Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 26/96)
Proneste ve spoleΦnosti slovo Internet a pokraΦujte n∞jakou p∞kn∞ koÜatou v∞tou o tom, jak je u₧iteΦn² a brzo bude souΦßstφ vÜednφho ₧ivota. Ostatnφ vßs budou mφt za odbornφka, kter² se vyznß. Zkuste do zmφn∞nΘ v∞ty p°idat n∞co o velk²ch pen∞zφch, kterΘ lze na Internetu vyd∞lat a spoleΦnost si pomyslφ n∞co o nedostatku vaÜeho zdravΘho rozumu. Zkrßcen∞ °eΦeno, Internet je sice stßle vÜudyp°φtomn∞jÜφ (rozum∞jte-je p°φtomen na stßle vφce mφstech), ale n∞jak se z n∞j neda°φ ud∞lat oslφΦka, z kterΘho by padaly dukßty nebo alespo≥ dolary.
Podle nep°esn∞ p°esn²ch Φφsel spoleΦnosti Forrester Research se firmßm prodßvajφcφm aplikace pro Internet, poda°ilo vyt∞₧it n∞co mßlo p°es 100 milion∙ dolar∙, co₧ nenφ nejp°φv∞tiv∞jÜφ Φφslo, pokud si spoΦφtame, kolik firem se o tento kolßΦ muselo d∞lit. Do p°φÜtφch let vÜak tato v²zkumnß spoleΦnost poΦφtß s daleko v∞tÜφm r∙stem a ke konci roku 1999 by kolßΦ m∞l b²t po°ßdn²m zßkuskem. Objem se bude blφ₧it 10 miliardßm dolar∙, co₧ je zajistΘ suma, o kterou stojφ za to se trochu poprat. Otßzkou je, jestli k tak masovΘmu nßr∙stu opravdu dojde, proto₧e ten je podmφn∞n spoustou nep°edvφdateln²ch okolnostφ. Pokud se toti₧ dostateΦn∞ rychle nepoda°φ posφlit fyzickou infrastrukturu, nebudou mφt u₧ivatelΘ z Internetu p°φliÜ radosti a asi na n∞j sice ·pln∞ nezanev°ou, ale rozhodn∞ nebudou chtφt investovat velkΘ penφze.
SpoleΦn∞ s r∙stem celΘ internetovskΘ ekonomiky se zaΦne m∞nit i struktura nejvφce v²d∞leΦn²ch oblastφ. Zatφmco v souΦasnΘ dob∞ jednoznaΦn∞ vlßdnou p°φjmy z prodeje licencφ na prohlφ₧eΦe pro WWW, v budoucφm kybersv∞t∞ budou nejvφce cen∞ny servery. Vzniknou dokonce dv∞ oblasti p°φjmu s nemal²m podφlem na celkovΘm objemu. Prodßvat se budou Java a ActiveX applety, a¥ u₧ jako produkt nebo formou pronßjmu za pou₧itφ. Oblast pronßjmu a tvorby specißlnφch aplikacφ pro Internet se rozroste dokonce jeÜt∞ v∞tÜφm tempem a bude se na p°φjmech firem v²znamn∞ podφlet. Nßstroje pro tvorbu obsahu webovsk²ch strßnek z∙stanou asi na stejnΘ ·rovnim jako dnes.
┌stup prohlφ₧eΦ∙ je patrn² ji₧ dnes, proto₧e n∞kolik firem nabφzφ svΘ pom∞rn∞ kvalitnφ produkty u₧ivatel∙m zadarmo. Tento trend postoupφ jeÜt∞ dßle a v budoucnosti by podle p°edstav vedoucφch firem poΦφtaΦovΘho pr∙myslu m∞lo dojφt k opravdu t∞snΘ integraci prohlφ₧eΦe s operaΦnφm systΘmem. Ostatn∞ tomu tak bude i u dalÜφch segment∙ webovsk²ch aplikacφ, kterΘ ji₧ dnes prostupujφ klasickΘ, nap°. databßzovΘ, produkty. Je tedy t∞₧kΘ odhadovat celkov² objem prodeje internetovsk²ch aplikacφ.
JistΘ je, ₧e Φφslo, kterΘ p°edpovφdß nejen Forrester Research, jsou p°edevÜφm p°ßnφm mnoha firem, kterΘ nynφ do v²voje aplikacφ pro Internet investujφ nemalΘ Φßstky. Nic zatφm neodpovφdß tomu, ₧e by se u₧ivatelΘ hromadn∞ chystali otev°φt svΘ sejfy a nakupovat servery, aplikace a platit za pou₧itφ applet∙. Hlavnφ vlna nßkupnφ horeΦky je takΘ oΦekßvßna v pon∞kud jinΘm segmentu, a to u dodavatel∙ slu₧eb na Internetu. Tito poskytovatelΘ obsahu budou (a n∞kte°φ tak Φinφ ji₧ dnes) kupovat novΘ technologie a sv²m u₧ivatel∙m je budou zdarma poskytovat.
Odhadnout, kterΘ firmy jednotlivΘ segmenty trhu ovlßdnou, je velice t∞₧kΘ. Je tΘm∞° jistΘ, ₧e velk² podφl si ukousne Microsoft a Netscape, p°φpadn∞ n∞kolik dalÜφch firem, kterΘ se nynφ nejvφce podφlejφ na v²voji technologiφ pro Internet. P°ed vypuknutφm opravdovΘ zlatΘ horeΦky je jeÜt∞ nutnΘ investovat p∞kn² balφk do infrastruktury a zlevnit p°φstup pro malΘ u₧ivatele. ProblΘm vysok²ch poplatk∙ za p°φstup padß p°edevÜφm na hlavu evropsk²ch telekomunikaΦnφch monopol∙. Ty si ·Φtujφ tΘm∞° nehorßznΘ Φßstky za lokßlnφ p°φstup do svΘ sφt∞ a u₧ivatel nemß jinou variantu p°ipojenφ na Internet. P°esto se urΦit∞ kola internetovskΘho byznysu pomalu roztoΦφ.
| Rok 1995 | Rok 1996
| |
|---|---|---|
| Prohlφ₧eΦe: | 55,9 % | 5,3 %
|
| Servery: | 32,3 % | 52,1 %
|
| Nßstroje: | 11,8 % | 14,5 %
|
| Applety: | 7,4 %
| |
| Aplikace: | 20,7 %
| |
| Celkov² objem: | 127 mil. dolar∙ | 8 500 mil. dolar∙
|