Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 14/96)

Internet se stßvß reklamnφm mΘdiem

Na CeBITu bylo z°eteln∞ vid∞t, ₧e Internet sp∞je k naprostΘ komercionalizaci. Krom∞ r∙zn²ch zßkaznick²ch slu₧eb se stejn∞ jako jin²ch mΘdiφ zmocnila Internetu reklama.

Internetovskß reklama poprvΘ

V souΦasnΘ dob∞ m∙₧ete najφt minimßln∞ jeden a sto zp∙sob∙, kterΘ vßm umo₧nφ nep°ebernΘ reklamnφ kreace na WWW strßnkßch. Prßv∞ na WWW strßnky se stahuje pozornost reklamnφch spoleΦnostφ (a nejen jich), kterΘ vidφ v Internetu mo₧nost dalÜφ expanze, proto₧e klasickΘ reklamnφ trhy jsou v podstat∞ ji₧ rozd∞leny.

Velkß Φßst reklamy na WWW pochßzφ od firem, kterΘ zde majφ umφst∞nΘ svΘ domovskΘ strßnky s pln²m informaΦnφm servisem a podporou zßkaznφk∙m. Tato reklama je pouze dopl≥kem a netvo°φ hlavnφ nßpl≥ t∞chto strßnek.

DalÜφ porci reklamy najdete v r∙zn²ch archivech a slu₧bßch na WWW. ProvozovatelΘ t∞chto slu₧eb, kterΘ jsou vesm∞s p°φstupnΘ zdarma, si pomocφ firemnφ reklamy umφst∞nΘ na strßnkßch hradφ nßklady spojenΘ s provozem server∙.

Internetovskß reklama podruhΘ

Pom∞rn∞ velkΘ procento Φasopis∙ i novin si uv∞domuje potencionßlnφ informaΦnφ sφlu Internetu. I u nßs mß Mladß fronta Dnes svou WWW strßnku, kde sice se zpo₧d∞nφm, ale p°ece uve°ej≥uje informace. N∞kterΘ zahraniΦnφ Φasopisy dokonce ji₧ dublujφ na WWW normßlnφ tiskovou podobu. WWW poskytuje samoz°ejm∞ °adu v²hod p°ed klasick²m papφrem. P°edevÜφm je to interaktivita. Na t∞chto strßnkßch tvo°φ reklama dopl≥ek informacφ, tak jako v klasickΘm mΘdiu.

Internetovskß reklama pot°etφ

Existujφ takΘ specißlnφ spoleΦnosti, kterΘ se zab²vajφ pouze publikovßnφm reklamy na Internetu. Jejφ podoba m∙₧e b²t rozliΦnß od klasick²ch obrßzk∙ rozlo₧en²ch po WWW strßnce a₧ po r∙znΘ interaktivnφ hrßtky.

Podle mnoha analytik∙ je budoucnost reklamy na Internetu velmi slibnß, proto₧e za pom∞rn∞ malou cenu nabφzφ k²₧en² efekt. Pomocφ Internetu se lze zam∞°it p°esn∞ na tu skupinu zßkaznφk∙, kterou chcete zφskat. N∞kolik firem, kterΘ si internetovskou reklamu vyzkouÜely na vlastnφ k∙₧i, dokonce tvrdφ, ₧e byla velice ·sp∞Ünß.

Jak na to?

Hlavnφm problΘmem p°i zvlßdßnφ reklamy na Internetu je, ₧e nikdo zatφm nem∙₧e °φci, ₧e naÜel ty sprßvnΘ techniky, kterΘ vedou k zaruΦenΘmu ·sp∞chu. U₧ivatelΘ Internetu, jsou zatφm velmi specifickou skupinou, jejφ₧ nßvyky a po₧adavky nejsou dostateΦn∞ prozkoumßny. AΦkoli vφce firem zve°ejnilo statistiky o poΦtech a struktu°e u₧ivatel∙ na Internetu nenφ jistΘ, nakolik se blφ₧φ skuteΦnΘmu stavu. Jejich v²sledky se od sebe toti₧ liÜφ velmi zßsadn∞.

Proto je t∞₧kΘ specifikovat, kdo vlastn∞ po WWW surfuje. V souΦasnΘ dob∞ p°i rozhodovßnφ o vytvo°enφ reklamy na Internetu je proto nutnΘ nejprve onu cφlovou skupinu na Internet zlßkat. V n∞kter²ch odv∞tvφch, zahrnujφcφch samoz°ejm∞ IT, je poΦet p°ipojen²ch u₧ivatel∙ ji₧ pom∞rn∞ dostateΦn², ale u jin²ch se velkß odezva Φekat nedß. Plno firem vÜak v tΘto oblasti pracuje a p°ipravuje pot°ebnΘ nßstroje a informace pro marketingovΘ pracovnφky. Vychßzφ takΘ spousta knih, i kdy₧ n∞kterΘ pouze vyu₧φvajφ souΦasnΘ vlny zßjmu o Internet.

V ka₧dΘm p°φpad∞ si u₧ ani na Internetu od reklamy neodpoΦinete a urΦit∞ brzo p°ijde Φas, kdy budete krßsn²mi obrßzky nasyceni a podobn∞ jako v ostanφch mΘdiφch se budete sna₧it reklamu minout.

V²hody reklamy na WWW

Mo₧nost cφlenosti na velmi ·zkou a ₧ßdanou skupinu u₧ivatel∙ Na WWW je mo₧nΘ umφstit reklamu pro ·zk² poΦet lidφ, kte°φ mohou mφt o produkt zßjem. V jinΘm mΘdiu by takovß reklama z∙stala nepovÜimnuta.

Interaktivnφ schopnosti a multimedißlnφ data

Pomocφ souΦasn²ch technologiφ je mo₧nΘ pou₧φvat na WWW takovß data, jako jsou zvuky, video apod. Tφm se WWW vyrovnßvß nejv∞tÜφmu reklamnφmu mΘdiu televizi. Ale na Internetu je mo₧nΘ daleko vφce. Pomocφ interaktivity lze zapojit u₧ivatele do "hry" a z pasivnφho divßka uΦinit aktivnφho spolupracovnφka. Tyto mo₧nosti jinΘ mΘdium prakticky nenabφzφ.

Mo₧nost okam₧itΘ komunikace

Jestli₧e se zßkaznφkovi v²robek lφbφ a chce se o n∞m dozv∞d∞t vφc nebo si ho rovnou objednat, tak na Internetu tak m∙₧e ihned uΦinit. Nemusφ si pamatovat nebo psßt ₧ßdnΘ adresy apod. Prost∞ klikne a vÜe je za°φzeno.

Nev²hody reklamy na WWW

Ne ka₧d² je p°ipojen V souΦasnΘ dob∞ pouze zlomek koup∞schopnΘ civilizace pou₧φvß Internet. Proto je jako reklamnφ mΘdium vhodn² pouze pro urΦitΘ druhy zbo₧φ, jako jsou nap°. poΦφtaΦe, software, kancelß°skΘ produkty apod. Ale p°ijde brzy Φas, kdy Internet bude dostupn² tΘm∞° vÜem, stejn∞ tak jako masov∞ po₧adovan². Nep°ehlednost Najφt n∞co na Internetu je velmi problematickΘ. Stejn∞ tak je problematickΘ dßt o sob∞ v∞d∞t. Proto krom∞ samotnΘho umφst∞nφ reklamy je nutnΘ ud∞lat reklamu mφstu, kde je reklama umφst∞na. Existujφ vÜak mφsta, kterß jsou houfn∞ navÜt∞vovßna, stejn∞ jako existujφ masovΘ denφky a okresnφ zpravodaje lokßlnφho v²znamu. NovΘ mΘdium NovΘ mΘdium vy₧aduje naprosto nov² p°φstup. Internet m∙₧e b²t mocn² nßstroj v rukou odbornφka, stejn∞ tak jako nep°ipraven² m∙₧e poho°et. Reklamnφ techniky pro WWW jsou teprve v plenkßch a rozvφjφ se.

P°φjmy z Internetu

Rok	1995	1996	1997	1998	1999	2000
Poskytovßnφ p°φstupu	55	94	119	143	122	100
DalÜφ slu₧by	1	4	40	100	150	206
Reklama	37	74	176	727	1 498	2 577
Celkov∞	93 1	72	335	970	1 770	2 883

P°φjem je uvßd∞n v milionech dolar∙.

Zdroj: SpoleΦnost Forrest Resserch