Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 38/96)

---

Stane se Internet spot°ebitelsk²m nßstrojem?

Petr Strßnsk²

V souΦasnΘ chvφli jsou tu p°edevÜφm t°i hlavnφ p°ekß₧ky, kterΘ brßnφ Internetu p°i jeho vstupu do domßcnostφ. Technickß infrastruktura je stßle znaΦn∞ slabß a nespolehlivß. To, co je pro odbornφka zvyklΘho na nejr∙zn∞jÜφ chyby poΦφtaΦovΘ techniky snesitelnΘ, pro Φlov∞ka, kter² chce takov² nßstroj pou₧φvat a ne hledat, kde se zase stala chyba, je ne·nosnΘ. P°φkladem m∙₧e b²t v²padek nejpou₧φvan∞jÜφ on-line slu₧by AOL, kterß n∞kolik milion∙ sv²ch u₧ivatel∙ nechala tΘm∞° cel² den bez spojenφ se sv∞tem. Zkuste si p°edstavit ten humbuk, kdyby se n∞co podobnΘho stalo v telefonnφ sφti (mluvφme o vysp∞l²ch zemφch) nebo p°i televiznφm vysφlßnφ. A to nemluvφm o neustßl²ch problΘmech s dostupnostφ n∞kter²ch server∙ nebo propustnostφ urΦit²ch kanßl∙. Jist∞, tyto problΘmy jsou °eÜitelnΘ a dokonce lze oΦekßvat, ₧e dojde k jejich postupnΘmu zlepÜenφ. Ale pokud by m∞lo dojφt k prudkΘmu rozÜφ°enφ Internetu do domßcnostφ, pak budou naprosto nutnΘ n∞kolikamiliardovΘ investice, kterΘ nenφ nynφ nikdo schopen ani ochoten pokr²t.

Druh²m problΘmem je nutnost urΦit²ch technick²ch znalostφ a po°φzenφ pom∞rn∞ slo₧it²ch a drah²ch za°φzenφ (poΦφtaΦe). K tomu je nutnΘ se nauΦit tyto p°φstroje ovlßdat a takΘ ka₧dou chvφli sahat do pen∞₧enky a kupovat nejr∙zn∞jÜφ dopl≥ky. Je pravda, ₧e celß °ada firem pracuje na v²voji tzv. sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙ (n∞kterΘ se brzo objevφ na trhu), ale to ne°eÜφ zßkladnφ problΘmy. Pou₧φvßnφ Internetu v sob∞ stßle skr²vß obrovskΘ mno₧stvφ technickΘho balastu, kter² se ka₧dou chvφli na u₧ivatele vyvalφ. Sφ¥ovΘ poΦφtaΦe sice ovlßdßnφ zjednoduÜφ, ale levnΘ taky nebudou (cena kolem 1 000 dolar∙ je vyÜÜφ ne₧ u televizoru) a nutnost jejich nustßlΘho upgradu je z°ejmß. SkuteΦnΘ °eÜenφ snad p°ijde ve form∞ p°φdavn²ch box∙ k televiznφm p°ijφmaΦ∙m, kterΘ budou levn∞jÜφ a z°ejm∞ naprosto u₧ivatelsky "blbuvzdornΘ".

Zde se musφm zmφnit jeÜt∞ o jednom d∙le₧itΘm problΘmu: o typu p°ipojenφ na Internet. V souΦasnΘ dob∞ p°evlßdß spojenφ p°es vytßΦenou linku pomal²mi analogov²mi modemy. UrΦit² rozmach se dß oΦekßvat p°i instalaci p°ipojenφ po rozvodech kabelovΘ televizi, ale pokrytφ sv∞ta t∞mito rozvody je pom∞rn∞ slabΘ. Zbytek populace je tedy odkßzßn na instalace specißlnφch p°φpojek nebo z∙stat u telefonnφ linky. To s sebou nese nedostatek propustnosti a p°i Φast∞jÜφm pou₧φvßnφ sφt∞ takΘ blokaci telefonu, kter² nelze pou₧φt pro hlasovou komunikaci. Tak₧e kdy₧ si to shrneme, u₧ivatel, kter² se rozhodl p°ipojit na Internet a vyu₧φt jeho mo₧nostφ, si musφ zakoupit poΦφtaΦ, sehnat si provozovatele, ke kterΘmu se p°ipojφ, linku a pak platit a platit.

NaÜt∞stφ neoΦekßvanß pomoc modernφ technologii p°ijde z°ejm∞ p°φmo od provozovatel∙ telefonnφch sφtφ, kte°φ sv²m zßkaznφk∙m budou nabφzet kompletnφ slu₧by. A prßv∞ tento poΦin je d∙le₧it²m zlomov²m bodem, jen₧ propojφ domßcnosti na celΘm sv∞t∞. Pokud se toti₧ stane p°ipojenφ na Internet podobn∞ jednoduchou zßle₧itostφ jako p°ipojenφ telefonu, nic nebrßnφ tomu, aby ho mohli zaΦφt pou₧φvat i obyΦejnφ lidΘ.

Bude tedy Internet spot°ebitelsk²m nßstrojem? Ano, bude, i kdy₧ ne hned (ΦasovΘ odhady ve sv∞t∞ Internetu jsou vÜak znaΦn∞ riskantnφ). Ji₧ nynφ nabφzφ naprosto nep°ekonatelnΘ slu₧by, kter²ch s p°φchodem opravdov²ch zßkaznφk∙ bude p°ib²vat. Na chvφli, kdy do Internetu koneΦn∞ vstoupφ lidΘ ochotnφ a p°ipravenφ otev°φt svΘ pen∞₧enky, nedoΦkav∞ Φekß °ada firem, kterΘ investovaly do sv²ch aktivit nemalΘ pen∞₧nφ i lidskΘ prost°edky.