---

pond∞lφ 12.05.97

---

Pro zaΦßtek ale n∞kolik zajφmavostφ:

Tv∙rce programovacφho jazyka Java, firma Sun, p°ipravuje nov² vizußlnφ jazyk SunScript, kter² bude v²konn∞jÜφ na systΘmech bez specißlnφch procesor∙.

WebovΘ strßnky britskΘ krßlovny pat°φ k nejnavÜt∞vovan∞jÜφm soukrom²m strßnkßm na sv∞t∞. Za dva m∞sφce od jejich otev°enφ je shlΘdlo p°es 12 milion∙ lidφ.

SpoleΦnost Intel p°edstavila nov² procesor Pentium II. Nynφ je k dispozici v provedenφch s kmitoΦtem 233 a 266 MHz. V lΘt∞ p°ibude i 300MHz verze.

Intel takΘ ohlßsila rekordnφ, skoro Φty°icetiprocentnφ nßr∙st svΘho obratu a dvojnßsobn² nßr∙st zisku ve srovnßnφ s prvnφm Φtvrtletφm minulΘho roku.

Z webov²ch strßnek IBM vede cesta ke zpravodajstvφ s mnoha podrobnostmi o utkßnφ mistra sv∞ta v Üachu Garri Kasparova s poΦφtaΦem Deep Blue.

Firma U.S. Robotics oznßmila, ₧e bude vyrßb∞t modem, kter² bude, podobn∞ jako tiskßrny GDI, vyu₧φvat procesor a pam∞¥ poΦφtaΦ∙ s prost°edφm Windows.

Pojem "Φipovß karta" u₧ urΦit∞ zaslechl ka₧d² z nßs a v∞°te nebo ne, ka₧d² z nßs u₧ n∞jakou tu Φipovou kartu takΘ vid∞l, nebo dokonce t°φmal v ruce.

Nejznßm∞jÜφ variantou Φipov²ch karet jsou toti₧ telefonnφ karty. Onen mal² zlatav² ΦtvereΦek tvo°en² n∞kolika mal²mi ploÜkami nenφ nic jinΘho, ne₧ kontakt vedoucφ k velmi malΘmu Φipu. To je elektronick² obvod, kter² mß v sob∞ pam∞¥ a nßvod, jak s informacemi v tΘto pam∞ti zachßzet.

Karty telefonnφ jsou sice velmi jednoduchΘ, ale pracujφ na podobnΘm principu, jako ΦipovΘ karty mnohem slo₧it∞jÜφch za°φzenφ - nap°. elektronick²ch pen∞₧enek, o kter²ch si povφme dßle.

PryΦ s lidmi od p°epß₧ek! To je jedno z hesel souΦasnΘho modernφho sv∞ta. A jak je nahradit? ╪eÜenφ je vcelku snadnΘ - na po°adu dne jsou produkty elektronickΘho bankovnictvφ.

Tento honosn² nßzev znamenß z pohledu b∞₧nΘho Φlov∞ka vlastn∞ pouhΘ t°i slu₧by realizovanΘ n∞kolika zp∙soby.

Prvnφ z nich je podßvßnφ ve°ejn²ch informacφ - nap°. jakΘ jsou kurzy, nebo jakß je otevφracφ doba p°φsluÜnΘ poboΦky. Druhou slu₧bou je podßvßnφ d∙v∞rn²ch klientsk²ch sd∞lenφ - nap°φklad kolik pen∞z mßte na ·Φtu a podobn∞. T°etφ slu₧ba elektronickΘho bankovnictvφ pak p°edstavuje mo₧nost provßd∞nφ urΦit²ch bankovnφch operacφ oprßvn∞n²m klientem. Elektronickou cestou je tedy mo₧nΘ nap°. podat p°φkaz k platb∞.

Dnes je pro v∞tÜinu b∞₧n²ch u₧ivatel∙ v naÜφ zemi nejΦast∞jÜφm zp∙sobem vzdßlenΘ komunikace s bankou obyΦejn² telefonnφ hovor s operßtorkou. N∞kterΘ pen∞₧nφ ·stavy vÜak u₧ zavßd∞jφ i dalÜφ slu₧by - nejr∙zn∞jÜφ typy spojenφ pomocφ poΦφtaΦe.

Toto spojenφ pak umo₧≥uje zφskßvat veÜkerΘ informace, kterΘ m∙₧e banka svΘmu klientovi poskytnout. Odpadß tedy prßce s vyzvedßvßnφm v²pis∙ z ·Φtu, o transakcφch, kterΘ vßm na ·Φtu probφhajφ, se m∙₧ete dov∞d∞t tΘm∞° ihned, okam₧it∞ si m∙₧ete prohlΘdnout nap°. sv∙j seznam trval²ch p°φkaz∙ k platbßm, atd.

A nejen to. Je takΘ mo₧nΘ vykonßvat elektronickΘ platebnφ operace. Zadat t°eba p°φkaz k zaplacenφ inkasa, nebo vytvo°it trval² p°φkaz k ·hrad∞ a p°itom v∙bec neopustit sv∙j byt nebo kancelß°. Tyto slu₧by vÜak u₧ vy₧adujφ p°φsnΘ bezpeΦnostnφ mechanismy vyu₧φvajφcφ Üifrovßnφ a digitßlnφ podpisy pomocφ hesel, digitßlnφch klφΦ∙ a dalÜφch prost°edk∙.

Krom∞ p°φmΘho spojenφ s bankou p°es poΦφtaΦ pomocφ modemu existuje takΘ tzv. Internet Banking. Jednß se o poskytovßnφ vÜeobecn²ch informacφ o bance a jejφch produktech a takΘ podßvßnφ d∙v∞rn∞jÜφch informacφ klientovi prost°ednictvφm sφt∞ Internet. Technicky lze takΘ umo₧nit bankovnφ operace, ale riziko je zatφm p°φliÜ velkΘ na to, aby bylo rozumnΘ n∞co takovΘho zkouÜet p°i souΦasnΘm stavu zabezpeΦenφ.

DalÜφ variantou je Notes banking. SystΘm pro pravidelnou komunikaci banky s klientem na bßzi softwaru Lotus Notes. Poslednφ slu₧bou, o kterΘ se zmφnφme, je GSM banking. Ta z°ejm∞ zasßhne do ₧ivota mnoha bankovnφch klient∙ pou₧φvajφcφch mobilnφ telefony GSM . Tato slu₧ba dokß₧e podßvat informace o stavu ·Φtu nebo o urΦitΘ platebnφ operaci a m∙₧e takΘ automaticky varovat klienta p°ed provedenφm platby nad dohodnutou hranici.

Mo₧nosti elektronickΘho bankovnictvφ tak ale zdaleka nekonΦφ. Je jasnΘ, ₧e p∙jdeme-li t°eba do kina, neponeseme s sebou poΦφtaΦ, abychom zaplatili vstupenku. KlasickΘ platebnφ karty jsou pro tyto drobnΘ v²daje takΘ nevhodnΘ. Pro tyto ·Φely byl vyvinut systΘm u₧ zmφn∞nΘ elektronickΘ pen∞₧enky. U nßs zavßdφ elektronickΘ pen∞₧enky firma Derby a systΘm nese nßzev MONET.

Jeho filozofie je jednoduchß. Klient vlastnφ elektronickou pen∞₧enku - tedy Φipovou kartu. Penφze si nevybφrß z ·Φt∙, ale nabφjφ si je, a to ze specißlnφch bankomat∙ p°φmo do elektronickΘ pen∞₧enky. Tyto bankomaty mu namφsto vydßnφ papφrov²ch pen∞z prost∞ zv²Üφ poΦet jednotek, resp. korun na ΦipovΘ kart∞.

P°i platb∞ prodavaΦ zasune kartu do specißlnφho terminßlu - kasy, a ta z nφ odeΦte p°φsluÜn² poΦet korun. Proto₧e mß ka₧dß karta svΘ unikßtnφ Φφslo, dochßzφ k jednoznaΦnΘ a nezam∞nitelnΘ transakci, kterß je zapsßna do pam∞ti terminßlu. Zpravidla denn∞ pak obchodnφci odevzdßvajφ transakce svΘ bance k proplacenφ.