Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 34/96)
Neustßle zobrazenΘ p°es²pacφ hodiny, to je realita dneÜnφho Internetu a WWW p°edevÜφm. Zdaleka ne vÜechny problΘmy jsou zp∙sobeny nedostateΦn²mi linkami. Protokol http, kter² je nem∞nn² tΘm∞° od zrodu webovskΘ technologie, je asi nejv∞tÜφ p°ekß₧kou pro kvalitnφ a rychlou prßci s WWW strßnkami.
Http je koncipovßn jako "nespojit²" protokol, kdy p°i po₧adavku na ka₧dou operaci je nutnΘ op∞tovn∞ navßzet spojenφ se serverem. Pozor, sta₧enφ jednΘ strßnky nenφ jednou operacφ! Ka₧d² obrßzek, Java applet apod. jsou stahovßny zvlßÜ¥, a je tedy poka₧dΘ navazovßno novΘ spojenφ. NovodobΘ prohlφ₧eΦe sice otevφrajφ vφce http relacφ najednou, to vÜak p°esto neodstra≥uje nep°φjemn² fakt neustßlΘho navazovßnφ a ukonΦovßnφ spojenφ se serverem. P°i kliknutφ nap°. na mapov² obrßzek nebo klasick² odkaz je spojenφ op∞tovn∞ navßzßno, aby se mohlo p°ejφt na dalÜφ strßnku.
Tento zp∙sob komunikace je robustnφ a Üet°φ ΦßsteΦn∞ server, kter² nemusφ po dlouhou dobu ur₧ovat informace o p°ipojen²ch u₧ivatelφch. Na druhou stranu, neustßle se spot°ebovßvß p°enosovΘ pßsmo na informace nutnΘ pro spojenφ a odpojenφ od serveru. V p°φpad∞, ₧e se pohybujete ze serveru na server, nejednß se a₧ o tak velk² problΘm, ale jestli₧e se pohybujete ve stromu jednoho serveru, je zbyteΦnß komunikace ne·nosnß.
A mo₧nß jeÜt∞ v∞tÜφm problΘmem je, ₧e http je urΦen pro jednosm∞rnou komunikaci. Krom∞ krßtk²ch (nesouborov²ch) spojenφ, m∙₧ete pomocφ http protokolu pouze Φφst data ze serveru. V dob∞, kdy Java applety apod. se stßvajφ prost°edkem pro °φzenφ vzdßlen²ch za°φzenφ a komunikaΦnφ boom, je to velmi nep°φjemn² problΘm. Pokud administrßtor serveru pot°ebuje na dßlku na svΘm serveru pracovat, musφ pou₧φt FTP protokol, co₧ ovÜem takΘ znamenß, ₧e na serveru musφ b∞₧et odpovφdajφcφ software. A FTP nenφ takΘ rozhodn∞ ideßlnφm protokolem, a¥ u₧ z hlediska bezpeΦnosti, rychlosti a komfortu.
Dva kohouti na smetiÜti
TechnickΘho °eÜenφ se ujaly nezßvisle na sob∞ dv∞ firmy. Sun a Microsoft. ╪eÜenφ Sunu je zalo₧eno na systΘmu NFS (Network File System), kter² je u₧ dlouhou dobu pou₧φvßn v prost°edφ Unixu. WebNFS, jak se jmenuje webovskß varianta tohoto protokolu, je zalo₧en na spojitΘ komunikaci. P°i prvnφm po₧adavku o p°φstup na server jste spojeni, a toto spojenφ je udr₧ovßno do doby, ne₧ se p°emφstφte jinam nebo uzav°ete komunikaΦnφ program. NFS je bezpeΦn² protokol se Üirokou mo₧nostφ konfigurace p°φstupov²ch prßv a s obnovovßnφm p°enosu a spojenφ po p°φpadn²ch technick²ch problΘmech s komunikacφ.
Microsoft se naproti tomu nynφ sna₧φ prosadit vlastnφ specifikaci cifs (Common Internet File System). Tento protokol by m∞l b²t zabudovßn do Windows NT 4.0 a p°φÜtφ verze Windows 95. Tφm pßdem zφskßvß urΦitou v²hodu p°ed sv²m konkurentem, nebo¥ poΦet windowsov²ch klient∙ je mnohonßsobn∞ vyÜÜφ ne₧ unixov²ch stanic. WebNFS by ovÜem m∞l b²t takΘ uvoln∞n a importovßn na ne-unixovΘ systΘmy. Jeho podporu navφc p°islφbila firma Netscape, kterß produkuje nejpou₧φvan∞jÜφ webovsk² prohlφ₧eΦ.
CIFS je zalo₧en na technologii SMB (Server Message Block), kterß je pou₧φvßna i mimo sv∞t Windows. Nenφ ovÜem p°ipravena na v²padky spojenφ jako WebNFS, co₧ v dneÜnφm Internetu m∙₧e b²t velmi z°etelnß nev²hoda. Na druhou stranu je ovÜem bezpeΦn∞jÜφ a je lΘpe pou₧iteln² v multiu₧ivatelskΘm prost°edφ.
Kter² se prosadφ?
Oba protokoly majφ stejnou Üanci na to, zφskat si v²sadnφ postavenφ. Pro p°φpadn² ·sp∞ch musφ vφt∞znou technologii podporovat nejen v²robci, ale takΘ u₧ivatelΘ a administrßto°i webovsk²ch sφdel.
Podle mΘho nßzoru mß v∞tÜφ Üanci z°ejm∞ WebNFS, nebo¥ Netscape bude podporovat tento protokol ve svΘm prohlφ₧eΦi a v∞tÜina internetov²ch server∙ stßle pou₧φvß Unix. Microsoft bude nakonce donucen, aby jej importoval i do sv²ch produkt∙, tak jako tomu bylo v p°φpad∞ programovacφho jazyka Java.
(pes)