echod na dalÜφ menu, kterΘ m∙₧e b²t i na ·pln∞ jinΘm serveru. Postupujeme-li v menu dßl, nakonec narazφme bu∩ na n∞jak² textov² soubor s informacemi, kter² m∙₧eme p°enΘst na sv∙j poΦφtaΦ (v menu File polo₧ka Save File), nebo na FTP server. Ten se vÜak pod Gopherem chovß mnohem p°ßtelÜt∞ji (dovede sßm automaticky rozliÜovat mezi textov²mi a binßrnφmi soubory).
Pokud vφte, co hledßte a nevφte, kde to je, m∙₧ete zkusit pou₧φt slu₧bu Veronica, kterß nabφzφ prohledßvßnφ vÜech menu evidovan²ch gopherov²ch server∙ podle zadanΘho klφΦovΘho slova.
WWW
Jen₧e i Gopher je dnes ji₧ p°ekonßn. P°ed pom∞rn∞ krßtkou dobou nastal obrovsk² rozmach novΘ slu₧by pro vyhledßvßnφ a p°edßvßnφ informacφ s mo₧nostφ vyu₧itφ urΦit²ch interaktivnφch a multimedißlnφch prvk∙. Tato slu₧ba takΘ pracuje na principu klient-server a naz²vß se WWW (World Wide Web - celosv∞tovß pavuΦina). Vznikla jako projekt CERNu v roce 1989 a jejφm autorem je Tim Berner-Lee. P∙vodnφm cφlem projektu bylo usnadnit komunikaci mezi pracovnφky tΘto organizace. Dnes je ji₧ z°ejmΘ, ₧e se poda°ilo mnohem vφc. Vznikl prost°edek, kter² pracuje na principu hypertextu a kter² je schopen realizovat nejen myÜlenky Bushe Vanevara z konce Φty°icßt²ch let o v²hodßch nelineßrnφ struktury textu pro v²uku, ale i sny Teda Nelsona z Üedesßt²ch let o tom, ₧e v budoucnu bude lidstvo schopno vytvo°it jedin² celosv∞tov² hypertextov² systΘm, kter² bude obsahovat vÜechny dosud znßmΘ v∞domosti naÜφ civilizace. Tak daleko sice jeÜt∞ nejsme, ale ta p°edstava ji₧ nenφ tak ·pln∞ fantastickß.
Na obrßzku je ·vodnφ strßnka, kterou se prezentuje Karlova univerzita. Jen t∞₧ko by se dnes v civilizovanΘm sv∞t∞ hledala univerzita bez vlastnφho WWW serveru. V USA zaΦφnajφ tyto servery provozovat i st°ednφ a zßkladnφ Ükoly. Jak vidφte, systΘm WWW pracuje i s grafikou. Hlavnφ rozdφl proti Gopheru je v tom, ₧e odkazy nejsou vytvo°eny pouze formou menu, ale mohou b²t, jako ve sprßvnΘm hypertextu, kdekoli v celΘm dokumentu.
DalÜφ obrovskou v²hodou WWW je mo₧nost integrace existujφcφch Gopher∙ i FTP server∙. SystΘm mß samoz°ejm∞ tΘ₧ zßkladnφ navigaΦnφ funkce, kterΘ jsou hypertextu vlastnφ. M∙₧ete se vracet ji₧ proÜlou cestou zp∞t (Back) a zase dop°edu (Forward). M∙₧ete se kdykoli vrßtit na ·vodnφ domßcφ strßnku (Home), otev°φt spojenφ na libovoln² jin² server (Open), pokud znßte jeho adresu. Aktußlnφ dokument m∙₧ete takΘ prohledßvat (Find).
Pro systΘm WWW existuje op∞t celß °ada program∙ na realizaci serveru i klient∙. Klient pou₧it² na obrßzku se naz²vß Netscape. Jeho obliba i obliba stejnojmennΘho serveru v poslednφ dob∞ roste. Setkat se ale m∙₧ete i s jin²mi. Pat°φ mezi n∞ nap°φklad Mosaic nebo Cello. Jako dopln∞k k Windows 95 se dodßvß MS Plus, jeho₧ souΦßstφ je i MS Internet Explorer.
Nezßle₧φ p°φliÜ na tom, kter² z funkΦnφch klient∙ si vyberete; pokud se vÜak hodlßte nauΦit je vyu₧φvat, musφte ovlßdat zp∙sob adresace zdroj∙ informacφ ve sv∞t∞ WWW. Je trochu odliÜn² od zp∙sobu pou₧φvanΘho v elektronickΘ poÜt∞. Naz²vß se URL (Uniform Resource Locator) a jeho prvnφ Φßst udßvß zp∙sob p°φstupu (protokol) k ₧ßdan²m informacφm. V p°φpad∞ WWW serveru na naÜem obrßzku zaΦφnß URL k≤dem http (HyperText Transfer Protocol).
Budete-li chtφt z WWW klienta navßzat spojenφ s gopherov²m serverem, pou₧ijete k≤d gopher, u FTP serveru zase ftp. Za tφmto k≤dem je v adrese v₧dy dvojteΦka a dv∞ lomφtka. Dßle nßsleduje sφ¥ovß adresa poΦφtaΦe, na kterΘm p°φsluÜn² server b∞₧φ a jeÜt∞ jedno lomφtko. Za tφmto lomφtkem m∙₧e b²t jeÜt∞ ·plnß cesta, p°φpadn∞ jmΘno souboru, kde jsou po₧adovanΘ informace na serveru umφst∞ny. N∞kterΘ oblasti, urΦenΘ nap°φklad pro vnitropodnikovΘ ·Φely, nemusφ b²t ve°ejnosti p°φstupnΘ a mohou b²t chrßn∞ny heslem.
Vyberete-li si v menu funkci Open a zadßte-li novou adresu v podob∞ platnΘho URL, dostanete se automaticky na po₧adovanΘ mφsto. Je-li to soubor, bude vßm nabφdnuto jeho ulo₧enφ. Dokument WWW m∙₧ete takΘ ulo₧it v podob∞ souboru na sv∙j disk. Pou₧ijete volbu Save As v menu File.
Pracovat s klientem systΘmu WWW je v zßsad∞ mo₧nΘ i s vyu₧itφm komutovanΘho spoje. Je vÜak t°eba, aby linky byly co nejkvalitn∞jÜφ a modem co nejrychlejÜφ. V n∞kter²ch p°φpadech m∙₧e b²t rozumn∞jÜφ pracovat bez p°enßÜenφ grafiky, to znamenß bez obrßzk∙.
O z°φzenφ vlastnφho WWW serveru nemß smysl uva₧ovat bez pevnΘ linky a kvalitnφho poΦφtaΦe. Existujφ servery pro Apple SystΘm i pro Windows, opravdu pou₧iteln² a dostateΦn∞ rychl² server by vÜak m∞l b∞₧et na pracovnφ stanici s odpovφdajφcφm operaΦnφm systΘmem (Unix nebo Windows NT).
bobr@earn.cvut.cz
http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/