Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 33/96)

Dynamick² obsah

Databßzov² sv∞t

Prßv∞ databßzov² sv∞t se stßvß cφlem definic mnoha firem, proto₧e zde se dß oΦekßvat nejv∞tÜφ odezva od podnik∙ ochotn²ch do internetov²ch technologiφ investovat nemalΘ prost°edky. Ka₧d² v∞tÜφ v²robce databßzφ nynφ definoval vlastnφ propojenφ informacφ ulo₧en²ch v databßzi s Webem. Existujφ takΘ obecnΘ definice pou₧itelnΘ pro "vydolovßnφ" dat z databßze, jako je IIOP (Internet Inter-ORB protocol) nebo i ActiveX.

Podobn∞ je tomu i s dalÜφmi informaΦnφmi systΘmy, kterΘ jsou trochu vφce rozÜφ°enΘ: SAP R/3 je nynφ takΘ propojiteln² s Webem. Pou₧φvßnφ t∞chto specißlnφch °eÜenφ m∙₧e p°inΘst bezpeΦnost, rychlost, ale takΘ urΦitou zßvislost na v²robci. ProblΘmem je, ₧e tato specißlnφ °eÜenφ nemusφ b²t schopna spolupracovat s ka₧d²m serverem, proto₧e v²robci Φasto podporujφ pouze vlastnφ produkty. Potom je bu∩ nutnΘ dostat se k databßzov²m dat∙m jinou cestou, nebo pou₧φvat server, kter² dokß₧e s databßzφ spolupracovat.

CGI skripty

NejstarÜφm zp∙sobem, jak propojit webovskΘ strßnky s dalÜφmi aplikacemi, jsou tzv. CGI skripty. Jsou to vlastn∞ programy, kterΘ definovan²m zp∙sobem komunikujφ s webovsk²ch serverem. Aby je tedy bylo mo₧nΘ pou₧φt, musφ b²t podporovßny vaÜφm serverem. Tyto skripty mohou b²t realizovßny pomocφ jakΘhokoliv jazyka, ale ve sv∞t∞ Unixu se prosadil p°edevÜφm Perl.

Nev²hodou CGI skript∙ je zßt∞₧, kterou serveru zp∙sobujφ, malß rychlost a slabÜφ bezpeΦnost. Navφc tφmto zp∙sobem nelze °eÜit vÜe, proto₧e CGI nepracuje interaktivn∞, ale v dßvkovΘm re₧imu.

V HTML dokumentech je umφst∞n odkaz na CGI sktript, kter² se spustφ p°ed zobrazenφm, po zobrazenφ strßnky prohlφ₧eΦem nebo po urΦitΘ akci u₧ivatele (nap°. stisknutφ tlaΦφtka). PotΘ se vstupnφ data z webovskΘ strßnky p°edajφ skriptu a ten vytvo°φ jako v²sledek svΘ prßce odpovφdajφcφ strßnku. Ta je serverem zaslßna prohlφ₧eΦi, kter² ji zobrazφ. Proto lze sice CGI pou₧φt nap°. pro prohledßvßnφ databßze, ale ne pro vytvß°enφ animacφ v rßmci jednΘ HTML strßnky.

CGI se nap°φklad pou₧φvß pro dynamickΘ vytvß°enφ jazykov²ch (Φi spφÜe k≤dov²ch) mutacφ strßnek, kdy skript jako vstupnφ algoritmus bere vlastnφ strßnku a p°eklßdß jφ odpovφdajφcφm zp∙sobem. Tento typ tvorby propojenφ s okolφm je ji₧ zastaral² a je postupn∞ nahrazovßn nap°. API serveru, Javou nebo JavaScriptem.

API server∙

Ka₧d² modernφ server mß definovßno rozhranφ, kter²m m∙₧e komunikovat s okolnφm sv∞tem. Toto API potom pou₧φvajφ v²vojß°i pro tvorbu specißlnφch aplikacφ nebo modul∙, kterΘ propojφ server s informaΦnφmi systΘmy nebo obohatφ WWW strßnku o dynamickΘ slu₧by. Tato API postupn∞ nahrazujφ CGI skripty, proto₧e jsou daleko rychlejÜφ a poskytujφ lepÜφ slu₧by. Jejich nev²hodou proti CGI je, ₧e pro ka₧d² server existuje jinΘ API, a ka₧d² v²vojß° Φasto musφ zaΦφnat na zelenΘ louce.

Pro programovßnφ rozÜφ°enφ lze pou₧φt jak²koliv programovacφ jazyk, kter² je schopen komunikovat pomocφ definovan²ch volßnφ. ╚asto se pou₧φvß klasickΘho C/C++. API pracuje pon∞kud odliÜn∞ ne₧ CGI. Pracuje ΦßsteΦn∞ dynamicky, v²vojß° m∙₧e pracovat s p°φchozφmi i odchozφmi daty. Pokud spojφte API serveru s API prohlφ₧eΦe, lze takto vyvφjet specißlnφ aplikace schopnΘ plnΘ interaktivity. Pokud vÜak pou₧ijete jen API serveru, musφte poΦφtat s tφm, ₧e budete schopni ovlivnit strßnku jen p°i jejφm naΦφtßnφ ze serveru do prohlφ₧eΦe, podobn∞ jako u CGI.

Plug-iny

Tφmto v²razem se oznaΦujφ specißlnφ aplikace, kterΘ pomocφ API prohlφ₧eΦe rozÜi°ujφ jeho mo₧nosti. V∞tÜinou nepracujφ p°φmo s HTML dokumentem, ale se specißlnφmi daty, jako je video v reßlnΘm Φase nebo VRML data. TakΘ mohou p°φmo komunikovat s webovsk²m serverem, kter² m∙₧e b²t rozÜφ°en pomocφ jeho API. Velmi rychle lze takto bez velkΘ znalosti internetovsk²ch protokol∙ vytvo°it specißlnφ aplikace, i kdy₧ s urΦit²mi omezenφmi. Nev²hodou, podobn∞ jako v p°edchozφm p°φpad∞ je, ₧e ka₧d² prohlφ₧eΦ mß vlastnφ API. Proto nejvφce plug-in∙ existuje pro nejpou₧φvan∞jÜφ Navigator. Jak ukazuje p°φklad Oracle PowerBrowseru, je mo₧nΘ API sdφlet a umo₧nit tak v²vojß°∙m produkovat univerzßlnφ plug-iny spolupracujφcφ se vÜemi prohlφ₧eΦi. DalÜφ nev²hodou je, ₧e tyto aplikace musφ b²t programovßny pro urΦit² operaΦnφ systΘm. Pokud chcete podporovat vφce platforem, musφte vygenerovat pro ka₧dou zvlßÜtnφ binßrnφ soubor, a n∞kdy i naprogramovat odliÜn² k≤d.

Plug-iny nenφ u₧iteΦnΘ jen vytvß°et, ale takΘ vyu₧φvat. V dneÜnφ dob∞ jich existujφ stovky, a ne₧ zaΦnete vytvß°et vlastnφ °eÜenφ svΘho problΘmu, porozhlΘdn∞te se, zdali ji₧ neexistuje.

Java

Programovacφ jazyk Java nenφ nutnΘ nijak zvlßÜ¥ p°edstavovat. Snad je jen nutnΘ zd∙raznit, ₧e Java nejsou jen applety spouÜt∞nΘ v rßmci prohlφ₧eΦe. V tomto jazyce mohou b²t naprogramovßny i kompletnφ aplikace, jako je t°eba webovsk² server. V²hodou je absolutnφ p°enositelnost na vÜechny platformy, kterΘ dokß₧φ javovsk² program spustit. Proto₧e v budoucnosti mß b²t Java inkorporovßna do vÜech d∙le₧it∞jÜφch operaΦnφch systΘm∙, lze °φci, ₧e Java se stane univerzßlnφm jazykem vÜech poΦφtaΦ∙.

Zatφm tento jazyk trpφ dv∞ma nedostatky: nep°φliÜ d∙v∞ryhodnou bezpeΦnostφ a pomal²m provßd∞nφm k≤du. Obojφ by m∞lo b²t v dohlednΘ budoucnosti vy°eÜeno. Java m∙₧e b²t kombinovßna se vÜemi prost°edky, kterΘ byly popsßny v²Üe nebo o nich bude pojednßno dßle. I kdy₧ se zatφm n∞kte°φ v²vojß°i Jav∞ trochu vyh²bajφ pro zmφn∞nΘ nedostatky, pro budoucnost bude jejφ znalost zßkladnφm p°edpokladem pro ·sp∞Ünou kariΘru.

JavaScript

JavaScript je rozÜφ°enφm netscapovskΘho Navigatoru, ale podpora pro tento skriptov² jazyk se objevuje i v jin²ch prohlφ₧eΦφch. JavaScript je p°edevÜφm urΦen pro interakci s prost°edφm prohlφ₧eΦe, p°φpadn∞ menÜφ dynamickou komunikaci s okolφm. Nenφ p°φliÜ efektivnφ ani komplexnφ, otßzkou je, zda se doΦkß dalÜφho rozvoje.

ActiveX

RozÜφ°enφ OLE (Object Linking and Embedding) ze sv∞ta Windows do Internetu prob∞hlo za velkΘ slßvy. ActiveX, jak se tato technologie naz²vß, je v zßklad∞ soubor prost°edk∙ (API a OLE), jak rozÜφ°it prohlφ₧eΦ nebo server o dalÜφ aplikace. Proto₧e Microsoft vlo₧il do ActiveX i podporu Javy, pro sv∞t Windows by se technologie ActiveX m∞la stßt standardem pro vytvß°enφ rozÜi°ujφcφch funkcφ nebo interaktivnφch obsah∙. V∞tÜφmu rozÜφ°enφ brßnφ fakt, ₧e ActiveX vφce mΘn∞ existuje jen na platform∞ Windows a ani zde nenφ zatφm p°evlßdajφcφ.

VRML

3D prostor se pomalu stßvß souΦßstφ n∞kter²ch webovsk²ch strßnek. Pro jeho definici je nejlΘpe pou₧φt standardnφho jazyka VRML (Netscape pou₧φvß vlastnφ rozÜφ°enou definici Live3D). Tento standard je teprve v zaΦßtcφch a neposkytuje p°φliÜ funkcφ.

Shockwave

NejstarÜφm rozÜφ°enφm standardnφho HTML jazyka pro audio a animace je Shockwave for Director firmy Macromedia. Tento specifick² jazyk dokß₧e za mal²ch nßrok∙ na p°enosovΘ pßsmo rozh²bat a rozeznφt vaÜe webovskΘ strßnky.

Jedinou nev²hodou je nutnost instalace plug-inu do prohlφ₧eΦe, aby tato data bylo mo₧nΘ zobrazit. Shockwave si vydobyl dobrΘ renomΘ, ale nynφ musφ Φelit Jav∞, ActiveXu a dalÜφm obecn²m nßstroj∙m. Nenφ p°φliÜ jistΘ, zda Shockwave p°e₧ije vstup do p°φÜtφho tisφciletφ.

RealAudio

RealAudio nenφ p°φmo webovskou technologiφ, ale je p°φkladem, jak sv∙j webov²ch server m∙₧ete doplnit dalÜφm specißlnφm serverem. RealAudio je nejlepÜφ a nejpou₧φvan∞jÜφ technologie pro "tekoucφ" p°enos zvukov²ch dat po Internetu. Krom∞ p°enßÜenφ statick²ch dat (tj. p°edem nahran²ch) dokß₧e takΘ k≤dovat zvuk v reßlnΘm Φase a posφlat tato data nalad∞n²m p°ijφmaΦ∙m na Internetu. Existujφ desφtky internetov²ch rßdiφ (jedno je takΘ v ╚echßch a dalÜφ na Slovensku), kterß si m∙₧ete po celΘm sv∞t∞ poslechnout. Technologie je pom∞rn∞ nenßroΦnß na p°enosovΘ pßsmo a i s 14,4kb/s modemem si poslech urΦit∞ nezoÜklivφte.

Prost°edkem je kombinace

NejlepÜφm zp∙sobem, jak v souΦasnΘ dob∞ vytvß°et dynamick² obsah, je kombinovat popsanΘ zp∙soby dohromady a dßle s firemnφmi standardy. V budoucnosti bude zcela urΦit∞ ΦßsteΦn∞ p°evlßdat Java, ale ta musφ nejprve projφt hork²mi testy na podnikov²ch sφtφch. TakΘ ActiveX musφ nejd°φve prokßzat, ₧e bude mφt pro u₧ivatele p°φmost, podobn∞ jako jednotlivß API. V²vojß°i webovsk²ch sφdel nemajφ jednoduchou situaci, proto₧e nenφ mo₧nΘ uspokojit vÜechny po₧adavky bez problΘm∙.

GIF jako obrßzkov² soubor je stßle nejpou₧φvan∞jÜφm formßtem na Internetu. Nov∞jÜφ specifikace 89a podporuje nejen statickΘ obrßzky, ale dokonce vφce obrßzk∙ v jednom souboru a mo₧nost zßkladnφ animace promφtßnφm jednotliv²ch obrßzk∙. Vytvß°enφ t∞chto animacφ je velice jednoduchΘ a nenßroΦnΘ, jak na klientsk² program, tak na server. Pro server je takov² GIF obyΦejn²m souborem, a je tedy pouze nutnΘ, aby animaci podporoval webovsk² prohlφ₧eΦ. Proto₧e nejpou₧φvan∞jÜφ program Netscape Navigator ji podporuje, nem∙₧u ne₧ doporuΦit pou₧φvßnφ GIFov²ch animacφ.

AVI

Videosoubory AVI, kterΘ jsou standardem ve sv∞t∞ Windows, lze takΘ pou₧φt pro rychlΘ vytvß°enφ krßtk²ch animacφ. Nejnov∞jÜφ Navigator by m∞l podporovat AVI ji₧ p°φmo ve svΘm jßdru, stejn∞ jako Explorer. Na rozdφl od GIFu je vÜak AVI soubor znaΦn∞ velk², proto₧e nepou₧φvß kompresi.