Neuv∞°iteln² nßr∙st vyu₧itφ Internetu v poslednφch n∞kolika mßlo letech nejevφ ₧ßdnΘ znßmky zpomalenφ. Prßv∞ naopak. Krom∞ dnes ji₧ klasickΘ aplikace - World Wide Web, se objevujφ aplikace novΘ - a rozsah jejich vyu₧itφ p°ekvapuje i mnohΘ odbornφky. Jednou z takov²ch nov²ch aplikacφ na Internetu je tzv. internetovsk² telefon.
P°ekvapiv² je i zßjem t∞ch, pro kterΘ tento zp∙sob hlasovΘ komunikace vlastn∞ ani p∙vodn∞ nebyl urΦen. Kanadskß firma Telescape Communications Corp. z Vancouveru je jednφm z nejnov∞jÜφch hrßΦ∙ na trhu s produkty umo₧≥ujφcφmi telefonovßnφ p°es Internet. Jejφ prezident, pan Geoff Hansen, je v²vojem poptßvky pr² Üokovßn. V nedßvnΘm interview pro kanadsk² tisk prohlßsil, ₧e jejich v²robek byl urΦen p°edevÜφm pro internetovskΘ fanouÜky a studenty. Mφsto toho se tento program, prodßvan² pod nßzvem "ts intercom", dnes vyu₧φvß ze 60 % v komerΦnφ sfΘ°e. D∙vodem je pochopiteln∞ cena za telefonnφ hovor p°es Internet, kterß je prakticky nulovß, bez rozdφlu, zda volßte kolegu za rohem anebo na druhΘm konci sv∞ta. JedinΘ, co se platφ, je pauÜßl za p°ipojenφ k Internetu, p°φpadn∞ mφstnφ hovor, tedy cena, kterß je mnohonßsobn∞ ni₧Üφ ne₧ cena za mezim∞stsk² Φi dokonce mezistßtnφ telefonnφ hovor. O v²znamu tΘto technologie sv∞dΦφ i to, ₧e se o nφ ₧iv∞ diskutuje nejen v odborn²ch technick²ch kruzφch, ale i v tisku tak ryze netechnickΘm, jako je nap°φklad The Wall Street Journal.
Takov²to jednoduch² telefon, by¥ bez poplatku, jeÜt∞ nenφ p°evratn²m vynßlezem. P°edstavte si ale situaci za n∞kolik let, kdy cenovΘ relace pro technologie p°enosu dat dosßhnou p°ijatelnΘ ·rovn∞ pro domßcnosti a malΘ firmy i p°i parametrech nad 50 kb/s. To by mohl b²t zaΦßtek velmi jednoduchΘho videofonu, kdy se s hlasem budou souΦasn∞ p°enßÜet i dokumenty a se stoupajφcφm v²konem podle pot°eby i kvalitnφ on-line videop°enos mezi volajφcφmi ...
Vra¥me se ale zp∞t do reßlnΘ souΦasnosti. Jak takov² internetovsk² telefon pracuje? Nejprve se osoba, kterß chce volat, musφ p°ipojit k Internetu prost°ednictvφm internetovskΘho poskytovatele. Volanß osoba musφ b²t rovn∞₧ p°ipojena k Internetu a pou₧φvat stejn² typ softwaru jako volajφcφ osoba. Jako minimßlnφ vybavenφ se uvßdφ zpravidla alespo≥ PC 486/33 MHz, 4 MB RAM, modem 14,4 kb/s a zvukovß karta s mikrofonem a reproduktory. B∞hem hovoru je hlasov² signßl z mikrofonu digitalizovßn zvukovou kartou ve vaÜem poΦφtaΦi. Pou₧it² telefonnφ program pak tento digitßlnφ signßl kompresuje a odeÜle partnerovi, s nφm₧ vedete konverzaci. Jeho telefonnφ program nejprve p°ijat² signßl dekompresuje a pak jej poÜle mφstnφ zvukovΘ kart∞, kterß jej hraje p°es reproduktory nebo sluchßtka.
Tento proces znφ pom∞rn∞ jednoduÜe, ale bohu₧el obsahuje celou °adu ·skalφ, s nimi₧ musφ vÜichni v²robci telefonnφho softwaru zßpasit. Jednφm z nejv∞tÜφch je kvalita zvuku, kterß nenφ zatφm p°φliÜ skv∞lß (alespo≥ ne u b∞₧n²ch modem∙ pracujφcφch rychlostφ 14,4 kb/s), ale v∞tÜinou se vyrovnß kvalit∞ zvuku u mobilnφch telefon∙. P°i p°enosu takΘ dochßzφ ke zpo₧d∞nφ, kterΘ je srovnatelnΘ se zpo₧d∞nφm p°i transatlantick²ch hovorech p°es satelit. TypickΘ zpo₧d∞nφ u modemu 14,4 kbps je okolo dvou sekund, ale p°i rychlostech 28,8 kb/s je to ji₧ asi jen 0,7 sekundy. Samoz°ejm∞, pou₧φvßte-li k p°ipojenφ na Internet ISDN, pak je kvalita spojenφ v²razn∞ vyÜÜφ. ┌t∞chou vÜak m∙₧e b²t i pro ostatnφ to, ₧e p°i zpo₧d∞nφ signßlu nedochßzφ na Internetu k vytvß°enφ efektu ozv∞ny, kterß je obvyklß p°i satelitnφm telefonickΘm spojenφ, a proto zpo₧d∞nφ nep∙sobφ a₧ tak ruÜiv∞ jako p°i satelitnφm spojenφ.
Komprese a dekomprese signßlu mß takΘ velk² vliv na p°φpadnΘ zpo₧d∞nφ p°i p°enosu. Firma Telescape uvßdφ, ₧e pro kompresi pou₧φvß vlastnφho kompresnφho/dekompresnφho algoritmu odvozenΘho od standardu GSM (zkratka z francouzskΘho Group Special Mobile), kter² je pou₧φvßn v digitßlnφ celulßrnφ telefonii. OvÜem, proto₧e se jednß o proces nestandardn∞ optimalizovan² pro Internet, kter² nenφ bohu₧el kompatibilnφ se standardnφm GSM, univerzßlnφ komunikace s jin²mi produkty nenφ mo₧nß. StejnΘ omezenφ se vÜak t²kß i v∞tÜiny ostatnφch telefonnφch klientsk²ch program∙ na Internetu.
DalÜφm z problΘm∙ je rovn∞₧ p°enos hlasovΘho signßlu p°es Internet samotn². Jednφm z nejv∞tÜφch v²robc∙ softwaru pro telefonovßnφ p°es Internet je firma Vocaltec, kterß pou₧φvß protokol UDP (User Datagram Protocol). Tento protokol je jednoduÜÜφ ne₧ obvyklejÜφ protokol TCP (Transmission Control Protokol), kter² opakuje zaslßnφ datov²ch paket∙ pouze tehdy je-li to nutnΘ. Na rozdφl od TCP, protokol UDP opakuje zasφlßnφ paket∙ neustßle, Φφm₧ zφskßvß v∞tÜφ jistotu doruΦenφ, ale take m∙₧e p°isp∞t k zahlcenφ sφt∞. Firma Telescape vÜak °eÜφ u sv²ch v²robk∙ problΘm ztracen²ch datov²ch paket∙ jinak - interpolacφ. Rad∞ji ne₧ Φekat na opakovanΘ zaslßnφ ztracenΘho paketu a zp∙sobenφ zpo₧d∞nφ, jejich v²robek interpoluje signßl z p°edchozφho a nßsledujφcφho paketu. Tφmto sice dochßzφ ke snφ₧enφ kvality signßlu, ale zßrove≥ i k minimalizaci zpo₧d∞nφ. Prozatφm je problΘmem i to, ₧e b∞₧nΘ zvukovΘ karty umo₧≥ujφ pouze simplexnφ komunikaci (tj. pouze jedna osoba m∙₧e mluvit a druhß musφ v danΘm okam₧iku poslouchat). Duplexnφ °eÜenφ jsou takΘ k dispozici, ale zßvisφ na dostupnosti pln∞ duplexnφch zvukov²ch karet, kterΘ nejsou prozatφm a₧ tak masov∞ rozÜφ°eny.
Firma Vocaltec z Izraele, kterß dodala na trh prvnφ solidnφ produkt pod nßzvem Internet Phone, dnes tvrdφ, ₧e ovlßdß a₧ 90 % trhu. Toto Φφslo se m∙₧e zdßt p°emrÜt∞nΘ, zvlßÜt∞ vzhledem k dramaticky rostoucφmu poΦtu konkurenΦnφch produkt∙, ale cφl takov²ch prohlßÜenφ je jasn² - snaha vnutit trhu vlastnφ technologii jako standard de facto. I proto je dnes jejich Internet Phone p°ibalovßn k modem∙m u₧ asi dvaceti v²robc∙. Navßzßnφ telefonnφho spojenφ p°es Internet je takΘ zajφmavß oblast, plnß dramatickΘho v²voje. Zßkladnφm zp∙sobem navßzßnφ telefonickΘ konverzace na Internetu je p°ipojenφ k IP adrese volanΘho. To znamenß, ₧e volan² a volajφcφ musφ vzßjemn∞ znßt svoje IP adresy. Toto zp∙sobuje t∞₧kosti, nap°φklad u komutovan²ch linek, kdy je u₧ivateli poka₧dΘ p°id∞lena terminßlov²m serverem jinß adresa. Firma Telescape tento problΘm °eÜφ pomocφ tzv. Globßlnφho operßtora, tj. serveru na Internetu, jeho₧ jedinou funkcφ je navazovßnφ spojenφ pro u₧ivatele programu "ts intercom". Poka₧dΘ, kdy₧ nastartujete tento program, jste automaticky zaregistrovßni tφmto serverem (vaÜe momentßlnφ IP adresa a e-mailovß adresa). Kdokoliv chce s vßmi navßzat spojenφ, pou₧ije pouze danou e-mailovou adresu a server za°φdφ p°φmΘ spojenφ mezi ob∞ma koncov²mi IP adresami a dßle se komunikace nez·Φast≥uje. Firma CyberScience nabφzφ zatφm snad nejpokroΦilejÜφ °eÜenφ. Jejφ integrovan² internetovsk² telefonnφ server, prodßvan² pod nßzvem CyberServer, pou₧φvß spojenφ s vlastnφm telefonnφm klientsk²m programem CyberPhone. Jednß se o prvnφ telefonnφ ·st°ednu na Internetu. Tato ·st°edna nabφzφ registrovan²m u₧ivatel∙m nejen p°φstup k telefonnφmu seznamu, okam₧itou indikaci dostupnosti volanΘho, ale umo₧≥uje i takovΘ v∞ci, jako rozesφlßnφ oznßmenφ a reklam vÜem u₧ivatel∙m CyberPhone najednou. Tyto servery lze i spojovat v jakΘsi "virtußlnφ telefonnφ sφt∞", v nich₧ si jednotlivΘ servery mohou navzßjem vym∞≥ovat adresß°e a dalÜφ data. CyberServer vÜak umo₧≥uje zavedenφ i u₧ivateli nep°φliÜ vφtanΘ funkce - ·Φtovßnφ za telefonnφ hovor na Internetu, kter² a₧ dosud je prakticky zadarmo...
CelΘ d∞nφ t²kajφcφ se telefonovßnφ na Internetu je z povzdßlφ bedliv∞ sledovßno zkoumav²m pohledem velk²ch telekomunikaΦnφch gigant∙. Lze slyÜet hlasy skeptickΘ, jako nap°φklad komentß° mluvΦφho firmy AGT Ltd., kter² krßtce po demonstraci dalÜφho internetovskΘho telefonnφho produktu Digiphone od texaskΘ firmy Camelot Corp. prohlßsil, ₧e tato technologie mß stßle p°ed sebou dlouhou cestu. Toto je i nßzor mluvΦφho giganta AT&T, kter² vÜak zßrove≥ zve°ejnil informaci, ₧e AT&T nez∙stßvß ve v²voji tΘto technologie pozadu, aΦkoliv prozatφm ₧ßdn² v²robek pro tento trh nedodßvß. Zprßvy z lo≥skΘ v²stavy Telekom '95 v Äenev∞ uvßd∞jφ, ₧e i dalÜφ telekomunikaΦnφ firmy, jako nap°. ÜvΘdskß Telia, americkß MCI, Deutsche Telekom a Telecom Finland, pracujφ na plßnech vyu₧itφ Internetu a jeho zßkladnφho protokolu IP (Internet Protocol) v jejich sφtφch k p°enosu jak hlasov²ch, tak i multimedißlnφch informacφ.
Mnozφ analytici vÜak zßrove≥ varujφ, ₧e dneÜnφ kapacita mezikontinentßlnφch linek vyu₧φvan²ch pro Internet, rozhodn∞ nemß velkΘ rezervy ani pro stßvajφcφ slu₧by, nato₧ aby mohla unΘst provoz zp∙soben² masov²m telefonovßnφm p°es Internet. V oblasti telefonovßnφ p°es Internet lze v p°φÜtφch m∞sφcφch a letech oΦekßvat neustßl² dynamick² rozvoj a jist∞ i pou₧itΘ technologie Φasem doznajφ v²razn²ch zm∞n. Pro ty, kdo cht∞jφ zaΦφt ji₧ dnes, jsou na Internetu k dispozici programy k vyzkouÜenφ i k zakoupenφ, nap°.:
- Internet Phone, vyroben² firmou Vocaltec (prvnφ firma
tohoto typu, jejφ₧ akcie se od poΦßtku letoÜnφho roku
ve°ejn∞ obchodujφ na americkΘ burze, indexovßny pod NASDAQ).
Informace jsou na adrese <http://www.vocaltec.com/>,
ukßzkov² program je mo₧no stßhnout zdarma.
- ts intercom, vyroben² firmou Telescape Communications Corp.
Informace jsou na adrese <http://www.telescape.com/>,
ukßzkov² program je mo₧no stßhnout zdarma.
- Web Phone, vyroben² firmou Internet Telephone Company.
Informace jsou na adrese <http://www.itelco.com/>,
ukßzkov² program je mo₧no stßhnout zdarma.
- CyberPhone, vyroben² firmou CyberScience Inc.
Informace jsou na adrese <http://magenta.com/cyberphone/>,
ukßzkov² program je mo₧no stßhnout zdarma.
- DigiPhone, vyroben² firmou Camelot Corp.
Informace jsou na adrese <http://www.planeteers.com/>,
k dispozici je pouze komerΦnφ verze.