Tolikrßt zatracovan², a p°esto neustßle oblφben² a populßrnφ. Za dob nedßvno minul²ch si lidΘ (nebo minimßln∞ jß) ze sv²ch nßvÜt∞v Ma∩arska Φi Jugoslßvie vozili dom∙ alespo≥ Toma a Jerryho, KaΦery Donaldy Φi r∙znΘ kreslenΘ westernovΘ sΘrie. Kdy a kde vlastn∞ vÜak vznikla tato komiksovß mßnie? StruΦn∞ °eΦeno: v roce 1895 v Americe.

A to i p°esto, ₧e se spousta p°evß₧n∞ Evropan∙ sna₧φ dolo₧it, ₧e prap∙vod komiksu se dß odvozovat od mezolitick²ch obraz∙ z jeskyn∞ Lascaux ve Francii, skalnφch kreseb z Tasφli, z obrazov²ch popis∙ slavn²ch Φin∙ ze ₧ivota faraon∙ na st∞nßch jejich hrobek, od 70 metr∙ dlouhΘ tapiserie z Bayeux, zobrazujφcφ ta₧enφ VilΘma Dobyvatele, Φi od ₧enevskΘho lΘka°e Rodolpha T÷pfera (1799-1846), autora komick²ch obrßzkov²ch romßn∙, nebo od Wilhelma Busche a jeho dvou kreslen²ch nezvedenc∙ Maxe a Moritze. To, co se vÜak zavedlo pod pojmem komiks, a co pod nφm chßpeme dnes, skuteΦn∞ vzniklo p°ese vÜechny v²hrady v Americe.

Historie komiksu ve zkratce

1895: Dne 5. kv∞tna se objevuje v ned∞lnφ p°φloze Sunday World prvnφ komiksov² strip, kter² poprvΘ pou₧φvß k vyjßd°enφ slov tzv. bublin. Jeho jmΘno: Hogans Alley (Hoganova alej).

1896: Komiksy s p°φb∞hy nezbednΘho kluka Mikea Dugana nahrazuje slavn∞jÜφ The Yellow Kid (Älu¥ßsek) autora R. F. Outcalta.

1897: V rßmci ostrΘho konkurenΦnφho boje mezi vydavatelem Sunday World Josephem Pulitzerem a Randolphem Hearstem p°ichßzejφ na scΘnu dalÜφ dva mladistvφ nezvedenci - Kazenjammer Kids. V Hearstov∞ Journalu se objevili 12. prosince 1897.

1929: Prvnφ sci-fi komiksy - Buck Rogers in the 25th century (Buck Rogers ve 25. stoletφ) a Flash Gordon (oba se doΦkaly u₧ ve 30. letech sv²ch filmov²ch p°epis∙).

1938: VymyÜlen Superman (www.drynet.com/comics/ nebo www.fortress.am/comics.html), jen₧ si zφskßvß popularitu i coby rozhlasovß hra (!)

1939: V p°edvßleΦn²ch ╚echßch vychßzejφ jedny z prvnφch p°φb∞h∙ Rychl²ch Üφp∙.

1943: VymyÜlen Batman (www.dccomics.com).

1947: Populßrnφmi se stßvajφ kriminßlnφ komiksy plnΘ nßsilφ a mrtv²ch.

1953: èokovanφ rodiΦe, je₧ u sv²ch d∞tφ objevili zmφn∞nΘ kriminßlnφ komiksy, jsou znechuceni mno₧stvφm krve a zvrhlostφ a zaklßdajφ formaci na dodr₧ovanφ morßlnφch pravidel v komiksech. Posti₧enφ kreslφ°i samoz°ejm∞ vytahujφ do boje a hlßsajφ hesla o cenzu°e.

1961: Jist² Jack Kirby vym²Ülφ t°i nejsledovan∞jÜφ komiksovΘ tituly, zalo₧enΘ na mysteri≤znφch prom∞nßch hlavnφch hrdin∙: Fantastic Four (Fantastickß Φty°ka), Increadible Hulk (Neuv∞°iteln² Hulk) a Spiderman (PavouΦφ mu₧).

1961: Vychßzφ prvnφ seÜit jednoho z vele·sp∞Ün²ch evropsk²ch komiks∙: neohro₧en² galsk² bojovnφk AstΘrix.

1977: Ve VelkΘ Britßnii si zφskßvß oblibu sci-fi komiks, odehrßvajφcφ se ve 21. stoletφ, Judge Dread (Soudce Dredd). O necel²ch dvacet let pozd∞ji ho ztvßr≥uje na filmovΘm plßtn∞ jak²si Sylvester Stallone.

1986: PßnovΘ Alan Moore a Dave Gibbons dosahujφ neuv∞°iteln²ch ·sp∞ch∙ se sv²m komiksem Watchmen (HlφdaΦ).

1992: N∞co podobnΘho se da°φ Toddu McFarlanovi s komiksem Spawn.

Kde hledat?

Pokud hledßte sv∙j oblφben² komiks, pravd∞podobn∞ bude neju₧iteΦn∞jÜφ zaΦφt jako obvykle u vyhledßvaΦe Yahoo (www.yahoo.com). Zde najdete zßkladnφ odkazy. Vynikajφcφm pr∙vodcem pro vßs bude i strßnka HandyLinks (www.ahandyguide.com), kde se nachßzejφ linky na desφtky komiksov²ch strßnek, °azen²ch abecedn∞. TakΘ ComicZone (www.comiczone.com) nabφzφ v²b∞r n∞kolika komiksov²ch stran, nap°. Peanuts Φi Tarzana. Jist² fanouÜek takΘ za°φdil na sv²ch strßnkßch cosi, co by se dalo nazvat jako ┌vod do studiφ komiksov²ch d∞l - www.geocities.com/Paris/LeftBank/2002/cartoons.html. Existuje dokonce i Aliance komiksov²ch strßnek www.wvinter.net/~phlipcat/csa/main.html. Pokud vßs vÜak zajφmß jenom p°φmo postava z toho kterΘho komiksu, na strßnkßch AAAArdvark http://comics.redweb.com/Character si zajistΘ p°ijdete p°i prohlφ₧enφ sßhodlouh²ch seznam∙ na svΘ.

JednotlivΘ komiksy

Upozorn∞nφ vÜem, kte°φ zde nenajdou ten sv∙j titul: Nejde psßt o vÜech komiksech, a takΘ jsem se pokusil vybrat spφÜe ty, je₧ jsou u nßs vφcemΘn∞ znßmΘ Φi znßm∞jÜφ.

ZahraniΦnφ

AstΘrix

www.asterix.tm.fr/english/index.htm

www.netbrno.cz/~vf/asterix.html

┌pln∞ prvnφ Asterix vyÜel v °φjnu roku 1959 v Φasopise Pilot. Jeho autory jsou malφ° Albert Uderzo a texta° RenΘ Goscinny. Jak pravφ ·vodnφ slova ka₧dΘho seÜitu (doposud jich vyÜlo 30): "Nachßzφme se v roce 50 p°ed Kristem. Celß Galie je dobyta Caesarov²mi vojsky. Celß? Ne. Jedna malß vesniΦka n∞kde v Galii na b°ehu mo°e stßle odolßvß." Zde prßv∞ ₧ijφ mal² neohro₧en² galsk² bojovnφk AstΘrix, jeho ne tlust², spφÜe vφce t∞lnat² p°φtel Obelix, a v neposlednφ °ad∞ mßg Panoramix, dφky jeho₧ tajnΘmu lektvaru vesniΦanΘ opl²vajφ nadlidskou silou. Ta je zdrojem vÜemo₧n²ch zßpletek, proto₧e Caesar samoz°ejm∞ tomuto tajemstvφ chce p°ijφt na kloub. P°i sv²ch eskapßdßch p°ßtelΘ cestujφ po tehdy znßm²ch zemφch a objevujφ pro nßs tehdejÜφ reßlie, vyvedenΘ v pon∞kud ironickΘm nadhledu. Po smrti Goscinnyho (mimo jinΘ autora slavnΘho Lucky Luka) napsal a nakreslil n∞kolik dalÜφch p°φb∞h∙ Uderzo sßm, ale nikdy u₧ nedosßhl kvality a ·rovn∞ prvnφch °ad seÜit∙.

Batman

www.darkknight.ca/dknight.html

Prvnφ Batman∙v p°φb∞h se objevil v magazφnu Detective Comics Φ. 27 v roce 1939, regulΘrn∞ vÜak zaΦal vychßzet a₧ v roce 1943. Nejen₧e se tv∙rΦφ t²m neustßle m∞nφ, ale takΘ k samotnΘmu p°φb∞hu osam∞lΘho mstitele bezprßvφ v m∞st∞ Gotham City p°ib²vajφ neustßle novΘ a novΘ postavy, je₧ nynφ majφ takΘ vlastnφ komiksovΘ seÜity: Robin, Azrael, KoΦiΦφ ₧ena, Stφn. Samotn² Batman bojuje proti silßm zla, na jejich₧ stran∞ je postav a postaviΦek takΘ p∞knß °ßdka - ostatn∞, staΦφ si zajφt do kina na Φtvrt² film ze sΘrie, kter² se jmenuje Batman a Robin, Φi na videu si p∙jΦit dφly p°edchozφ.

Beavis a Butthead

www.kean.edu/~decoite/beavis/butthead.html

www.mtv.com/mtv/tubescan/animation/beavbutt/

Beavis a Butthead jsou oblφbenΘ postaviΦky puber¥ßck²ch v²rostk∙, kterΘ na obrazovky televizor∙ uvedla p°ed t°emi lety hudebnφ stanice MTV. Autorem a tzv. duchovnφm otcem je Mike Judge, scenßristy jednotliv²ch dφl∙ a komiksu pak Sam Johnson, Chris Marcil, Guy Maxtone-Graham a Don London. A snad zde nemusφm popisovat "nechutnΘ" v²roky a Φiny obou hlavnφch p°edstavitel∙ a jejich "huh-huh" a "heh-heh", pro n∞₧ jsou tak oblφbenφ.

Bill Body

www.humbug.ch/html/humbug_e.htm

PostaviΦku sportovce Billa Bodyho vymyslel v roce 1988 na poΦest olympißd Üv²carsk² kreslφ° Rene Lehner. Bill Body je znßm tφm, ₧e se vrhne na ka₧d² druh sportu, ne v₧dy vÜak s p°esv∞dΦiv²mi v²sledky. Podle jednotliv²ch strip∙ (u nßs vychßzejφ v novinßch Metro) pak vznikly krßtkΘ minutovΘ grotesky (dodnes jich bylo natoΦeno p°es 40) a poslΘze Φty°i hodinovΘ filmovΘ sΘrie.

Dennis, postrach ulice

www.startext.net/today/news/life/laughter/Dennis_The_Menace.htm

www.cagle.com/prolinks/library/artists/ferdinand/ferdinand.asp

www.dennis-the-menace.com/

Dennise u nßs znßme p°edevÜφm z obrazovek ╚eskΘ televize, kde byl serißl p°ed t°emi lety vysφlßn. RoÜ¥ßck²mi kluky a jejich neuv∞°iteln²mi zt°eÜt∞n²mi nßpady, kterΘ dosp∞l²m nejsou v₧dy po chuti, zaΦφnala v podstat∞ historie komiksu. Mezi ty nejslavn∞jÜφ z pozd∞jÜφ Θry pat°φ prßv∞ postrach ulice Dennis. Mal² a blon∩at² modrook² bandita byl stvo°en Hankem Ketchamem (v roce 1995 roli v²tvarnφka p°evzal Marcus Hamilton) v roce 1950 a vychßzel na pokraΦovßnφ v Saturday Evening Post. Nenφ divu, ₧e vznikl prßv∞ tehdy. Komiksov² hrdina m∞l toti₧ tehdy sv∙j zcela jasn² p°edobraz - Ketchamova syna Dennise, kter² provßd∞l stejnΘ vylomeniny. V roce 1951 u₧ vznikla televiznφ kreslenß sΘrie, ale teprve roku 1993 se objevila prvnφ celoveΦernφ hranß verze p°φb∞h∙.

Dilbert

www.unitedmedia.com/comics/dilbert/

Nad filozofiφ ₧ivota neustßlΘho p°em²Ülejφcφho in₧en²ra Dilberta vymyslel v roce 1987 Scott Adams. Prvnφ p°φb∞h se objevil v ned∞lnφ p°φloze Sunday San Francisco Examiner dne 27. zß°φ jako dßrek pro vφt∞ze, regulΘrn∞ vÜak zaΦal vychßzet a₧ od roku 1989. Oblibu si zφskal spφÜe u vysokoÜkolsky vzd∞lan²ch lidφ. PostaviΦka Dilberta pracuje ve vysp∞lΘ tovßrn∞ v severnφ Kalifornii a vlastnφ psa, kter² je Dilbertovi podobn². Technik vÜak mß velkΘ srdce a p°φliÜ vysokΘ IQ, co₧ mu zt∞₧uje pohled na ₧ivot. Nenφ proto divu, ₧e v∙Φi vÜemu na tΘto planet∞ je velmi cynick² - a ₧e jeho pr∙povφdky krßÜlφ triΦka i nßst∞nky sboroven velk²ch Ükol.

Garfield

www.garfiled.com

www.startext.net/today/news/life/laughter/

Heslem kocoura Garfielda je: "Jsem lφn² a tlust², a jsem na to hrd²!" ┌pln∞ prvnφ strip vyÜel 19.Φervna 1978. Od tΘ doby se image kocoura Garfielda a jeho pßna Jona pon∞kud zm∞nila, p°esto naprosto pohodov² a mφrn∞ cynick² kocour∙v p°φstup k ₧ivotu ocenily miliony fanouÜk∙. Autorem strip∙ je Jim Davis, °ada z nich vyÜla v kni₧nφ podob∞ a od roku 1982 se objevily dokonce i ve tvaru televiznφho serißlu.

Peanuts

www.unitedmedia.com/comics/peanuts/

Peanuts byl prvnφ z komiks∙, v n∞m₧ nebyla jen jedna hlavnφ postava, ale hned n∞kolik. Zde nap°φklad mal² kluk Charlie Brown, kter² neustßle p°em²Ülφ o ₧ivot∞, jeho pejsek Snoopy a Snoopyho ptaΦφ kamarßd Woodstock, Φi nevzornß ₧ßkyn∞ Marcie a mnozφ dalÜφ. VÜichni jsou v²tvory Carla Schultze, jen₧ je kreslφ u₧ skoro 50 let. Podle jeho p°φhod vzniklo taktΘ₧ n∞kolik televiznφch dφl∙ a pozd∞ji i celoveΦernφch film∙.

RudΘ maso

www.capitol.cz/~ff/redmeat/

www.redmeat.com

Dφky FrantiÜku Fukovi mßte mo₧nost si p°eΦφst jednotlivΘ p°φb∞hy autora Maxe Cannona z cyklu Red Meat v ΦeÜtin∞. Kdo mß rßd Φern², obΦas mφrn∞ pubertßlnφ humor, zam∞°en² proti vÜem lidem vÜeobecn∞, p°ijde si na svΘ. I zde je vφce postav: nap°φklad p°φÜern∞ pesimistick² Earl nebo v∞Φn∞ opil² mlΘka° Dan. Pouze pro fanouÜky, u ostatnφch hrozφ p°φval znechucenφ.

Soudce Dredd

http://home.sol.no/~kidd/dredd.html

www.solucions.ad/Ezquerra/JudgeDredd.html

Soudce (judge) Dredd byl vytvo°en v roce 1977 a ihned se stal hitem. Vyklonovßn z DNA legendßrnφho soudce Farga, nastupuje Joe Dredd na prßvnickou akademii, kterou jako₧to plnohodnotn² soudce ukonΦφ v roce 2079. AvÜak jeho ze stejnΘ DNA vyklonovan² prot∞jÜek Rico Dredd se ho sna₧φ zabφt a v∙bec opl²vß spφÜe zßporn²mi hnusßck²mi vlastnostmi. Co si vÜak budeme povφdat - samotn² soudce Dredd, mu₧ bez citu, zase na druhΘ stran∞ tvrdφ jedinΘ: "Jß jsem zßkon!" Tv∙rci postavy jsou John Wagner a Carlos Ezquerra a kdysi snad ani netuÜili, ₧e prßv∞ tato v∞ta tak hezky padne do ·st herci Sylvestru Stallonovi.

Spawn

www.spawn.com

Nejnov∞jÜφ filmov² hit vznikl podle komiksu Todda McFarlana, jen₧ jako kreslφ° pracoval na Batmanovi, Spidermanovi, ale kterΘho to roku 1991 u₧ p°estalo bavit. Vymyslel si tedy vlastnφ postavu, Spawna, mu₧e, kter² se zaprodß peklu, ale nakonec se dφky zφskan²m mimo°ßdn²m schopnostem postavφ na stranu dobra. Spawn je prvnφm dφlem jeho firmy Image Comics, kam p°eÜli i jeho n∞kte°φ dalÜφ p°ßtelΘ, a jak se zdß, p∞t let od vzniku spoleΦnosti jsou dφky prodeji filmov²ch prßv p∞kn∞ za vodou.

Superman

www.bekkoame.or.jp/~pbearpro/comiconnection/synopsis/Adventuresof Superman.html

Superman je mu₧ z planety Krypton, jen₧ na Zemi zφskßvß novou identitu v alter egu novinß°e Clarka Kenta a vyu₧φvß sv²ch schopnostφ k potlaΦovßnφ zla na Zemi. Autory jsou Jerry Siegel a Joe Shuster, zajφmavostφ pak je, ₧e na scΘnß°i k prvnφmu filmovΘmu dφlu spolupracoval autor Kmotra Mario Puzo. Doposud vznikly Φty°i celoveΦernφ filmy, p°ipravuje se pßt², a samoz°ejm∞ existuje mnohadφlnß televiznφ sΘrie a v souΦasnΘ dob∞ kolem 500 seÜit∙, na nich₧ pracujφ r∙znΘ t²my scenßrist∙ a ilustrßtor∙.

Tarzan

www.dilbert.com/comics/tarzan/ab.html

Ka₧dodennφ stripy (napsanΘ voln∞ podle E. R. Burroughse) se objevily u₧ v lednu 1929 a jejich ilustrßtorem byl Hal Foster. Vedle n∞ho pracoval na delÜφch epizodßch, je₧ zprvu vychßzely jako ned∞lnφ p°φloha a pozd∞ji se objevily v prvnφch seÜitech, ilustrßtor Burne Hogarth, kter² se tak proslavil a dodnes jsou jeho dφla ozdobou n∞kolika znßm²ch galeriφ. Pozd∞ji Tarzana kreslily a psaly r∙znΘ t²my lidφ, nejdΘle z nich (Üestnßct let) Rex Maxon. O Φem Tarzanovy p°φb∞hy jsou? To snad nemyslφte vß₧n∞, takovouto otßzku!

Tintin

www.tintin.be

SlavnΘho belgickΘho malφ°e a autora Tintinov²ch dobrodru₧stvφ (u nßs vychßzejφ v Kv∞tech) znajφ vÜichni pod jmΘnem HergΘ. Jeho pravΘ jmΘno vÜak znφ Georges RΘmi (1907-1983). Tintinova dobrodru₧stvφ vymyslel v roce 1928 (prvnφ vyÜlo 10. ledna 1929), kdy₧ se v tΘm₧e roce stal ÜΘfredaktorem d∞tskΘho Φasopisu Le Petit vingtiΘme. V roce 1930 pak vychßzφ prvnφ seÜit: ReportΘt Tintin v zemi Sov∞t∙, a p°edznamenßvß dalÜφ svazky. Tintin je pojat jako odvß₧n² novinß°, kter² se sv²m nemΘn∞ stateΦn²m psφkem, foxteriΘrem Snφ₧kem (Snowy) pro₧φvß r∙znß zajφmavß dobrodru₧stvφ p°i hledßnφ ztracen²ch poklad∙ Φi nov²ch vynßlez∙, a dostßvß se p°itom do cizφch a exotick²ch zemφ. Proti n∞mu samoz°ejm∞ stojφ pat°iΦn∞ prot°elφ zloduchovΘ. Tintin se stal natolik populßrnφm, ₧e 40 let od jeho vzniku byl natoΦen celoveΦernφ film, pozd∞ji vznikl televiznφ serißl. CelΘ dφlo spravuje HergΘho nadace, dφky nφ₧ mß tento malφ° bustu ve francouzskΘm m∞steΦku Angouleme, v Nßrodnφm centru pro komiks a kreslenΘ um∞nφ.

Vrßna

www.pressman.com/topdollar/crow.html

www.pcs.cnu.edu/~mblount/crow/crow.html

Komiks Vrßna (The Crow) je dφlem J. O`Barra, obrazovou podobu mu vtiskl kreslφ° ruskΘho p∙vodu Alexandr Malejev. P°φb∞h vyprßvφ o mu₧i, kter² se vracφ po smrti na tento nßÜ sv∞t, aby mstil bezprßvφ, a jeho₧ doprovßzφ Φernß vrßna, zajiÜ¥ujφcφ mu mo₧nost ₧ivota po ₧ivot∞. Populßrnφm se stal velmi brzy, p°esto jeho filmovΘ zpracovßnφ p°edstihlo proslulost komiksu. Hlavnφ herec Brandon Lee, syn Bruce Leeho, byl p°i natßΦenφ tragicky zabit. O oblφbenosti komiksu sv∞dΦφ i to, ₧e byl natoΦen ji₧ druh² filmov² dφl (Vrßna: M∞sto and∞l∙) a dokonΦuje se t°etφ (Vrßna: Sv∞t boh∙ a monster).

Zl² pes od Davida Lynche

www.bcpl.lib.md.us/~dbroida/angrydog.html

I slavnφ re₧isΘ°i, zdß se, obΦas sklouznou ke komiksu. Zl² pes Davida Lynche je jeho prvnφm, a zßrove≥ poslednφm pokusem o komiks a uvßdφm ho spφÜe jako zajφmavost. Pokud se nechcete na strßnku podφvat, °eknu vßm mravnφ ponauΦenφ, je₧ z nφ plyne: Nikdy nekrmte zlΘ hladovΘ psy!

MalΘ, ale naÜe

Bart, Krax a moucha MßÜa - Sßm doma

http://pes.eunet.cz/comics/com_ind.htm

U₧ n∞co p°es rok vychßzejφ v ka₧dodennφm vydßnφ internetov²ch novin Neviditeln² pes p°φb∞hy, kterΘ kreslφ a pφÜe Ond°ej Aston Neff. Stejn∞ jako cel² Neviditeln² pes, Φi spφÜe jeho duch, jsou i tato jednotlivß tΘmata komiksu (pouze ve stripovΘ podob∞) v∞novßna naÜφ (obΦas i zahraniΦnφ) politickΘ scΘn∞ a jemn∞ humornΘmu komentovßnφ r∙zn²ch hloupostφ, zaÜkobrtnutφ a p°e°ek∙, je₧ se v nφ odehrajφ.

Browe

www.lanprojekt.cz/%7Ebrowe/browe/comics/comics.html

Browe je jist² fanouÜek ₧ßnru, zakladatel ΦeskΘho fan klubu i autor p∙vodnφch komiks∙ Orca Porca, Tutovka Φi Flip a Kastor (vychßzφ v Panoram∞, p°φloze denφku Bohemia), jeho₧ jmΘno se mi nepoda°ilo na ₧ßdnΘ z jeho stran najφt. P°itom prßv∞ on nabφzφ nejp°ehledn∞jÜφ d∞nφ v oblasti komiksu u nßs, on kdysi amatΘrsky vydßval Φasopis komiksu v∞novan², a v souΦasnΘ dob∞ na Internetu nabφzφ nejen svß dφla, ale i docela sluÜnou Ükßlu link∙ na dalÜφ zdroje.

Crew

http://crew.hyper.cz

Prvnφ Φφslo magazφnu Crew (Φti Krev) vyÜlo zaΦßtkem roku 1997 a zaznamenalo docela sluÜnou odezvu fanouÜk∙. T∞m se nejvφce lφbil krvav² Lobo (www.ifi.uio.no/~trondr/lobo.e.html), ale vyÜly zde i Batmanovy p°φb∞hy a Φesk² komiks z pera a tuÜi Ond°eje Neffa PΘrßk. Dnes mß za sebou magazφn u₧ Φφsla Φty°i a v oblφbenosti bezv²hradn∞ vede Lobo.

╚ty°lφstek

http://linux.fjfi.cvut.cz/%7Ejohnjr/

www.sprinx.cz/ctyrlistek/

Prvnφ z uveden²ch adres je fanouÜkovskß, druhß je oficißlnφ. Prvnφ seÜit ╚ty°lφstku vyÜel v roce 1969, kdy tehdy Φty°idvacetilet² Jaroslav N∞meΦek navÜtφvil vydavatelstvφ Orbis s p°φb∞hem Vynßlezy profesora MyÜpulφna. Nejd°φve p°φb∞hy sßm kreslil i psal, pozd∞ji se scenßristkami staly Helena S²korovß a po nφ Ljuba ètφplovß. P°φb∞hy vyprßv∞ly o Φtve°ici p°ßtel (v 50. seÜitu se vyprßvφ, jak se seznßmili) - Fifince, Bobφkovi, Pin∩ovi a MyÜpulφnovi, kte°φ pro₧φvajφ r∙znß dobrodru₧stvφ se zloΦinci, kouzly, ale i obyΦejnΘ p°φb∞hy s ostatnφmi d∞tsk²mi kamarßdy, na prßzdninßch apod. Jestli nejprve vychßzelo 6 - 8 seÜit∙ roΦn∞, dnes je jich ji₧ 14. Nevφm jak nynφ, ale za dob komunismu vychßzel ╚ty°lφstek v nßkladu 220 000 v²tisku a pat°il mezi t∞₧ce podpultovΘ zbo₧φ (vφ n∞kdo dnes, co to ·slovφ vlastn∞ znamenß?).

Kßja Saudek

http://sherlock.bajt.cz/nei/preview/saudek.html

http://www.natur.cuni.cz/~karhu/speleo.htm

èkoda, ₧e prßv∞ tohoto nestora ΦeskΘho komiksu (a¥ jde o r∙znΘ sci-fi p°φb∞hy, Lips Tulliana Φi majora Zemana) najdete na ΦeskΘm Internetu pouze na dvou strßnkßch. Jedna pat°φ NEI Reportu, zam∞°enΘho spφÜe na lechtiv∞jÜφ strßnky lidskΘho ₧ivota, kde Saudek prezentuje n∞kolik sv²ch d∞l na tΘma STOP AIDS. Druhß strßnka pat°φ ╚eskΘ speleologickΘ spoleΦnosti, pro jejφ₧ Φasopis dodnes Saudek kreslφ obßlky a kterß kdysi, kdy₧ byl Saudek zakßzan², vydßvala jeho komiksy.

RychlΘ Üφpy

http://www.kala.cz/rychle_sipy/

Na nßm∞t knih Jaroslava Foglara zaΦal koncem 30. let vychßzet v ╚eskoslovensku v MladΘm hlasateli kreslen² serißl, jeho₧ ·kolem bylo pozvednout na vyÜÜφ mravnφ ·rove≥ chovßnφ mlad²ch hoch∙ (a pota₧mo i dφvek), kte°φ se tehdy zapojovali do r∙zn²ch dru₧in Φi do Sokola. Prvnφm kreslφ°em byl ji₧ zesnul² dr. Jan Fischer, pozd∞ji Marko ╚ermßk. PerliΦkou jsou n∞kterΘ dφly ze 70. let, jejich₧ kreslφ°em je Kßja Saudek. Po listopadu 1989 d°φve zakßzanß literatura zaΦala op∞t vychßzet a jedno z kni₧nφch (i komiksov²ch) d∞l - Zßhada hlavolamu - se stalo p°edlohou pro celoveΦernφ film.

Zelen² Raoul

http://raoul.spinet.cz

Zelen² Raoul, mimozemÜ¥an komentujφcφ politickΘ d∞nφ na planet∞ Zemi, ve stßt∞ ╚eskß republika, je dφlem trojice autor∙, znßm²ch dnes pod zkratkou HRUTEBA (Dan Hrub², Milan Tesa°, TomßÜ Bald²nsk²), a kreslφ°e èt∞pßna MareÜe. Vychßzφ u₧ po dva roky v t²denφku Reflex a doΦkal se vydßnφ u₧ druhΘho soubornΘho seÜitu.

Zlat² ┴mos

www.amos.cz/cz/zlaty_amos/zlatyfrm.htm

Zlat² ┴mos vznikl v polovin∞ lo≥skΘho roku jako₧to reklamnφ tahßk firmy Amos CZ. Vyprßvφ o neohro₧enΘm hrdinovi, jen₧ v dob∞ odchodu Jamese Bonda na odpoΦinek a ·navy Supermana a Batmana zastupuje jejich mφsta a stateΦn∞ zachra≥uje nebohΘ ob∞ti zloΦinu u nßs i v zahraniΦφ. Auto°i: reklamnφ agentura ètrob, èirc a Slovßk (vznikla odtr₧enφm od MARK/BBDO) a kreslφ° Herlod.

SlovnφΦek pojm∙

Strip - Φesky pßsek. Obsahuje v∞tÜinou t°i kreslenß okΘnka, v nich₧ prob∞hne krßtk², vesm∞s uzav°en² p°φb∞h s vφcemΘn∞ vtipnou pointou.

Bublina - ovßln² prostor nakreslen² nad postaviΦkou, je₧ prßv∞ mluvφ. V tomto prostoru najdete to, co postava °φkß.

SeÜit - jednotlivΘ dφly delÜφch komiksov²ch serißl∙ vychßzejφ pohormad∞ v tzv. seÜitech. Bu∩ zde je n∞kolik krßtk²ch, nebo jeden dlouh² uzav°en² p°φb∞h.