---

pond∞lφ 02.12.96

---

DneÜnφ vydßnφ Megabytu bude zam∞°eno na mezinßrodnφ poΦφtaΦovou sφ¥ sφtφ - na Internet.

ZaΦn∞me vÜak struΦn²m souhrnem nejnov∞jÜφch udßlostφ, t²kajφcφch se v²poΦetnφ techniky:

Jednotky DVD, jejich₧ kapacita je mnohonßsobn∞ vyÜÜφ ne₧ kapacita CD-ROM∙, zaΦnou b²t od p°φÜtφho roku montovßny do b∞₧n²ch PC.

U₧ v prvnφm Φtvrtletφ uvede na trh samostatn² p°ehrßvaΦ disk∙ DVD spoleΦnost Toshiba a v polovin∞ roku se k nφ p°idajφ Sony, Philips a Panasonic.

Provoz prvnφ internetovΘ university na sv∞t∞ zahßjila p°ednφ indickß poΦφtaΦovß spoleΦnost. Tφmto zp∙sobem bude studovat asi sto tisφc student∙ roΦn∞.

Prodej stomiliontΘho kusu pevnΘho disku, a tedy p°ekroΦenφ osmicifernΘ hranice, oznßmila jako prvnφ na sv∞t∞ spoleΦnost Seagate.

Kanadskß firma Corel Corporation se pustφ do v²roby levn²ch sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙. Budou disponovat sadou kancelß°sk²ch aplikacφ a podpo°φ videokonferencing.

Firma Visual Components ohlßsila internetov² tabulkov² kalkulßtor, napsan² v jazyce Java a p°φbuzn² programu Microsoft Excel.

JeÜt∞ ne₧ se zaΦneme v∞novat hlavnφmu tΘmatu dneÜnφho Megabytu, °ekneme pßr slov p°edevÜφm pro ty z vßs, kte°φ s poΦφtaΦem pracujete pouze jako jeho u₧ivatelΘ, a proto obΦas tak ·pln∞ nerozumφte tomu Φi onomu termφnu, kter² se v tΘto oblasti vyskytne.

MultimΘdia - to je slovo, jeho₧ pou₧itφ z nßs okam₧it∞ d∞lß poΦφtaΦovΘho odbornφka. V₧dy¥ mßme multimedißlnφ programy, computery a kdovφ co jeÜt∞. Ale co jsou to vlastn∞ ta multimΘdia? Ptßm se ÜΘfredaktora Φasopisu Internet 4U, pana Pavla HajnΘho:

Multimedißlnφ produkt je souhrn informacφ r∙zn²ch druh∙: textovΘ, obrazovΘ, zvukovΘ a filmovΘ. Programy a poΦφtaΦe, kterΘ pracujφ souΦasn∞ se vÜemi t∞mito informacemi, se proto naz²vajφ multimedißlnφ. V praxi to znamenß, ₧e vßm nap°φklad mohou p°ehrßt kus filmu se stereo zvukem a souΦasn∞ t°eba zaznamenßvat poznßmky, kterΘ si o tom filmu pφÜete.

Lidφ, kte°φ se o Internet zajφmajφ zcela praktick²m zp∙sobem, stßle p°ib²vß. ╚asto se ovÜem stßvß, ₧e t∞mto zßjemc∙m chybφ i zßkladnφ znalosti o tom, co pot°ebujφ, aby se na Internet dostali. P°ipravili jsme proto mal² serißl, v n∞m₧ Φas od Φasu zrekapitulujeme alespo≥ to opravdu nejd∙le₧it∞jÜφ.

Tak₧e co tedy pot°ebujeme?

Za prvΘ poΦφtaΦ. Zßsadou je, ₧e co nejrychlejÜφ, ale pro zaΦßtek vystaΦφ i tak zvanß 486ka. Druhou zßsadou je, ₧e by m∞la mφt alespo≥ 8 MB pam∞ti. T°etφ - zd∙razn∞me, ₧e spφÜ u₧iteΦnou ne₧ nezbytnou - zßsadou je, aby m∞l vßÜ poΦφtaΦ co nejv∞tÜφ pevn² disk.

DalÜφ v∞cφ, kterou pot°ebujete, i kdy₧ u₧ poΦφtaΦ mßte, je modem. Je to v∞tÜinou krabiΦka, kterou zapojφte mezi sv∙j telefon a poΦφtaΦ. M∙₧eme orientaΦn∞ uvΘst i cenu - ta se pohybuje mezi Φty°mi a devφti tisφci korun.

To je vÜe. Pak nezb²vß, ne₧ navÜtφvit nejbli₧Üφho tzv. provozovatele Internetu a zaplatit si u n∞j tzv. p°ipojenφ. To nejlevn∞jÜφ po°φdφte pod p∞t set korun m∞sφΦn∞. Ale o tom zase a₧ p°φÜt∞.

Z °ady otßzek spojen²ch s Internetem bychom se dnes cht∞li v∞novat v∞cem, kterΘ na n∞m jsou, ale nesou atribut ôzakßzanostiö, nebo by jej podle n∞kter²ch nßzor∙ p°inejmenÜφm nΘst m∞ly. O Internetu se traduje, ₧e je de facto velmi nebezpeΦn²m mφstem. Mluvφ se o tajn²ch receptech na v²buÜniny nebo o jin²ch nßvodech na teroristickΘ akce. Je informacφ tohoto druhu na Internetu skuteΦn∞ takovß zßplava, a co si v∙bec myslet o jejich pat°iΦnosti?

Pravdou je, ₧e k objevenφ t∞chto v∞cφ na Internetu v poslednφ dob∞ stßle Φast∞ji opravdu dochßzφ. Zßrove≥ bych vÜak °ekl, ₧e v souvislosti se vzr∙stajφcφ popularitou Internetu dochßzφ takΘ tak°ka k jeho dΘmonizaci, proto₧e zprßvami o podobn²ch nßvodech (nebo t°eba seznamech politik∙ urΦen²ch k likvidaci, nelegßln∞ zφskßvan²ch telefonnφch seznamech vΦetn∞ tak zvan²ch tajn²ch, ale i vlßdnφch Φφsel a podobn∞), se to dnes v tisku p°φmo hem₧φ. Faktem vÜak je, ₧e ve skuteΦnosti se s nimi na Internetu b∞₧n∞ v∙bec nesetkßte. Nebo p°esn∞ji °eΦeno - musφte mφt nejd°φve ze vÜeho v∙bec snahu je najφt. A v tu rßnu je u₧ k diskusi i otßzka, zda v²tka nepat°φ spφÜ prßv∞ tomuto jednotlivΘmu u₧ivateli, ne₧ celΘmu Internetu.

Pokud vφm, jsou takΘ znßmy odkazy na strßnky, v∞novanΘ nap°. hnutφ skinheads, nebo dokonce jeÜt∞ otev°en∞jÜφm formßm nacistick²ch a rasistick²ch ideologiφ.

Bohu₧el je to tak a platφ to i obrßcen∞: vlßdy n∞kter²ch nedemokratick²ch stßt∙ jsou v tomto sm∞ru nepouΦitelnΘ. A tak se potom pomocφ sv²ch ·°ad∙ sna₧φ brßnit lidem ve volnΘ komunikaci. Je to cφtit nap°φklad z k°eΦovitΘho vztahu vlßdy k prßv∞ zavßd∞nΘmu Internetu v ╚φn∞, kde je snaha vylouΦit n∞kterß tΘmata, jako jsou t°eba zmφnky o Taiwanu, o krvavΘm potlaΦenφ pekingskΘ studentskΘ demonstrace, nebo o letitΘ ΦφnskΘ okupaci Tibetu.