FrekvenΦnφ slovnφk internetworkingu pro ka₧dΘho
Extranet

Extranet, jeÜt∞ "Φerstv∞jÜφ" termφn ne₧ intranet. Jeho vznik lze patrn∞ p°isuzovat urΦitΘ nerovnovßze, kterou zp∙sobilo rozÜφ°enφ pojmu intranet (ve v²znamu Φßsti Internetu slou₧φcφ ke komerΦnφm ·Φel∙m), kter² rozd∞lil Internet na "to uvnit° firmy" a nepojmenovan² zbytek. Extranet je pak logick²m oznaΦenφm, vytvo°en²m negacφ v²znamu Intranetu (extra -- vn∞ opakem intra -- uvnit°) a obecn∞ se pou₧φvß ve dvou zßkladnφch v²znamov²ch odstφnech.

Prvnφm je v²znam pojmu extranet jako oznaΦenφ pro technologie Φi mechanismy, jejich₧ vyu₧itφ p°esahuje rßmec jednoho podniku, kam pat°φ zejmΘna veÜkerΘ technologie pro obchodovßnφ prost°ednictvφm Internetu, proto₧e jejich zßkladnφ funkcφ je oslovit potencißlnφ zßkaznφky mimo mate°skou organizaci.

Druh² v²znam oznaΦuje vyu₧itφ Internetu k vnitropodnikovΘ komunikaci mezi vzdßlen²mi poboΦkami Φi zßvody pat°φcφmi k jedinΘ organizaci, co₧ je z hlediska nßklad∙ na p°enos dat bezkonkurenΦnφ °eÜenφ. Hlavnφm ·kolem produkt∙ pro extranet je krom∞ zajiÜt∞nφ u₧ivatelsky p°ijatelnΘho p°φstupu (nap°φklad aby se sφ¥ t°φ vzdßlen²ch poboΦek chovala jako jejich spoleΦnß lokßlnφ sφ¥) stoprocentnφ ochrana p°ed ·nikem a nßsledn∞ mo₧n²m zneu₧itφ internφch firemnφch informacφ.

Zp∞t