FrekvenΦnφ slovnφk internetworkingu pro ka₧dΘho
World Wide Web (WWW)

World Wide Web neboli "celosv∞tovß pavuΦina" je oznaΦenφ pou₧φvanΘ pro soubor dokument∙ p°φstupn²ch prost°ednictvφm stejnojmennΘho distribuovanΘho hypertextovΘho systΘmu vyvinutΘho v poΦφtaΦovΘm st°edisku atomov²ch laborato°φ CERN ve èv²carsku.

Zßkladnφmi rysy systΘmu WWW je mo₧nost vytvß°et hypertextovΘ dokumenty s odkazy na jinΘ dokumenty nebo jejich Φßsti ulo₧enΘ na kterΘmkoliv poΦφtaΦi p°ipojenΘm do Internetu a nezßvislost formßtovßnφ dokumentu na konkrΘtnφ platform∞, kterß umo₧≥uje stejn² hypertextov² dokument prohlφ₧et na osobnφm poΦφtaΦi PC, poΦφtaΦi Apple Macintosh nebo pracovnφ stanici s variantou operaΦnφho systΘmu UNIX.

Pro p°enos obsahu hypertextov²ch dokument∙ pou₧φvß systΘm WWW jednoduch² aplikaΦnφ protokol nazvan² HTTP (HyperText Transfer Protocol) a pro jejich vytvß°enφ specißlnφ jazyk HTML (HyperText Matrkup Language). Proto₧e jazyk HTML byl od poΦßtku navr₧en pro vytvß°enφ dokument∙ s grafick²mi prvky a r∙zn²mi typy pφsma, stal se systΘm WWW u₧ivatelsky nejp°ita₧liv∞jÜφ slu₧bou Internetu a dnes je nejpou₧φvan∞jÜφ a nejrozÜφ°en∞jÜφ slu₧bou na sφti v∙bec. PoΦet v Internetu p°φstupn²ch WWW strßnek se p°itom odhaduje na vφce ne₧ 200 mili≤n∙ s velmi vysok²m tempem nßr∙stu (koncem stoletφ se p°edpoklßdß existence n∞kolika miliard WWW dokument∙).

V ÜirÜφm slova smyslu zahrnuje oznaΦenφ WWW krom∞ samotn²ch hypertextov²ch dokument∙ soubor vÜech dalÜφch internetov²ch zdroj∙, kterΘ jsou prost°ednictvφm WWW strßnek p°φstupnΘ (p°edevÜφm Gopher, FTP, Usenet a WAIS).

Zp∞t