Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 48/96)

---

WWW servery, aneb jak na n∞...

TomßÜ Urbßnek

WWW servery jsou dnes ost°e sledovanou zßle₧itostφ. Pro jejich volbu platφ jinß pravidla ne₧ pro osobnφ poΦφtaΦe. A to nejenom pro hardware. Nejd∙le₧it∞jÜφ je sprßvn² v²b∞r operaΦnφho systΘmu.

V dneÜnφ dob∞, kdy marketingovΘ strategie Microsoftu prosazujφ mezi b∞₧n²mi u₧ivateli takovΘ v∞ci, jako Windows 95, Windows NT a jejich p°erostlΘ aplikace, jsou ostatnφ operaΦnφ systΘmy trochu ve stφnu. To ale neznamenß, ₧e lidΘ, kte°φ provozujφ opravdovΘ servery, se budou najednou orientovat na Microsoft a jejich Windows NT.

Samoz°ejm∞, pokud je ji₧ mßte, pou₧φvßte je a chcete si z°φdit mal² WWW server, varianta s Windows NT je jist∞ opodstatn∞nß. Jestli₧e to vÜak s Internetem myslφte vß₧n∞, mßte v podstat∞ jedinou mo₧nost, jak se p°enΘst p°es vÜechny nedostatky v²Üe uveden²ch systΘm∙. A tou je Unix, vΦetn∞ vÜech jeho modifikacφ pro r∙znΘ platformy [www.unix.org].

Tento systΘm je prov∞°en mnoha lety v²voje a pou₧φvßnφ. Je od sv²ch prvopoΦßtk∙ stav∞n jako sφ¥ov² operaΦnφ systΘm. Stojφ pln∞ na TCP/IP, co₧ je protokol pou₧φvan² cel²m Internetem. Hlavn∞ vßm vÜak nabφzφ naprostou kontrolu nad vÜφm, co se v n∞m d∞je, a to na znaΦnou vzdßlenost. S Unixem si m∙₧ete d∞lat co chcete -- z jakΘhokoli mφsta na sv∞t∞, pokud tam je zaveden alespo≥ telefon a vy mßte u sebe svΘho Psiona s modemem.

N∞kdo m∙₧e prohlßsit, ₧e Unix je p°φliÜ slo₧it². Nenφ! Nabφzφ vßm mo₧nost nakonfigurovat vÜe dle svΘho p°ßnφ. Tomu se ne°φkß slo₧itost, ale flexibilita. Tu vßm Windows NT v takovΘm rozsahu jeÜt∞ dlouho nenabφdnou. DalÜφm podstatn²m rozdφlem mezi Windows NT a Unixem je jeho ni₧Üφ nßroΦnost na hardware. Tato skuteΦnost se vßm projevφ v mnohem rychlejÜφch odezvßch p°i po₧adavcφch na vßÜ server -- i na mΘn∞ v²konnΘm poΦφtaΦi.

Jeden p°φklad za vÜechny: mßm kamarßda, kter² si vzhledem k obchodnφm vztah∙m s Microsoftem musel nainstalovat Windows NT server, vΦetn∞ vÜeho MS WWW softwaru, na svΘho dvouprocesorovΘho Della. To celΘ vÜak musφ jistit dalÜφ 486 s Linuxem, proto₧e mu to po°ßd padß. Mimochodem, ta 486 mß skoro stejnou odezvu jako ten Dell...

U₧ slyÜφm vÜechny odp∙rce Unixu, jak si st∞₧ujφ a vÜem se sna₧φ dokßzat, ₧e to co °φkßm, nenφ pravda. Ruku na srdce, kolik st°ednφch a velk²ch WWW server∙ b∞₧φ na Windows NT? Nechme u₧ ale v∞ΦnΘho souboje Gates kontra ostatnφ.

Ka₧d² si jist∞ vybere dle sv²ch schopnostφ a mo₧nostφ. Poj∩me se vÜak pustit do zajφmav∞jÜφch v∞cφ. V tomto malΘm serißlu se budeme v∞novat instalaci WWW serveru od A do Z.

Nejd°φve zaΦneme tφm nejnep°φjemn∞jÜφm, alespo≥ pro mne. Tφm jsou vÜechny administrativnφ zßle₧itosti kolem instalace a p°id∞lovßnφ vÜech kabel∙, Φφsel a jmen, kterΘ pot°ebujete pro b∞h vaÜeho serveru. Nenφ to snadnß anabßze, zejmΘna pro toho, kdo ji podstupuje poprvΘ, nebo nemß p°ßtele u n∞kterΘho providera.

Nejd°φve zva₧te p°edpoklßdanou Φetnost p°φstup∙ na vßÜ server. Pokud chcete z°φdit pouze informaΦnφ server vaÜφ firmy a nejste zrovna CNN, dß se p°edpoklßdat, ₧e vßm bude staΦit n∞jakΘ PC s Linuxem. M∞la by to b²t alespo≥ 486/DX66 s 16MB RAM. Pokud nedisponujete neomezen²mi finanΦnφmi prost°edky, mohla by vßm prozatφm staΦit 28,8 kbit pevnß linka. Takto rychlΘ p°ipojenφ je pro menÜφ server dostaΦujφcφ a zßrove≥ si nemusφte po°izovat synchronnφ sΘriovou kartu. Jak je tomu pro rychlosti od 64 kbit/s v²Üe.

ProblΘm synchronnφ karty se dß obejφt koupφ routeru, avÜak toto °eÜenφ vßs p°ivede z deÜt∞ pod okap. Je takΘ drahΘ. Situace se podstatn∞ m∞nφ, pokud chcete zßrove≥ p°ipojit t°eba i malou LAN. V takovΘm p°φpad∞ neuva₧ujte o rychlosti ni₧Üφ ne₧ 64 kbit/s.

Divili byste se, co vßm pßr brouzdaΦ∙ na vaÜφ LAN provede s kapacitou linky. Nikdy vßm nebude staΦit. ProblΘm lze ΦßsteΦn∞ obejφt instalacφ proxy serveru s diskovou cache pam∞tφ. Potφ₧e s malou kapacitou linky vßm to ale zcela nevy°eÜφ. Pokud p°edpoklßdßte vysokou nßvÜt∞vnost svΘho serveru, po°i∩te si stroj s risc procesorem. Lze jen doporuΦit n∞kterΘ ze server∙ od firmy SUN. Ne nßhodou je 30 % vÜech server∙ na Internetu od tΘto firmy.

A linka? Zase ne mΘn∞ ne₧ 64 kbit/s. Vφce n∞kdy znamenß mΘn∞, v tomto p°φpad∞ problΘm∙. JeÜt∞ ne₧ p°ipojφte sv∙j modem, musφte se obrßtit na n∞kterΘho providera, kter² vßm zajistφ p°ipojenφ k Internetu. Mß to vÜak hßΦek. Pokud mohu doporuΦit, podot²kßm, ₧e je to mß osobnφ zkuÜenost, p°ipojujte se pouze p°es primßrnφ providery a je-li to mo₧nΘ, potom vyu₧ijte slu₧eb t∞ch nejv∞tÜφch.

Ne, ₧e bych je m∞l n∞jak v lßsce, ale dß se p°edpoklßdat rychlejÜφ nßr∙st p°enosov²ch rychlostφ. A doufejme i v∞tÜφ mo₧nosti p°i poskytovßnφ nadstandartnφch slu₧eb. DalÜφ d∙le₧itou podmφnkou je p°enosovß rychlost v rßmci ╚eskΘ republiky. Co vßm bude platnΘ, kdy₧ p°enosovß rychlost do USA bude d∞sivß, kdy₧ se na vßÜ server nedostane skoro nikdo od nßs.

To je v souΦasnΘ dob∞ t°eba p°φpad Telecomu. Ale musφme doufat. Peering je ji₧ dohodnut, te∩ zb²vß pouze realizace. Pro ty, kte°φ nev∞dφ co je to peering: vzßjemnΘ propojenφ lokßlnφch provider∙ ke zkrßcenφ p°enosov²ch cest. To znamenß, ₧e paket musφ urazit menÜφ vzdßlenost, aby se dostal ze svΘho zdroje ke svΘmu cφli.

To vÜak platφ pouze pro pakety pochßzejφcφ z ╚eskΘ republiky a do ╚eskΘ republiky takΘ sm∞°ujφcφ. Jinak by byla celß zßle₧itost dost nev²hodnß pro rychlejÜφ providery. Ostatnφ by vyu₧φvali jejich p°enosov²ch tras do zahraniΦφ. A₧ budete volat svΘmu providerovi, m∞li byste mφt rozmyÜleno, kolik poΦφtaΦ∙ chcete v pr∙b∞hu n∞kolika nßsledujφcφch let p°ipojit.

Spektrum IP adres nenφ nekoneΦnΘ, a proto je vhodnΘ s nimi Üet°it. Jestli₧e hodlßte p°ipojit pouze jeden server, staΦφ vßm jedinß IP adresa. Pokud p°edpoklßdßte vφce server∙, cht∞jte vφce adres. Dnes jeÜt∞ mßte u v∞tÜiny provider∙ Üanci zφskat cel² C adresov² prostor (ve v²jimeΦn²ch p°φpadech i n∞kolik). To obnßÜφ 255 adres. Ani jedinß adresa ale zvlßÜ¥ nevadφ, p°es ni m∙₧ete p°eroutrovat sφ¥ t°eba i s t°iceti poΦφtaΦi a u₧ivatele to v podstat∞ nijak neomezφ.

Dokonce tφm zφskßte vyÜÜφ bezpeΦnost. Nad vÜφm, co p∙jde ven Φi dovnit°, bude mφt kontrolu vßÜ server. A vÜe m∙₧ete povolit Φi zakßzat.

Dosßhnout p°id∞lenφ IP adresy znamenß jednu ₧ßdost. DalÜφ ₧ßdost, kterou musφte vyplnit, je registrace domΘny. DomΘna m∙₧e b²t libovolnß, jedinΘ o co jde je, aby u₧ nebyla zaregistrovanß. Seznam registrovan²ch domΘn zφskßte nap°φklad na www.cesnet.cz/cz/sites.html.

JeÜt∞ musφte zajistit fyzickΘ p°ipojenφ k vaÜemu providerovi. ObnßÜφ to ₧ßdost u Telecomu o pevnou linku. Mimochodem, nenφ to nijak drahΘ, podstatn∞ vyÜÜφ vÜak budou poplatky providerovi. Dß se °φci, ₧e tuto administrativu ve s poluprßci s vaÜφm providerem na n∞kolikßt² pokus zvlßdnete. Dnes ji₧ v∞tÜinu ·kon∙ obvykle zajiÜ¥uje provider, na vßs je pouze vypln∞nφ zßkladnφch formulß°∙ a podpis. Pozd∞ji pochopiteln∞ p°ijde °ada i na placenφ.

Pokud se z°φzenφm serveru sp∞chßte, kontaktujte providera co nejd°φve. Instalace pevnΘ linky trvß ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ asi t°i m∞sφce. N∞kte°φ provide°i vßm jsou schopni na tuto dobu nabφdnout alespo≥ dial-up s pevn²m IP a kdy₧ nic jinΘho, m∙₧ete na tom sv∙j server p°inejmenÜφm rozb∞hnout.

P°φÜt∞ si blφ₧e povφme o Unixu na Internetu, konfiguraci DNS (domain name server), vΦetn∞ konfigurace virtußlnφch server∙. Pozd∞ji o instalaci WWW serveru, CGI a mnohΘm dalÜφm.