Specializovan² t²denφk o v²poΦetnφ technice
o Internetu
(CW 06/96)
Tento Φlßnek by vßm m∞l umo₧nit zßkladnφ orientaci ve spletenci Internetu, stejn∞ tak jako podat informace o stavu Internetu v ╚eskΘ republice.
InternetovskΘ slu₧by dnes vy₧aduje a nabφzφ nep°ebernΘ mno₧stvφ firem. Nenφ to z jejich rozmaru, ale proto₧e Internet se stal velk²m byznysem. Koneckonc∙ podle souΦasn²ch odhad∙ Φφtß internetovskß rodina n∞co kolem 4000,- Φlen∙. Stejn∞ jako v mnoha dalÜφch technick²ch oblastech, je nßskok zßpadn∞jÜφ Φßsti sv∞ta znßt, ale zdß se, ₧e heslo "dohonit a p°edhonit" je v tΘto oblasti splnitelnΘ. A to zejmΘna proto, ₧e internetovskΘ slu₧by jsou zapot°ebφ v mnoha oblastech lidskΘho poΦφnßnφ, a to i t∞ch, kterΘ s poΦφtaΦi p°φliÜ nesouvisφ.
ObecnΘ pov∞domφ o Internetu je u nßs pom∞rn∞ velkΘ zejmΘna dφky p°ipojenφ p°evß₧nΘ v∞tÜiny naÜich vysok²ch Ükol. Studenti se tak mohou s tφmto fenomΘnem seznßmit a p°φpadn∞ ho pak pozd∞ji pou₧φt p°i svΘ budoucφ prßci. Ten, kdo se jednou v²hod Internetu nauΦφ pou₧φvat, ho v∞tÜinou pozd∞ji vy₧aduje a to je i motorem v²voje internetovsk²ch slu₧eb.
Technickß infrastruktura je brzdou
Nejv∞tÜφ zaostalost najdeme v technickΘ infrastruktu°e, kterß
je pro rozvoj Internetu nutnß. Aby bylo mo₧nΘ zajistit hladkΘ
komunikace, jsou nutnΘ dostateΦn∞ dimenzovanΘ datovΘ kanßly.
A ty jsou nejv∞tÜφm problΘmem nejen u nßs. Velkß Φßst
komunikace po celΘ Evrop∞ prochßzφ toti₧ p°es komunikaΦnφ
monopoly. Tyto monopoly bohu₧el nejen₧e ovliv≥ujφ ceny, a to
v∞tÜinou sm∞rem nahoru, ale takΘ Φasto nejsou schopny
poskytnout dostateΦnou kvalitu a Üφ°ku pßsma. To platφ
p°edevÜφm v naÜich zem∞pisn²ch Üφ°kßch, i kdy₧ i ostatnφ
evropskΘ zem∞ majφ proti USA (kde neexisuje telekomunikaΦnφ
monopol) dost velk² handicap. U nßs dochßzφ k velkΘ
restrukturalizaci telekomunikaΦnφch struktur a propustnost
linek se zvyÜuje. Proto se dß Φekat, ₧e se situace u nßs brzo
zlepÜφ. Navφc, n∞kolik soukrom²ch firem buduje
vysokorychlostnφ linky, u kter²ch bude Φßst p°enosovΘho pßsma
z°ejm∞ pou₧ita prßv∞ pro Internet.
Penφze je cφtit
Podle mnoha nezßvisl²ch agentur budou v poΦφtaΦovΘm pr∙myslu
a zejmΘna v komunikacφch velkΘ zisky. O tom, kdo si tyto
v²d∞lky p°isvojφ, se rozhoduje u₧ dnes, a proto mnoho firem
prßv∞ v tuto chvφli vstupuje do roztoΦenΘho kolotoΦe
Internetu. Tento pohyb je z°ejm² zejmΘna v USA, ale jeho vlny
se dostßvajφ a₧ k nßm.
Nejednß se vÜak pouze o mφstnφ prodejce softwaru a hardwaru zahraniΦnφch v²robc∙ nebo poskytovatele p°φstupu na internetovskou dßlnici. I u nßs se rodφ novΘ projekty a objevujφ se prvnφ vlaÜtovky v podob∞ komerΦnφch firem, kterΘ zaΦφnajφ pou₧φvat Internet pro svΘ podnikßnφ.
S tφm jsou spojeny i stesky n∞kter²ch lidφ, kte°φ vidφ v komercionalizaci Internetu jeho zneuct∞nφ. ZejmΘna "nezßvislφ" a akademickΘ kruhy p°φliv pen∞z od soukrom²ch investor∙ p°φliÜ nevφtajφ. Ale Internet by bez tohoto kapitßlu ustrnul a stal by se archivnφ relikviφ a ne modernφm celosv∞tov²m prost°edkem komunikace.
Komerce ve sv∞t∞ a u nßs
KomerΦnφch slu₧eb najdete na naÜich internetovsk²ch serverech
jako Üafrßnu. Nejv∞tÜφ Φßst komerce se u nßs odehrßvß na
firemnφch strßnkßch, kterΘ inzerujφ slu₧by, tΘ Φi kterΘ
spoleΦnosti. DalÜφ slu₧by se teprve rozvφjejφ a jednß se
p°edevÜφm o informaΦnφ servisy, i kdy₧ velkß Φßst je jeÜt∞
zdarma a dalÜφ je u₧ zdarma.
I u nßs potkßte virtußlnφ obchody, kde m∙₧ete nakoupit on-line. Mo₧nosti ·Φtovßnφ on-line jsou vÜak velmi omezenΘ, proto₧e kreditnφ karty jsou zatφm urΦitou zvlßÜtnostφ.
Ve sv∞t∞ najdete komerΦnφch slu₧eb bezpoΦet, p°es ji₧ zmφn∞nΘ nakupovßnφ v on-line obchodech, informaΦnφ slu₧by pro erotickΘ slu₧by po drßt∞ a₧ do domu. Jejich rozvoj je neustßl² a na nich vφcemΘn∞ stojφ dalÜφ fungovßnφ Internetu. Ony pumpujφ do Internetu pot°ebn² dostatek pen∞z, kter² pomßhß budovat technickou infrastrukturu a vytvß°et software.
┴ prop≤s, software
SoftwarovΘ slu₧by jsou zatφm nejrozÜφ°en∞jÜφ komoditou
Internetu, proto₧e je ideßlnφm prost°edkem pro Üφ°enφ nov²ch
verzφ program∙, ovladaΦ∙ k hardwaru apod.
Navφc pro fungovßnφ internetovsk²ch slu₧eb je zapot°ebφ dalÜφ hromady softwaru, a tak krom∞ zisku z poskytovßnφ p°φstupu na Internet, plynou pom∞rn∞ velkΘ Φßstky softwarov²m v²robc∙m, kte°φ se na internetovskΘ trhy vrhli.
Nevyd∞lßvajφ sice na klientsk²ch aplikacφch (kterΘ jsou v∞tÜinou zdarma), ale na softwaru, kter² je zapot°ebφ na serverech pro komunikaci s freewarov²mi agenty.
╚esk² software popelkou
Sotware s Φesk²m interfacem (Φesky meziksichtem) pro
internetovskΘ slu₧by je jeÜt∞ stßle vzßcnostφ. P°esto se
objevujφ prvnφ vlaÜtovky, i kdy₧ zatφm v rßmci v∞tÜφch
balφk∙. SpoleΦnost, kterß nedßvno vstoupila na internetovskΘ
trhy nabφzφ pro p°φstup na WWW strßnky dokonce multilingußlnφ
software (zahrnujφcφ i Φestinu). Software602 nabφzφ Φesk²
interface pro poÜtu a chystß i dalÜφ slu₧by. A bude toho
jeÜt∞ vφc. Ale po pravd∞ °eΦeno, obsah v∞tÜiny WWW strßnek je
anglick², tak₧e Φesk² u₧ivatel stejn∞ musφ urΦitou znalost
angliΦtiny prokßzat.
Kdo je na Internet p°ipojen ?
Ka₧d². Tedy ka₧d², kdo znamenß n∞co v poΦφtaΦovΘ oblasti.
TΘm∞° ka₧dß vysokß Ükola, a u₧ i mnoho st°ednφch.
PoskytovatelΘ komerΦnφch slu₧eb a samoz°ejm∞ poskytovatelΘ
p°ipojenφ. Mnoho vlßdnφch a nevlßdnφch organizacφ a i velkΘ
mno₧stvφ soukrom²ch osob. A poslednφ dobou p°ib²vß i
organizacφ a spoleΦnostφ, kterΘ nemajφ s poΦφtaΦi nic
spoleΦnΘho a dokonce ani s technikou.
I v ╚eskΘ republice je p°ipojena v∞tÜina vysok²ch Ükol, Φßst st°ednφch a takΘ n∞kterΘ stßtnφ organizace. TakΘ poΦet komerΦnφch spoleΦnostφ, kterΘ vyu₧φvajφ Internet nebo se na n∞m dokonce prezentujφ, stßle roste. Ale zatφm, zejmΘna pro velkou finanΦnφ nßroΦnost, je jich pom∞rn∞ mßlo. Mnoho z nich vyu₧φvß slu₧by a prostor na serverech jin²ch firem.
╚eÜtina Φinφ problΘmy i na Internetu
Stejn∞ jako v ostatnφch poΦφtaΦov²ch oblastech, je pou₧itφ
naÜφ abecedy problΘmem. V n∞kter²ch oblastech dokonce
problΘmem ne°eÜiteln²m.
Nepou₧φvat hßΦky a Φßrky se m∙₧e zdßt dobr²m pokynem, ale p°edevÜφm v komerΦnφch slu₧bßch je to nep°ijatelnΘ. N∞kterß Φeskß slova mohou b²t takto zkomolena nebo zam∞n∞na. Proto se vφce lidφ sna₧ilo najφt °eÜenφ.
Soubory s Φesk²m obsahem
P°esouvßnφ soubor∙ po Internetu nenφ zatφ₧eno jazykem, kter²
je v nich pou₧it, pokud pou₧ijete pro p°enos IMAGE nebo takΘ
binßrnφ zp∙sob p°enosu, proto₧e textovß data jsou implicitn∞
pova₧ovßna za sedmibitovß.
╚eskß poÜta
Zasφlßnφ zprßv s Φesk²mi znaky, a¥ u₧ p°φmΘmu adresßtovi nebo
jako p°φsp∞vek do diskuznφ skupiny, to¥ noΦnφ m∙ra ka₧dΘho
u₧ivatele Internetu. Zßkladnφm problΘmem je ji₧ zmφn∞n²
sedmibitov² charakter textov²ch dat, kter² pro internetovskou
poÜtu platφ. ╚eskΘ znaky jsou toti₧ vÜechny definovßny prßv∞
pomocφ chyb∞jφcφho k≤du.
╪eÜenφ tohoto problΘmu p°inesla specifikace MIME, kterß definuje jednak mo₧nost p°enosu neanglick²ch znak∙, jednak zp∙sob p°ipojenφ soubor∙ k poÜt∞.
I tak nßm stßle z∙stßvß problΘm, kter² k≤d by m∞l b²t standardnφ pro internetovskΘ komunikace. Tento problΘm vyvstßvß p°edevÜφm pro existenci mnoha typ∙ systΘm∙, kterΘ mezi sebou komunikujφ. Ka₧d² systΘm mß sv∙j vlastnφ standard pro prßci s Φesk²mi znaky, a n∞kterΘ jich majφ dokonce vφc. UrΦit∞ si vzpomφnßte na ne tak dßvnΘ dohady o tom, kter² k≤d je "Φestn∞jÜφ", zda je to Microsoftov² Latin-2 nebo Kamenick², a kdy₧ st°et mezi ob∞ma tßbory vrcholil, objevil se dalÜφ k≤d pro Microsoft Windows.
Proto se obecn∞ pou₧φvßnφ hßΦk∙ a Φßrek v internetovskΘ poÜt∞ nedoporuΦuje, pokud si nejste jisti, jak² k≤d p°φjemce zpracuje a zda-li jeho klientsk² software v∙bec podporuje MIME. Doufejme, ₧e se Φasem doΦkßme n∞jakΘ zm∞ny, i kdy₧ zatφm to tak v∙bec nevypadß.
Sv∞tovß sφ¥ - nebo spφÜe World Wide Web
Podpora ΦeÜtiny na WWW trpφ podobn²mi problΘmy jako
v elektronickΘ poÜt∞. Navφc zde p°ib²vß problΘm, ₧e v∞tÜinou
chceme, aby naÜi strßnku mohlo Φφst co nejvφce lidφ. Jedin²m
°eÜenφm je p°ipravit n∞kolik strßnek, kterΘ podporujφ
vÜechny, nebo alespo≥ ty nejd∙le₧it∞jÜφ standardy. DoporuΦuji
podporu k≤dovßnφ KamenickΘho, Latin 2, MacRomanu a Windows
1210.
AngliΦtina je nutnostφ
Pozor, i kdy₧ nezam²Ülφte lßkat na svou strßnku zahraniΦnφ
nßvÜt∞vnφky, nezapome≥te p°idat i anglickou verzi svΘho
dφlka. Internet je toti₧ sice mezinßrodnφ komunitou, ale
uznßvan²m komunikaΦnφm jazykem je angliΦtina. I takovφ
patrioti, jako jsou nap°. Francouzi, se tΘto skuteΦnosti takΘ
v∞tÜinou podvolujφ a poskytujφ p°φstup na svΘ strßnky, jak ve
francou₧Ütin∞, tak i v angliΦtin∞. Pokud bude na vaÜem
serveru chyb∞t anglickß verze, m∙₧e to b²t pova₧ovßno za
projev arogance a nesluÜnosti. Stejn∞ tak, neexistence ΦeskΘ
verze na domßcφm serveru nebude ΦeskΘ u₧ivatele p°φliÜ t∞Üit
a mohou se p°φÜt∞ vaÜemu serveru obloukem vyhnout.
A takΘ nezapome≥te samoz°ejm∞ na verzi bez "nabodenφΦek",
proto₧e ne vÜichni u₧ivatelΘ pou₧φvajφ podporu ΦeÜtiny, a
nebo v p°φpad∞ problΘm∙ se zobrazenφm bude pro vaÜe
nßvÜt∞vnφky tato verze zßchranou.
Etika Internetu
Zmφnili jsme se u₧ o nutnosti existence dvoujazyΦn²ch
strßnek. Tato "nutnost" pat°φ k zßkladnφm projev∙m
internetovskΘ etiky.
Zakladnφ kameny etiky na Internetu by m∞ly b²t tyto :
- Nezat∞₧ovat Internet zbyteΦn²mi p°enosy dat.
- Neobt∞₧ovat ostatnφ u₧ivatele, pokud to nenφ nutnΘ nebo
pokud to nenφ na p°φsluÜnΘm mφst∞ ( nap°. IRC).
- Neb²t hrub², to platφ p°edevÜφm pro komunikaci s americk²mi
n∞₧n∞jÜφmi prot∞jÜky, ale nejen pro n∞.
- NepronßÜet narß₧ky na nßbo₧enskΘ, Φi jinΘ vyznßnφ ostatnφch
u₧ivatel∙ sφt∞.
- No a samoz°ejm∞ dalÜφ zßsady, kterΘ vßm bylz ji₧ od mlßdφ
vÜt∞povßny.
Jak je to doopravdy
P°edevÜφm v n∞kter²ch diskuznφch skupinßch si u₧ivatelΘ
neberou p°φliÜ servφtky a pro n∞kterΘ "jemn∞jÜφ" povahy mohou
b²t zß₧itky z t∞chto rozhovor∙ dosti strastiplnΘ. A jak jist∞
vφte, na Internetu m∙₧ete najφt mnoho mφst v∞novan²ch nap°.
rasismu, brutalit∞, nep°irozenΘmu sexu apod. Okolo t∞chto
problematick²ch mφst se vedou neustßlΘ debaty, kterΘ p°eÜly
dokonce do zßkonodßrnΘho sboru USA, Kongresu.
Cenzura u nßs
Skoro se dß °φct, ₧e jsme natolik demokraticky zalo₧enφ lidΘ,
₧e se nßm cenzura p°φΦφ. Proto₧e u nßs ₧ßdnß neexistuje.
Dokonce se nezdß, ₧e by se tomuto tΘmatu n∞kdo z politik∙
hodlal v∞novat. Je to dßno asi tφm, ₧e u nßs do obyΦejnΘho
₧ivota zatφm Internet p°φliÜ nepronikl a nenφ takΘ natolik
d∙le₧it²m informaΦnφm mΘdiem.
Nepochybuji vÜak, ₧e jakmile Interent zφskß v naÜich zemφch na v²znamu, pustφ se do n∞j nejen po°ßdkumilovnß Φßst populace, ale i naÜe politickß scΘna.
Modernφ technologie versus ty starΘ
Sv∞tem Internetu h²bou novΘ technologie, kterΘ by m∞ly
p°inΘst nejen technickΘ novinky, ale takΘ budoucφ p°φliv
pen∞z pro spoleΦnosti, kterΘ v souΦasnΘ dob∞ do Internetu
cpou penφze.
Soub∞₧n∞ vÜak velkΘ mno₧stvφ u₧ivatel∙ vyu₧φvß starÜφ typy slu₧eb a necht∞jφ slyÜet o niΦem novΘm. Tyto slu₧by v∞tÜinou vyu₧φvajφ textovΘ rozhranφ a takΘ jsou Φasto dostupnΘ p°es poÜtovnφ slu₧by. Velice velkß Φßst literatury o Internetu se v∞nuje prßv∞ t∞mto slu₧bßm. Zda jsou lepÜφ Φi horÜφ, to je na ·sudku ka₧dΘho u₧ivatele. V ka₧dΘm p°φpad∞ jsou obecn∞ pova₧ovßny za jistΘ staromilstvφ a nejsou takΘ na n∞kter²ch serverech ji₧ podporovßny. P°esto jejich pou₧itφ m∙₧e b²t Φasto rychlejÜφ a efektivn∞jÜφ ne₧ mnohΘ "modernφ" p°φstupy, zejmΘna pro jejich nenßroΦnost na po₧adovanΘ pßsmo.
Koho u nßs Internet ₧ivφ ?
Pokud si p°eΦtete zahraniΦnφ inzerßty, ve kter²ch jsou
hledßny pracovnφ sφly pro poΦφtaΦov² pr∙mysl, zjistφte, ₧e
pom∞rn∞ velkß Φßst sm∞°uje prßv∞ do podpory Internetu. Tato
podpora nespoΦφvß pouze ve sprßv∞ server∙, ale mnoho
pracovnφch p°φle₧itostφ se nabφzφ v oblasti v²voje
internetovsk²ch aplikacφ.
U nßs je situace pon∞kud klidn∞jÜφ a mφst, kterß majφ co do Φin∞nφ se nabφzφ pouze pßr. Velmi hledan²mi jsou zkuÜenφ sprßvci heterogennφch sφtφ, ve kter²ch je zahrnut i Internet. Takov²to sprßvce mß v∞tÜinou na prßci i tvorbu HTML strßnek, jejich ·dr₧bu atd.
Jeliko₧ krom∞ technick²ch znalostφ musφ mφt dobr² tv∙rce HTML strßnek i cit pro grafiku a nov∞ji dokonce i pro hudbu, nenφ schopen tuto prßci zastat ka₧d². Pokud zrovna hledßte "svΘho" Φlov∞ka pro tuto pozici, potom nezapome≥te po₧ßdat o p°edvedenφ zßkladnφch grafick²ch schopnostφ nebo se vaÜe Web-strßnka m∙₧e mφsto rajskΘho ostrova stßt domem hr∙zy. Objevujφ se sem tam i posty v²vojß°∙ klient/serverov²ch aplikacφ, ale nedß se °φci, ₧e by jejich t∞₧iÜt∞ sm∞°ovalo na internetovskΘ trhy. Navφc programßtor zvlßdajφcφ dob°e technologii operaΦnφho systΘmu a zßrove≥ technologie Internetu, je pom∞rn∞ vzßcn²m ·kazem .
Existuje internetovskß kultura ?
Internet je ji₧ tak mocn²m fenomΘnem, ₧e se o n∞j zajφmajφ
sociologovΘ a psychologovΘ. Jsou lidΘ, kte°φ Internetem a na
Internetu doslova ₧ijφ a svΘ emoce a zß₧itky Φerpajφ ze
sv∞tov²ch sφtφ.
Vytvß°ejφ tak zvlßÜtnφ komunitu, kterß mß svΘ zvyky a svou specifickou kulturu. Neschßzejφ se na otev°en²ch prostranstvφch jako Hippies, ale v zßkoutφ virtußlnφch kafetΘriφ nebo v bojov²ch arΘnßch, kde vedou boj na ₧ivot a na smrt.
Tito lidΘ jsou s Internetem opravdu spjati a d²chajφ spoleΦn∞ s nφm. Jejich procento nenφ z°ejm∞ tak vysokΘ nebo se spφÜe dß °φct, ₧e tφmto obdobφm projde vφce lidφ, ale pozd∞ji po urΦitΘ saturaci se zase stanou op∞t normßlnφmi lidmi. P°esto se dß Φekat, ₧e poΦet lidφ, kte°φ budou ovlivn∞ni dalÜφ civilizaΦnφ "chorobou", bude pomalu, nebo mo₧nß rychle r∙st.
Tento krßtk² kurs by vßs m∞l p°ipravit na vaÜe prvnφ v²lety do krßlovstvφ zvanΘho Internet, jeho₧ jedin²m vlßdcem je ╚as.
Paket
Zßkladnφ komunikaΦnφ jednotka na TCP/IP sφtφch. Jejich
velikost je prom∞nnß a m∙₧e b²t definovßna v zßvislosti na
vφce faktorech. Paket obsahuje ve svΘ hlaviΦce cφlovou adresu
a je v∞tÜinou nezßvisl² na ostanφch paketech. Software si pak
musφ um∞t posklßdat doÜlΘ pakety do sprßvnΘho po°adφ, proto₧e
mohou dochßzet nap°eskßΦku.
IP adresa
Jak jist∞ vφte, pro nejni₧Üφ komunikaci v Internetu se
v²hradn∞ pou₧φvß protokol TCP/IP. Tento protokol mß toti₧
jednu zßkladnφ vlastnost, urΦenou pro pou₧itφ v heterogennφ
sφti, jakou Internet je. A tou vlastnostφ je sm∞rovatelnost.
Pokud poΦφtaΦ A vyÜle poΦφtaΦi B n∞jakou zprßvu, je
zajiÜt∞no, ₧e nedojde zbyteΦn∞ k dalÜφm adresßt∙m, nap°.
k poΦφtaΦi C.
Kdyby tomu tak toti₧ bylo, zhroutil by se cel² Internet b∞hem jedinΘho okam₧iku, proto₧e by byl zahlcen zprßvami, kterΘ by se nekontrolovateln∞ Üφ°ily drßtov²m Θterem.
K tomu, aby bylo mo₧nΘ poslat n∞jakΘmu poΦφtaΦi zprßvu, musφte znßt jeho adresu. Tou adresou je prßv∞ IP adresa. Dφky organizaΦnφ struktu°e Internetu je zajiÜt∞no, ₧e jedna IP adresa nßle₧φ prßv∞ jednomu poΦφtaΦi na celΘm sv∞t∞, kter² je zapojen do Internetu. Aby tomu tak skuteΦn∞ bylo, existuje organizace InterNIC, kterß spravuje celosv∞tov² adresov² prostor a p°id∞luje novΘ adresy.
Adresa se sklßdß ze ΦtyΦ Φφsel, nap°. 193.85.1.12. InterNIC nep°id∞luje takovouto koncovou adresu, ale svΘmu pod°φzenΘmu orgßnu (kter² spravuje urΦit² kontinent, nebo zemi) p°edß nap°. adresu 193.85.0.0, kterß definuje vymezen² adresov² prostor. Poslednφ dv∞ Φφslice potom p°id∞luje organizace podle svΘho uvß₧enφ a urΦit²ch pravidel, p°φpadn∞ je postoupφ jinΘ organizaci, nap°. ve form∞ 193.85.1.0, kdy poslednφ Φφslice umo₧nuje organizaci, kterß takovou adresu vlastnφ definovat 254 adres pro svΘ ·Φely. ProΦ ne 256 ? Proto₧e hodnoty 0 a 255 jsou vymezeny pro specißlnφ ·Φely.
DomΘny apod.
P°esnΘ ΦφselnΘ vyjßd°enφ je jist∞ dobrΘ pro poΦφtaΦe, ale
zkuste si zapamatovat v²Üe napsanou adresu (po pravd∞ °eΦeno,
jß si jφ u₧ pamatuji). Pokud se navφc spojujete s vφce
poΦφtaΦi (co₧ je mimochodem velmi obvyklΘ), brzo by vßs psanφ
a pamatovßnφ si Φφseln²ch adres p°estalo bavit.
Proto jsou k Φφseln²m hodnotßm p°i°azena textovß oznaΦenφ. Toto textovΘ oznaΦenφ se sklßdß z vrcholovΘ domΘny - v ╚R je to cz a subdomΘn. Adresa www.cesnet.cz nahrazuje jejφ 32bitovΘ ΦφselnΘ oznaΦenφ, a jak je na prvnφ pohled vid∞t, lze si ji snadn∞ji pamatovat.
VrcholovΘ domΘny jsou pevn∞ registrovßny a podle nich m∙₧ete poznat, kde le₧φ server, na kter² se p°ipojujete. Takto jsou definovßny hlavnφ vrcholovΘ domΘny pro SpojenΘ stßty.
edu - domΘna oznaΦujφcφ akademickΘ zdroje
gov - adresy s touto domΘnou pat°φ stßtnφ sprßv∞
mil - vojenskΘ zdroje
com - komerΦnφ organizace
Zbytek sv∞ta pou₧φvß jako vrcholovΘ domΘny dvoupφsmennΘ oznaΦenφ stßtu, ve kterΘm server le₧φ. Adresa news.vol.it pak oznaΦuje italsk² zdroj.
Stejn∞ jako u IP adresy se musφ ka₧dΘ domΘnovΘ jmΘno zaregistrovat. Ne₧ vÜak m∙₧ete zaregistrovat domΘnovou adresu, musφ mφt poΦφtaΦ p°φd∞lenou IP adresu, pod kterou bude potom registrovßn.
DNS - Domain Name Server
Pokud ve svΘm klientskΘm softwaru zadßte domΘnovou adresu zdroje, musφ ji p°evΘst na IP adresu. To provede tak, ₧e specißlnφmu serveru poÜle tuto adresu, a ten pokud je tato adresa platnß (tzn. ₧e jste si ji nevymysleli a skuteΦn∞ n∞kde existuje a je °ßdn∞ zaregistrovßna), poÜle softwaru odpovφdajφcφ IP adresu. IP adresa Domain Name Serveru je definovßna v nastavenφ protokolu TCP/IP a m∞l by vßm ji sd∞lit vßÜ poskytovatel p°ipojenφ na Internet.
Port
U n∞kter²ch, zejmΘna specißln∞jÜφch aplikacφ pro Internet se
setkßte s termφnem port. Komunikace pomocφ TCP/IP je toti₧
definovßna nejen adresami spojen²ch poΦφtaΦ∙, ale takΘ
komunikaΦnφm portem, p°es kter² si poΦφtaΦe vym∞≥ujφ data
(pozor, takov²to port nemß nic spoleΦnΘho ani se sΘriov²m,
ani s paralelnφm portem). U n∞kter²ch aplikacφ (jako je WWW,
Gopher apod.) je definovßn standardnφ komunikaΦnφ port, a tak
ho nenφ nutnΘ znovu zadßvat. Pokud se vÜak spojujete
s n∞jakou nestandardnφ slu₧bou (v∞tÜinou pomocφ telnetu), pak
b²vß nutnΘ p°i spojenφ tento port definovat.
URL - Uniform Resource Locator
Ka₧dß internetovskß domΘnovß adresa (nebo prost∞ adresa) by
m∞la b²t zapsßna jako URL, aby nemohlo dojφt k omylu p°i jejφ
interpretaci.
Internet nabφzφ zdroje v r∙znΘ podob∞ a lze jich vyu₧φvat p°i
pou₧itφ urΦit²ch nßstroj∙. Aby bylo mo₧nΘ jednoduÜe
identifikovat, o kterΘ nßstroje se jednß, zapisujφ se adresy
tφmto zp∙sobem:
ozaΦenφ typu://domΘnovß adresa
nap°. http://www.cesnet.cz oznaΦuje webovskou strßnku,
je-li adresa ve tvaru
http://www.cesnet.cz/Servers/Inet.html, Φßst za domΘnov²m
jmΘnem oznaΦuje adresß° a soubor.
N∞kterΘ identifikßtory :
http - webovskß strßnka
gopher - gopherovskΘ menu
ftp - softwarov² archiv
telnet - telnetovsk² server
Zßkladnφ slu₧by Internetu
Pro svΘ u₧ivatele nabφzφ Internet rostoucφ mno₧stvφ slu₧eb.
N∞kterΘ z nich zanikajφ, jinΘ vznikajφ, ale jsou i ty, kterΘ
z∙stavajφ. S t∞mi bych vßs cht∞l seznßmit.
DrobnΘ utility
P°ed seznßmen s hlavnφmi slu₧bami, kterΘ Internet nabφzφ, vßm
p°edstavφm dv∞ utility, kterΘ vßm mohou sou₧itφ s Internetem
zp°φjemnit.
ping adresa
Tento p°φkaz se pokusφ spojit se zadan²m serverem a zm∞°φ
dobu, za kterou dorazφ jeho odpov∞∩ od vyslßnφ ₧ßdosti. Velmi
dobr² zp∙sob zjiÜ¥ovßnφ doby odezvy serveru a takΘ zda je
server v∙bec "na₧ivu".
tracert adresa nebo traceroute adresa
Tento p°φkaz vypφÜe vÜechny body, p°es kterΘ prochßzφ vaÜe
pakety a₧ k cφlovΘmu serveru. Pokud chcete vysledovat, kde je
zßcpa nebo se jen prost∞ podφvat, kudy cesta cestiΦka, potom
nenφ nad tuto utilitku.
Telnet
Dß se °φci, ₧e telnet je nejjednoduÜÜφm klientem pro
Internet. Pou₧φvß se pro p°φmΘ propojenφ mezi serverem a
klientem, kdy jsou zasφlßna v∞tÜinou textovß data. Tak se
m∙₧ete p°ipojit na internetovskou BBSesku, specißlnφ server,
archie slu₧by atd. Abyste mohli vyu₧φvat vÜechny slu₧by, musφ
vßÜ klient podporovat dostatek emulacφ terminßl∙. Je to
vlastn∞ zp∙sob, jak²m budou interpretovßna dodanß data.
FTP - File Transfer Protocol
DalÜφ zßkladnφ aplikacφ je p°enos soubor∙ z archφv∙ na
sv∞tov²ch i domßcφch serverech k vßm dom∙. Pokud nemßte
specißlnφho grafickΘho klienta, pak ovlßdßte p°enos p°φkazy.
Ty se mohou liÜit od typu pou₧itΘho klienta a operaΦnφho
systΘmu.
Gopher
Tento zvlßÜtn∞ nazvan² zp∙sob prßce s hypertextov²mi
dokumenty vznikl na MinnesotskΘ univerzit∞ v roce 1991.
Pomocφ mφrn∞ grafickΘho klienta m∙₧ete prochßzet informaΦnφmi
servery a krom∞ klasick²ch textov²ch informacφ m∙₧ete pomocφ
externφch aplikacφ zpracovßvat i jinΘ typy dat.
World Wide Web
W3 byl vyvinut v EvropskΘm centru pro jadern² v²zkum - CERN,
co₧ je instituce v Äenev∞. Vznikal zhruba ve stejnΘ dob∞ jako
Gopher a podobn∞ jako on definoval zp∙sob prßce
s hypertextov²mi dokumenty. B∞hem n∞kolika mßlo let se
rozÜφ°il po celΘm sv∞t∞ a dne tvo°φ nejrychleji se vyvφjejφcφ
se slu₧bu na Internetu. Krom∞ klasick²ch textov²ch dat
obsahujφ Web-strßnky zvuky, vlo₧enΘ obrßzky, video, 3D
zobrazenφ, virtußlnφ realitu a mnoho dalÜφch d°φve
nep°edstavitel²ch rozÜφ°enφ.
Abyste mohli ochutnat, co to je pravΘ "surfovßnφ", jak se n∞kdy naz²vß probφrßnφ se WWW strßnkami, pot°ebujete grafickΘho klienta, kter² podporuje co nejvφce rozÜφ°enφ a poslednφ standardy.
Ideßlnφ poΦφtaΦ pro internetovskΘ komunikace
Jak² hardware a software pro tento rok, pokud se Internet
stane hlavnφ nßplnφ naÜeho poΦφtaΦovΘho ₧ivota ?
Procesor alespo≥ 486DX4/100
Opravdu nenφ nutnΘ mφt Pentium.
16 MB RAM
S osmi sice vystaΦφte, ale budete muset Φasto Φekat. Nap°.
prohlφ₧eΦ WWW Netscape Navigator 2.0 je pom∞rn∞ velk² jedlφk
pam∞ti.
VGA akcelerßtor s 1 MB RAM
Grafika na n∞kter²ch strßnkßch je opravdu fascinujφcφ, pokud
ovÜem mßte odpovφdajφcφ grafickou kartu, kterß vßm z
digitßlnφ fotky lesa neud∞lß modr² flek.
1 GB HDD
Z Internetu natahßte spoustu dat, kterß budete chtφt uchovat
na pozd∞jÜφ dobu. U v∞tÜiny program∙ zjistφte, ₧e nebylo o co
stßt, p°esto je vÜak ani potom nesma₧ete. Co kdyby se n∞kdy
hodila, ₧e ?
28,8 kb/s modem.
Prost∞ ten nejrychlejÜφ, kter² existuje. Pevnß linka je moc
drahß a ISDN ? To je hudba budoucnosti a mo₧nß dokonce nΘ tΘ
naÜφ ?
Windows 95
Pokud chcete vyu₧φvat vÜech novinek, kterΘ se na sφti objevφ,
potom je 32bitov² operaΦnφ systΘm nezbytn². Pro n∞kterΘ je
p°φtomnost "p∞tadevadesßtek" na disku nep°ekonateln²m
problΘmem, t∞m doporuΦuji OS/2 Warp 3.0 Connect. A pro
sebetr²znitele Linux.
TakovΘ v∞ci, jako je e-mailov² program, jsou samoz°ejmostφ. Nejnov∞jÜφ verze vÜech mo₧n²ch prohlφ₧eΦ∙ tΘm∞° nutnostφ. Pro ty, co se chystajφ trßvit dlouhΘ zimnφ veΦery "surfovanφm" po sφti, doporuΦuji, aby si po°φdili bohatΘho str²Φka, proto₧e jinak se nad ·Φty za telefon rozplßΦou.
Zazvonil zvonec a pohßdky je konec aneb nastßvß tvrdß realita
Tou₧φte vstoupit na informaΦnφ superdßlnici, kter²m₧to vznosn²m nßzvem byl Internet pojmenovßn ? Pak nevßhejte a vydejte se na svΘ virtußlnφ cesty ji₧ dnes.
Nebojte se, ₧e by vßs Internet zklamal, proto₧e pokud se tak p°ece stane, budete mφt p°ed p°ßteli v²hodu mnoha hodin volnΘho Φasu na prochßzky p°φrodou, na skleniΦku a v∙bec na takovΘ ty v∞ci, kterΘ nßm ₧ivot Φinφ snesiteln²m a barvit²m. A vy, kte°φ propadnete Internetu docela, neposmφvejte se t∞m, kte°φ pavouΦφmu kouzlu nepodlehli a alespo≥ jednou t²dn∞ si s nimi na tu skleniΦku dojd∞te, pokud u₧ nejste ochotni vyrazit do ÜedivΘ p°φrody, kterß je proti Webu tak nedokonalß.