FrekvenΦnφ slovnφk internetworkingu pro ka₧dΘho Intranet Intranet, slovo, je₧ by nezasv∞cen² Φtenß° mohl snadno pova₧ovat za p°eklep, je pojem, kter² vznikl v d∙sledku masovΘho rozvoje komerΦnφho vyu₧φvßnφ Internetu v n∞kolika poslednφch letech a oznaΦuje n∞co jako mal² vnitropodnikov² Internet, provozovan² ·pln∞ nebo ΦßsteΦn∞ odd∞len∞ od ve°ejnΘ Φßsti Internetu. Hlavnφ v²hodou intranetu je, ₧e nabφzφ mo₧nost p°ipravovat a zve°ej≥ovat informace intern∞ v rßmci podniku nebo jeho jednotliv²ch pracoviÜ¥ stejn²m zp∙sobem a za vyu₧itφ stejn²ch prost°edk∙, jako v Internetu. Krom∞ mo₧nosti tyto informace kdykoliv rychle zp°φstupnit komukoliv na sv∞t∞ prost°ednictvφm p°φstupu p°es Internet, je hlavnφm d∙vodem fakt, ₧e technologie pro p°φstup k informacφm pou₧φvanΘ v Internetu (zejmΘna na bßzi WWW) z n∞j ud∞laly u₧ivatelsky velmi p°φjemnou informaΦnφ sφ¥, kterou m∙₧e vyu₧φvat ka₧d² bez specißlnφch znalostφ. V intranetu m∙₧e ka₧d² pracovnφk najφt pot°ebnΘ informace, ani₧ by musel v∞d∞t, na kterΘm serveru se tyto informace nachßzejφ a jak² program pot°ebuje pro prßci s nimi -- na vÜechno toti₧ staΦφ WWW prohlφ₧eΦ a znalost n∞kolika jednoduÜe zapamatovateln²ch adres. U elektronickΘ poÜty je pak mo₧nß prßce s jedinou schrßnkou a poÜtovnφm programem jak pro vnitropodnikovou, tak pro vn∞jÜφ komunikaci, tak₧e odpadß nutnost kontrolovat n∞kolik ·Φt∙ v r∙zn²ch sφtφch. Pro zavedenφ Internetu navφc nenφ t°eba nijak zvlßÜ¥ investovat do stßvajφcφ poΦφtaΦovΘ sφt∞, ale postaΦuje nasadit odpovφdajφcφ software, kter² je zΦßsti nov² (nap°φklad intranet server) a zΦßsti jej firma, pracujφcφ s Internetem ji₧ stejn∞ vyu₧φvß (klientskΘ programy jako WWW prohlφ₧eΦ Φi program pro elektronickou poÜtu). Po nasazenφ odpovφdajφcφho softwaru pak staΦφ p°ipravovat a strukturovat informace tak, jak je obvyklΘ v Internetu.
|