---

pond∞lφ 04.08.97

---

ZaΦneme vÜak struΦn²m p°ehledem novinek ze sv∞ta v²poΦetnφ techniky:

Firma Sun vyvinula procesor UltraSPARC-II s rychlostφ 250 nebo 300 MHz. Pro srovnßnφ lze uvΘst, ₧e UltraSPARC-II je 2,5x rychlejÜφ ne₧ procesor Pentium II na 266 MHz.

SpoleΦnosti Visa a MasterCard prohlaÜujφ, ₧e Internet bude bezpeΦn² i pro kreditnφ karty. Ob∞ se dohodly na bezpeΦnostnφm standardu pro elektronickΘ finanΦnφ operace.

Notebooky Leo 5200 jsou vybaveny procesory Pentium 133 a 150 MHz, pam∞¥ mß standardn∞ 16 MB. V t∞le notebooku je integrovßna 10rychlostnφ jednotka CD-ROM.

Brn∞nskß spoleΦnost GiTy se dostala mezi sedm nejlepÜφch, globßln∞ se rozvφjejφcφch firem st°ednφ a v²chodnφ Evropy. Zab²vß se v²stavbou lokßlnφch a rozlehl²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ.

SpoleΦnost Hewlett-Packard ohlßsila uvedenφ novΘho komunikaΦnφho protokolu, kter² je urΦen pro sjednocenφ v²m∞ny informacφ mezi poΦφtaΦov²mi periferiemi.

S nabφdkou ISDN adaptΘr∙ v provedenφ PCMCIA p°ichßzφ na evropsk² trh firma New Media. P°enosovΘ pßsmo mß rychlost 128 Kb/s, tedy 4krßt vφce ne₧ souΦasnΘ modemy.

P°i dneÜnφm putovßnφ Internetem navÜtφvφme tentokrßt Ameriku.

Dß se tomu tak v∙bec °φci? OpouÜtφme vlastn∞ Prahu nebo Kralupy nad Vltavou, kdy₧ "brouzdßme" vlnami americkΘho Internetu, ani₧ jsme p°itom vstali se ₧idle? Do jistΘ mφry ano, p°esto₧e sv∞tovß sφ¥ nemß skuteΦnΘ hranice. Ani jazykov² purismus n∞kter²ch, v∙Φi angliΦtin∞ se ohrazujφcφch nßrod∙, neusp∞l. (Poslednφ Φφsla °φkajφ, ₧e proti tak°ka devadesßti procent∙m informacφ v angliΦtin∞ se druhΘ mφsto, pat°φcφ n∞mΦin∞, pohybuje sotva kolem n∞jak²ch p∞ti procent a t°etφ - pat°φcφ FrancouzÜtin∞ - kolem pouh²ch dvou procent.)

A navφc - vÜudyp°φtomnß m≤da, ovliv≥ujφcφ zdaleka nejen oblΘkßnφ Φi ·Φes, ale i nßbytek Φi vzhled aut, u₧ ovlßdla i Internet, tak₧e tu a tam se u₧ jeho strßnky podobajφ i v r∙zn²ch zemφch jedna druhΘ jako vejce vejci. V koneΦnΘm d∙sledku to vypadß tak, ₧e kdy₧ vstoupφte na n∞Φφ "strßnku", nedokß₧ete se zorientovat, zda jste zrovna na Bermudßch nebo v NovΘ Guineji.

My z∙sta≥me vÜak v Americe, kde se v kolΘbce d₧ezu, ji₧anskΘm New Orleansu, konala v²roΦnφ akce Computer Associates World. Akce to byla mamutφ, i na americkΘ pom∞ry, a to u₧ je co °φci.

26 tisφc ·Φastnφk∙ m∞lo p°φstup k tak°ka t°em tisφc∙m internetov²ch terminßl∙. Tvrdφ se, ₧e to byla jedna z nejv∞tÜφch doΦasn∞ instalovan²ch sφtφ na sv∞t∞ v∙bec. B∞₧elo tu 28 odborn²ch konferencφ a seminß°∙ a 400 novinß°∙ z vφce ne₧ sedmdesßti zemφ se zab²valo p°edevÜφm softwarem. Internet tak pat°il k neju₧φvan∞jÜφm slov∙m v∙bec.

B∞hem konference bylo vedle odborn²ch p°ednßÜek a diskusφ p°edneseno n∞kolik programov²ch prohlßÜenφ i strategick²ch rozhodnutφ. K nejv²znamn∞jÜφm pat°ilo spoleΦnΘ oznßmenφ novΘho prezidenta spoleΦnosti Apple, Guerrina de Lucy, a Charlese B. Wanga o uzav°enφ dohody o taktickΘm spojenφ novΘho operaΦnφho systΘmu Apple Macintosh Rhapsody a Unicenter TNG, vΦetn∞ vzßjemnΘ podpory applovskΘho Yellow Boxu a objektov∞-orientovanΘ databßze Jasmine. Tato dohoda by mohla znamenat dalÜφ krok k zßchran∞ hroutφcφho se impΘria Appl∙.

K ·sp∞ch∙m konference vÜak pat°ily i podobn∞ revoluΦnφ dohody s dalÜφmi sv∞tov²mi v²robci jako Hewlett-Packard, SUN, Digital, Fujitsu - ICL nebo Acer.

Co z hlediska Internetu zaujalo mo₧nß nejvφce, byl um∞le nezd∙raz≥ovan², nicmΘn∞ o to nesporn∞jÜφ ·sp∞ch programu Missing Child. Prßv∞ v n∞m sehrßlo d∙le₧itou roli Nßrodnφ st°edisko pro poh°eÜovanΘ a zneu₧φvanΘ d∞ti, kterΘ umo₧nilo vstup programu na Internet.

Prßv∞ Internet navφc zp∙sobil, ₧e se dnes tato, p∙vodn∞ jenom americkß nßrodnφ akce, rozÜi°uje do mezinßrodnφch m∞°φtek, a m∞lo by b²t jen otßzkou Φasu (ale i cti), aby se vzhledem ke stßle p°ib²vajφcφm p°φpad∙m zneu₧φvan²ch Φesk²ch d∞tφ p°ipojila i tomu odpovφdajφcφ strßnka Φeskß. Tφm spφÜe, ₧e jak bylo na konferenci konstatovßno, dnes m∙₧e b²t bohu₧el i sßm Internet nßstrojem v rukou ·nosc∙.

To vedlo dokonce k vytvo°enφ jak²chsi "pravidel sebeobrany" pro d∞ti, kterΘ si "hrajφ" na Internetu, v∞tÜinou bez dohledu rodiΦ∙, tedy v situaci u nßs zatφm naÜt∞stφ ne prßv∞ typickΘ. V Americe, kterß dosßhla 30 milion∙ internetov²ch p°φpojek, je u₧ vÜak zcela b∞₧nΘ nebezpeΦφ, ₧e n∞kdo neznßm² si dß s vaÜφm dφt∞tem nevinn∞ vyhlφ₧ejφcφ sch∙zku, z nφ₧ se pak m∙₧e vyklubat kdovφco.

Mo₧nß to souvisφ i s tφm, ₧e zatφm je eventußlnφ pouΦenφ nebo dohled nad d∞tmi v tomto sm∞ru spφÜe na otcφch. Americk²ch ₧en je toti₧ na Internetu stßle jen sotva polovina. Je zajφmavΘ, ₧e jako nejv∞tÜφ mφnus to poci¥ujφ p°edevÜφm reklamnφ agentury. Ty toti₧ tvrdφ, ₧e dokud nebude ₧en serfujφcφch Internetem dostatek, nestane se tato mezinßrodnφ sφ¥ ostatnφm mΘdiφm v reklam∞ opravdovou konkurencφ.

Äeny (aspo≥ ty americkΘ) p°itom pat°φ z nejv∞tÜφ Φßsti k t∞m, kdo u₧ Internet n∞kdy "zkusily". Proto₧e tam vÜak nenaÜly dostatek zajφmavostφ zam∞°en²ch prßv∞ na n∞, nezaujal je, a nestaly se tak jeho pravideln²mi u₧ivatelkami.